English version
Základní informace k životní situaci
Podle zákona o důchodovém pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou (dále též „OSVČ“) osoba, která ukončila povinnou školní docházku, dosáhla věku alespoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, přičemž lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
OSVČ je účastna důchodového pojištění:
- v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
- v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a daňový základ, event. příjem po odpočtu vynaložených výdajů z této činnosti dosáhl tzv. rozhodné částky; pro rok 2019 činila výše rozhodné částky 78 476 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok (pro rok 2020 je to částka 83 603 Kč),
- v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásila se k účasti na důchodovém pojištění.
OSVČ podává „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019“ (dále též „přehled“):
- do 4. 5. 2020, pokud daňové přiznání OSVČ nezpracovává daňový poradce,
- do 3. 8. 2020, pokud daňové přiznání OSVČ zpracovává daňový poradce a tuto skutečnost OSVČ doložila okresní správě sociálního zabezpečení, Pražské správě sociálního zabezpečení nebo Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též „OSSZ/ PSSZ/ MSSZ“) nejpozději do 30. 4. 2020,
- do 1 měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání,
- do 31. 7. 2020, jestliže OSVČ není povinna podávat daňové přiznání.
Další informace naleznete na webu ČSSZ. Odkaz https://www.cssz.cz/web/cz/koronavirus-a-osvc-dotazy-a-odpovedi
Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění za rok 2019 je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % základu daně dle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a § 23 téhož zákona.
Vyměřovací základ se zaokrouhluje vždy na celé koruny směrem nahoru.
Pojistné na důchodové pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Částka pojistného se rovněž zaokrouhluje směrem nahoru.
Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2019 pro výkon hlavní činnosti, tj. 8 175 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2019 pro vedlejší činnost, tj. 3 270 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost, OSVČ vykonávající vedlejší činnost jen v případě, že její daňový základ v roce 2019 dosáhl rozhodné částky (78 476 Kč pro 12 kalendářních měsíců), nebo se k tomuto pojištění přihlásí; trvala-li vedlejší činnost jen po část roku, za každý měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, se z rozhodné částky odečte 6 540 Kč.
Přehled lze podat jako klasický tiskopis na adresu příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, elektronicky (e-Podání) odkaz https://www.cssz.cz/web/cz/zakladni-informace-e-podani nejlépe prostřednictvím ePortálu ČSSZ odkaz https://eportal.cssz.cz/ , kde je k dispozici interaktivní formulář, který poskytuje službu bezprostředního odeslání datové zprávy v požadovaném formátu (xml) do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení, alternativně do datové schránky e – Podání (ID datové schránky: 5ffu6xk), nebo přes veřejné rozhraní VREP-APEP. Do datové schránky příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ lze podat přehled v jakémkoliv formátu.
Pokud OSVČ v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 uvede skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti, je povinna tyto skutečnosti doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled, pokud skutečnosti nedoložila již dříve.
Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci, nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě.
Nebude-li v uvedené lhůtě doložena skutečnost, která je povinně dokládaným důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, bude tato činnost považována za hlavní činnost a k pozdějšímu doložení nebude pro účely důchodového pojištění přihlédnuto.
Důvody vedlejší činnosti, které není OSVČ povinna dokládat, jsou uvedeny v pokynech k vyplnění přehledu za rok 2019 nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
OSVČ vykonávající hlavní činnost je povinna platit zálohy na pojistné vždy (i když je OSVČ ve ztrátě). OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší, platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění v daném kalendářním roce, nebo pokud její daňový základ v roce 2019 dosáhl výše 78 476 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2019. V takovém případě vzniká povinnost platit zálohy na pojistné od kalendářního měsíce, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019.
Měsíční vyměřovací základ záloh na pojistné na důchodové pojištění v roce 2020 odpovídá 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána činnost v roce 2019.
Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, bude do měsíce, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění minimálně 2 388 Kč měsíčně. Nová minimální výše zálohy na pojistné bude stanovena od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019, a bude činit nejméně 2 544 Kč.
Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší a byla v roce 2018 účastna důchodového pojištění, bude do měsíce, ve kterém bude (měl by být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019, platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění minimálně 955 Kč měsíčně.
Zanikne-li OSVČ povinnost platit zálohy na pojistné, protože za rok 2019 nedosáhne daňový základ rozhodné částky, nebude mít OSVČ již povinnost platit zálohu za měsíc, ve kterém podala takový přehled. Bude-li OSVČ nadále účastna důchodového pojištění, bude od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019, povinnost platit zálohy na pojistné i v tomto roce, a to minimálně ve výši 1 018 Kč.
V roce 2020 činí maximální měsíční vyměřovací základ částku 139 340 Kč.
Maximální platba měsíční zálohy na pojistné činí pro OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší činnost částku 40 688 Kč.
Zálohy jsou splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se pojistné platí, přičemž za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Výše měsíčního vyměřovacího základu, činí 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích OSVČ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně je stanovena ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný rok.
OSVČ si nemůže určit měsíční vyměřovací základ. Výše měsíčního vyměřovacího základu, činí 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích OSVČ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně je stanovena ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný rok. Přesto si OSVČ může platit zálohy na pojistné ve vyšší výši, než činí její předpis, rozdíl mezi předpisem a zaplacenou zálohou bude považován za přeplatek do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku. Částky, které převyšují předpis záloh na pojistné, jsou považovány za platby do budoucna, nejdéle do prosince daného roku. Konečná částka na prosinci je považována za zálohu na pojistné na tento měsíc. Současně dochází ke zrušení limitu maximální výše zálohy na pojistné.
OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce daného kalendářního roku. Tuto skutečnost již nemusí příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ dopředu oznamovat. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna, mohou být vráceny jen za kalendářní měsíce po skončení činnosti. Rozdíl minimálního úhrnu předpisů záloh a uhrazených plateb do budoucna lze vrátit, pokud o to OSVČ požádá nejpozději do konce kalendářního roku.
Nová výše vyměřovacího základu je platná do měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled v dalším kalendářním roce. Pokud však z přehledu vyplyne nižší vyměřovací základ, tak platí již od měsíce, v němž byl přehled podán.
Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná.
Více informací naleznete v životní situaci „Nemocenské pojištění – OSVČ“ odkaz https://portal.gov.cz/podnikani/zivotni-situace/socialni-zabezpeceni/osvc/nemocenske-pojisteni-osvc.html nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení. Odkaz https://www.cssz.cz/web/cz/obecne-informace-osvc
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
V této věci je oprávněna jednat osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba pověřená plnou mocí.
Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Hlavní podmínkou je výkon samostatné výdělečné činnosti.
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti podejte na předepsaných tiskopisech.
Na které instituci životní situaci řešit:
Důchodové pojištění OSVČ provádí okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno, příslušné podle místa trvalého pobytu OSVČ. U cizinců bez trvalého pobytu v ČR je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení podle místa povoleného pobytu, nemá-li ani tento, podle místa výkonu SVČ.
Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Důchodové pojištění provádí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, oddělení OSVČ.
Zahájení samostatné výdělečné činnosti je třeba oznámit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy k této skutečnosti došlo.
Jaké doklady je nutné mít s sebou
Občanský průkaz (pas) a kopii oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, které není součástí veřejně dostupných rejstříků.
Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Veškeré formuláře jsou uveřejněny na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Základní formuláře – Oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti, Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění a Přehled o příjmech a výdajích.
Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti je třeba oznámit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k této skutečnosti došlo. Pro ukončení samostatné výdělečné činnosti není stanoven předepsaný formulář (je však nutné, aby měl písemnou formu); povinné i nepovinné formuláře naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Skončení důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, pokud OSVČ důvod pro výkon vedlejší činnosti uplatnila, je OSVČ povinna oznámit nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém důvod skončil.
Lhůty pro podání přehledu jsou uvedeny výše.
Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Další účastníci postupu nejsou stanoveni.
Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Další činnosti nejsou stanoveny.
Elektronická služba, kterou lze využít
Podrobné informace naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou související předpisy
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Opravné prostředky jsou řešeny v souladu se správním řádem.
Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Za nezaplacení záloh na pojistné nebo pojistného ve stanovené lhůtě anebo zaplacení v nižší částce je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.
Za nesplnění povinností nebo za pozdní splnění povinností může být uložena pokuta.
Nejčastější dotazy
Nejčastější dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Další informace
Můžete se obrátit na místně příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
Česká správa sociálního zabezpečení
Související životní situace a návody, jak je řešit
Za správnost návodu odpovídá útvar
Česká správa sociálního zabezpečení – odbor Kancelář ústředního ředitele ČSSZ.
Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
01.01.2017
Popis byl naposledy aktualizován
31.08.2020
Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.
