Ekvádor: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (zaokrouhleno, v mil. USD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

18 330

16 797

19 123

21 606

22.730

Dovoz

20 460

15 550

20 001

23 193

21.871

Saldo

-2 130

1 247

-878

-1 587

755

Obrat

38 790

32 347

39 124

44 799

44.601

Zdroj: Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país)

Po dvou letech se Ekvádoru podařilo dostat do pozitivní bilance vnějšího obchodu s přebytkem 755 mil. USD. Vývoz vzrostl o 5,2 % a dovoz naopak poklesl o 5,7 % oproti r. 2018. Hlavní položkou vývozu Ekvádoru je ropa (36,3 %), následovaná krevetami a banány (obojí 15 %) a kakaem (3,1 %). Prioritními vývozními destinacemi jsou USA (kam kdysi proudila skoro polovina veškeré ropy z Ekvádoru), EU, Peru a Čína. Do země Ekvádor dovážel hlavně materiály na průmyslovou výrobu, stavebnictví a zemědělské procesy. Největší podíl na dovozu měly USA (23,7%), Čína (15%) a Evropská Unie (12,5%).

Cena ropy bohužel v průběhu roku 2019 citelně klesala, z původních 55 USD/barel až na cca 30-35 USD za barel. Ekvádor se proto intenzívně snaží svou výrobu diverzifikovat a orientovat se více na těžbu nerostů či investice do zemědělství.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura vývozu za rok 2019

Zem

Podíl

USA

40.1%

Panamá

37,2%

Chile

15.4%

India

7.4%

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)

Teritoriální struktura vývozu neropných produktů 2019

Země

Podíl

USA

21.72%

Vietnam

11,49%

Rusko

6,86%

Kolumbie

6,19%

Španělsko

5,7%

Itálie

4,86%

Alemania

4,10%

Nizozemsko

4,02%

Čína

3,67%

Peru

2,46%

Zdroj: PRO ECUADOR – Monitoreo de exportaciones

Teritoriální struktura dovozu za rok 2019

Země

Podíl

USA

27,03%

Čína

16,50%

Kolumbie

8,29%

Panama

7,09%

Brazilie

4,10%

Peru

3.70%

Mexiko

3.10%

Jižní Korea

2.50%

Španělsko

3.01%

Chile

2,24%

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)

Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2019 podle regionů (zaokr.)

Vývozy

Dovozy

Latinská Amerika

25,69%

Latinská Amerika

31.37%

USA

30,15%

Asie

27.03%

Asie

21,65%

USA

23,35%

Evropské Unie

13,92%

Evropské Unie

12.91%

Zdroj: Banco Centra ldel Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, porcontinencte, área económica y país, tab. 3.1.4)

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu (FOB, zaokrouhleno)

 

2019

% změna

Ropa a její deriváty

10 704 184

36,3%

Krevety

3 719 905

15%

Banány

3 675 515

15%

Kakao

684 996

3,1%

Central del Ecuador (Participación porcentual de los principales productos de exportación)))

Komoditní struktura dovozu (CIF, zaokrouhleno)

 

2 019

% změna

Suroviny a stavební materiál

7 941 128

12%

Kapitálové statky

5 415 054

11%

Spotřební zboží

5 251 259

14%

Pohonné hmoty a vaziva

1 573 591

20%

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Importaciones CIF por uso o destino económico)

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi je v platnosti zákon o zónách volného obchodu (Ley de Zonas Francas), který upravuje obchodní politiku a bezcelní aktivity v oblasti zón volného obchodu. Uživatelé mohou v rámci volných zón realizovat následující aktivity:

  • stavět budovy potřebné ke svému provozu;
  • vyrábět, vystavovat, obchodovat, balit, montovat, opracovávat a manipulovat s veškerým zbožím, zařízením a stroji a provozovat ostatní činnosti v rámci poskytnuté autorizace od CONAZOFRA (Consejo Nacional de Zonas Francas);
  • vstupovat do teritoria volné zóny bezcelně, bez daní a kontroly deviz s veškerými surovinami, materiály, stroji a nutným zařízením pro autorizovanou činnost;
  • importovat a exportovat bezcelně, bez daní a kontroly deviz konečné výrobky, suroviny, polotovary a kapitálové statky, které používají nebo vyrábějí provozovatelé a uživatelé volných zón v rámci objektu volné zóny

K nejvýznamnějším zvláštním ekonomickým zónám v Ekvádoru patří Eloy Alfaro v provincii Manabí (petrochemický komplex, podpora průmyslu a logistiky) a znalostní město Yachay v provincii Imbabura (hightech, průmysl, logistika).

K dalším projektům patří ZOFRAPORT (přístav Posorja v provincii Guyas), METROZONA (venkovská oblast v okolí hlavního města Quita) a ZONA MANTA (provincie Manabí). Obecně jsou v současnosti investice do zemětřesením postižené provincie Manabí prioritou, proto jsou jim poskytovány různé daňové aj. zvýhodněné podmínky.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice podle odvětví (zaokrouhleno, v mil. USD)

Sektor

2015

2016

2017

2018

2019

Zpracovatelský průmysl

264,1

37,5

144,2

103,0

106,8

Zemědělství, rybolov

67,8

41,9

124,6

59,3

99,7

Obchod

172,9

122,2

102,0

182,7

84,9

Těžba

559,8

462,8

68,3

742,0

421,3

Služby (podnikům)

243,8

33,3

75,0

187,3

92,2

Doprava a spoje

-43,6

40,0

47,0

38,7

98,5

Stavebnictví

6,8

30,5

56,0

59,1

69,5

Služby (občanské)

-10,8

-1,9

-3,9

-1,5

-6,8

Elektřina, plyn, voda

61,8

2,0

2,1

2,8

6,8

Celkem

1322,5

767,4

618,4

1401,0

972.9

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión extranjera directa por rama de actividad económica)

Přímé zahraniční investice (FDI) v roce 2019 činily 972,9 milionu USD, což představuje pokles o 428,1 milionu USD ve srovnání s rokem 2018. Je to proto, že země i nadále upřednostňuje investice v těžebním průmyslu s velmi malými pobídkami pro průmyslové nebo technologické projekty.

Hlavní investiční cíl je těžba a dobývání (421,3 milionu USD), následuje výroba (106,8 milionu USD) a zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov (99,7 milionu USD).

Od r. 2017 pokračují stavební práce na novém strategickém megaprojektu, který spočívá ve výstavbě hlubokomořského přístavu Posorja, kolem kterého by navíc v budoucnu měla vzniknout zóna volného obchodu. Od tohoto projektu se očekává, že by mohl být počínaje rokem 2020 dodatečným zdrojem ekonomického růstu. Jako klíčový investor v tomto projektu v hodnotě 1,2 mld. USD se prosadila dubajská společnost DP World. Strategií též je, na rozdíl od minulých let (kdy převažovaly veřejné investice), přilákat soukromé investice v zájmu stabilizace veřejných financí. Hlavními hráči v důlním průmyslu jsou v současnosti zahraniční těžební společnosti EcuaCorriente a Junefield (ČLR a Hongkong), Lundin (Švédsko-kanadská korporace) a Codelco (Chile).

Co se týče nejdůležitějších zemí původu, struktura nejangažovanějších zemí se oproti roku 2017 podstatně změnila. Na prvních místech se místo Nového Zélandu a Číny umístily Bermudy, a mezi první desítkou se v roce 2018 také umístily Kajmanské ostrovy. V roce 2017 pak významnou roli hrála i Panama. Tyto země jsou také známé jako daňové ráje.

Přímé zahraniční investice podle vybraných zemí původu (zaokr., v mil. USD)

Bermudy

         199,76

Kanada

         196,78

Nizozemí

         186,17

Španělsko

         173,64

Kajmanské ostrovy

         111,37

Uruguay

           90,23

Venezuela

           67,70

Čína

           63,76

Mexiko

           62,33

USA

           60,75

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión Extranjera Directa por País de Origen)

Slabé podnikatelské a investiční prostředí, zatížené přebujelou byrokracií a zdlouhavými administrativními úkony spojenými s podnikáním, má negativní dopad na příliv přímých zahraničních investic (PZI). Za první 3. čtvrtletí r. 2018 představovaly PZI 732 mil. USD, tedy jen 1% HDP, což je třetí nejhorší výsledek v Latinské Americe (horší už je jen Kuba a Venezuela). Ve 4. čtvrtletí roku 2018 však došlo k aktivizaci, a tok PZI se zdvojnásobil. Hlavní tok šel především do služeb poskytovaných firmám (72 mil. USD), stavebnictví (48 mil. USD), obchodu (38 mil. USD) a těžby (22 mil. USD). Nejvíce investic proudí do země z Holandska (hlavně do stavebnictví), Číny, Španělska (obojí těžba), Nového Zélandu (zemědělství a rybolov) a Uruguaye (výrobní průmysl).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

S novou ústavou z roku 2008 došlo k centralizaci hospodářské politiky a k některým důležitým změnám v podmínkách investic. Centrální banka ztratila svoji autonomii a prezident na sebe převzal kompetence v oblasti finanční, měnové, směnné a úvěrové politiky. Prezident rovněž získal možnost sám schvalovat zákony v hospodářské oblasti za předpokladu, že by zákonodárci navržené změny v předepsané době neprojednali. Nová ústava tak umožnila zesílit státní kontrolu nad strategickými sektory ekonomiky, jako jsou například hornictví, těžba a zpracování ropy, energetika, telekomunikace a vodohospodářství. Důležitou roli v těchto sektorech má také viceprezident.

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou po stránce legislativy relativně otevřené vzhledem k tomu, že trh je v podstatě liberalizován a ekvádorská zahraniční politika umožňuje přímé zahraniční investice. Vláda stimuluje domácí i zahraniční investice prostřednictvím Zákona o výrobě, obchodu a investicích (Código Orgánico de la Producción,

Comercio e Inversiones). Existuje množství pobídek pro zahraniční investory, například osvobození od daně z příjmu na pět let v případě investic do prioritních sektorů (petrochemický, farmaceutický, dřevozpracující, ropný, biotechnologie, obnovitelná energetika apod.) nebo v případě investic do podpory exportu. Základní informace týkající se podnikání v této oblasti lze najít na stránce ekvádorské proexportní a pro-investiční agentury PRO ECUADOR.

Výše uvedený Zákon o výrobě, obchodu a investicích stanovuje rovné podmínky pro národní i zahraniční investory. Lze investovat do jakéhokoliv výrobního sektoru bez předchozí autorizace. Zahraniční investoři mohou volně poukazovat své zisky do zahraničí v libovolných devizách bez jakéhokoliv kvantitativního omezení (při splnění zákonných podmínek; z převáděné částky je nicméně odváděna 5% daň, a to prostřednictvím banky). Také pro transfery akcií nejsou v platnosti žádná omezení ze strany státu. Registrace akcií a jakýchkoliv změn se evidují na Superintendencia de Compañías. Převody majetkových účastí a akcí na zahraniční subjekt se musí registrovat v Centrální bance Ekvádoru jako přímá zahraniční investice, což je jediná podmínka (slouží pro statistické účely). Zahraniční investoři mohou využívat následujících výhod:

  • celních preferencí poskytnutých Ekvádoru třetími zeměmi;
  • využívat národní finanční systém a trh cenných papírů;
  • získávat všechny druhy úvěrů, které jim umožní rozvoj investičních projektů; v případě úvěrů získaných na zahraničních trzích se při splátce jistiny a úroků (za stanovených podmínek mj. splatnost nad 1 rok, nesmí se jednat o daňové ráje apod.) uplatňuje osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz;
  • v případě investičního kontraktu se státem v hodnotě nad 250.000 USD získává investor daňovou stabilitu (estabilidad tributaria) na 15 let, kterou lze poté obnovit na dalších 15 let;
  • odpočet 10 procentních bodů ze sazby daně z příjmu na reinvestované zisky;
  • odklad platby daně z příjmu až 5 let při vydávání zaměstnaneckých akcií;
  • v případě nově založených společností v prioritních sektorech osvobození od daně z příjmu na 5 let;

Při investicích do zvláštních ekonomických zón existují speciální pobídky, které zahrnují bezcelní dovoz, zjednodušení celních procedur, osvobození od daně z příjmu po období 5 let od vystavení první faktury, snížení daně z příjmu z 22 % na 17 %, osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz při dovozu kapitálových statků apod. V případě rozvoje žádoucích sektorů a oblastí lze snížit daňový základ investováním do vzdělávání, výzkumu a inovací a konkurenceschopnosti. Dále jsou upraveny odpočty daně z příjmu v kontextu zvýšení zaměstnanosti a „spravedlivé“ mzdy.

Index ekonomické svobody (Heritage Foundation) staví Ekvádor na 165. místo ve světě, přičemž mezi hlavní důvody neuspokojivého hodnocení patří slabá vlastnická práva, citlivost soudnictví na politické tlaky, nedostatek vyšetřovacích kapacit a celková systémová slabost. S novou vládou nicméně začalo vyšetřování velkých korupčních skandálů.

Zdroj: PRO ECUADOR: Guía del inversionista, ConnectAmericas

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Limě (Peru) ke dni 5. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem