Ekvádor: Zahraniční obchod a investice

Vývoj obchodní bilance (zaokrouhleno, v mil. USD)

Zdroj: Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país)

Po dvou letech se Ekvádoru podařilo dostat do pozitivní bilance vnějšího obchodu s přebytkem 755 mil. USD. Vývoz vzrostl o 5,2 % a dovoz naopak poklesl o 5,7 % oproti r. 2018. Hlavní položkou vývozu Ekvádoru je ropa (36,3 %), následovaná krevetami a banány (obojí 15 %) a kakaem (3,1 %). Prioritními vývozními destinacemi jsou USA (kam kdysi proudila skoro polovina veškeré ropy z Ekvádoru), EU, Peru a Čína. Do země Ekvádor dovážel hlavně materiály na průmyslovou výrobu, stavebnictví a zemědělské procesy. Největší podíl na dovozu měly USA (23,7%), Čína (15%) a Evropská Unie (12,5%).

Cena ropy bohužel v průběhu roku 2019 citelně klesala, z původních 55 USD/barel až na cca 30-35 USD za barel. Ekvádor se proto intenzívně snaží svou výrobu diverzifikovat a orientovat se více na těžbu nerostů či investice do zemědělství.

Teritoriální struktura vývozu za rok 2019

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)

Teritoriální struktura vývozu neropných produktů 2019

Zdroj: PRO ECUADOR – Monitoreo de exportaciones

Teritoriální struktura dovozu za rok 2019

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, por continente, área económica y país, tab. 3.1.4)

Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2019 podle regionů (zaokr.)

Zdroj: Banco Centra ldel Ecuador (Exportaciones FOB e importaciones CIF anuales, porcontinencte, área económica y país, tab. 3.1.4)

Komoditní struktura vývozu (FOB, zaokrouhleno)

Central del Ecuador (Participación porcentual de los principales productos de exportación)))

Komoditní struktura dovozu (CIF, zaokrouhleno)

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Importaciones CIF por uso o destino económico)

V zemi je v platnosti zákon o zónách volného obchodu (Ley de Zonas Francas), který upravuje obchodní politiku a bezcelní aktivity v oblasti zón volného obchodu. Uživatelé mohou v rámci volných zón realizovat následující aktivity:

• stavět budovy potřebné ke svému provozu;
• vyrábět, vystavovat, obchodovat, balit, montovat, opracovávat a manipulovat s veškerým zbožím, zařízením a stroji a provozovat ostatní činnosti v rámci poskytnuté autorizace od CONAZOFRA (Consejo Nacional de Zonas Francas);
• vstupovat do teritoria volné zóny bezcelně, bez daní a kontroly deviz s veškerými surovinami, materiály, stroji a nutným zařízením pro autorizovanou činnost;
• importovat a exportovat bezcelně, bez daní a kontroly deviz konečné výrobky, suroviny, polotovary a kapitálové statky, které používají nebo vyrábějí provozovatelé a uživatelé volných zón v rámci objektu volné zóny

K nejvýznamnějším zvláštním ekonomickým zónám v Ekvádoru patří Eloy Alfaro v provincii Manabí (petrochemický komplex, podpora průmyslu a logistiky) a znalostní město Yachay v provincii Imbabura (hightech, průmysl, logistika).

K dalším projektům patří ZOFRAPORT (přístav Posorja v provincii Guyas), METROZONA (venkovská oblast v okolí hlavního města Quita) a ZONA MANTA (provincie Manabí). Obecně jsou v současnosti investice do zemětřesením postižené provincie Manabí prioritou, proto jsou jim poskytovány různé daňové aj. zvýhodněné podmínky.

Přímé zahraniční investice podle odvětví (zaokrouhleno, v mil. USD)

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión extranjera directa por rama de actividad económica)

Přímé zahraniční investice (FDI) v roce 2019 činily 972,9 milionu USD, což představuje pokles o 428,1 milionu USD ve srovnání s rokem 2018. Je to proto, že země i nadále upřednostňuje investice v těžebním průmyslu s velmi malými pobídkami pro průmyslové nebo technologické projekty.

Hlavní investiční cíl je těžba a dobývání (421,3 milionu USD), následuje výroba (106,8 milionu USD) a zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov (99,7 milionu USD).

Od r. 2017 pokračují stavební práce na novém strategickém megaprojektu, který spočívá ve výstavbě hlubokomořského přístavu Posorja, kolem kterého by navíc v budoucnu měla vzniknout zóna volného obchodu. Od tohoto projektu se očekává, že by mohl být počínaje rokem 2020 dodatečným zdrojem ekonomického růstu. Jako klíčový investor v tomto projektu v hodnotě 1,2 mld. USD se prosadila dubajská společnost DP World. Strategií též je, na rozdíl od minulých let (kdy převažovaly veřejné investice), přilákat soukromé investice v zájmu stabilizace veřejných financí. Hlavními hráči v důlním průmyslu jsou v současnosti zahraniční těžební společnosti EcuaCorriente a Junefield (ČLR a Hongkong), Lundin (Švédsko-kanadská korporace) a Codelco (Chile).

Co se týče nejdůležitějších zemí původu, struktura nejangažovanějších zemí se oproti roku 2017 podstatně změnila. Na prvních místech se místo Nového Zélandu a Číny umístily Bermudy, a mezi první desítkou se v roce 2018 také umístily Kajmanské ostrovy. V roce 2017 pak významnou roli hrála i Panama. Tyto země jsou také známé jako daňové ráje.

Přímé zahraniční investice podle vybraných zemí původu (zaokr., v mil. USD)

Zdroj: Banco Central del Ecuador (Inversión Extranjera Directa por País de Origen)

Slabé podnikatelské a investiční prostředí, zatížené přebujelou byrokracií a zdlouhavými administrativními úkony spojenými s podnikáním, má negativní dopad na příliv přímých zahraničních investic (PZI). Za první 3. čtvrtletí r. 2018 představovaly PZI 732 mil. USD, tedy jen 1% HDP, což je třetí nejhorší výsledek v Latinské Americe (horší už je jen Kuba a Venezuela). Ve 4. čtvrtletí roku 2018 však došlo k aktivizaci, a tok PZI se zdvojnásobil. Hlavní tok šel především do služeb poskytovaných firmám (72 mil. USD), stavebnictví (48 mil. USD), obchodu (38 mil. USD) a těžby (22 mil. USD). Nejvíce investic proudí do země z Holandska (hlavně do stavebnictví), Číny, Španělska (obojí těžba), Nového Zélandu (zemědělství a rybolov) a Uruguaye (výrobní průmysl).

S novou ústavou z roku 2008 došlo k centralizaci hospodářské politiky a k některým důležitým změnám v podmínkách investic. Centrální banka ztratila svoji autonomii a prezident na sebe převzal kompetence v oblasti finanční, měnové, směnné a úvěrové politiky. Prezident rovněž získal možnost sám schvalovat zákony v hospodářské oblasti za předpokladu, že by zákonodárci navržené změny v předepsané době neprojednali. Nová ústava tak umožnila zesílit státní kontrolu nad strategickými sektory ekonomiky, jako jsou například hornictví, těžba a zpracování ropy, energetika, telekomunikace a vodohospodářství. Důležitou roli v těchto sektorech má také viceprezident.

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou po stránce legislativy relativně otevřené vzhledem k tomu, že trh je v podstatě liberalizován a ekvádorská zahraniční politika umožňuje přímé zahraniční investice. Vláda stimuluje domácí i zahraniční investice prostřednictvím Zákona o výrobě, obchodu a investicích (Código Orgánico de la Producción,

Comercio e Inversiones). Existuje množství pobídek pro zahraniční investory, například osvobození od daně z příjmu na pět let v případě investic do prioritních sektorů (petrochemický, farmaceutický, dřevozpracující, ropný, biotechnologie, obnovitelná energetika apod.) nebo v případě investic do podpory exportu. Základní informace týkající se podnikání v této oblasti lze najít na stránce ekvádorské proexportní a pro-investiční agentury PRO ECUADOR.

Výše uvedený Zákon o výrobě, obchodu a investicích stanovuje rovné podmínky pro národní i zahraniční investory. Lze investovat do jakéhokoliv výrobního sektoru bez předchozí autorizace. Zahraniční investoři mohou volně poukazovat své zisky do zahraničí v libovolných devizách bez jakéhokoliv kvantitativního omezení (při splnění zákonných podmínek; z převáděné částky je nicméně odváděna 5% daň, a to prostřednictvím banky). Také pro transfery akcií nejsou v platnosti žádná omezení ze strany státu. Registrace akcií a jakýchkoliv změn se evidují na Superintendencia de Compañías. Převody majetkových účastí a akcí na zahraniční subjekt se musí registrovat v Centrální bance Ekvádoru jako přímá zahraniční investice, což je jediná podmínka (slouží pro statistické účely). Zahraniční investoři mohou využívat následujících výhod:

• celních preferencí poskytnutých Ekvádoru třetími zeměmi;
• využívat národní finanční systém a trh cenných papírů;
• získávat všechny druhy úvěrů, které jim umožní rozvoj investičních projektů; v případě úvěrů získaných na zahraničních trzích se při splátce jistiny a úroků (za stanovených podmínek mj. splatnost nad 1 rok, nesmí se jednat o daňové ráje apod.) uplatňuje osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz;
• v případě investičního kontraktu se státem v hodnotě nad 250.000 USD získává investor daňovou stabilitu (estabilidad tributaria) na 15 let, kterou lze poté obnovit na dalších 15 let;
• odpočet 10 procentních bodů ze sazby daně z příjmu na reinvestované zisky;
• odklad platby daně z příjmu až 5 let při vydávání zaměstnaneckých akcií;
• v případě nově založených společností v prioritních sektorech osvobození od daně z příjmu na 5 let;

Při investicích do zvláštních ekonomických zón existují speciální pobídky, které zahrnují bezcelní dovoz, zjednodušení celních procedur, osvobození od daně z příjmu po období 5 let od vystavení první faktury, snížení daně z příjmu z 22 % na 17 %, osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz při dovozu kapitálových statků apod. V případě rozvoje žádoucích sektorů a oblastí lze snížit daňový základ investováním do vzdělávání, výzkumu a inovací a konkurenceschopnosti. Dále jsou upraveny odpočty daně z příjmu v kontextu zvýšení zaměstnanosti a „spravedlivé“ mzdy.

Index ekonomické svobody (Heritage Foundation) staví Ekvádor na 165. místo ve světě, přičemž mezi hlavní důvody neuspokojivého hodnocení patří slabá vlastnická práva, citlivost soudnictví na politické tlaky, nedostatek vyšetřovacích kapacit a celková systémová slabost. S novou vládou nicméně začalo vyšetřování velkých korupčních skandálů.

Zdroj: PRO ECUADOR: Guía del inversionista, ConnectAmericas