Devátá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny



Tato povinnost se týká devíti států EU: Bulharska, České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. Netýká se naopak Velké Británie a Dánska, které mají trvalou výjimku (tzv. opt-out) z povinnosti společnou měnu zavést.

Hlavní pozornost zprávy se soustřeďuje na Estonsko, a to z důvodu, že v současné době je jedinou zemí z uvedené devítičlenné skupiny, která uvádí závazný termín pro vstup do eurozóny a navíc uváděný termín, stanovený na začátek r. 2011, je reálný. Z dosavadního pohledu na plnění maastrichtských kritérií se tak zdá, že by se skutečně za rok mohlo Estonsko stát sedmnáctým členem eurozóny.

V ostatních státech probíhají přípravy na zavedení eura pomaleji. Jediné Rumunsko uvádí rok 2015 jako nezávazný termín zavedení eura. Ostatní státy podmiňují stanovení termínu zavedení eura příznivým výhledem plnění konvergenčních kritérií. Ve Švédsku byly přípravy na zavedení eura zcela pozastaveny, a to v důsledku odmítavého referenda k euru, které se uskutečnilo v září 2003.

Zpráva o praktických přípravách v závěru také uvádí nejnovější výsledky Eurobarometru, který se zabývá postoji veřejnosti k euru. Česká republika zde reprezentuje skeptičtější skupinku států. Zatímco v květnu 2009 zavedení eura podporovalo 49 % českých občanů, v září 2009 se pro zavedení eura vyslovilo pouze 37 % občanů, což je o 12 procentních bodů méně.