Ekvádor: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Vývoj obchodní bilance (zaokrouhleno, v mil. USD)
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Vývoz |
18 330 |
16 797 |
19 123 |
21 606 |
22.730 |
Dovoz |
20 460 |
15 550 |
20 001 |
23 193 |
21.871 |
Saldo |
-2 130 |
1 247 |
-878 |
-1 587 |
755 |
Obrat |
38 790 |
32 347 |
39 124 |
44 799 |
44.601 |
Zdroj: Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país)
Po dvou letech se Ekvádoru podařilo dostat do pozitivní bilance vnějšího obchodu s přebytkem 755 mil. USD. Vývoz vzrostl o 5,2 % a dovoz naopak poklesl o 5,7 % oproti r. 2018. Hlavní položkou vývozu Ekvádoru je ropa (36,3 %), následovaná krevetami a banány (obojí 15 %) a kakaem (3,1 %). Prioritními vývozními destinacemi jsou USA (kam kdysi proudila skoro polovina veškeré ropy z Ekvádoru), EU, Peru a Čína. Do země Ekvádor dovážel hlavně materiály na průmyslovou výrobu, stavebnictví a zemědělské procesy. Největší podíl na dovozu měly USA (23,7%), Čína (15%) a Evropská Unie (12,5%).
Cena ropy bohužel v průběhu roku 2019 citelně klesala, z původních 55 USD/barel až na cca 30-35 USD za barel. Ekvádor se proto intenzívně snaží svou výrobu diverzifikovat a orientovat se více na těžbu nerostů či investice do zemědělství.
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriální struktura vývozu za rok 2019
Zem |
Podíl |
USA |
40.1% |
Panamá |
37,2% |
Chile |
15.4% |
India |
7.4% |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)
Teritoriální struktura vývozu neropných produktů 2019
Země |
Podíl |
USA |
21.72% |
Vietnam |
11,49% |
Rusko |
6,86% |
Kolumbie |
6,19% |
Španělsko |
5,7% |
Itálie |
4,86% |
Alemania |
4,10% |
Nizozemsko |
4,02% |
Čína |
3,67% |
Peru |
2,46% |
Zdroj: PRO ECUADOR – Monitoreo de exportaciones
Teritoriální struktura dovozu za rok 2019
Země |
Podíl |
USA |
27,03% |
Čína |
16,50% |
Kolumbie |
8,29% |
Panama |
7,09% |
Brazilie |
4,10% |
Peru |
3.70% |
Mexiko |
3.10% |
Jižní Korea |
2.50% |
Španělsko |
3.01% |
Chile |
2,24% |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)
Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2019 podle regionů (zaokr.)
Vývozy |
Dovozy |
||
Latinská Amerika |
25,69% |
Latinská Amerika |
31.37% |
USA |
30,15% |
Asie |
27.03% |
Asie |
21,65% |
USA |
23,35% |
Evropské Unie |
13,92% |
Evropské Unie |
12.91% |
Zdroj: Banco Centra ldel Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, porcontinencte, área económica y país, tab. 3.1.4)
2.3. Komoditní struktura
Komoditní struktura vývozu (FOB, zaokrouhleno)
|
2019 |
% změna |
Ropa a její deriváty |
10 704 184 |
36,3% |
Krevety |
3 719 905 |
15% |
Banány |
3 675 515 |
15% |
Kakao |
684 996 |
3,1% |
Central del Ecuador (Participación porcentual de los principales productos de exportación)))
Komoditní struktura dovozu (CIF, zaokrouhleno)
|
2 019 |
% změna |
Suroviny a stavební materiál |
7 941 128 |
12% |
Kapitálové statky |
5 415 054 |
11% |
Spotřební zboží |
5 251 259 |
14% |
Pohonné hmoty a vaziva |
1 573 591 |
20% |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Importaciones CIF por uso o destino económico)
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
V zemi je v platnosti zákon o zónách volného obchodu (Ley de Zonas Francas), který upravuje obchodní politiku a bezcelní aktivity v oblasti zón volného obchodu. Uživatelé mohou v rámci volných zón realizovat následující aktivity:
- stavět budovy potřebné ke svému provozu;
- vyrábět, vystavovat, obchodovat, balit, montovat, opracovávat a manipulovat s veškerým zbožím, zařízením a stroji a provozovat ostatní činnosti v rámci poskytnuté autorizace od CONAZOFRA (Consejo Nacional de Zonas Francas);
- vstupovat do teritoria volné zóny bezcelně, bez daní a kontroly deviz s veškerými surovinami, materiály, stroji a nutným zařízením pro autorizovanou činnost;
- importovat a exportovat bezcelně, bez daní a kontroly deviz konečné výrobky, suroviny, polotovary a kapitálové statky, které používají nebo vyrábějí provozovatelé a uživatelé volných zón v rámci objektu volné zóny
K nejvýznamnějším zvláštním ekonomickým zónám v Ekvádoru patří Eloy Alfaro v provincii Manabí (petrochemický komplex, podpora průmyslu a logistiky) a znalostní město Yachay v provincii Imbabura (hightech, průmysl, logistika).
K dalším projektům patří ZOFRAPORT (přístav Posorja v provincii Guyas), METROZONA (venkovská oblast v okolí hlavního města Quita) a ZONA MANTA (provincie Manabí). Obecně jsou v současnosti investice do zemětřesením postižené provincie Manabí prioritou, proto jsou jim poskytovány různé daňové aj. zvýhodněné podmínky.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice podle odvětví (zaokrouhleno, v mil. USD)
Sektor |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Zpracovatelský průmysl |
264,1 |
37,5 |
144,2 |
103,0 |
106,8 |
Zemědělství, rybolov |
67,8 |
41,9 |
124,6 |
59,3 |
99,7 |
Obchod |
172,9 |
122,2 |
102,0 |
182,7 |
84,9 |
Těžba |
559,8 |
462,8 |
68,3 |
742,0 |
421,3 |
Služby (podnikům) |
243,8 |
33,3 |
75,0 |
187,3 |
92,2 |
Doprava a spoje |
-43,6 |
40,0 |
47,0 |
38,7 |
98,5 |
Stavebnictví |
6,8 |
30,5 |
56,0 |
59,1 |
69,5 |
Služby (občanské) |
-10,8 |
-1,9 |
-3,9 |
-1,5 |
-6,8 |
Elektřina, plyn, voda |
61,8 |
2,0 |
2,1 |
2,8 |
6,8 |
Celkem |
1322,5 |
767,4 |
618,4 |
1401,0 |
972.9 |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión extranjera directa por rama de actividad económica)
Přímé zahraniční investice (FDI) v roce 2019 činily 972,9 milionu USD, což představuje pokles o 428,1 milionu USD ve srovnání s rokem 2018. Je to proto, že země i nadále upřednostňuje investice v těžebním průmyslu s velmi malými pobídkami pro průmyslové nebo technologické projekty.
Hlavní investiční cíl je těžba a dobývání (421,3 milionu USD), následuje výroba (106,8 milionu USD) a zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov (99,7 milionu USD).
Od r. 2017 pokračují stavební práce na novém strategickém megaprojektu, který spočívá ve výstavbě hlubokomořského přístavu Posorja, kolem kterého by navíc v budoucnu měla vzniknout zóna volného obchodu. Od tohoto projektu se očekává, že by mohl být počínaje rokem 2020 dodatečným zdrojem ekonomického růstu. Jako klíčový investor v tomto projektu v hodnotě 1,2 mld. USD se prosadila dubajská společnost DP World. Strategií též je, na rozdíl od minulých let (kdy převažovaly veřejné investice), přilákat soukromé investice v zájmu stabilizace veřejných financí. Hlavními hráči v důlním průmyslu jsou v současnosti zahraniční těžební společnosti EcuaCorriente a Junefield (ČLR a Hongkong), Lundin (Švédsko-kanadská korporace) a Codelco (Chile).
Co se týče nejdůležitějších zemí původu, struktura nejangažovanějších zemí se oproti roku 2017 podstatně změnila. Na prvních místech se místo Nového Zélandu a Číny umístily Bermudy, a mezi první desítkou se v roce 2018 také umístily Kajmanské ostrovy. V roce 2017 pak významnou roli hrála i Panama. Tyto země jsou také známé jako daňové ráje.
Přímé zahraniční investice podle vybraných zemí původu (zaokr., v mil. USD)
Bermudy |
199,76 |
Kanada |
196,78 |
Nizozemí |
186,17 |
Španělsko |
173,64 |
Kajmanské ostrovy |
111,37 |
Uruguay |
90,23 |
Venezuela |
67,70 |
Čína |
63,76 |
Mexiko |
62,33 |
USA |
60,75 |
Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión Extranjera Directa por País de Origen)
Slabé podnikatelské a investiční prostředí, zatížené přebujelou byrokracií a zdlouhavými administrativními úkony spojenými s podnikáním, má negativní dopad na příliv přímých zahraničních investic (PZI). Za první 3. čtvrtletí r. 2018 představovaly PZI 732 mil. USD, tedy jen 1% HDP, což je třetí nejhorší výsledek v Latinské Americe (horší už je jen Kuba a Venezuela). Ve 4. čtvrtletí roku 2018 však došlo k aktivizaci, a tok PZI se zdvojnásobil. Hlavní tok šel především do služeb poskytovaných firmám (72 mil. USD), stavebnictví (48 mil. USD), obchodu (38 mil. USD) a těžby (22 mil. USD). Nejvíce investic proudí do země z Holandska (hlavně do stavebnictví), Číny, Španělska (obojí těžba), Nového Zélandu (zemědělství a rybolov) a Uruguaye (výrobní průmysl).
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
S novou ústavou z roku 2008 došlo k centralizaci hospodářské politiky a k některým důležitým změnám v podmínkách investic. Centrální banka ztratila svoji autonomii a prezident na sebe převzal kompetence v oblasti finanční, měnové, směnné a úvěrové politiky. Prezident rovněž získal možnost sám schvalovat zákony v hospodářské oblasti za předpokladu, že by zákonodárci navržené změny v předepsané době neprojednali. Nová ústava tak umožnila zesílit státní kontrolu nad strategickými sektory ekonomiky, jako jsou například hornictví, těžba a zpracování ropy, energetika, telekomunikace a vodohospodářství. Důležitou roli v těchto sektorech má také viceprezident.
Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou po stránce legislativy relativně otevřené vzhledem k tomu, že trh je v podstatě liberalizován a ekvádorská zahraniční politika umožňuje přímé zahraniční investice. Vláda stimuluje domácí i zahraniční investice prostřednictvím Zákona o výrobě, obchodu a investicích (Código Orgánico de la Producción,
Comercio e Inversiones). Existuje množství pobídek pro zahraniční investory, například osvobození od daně z příjmu na pět let v případě investic do prioritních sektorů (petrochemický, farmaceutický, dřevozpracující, ropný, biotechnologie, obnovitelná energetika apod.) nebo v případě investic do podpory exportu. Základní informace týkající se podnikání v této oblasti lze najít na stránce ekvádorské proexportní a pro-investiční agentury PRO ECUADOR.
Výše uvedený Zákon o výrobě, obchodu a investicích stanovuje rovné podmínky pro národní i zahraniční investory. Lze investovat do jakéhokoliv výrobního sektoru bez předchozí autorizace. Zahraniční investoři mohou volně poukazovat své zisky do zahraničí v libovolných devizách bez jakéhokoliv kvantitativního omezení (při splnění zákonných podmínek; z převáděné částky je nicméně odváděna 5% daň, a to prostřednictvím banky). Také pro transfery akcií nejsou v platnosti žádná omezení ze strany státu. Registrace akcií a jakýchkoliv změn se evidují na Superintendencia de Compañías. Převody majetkových účastí a akcí na zahraniční subjekt se musí registrovat v Centrální bance Ekvádoru jako přímá zahraniční investice, což je jediná podmínka (slouží pro statistické účely). Zahraniční investoři mohou využívat následujících výhod:
- celních preferencí poskytnutých Ekvádoru třetími zeměmi;
- využívat národní finanční systém a trh cenných papírů;
- získávat všechny druhy úvěrů, které jim umožní rozvoj investičních projektů; v případě úvěrů získaných na zahraničních trzích se při splátce jistiny a úroků (za stanovených podmínek mj. splatnost nad 1 rok, nesmí se jednat o daňové ráje apod.) uplatňuje osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz;
- v případě investičního kontraktu se státem v hodnotě nad 250.000 USD získává investor daňovou stabilitu (estabilidad tributaria) na 15 let, kterou lze poté obnovit na dalších 15 let;
- odpočet 10 procentních bodů ze sazby daně z příjmu na reinvestované zisky;
- odklad platby daně z příjmu až 5 let při vydávání zaměstnaneckých akcií;
- v případě nově založených společností v prioritních sektorech osvobození od daně z příjmu na 5 let;
Při investicích do zvláštních ekonomických zón existují speciální pobídky, které zahrnují bezcelní dovoz, zjednodušení celních procedur, osvobození od daně z příjmu po období 5 let od vystavení první faktury, snížení daně z příjmu z 22 % na 17 %, osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz při dovozu kapitálových statků apod. V případě rozvoje žádoucích sektorů a oblastí lze snížit daňový základ investováním do vzdělávání, výzkumu a inovací a konkurenceschopnosti. Dále jsou upraveny odpočty daně z příjmu v kontextu zvýšení zaměstnanosti a „spravedlivé“ mzdy.
Index ekonomické svobody (Heritage Foundation) staví Ekvádor na 165. místo ve světě, přičemž mezi hlavní důvody neuspokojivého hodnocení patří slabá vlastnická práva, citlivost soudnictví na politické tlaky, nedostatek vyšetřovacích kapacit a celková systémová slabost. S novou vládou nicméně začalo vyšetřování velkých korupčních skandálů.
Zdroj: PRO ECUADOR: Guía del inversionista, ConnectAmericas
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Limě (Peru) ke dni 5. 5. 2020