Elektronický obchod

Elektronická podání

Právní předpisy v řadě případů výslovně upravují možnost elektronického podání. V případech některých řízení je pak předpokládána obousměrná elektronická komunikace, tj. upravena je i možnost rozhodnutí a doručování v elektronické formě. V poslední době se v legislativě objevují snahy o rozšíření možnosti občana ke komunikaci s úřadu elektronickou cestou.

Novela zákona o občanských průkazech, která nabyla účinnosti 1. 7. 2018, reflektuje požadavky moderní společnosti na elektronizaci nejrůznějších procesů a úkonů, ve veřejné správě obecně nazývané eGovernment.

V této souvislosti byl od 8. 7. 2018 spuštěn nový portál veřejné správy, kde si občané budou moci některé záležitosti, které dosud vyžadují osobní kontakt s úřady, vyřídit elektronicky. Týkat se to bude například potvrzení o bezdlužnosti nebo výpisu z rejstříku trestů s tím, že další služby a možnosti mají do budoucna přibývat.

Od účinnosti novely se tak budou vydávat pouze občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem, který bude sloužit pro jednoznačnou elektronickou identifikaci občana při využívání online služeb veřejné správy.

Daňový řád

Správa daní přebírá elektronickou formu komunikace ve smyslu obecného zákona o elektronických úkonech a to včetně identifikace daňového subjektu a prokázání doručení pro tento způsob komunikace. Tento postup se bude vztahovat pouze na osoby, které mají podle tohoto zákona zřízenu tzv. datovou schránku.

V případě elektronického doručování, které by mělo být využito jako prioritní forma doručování před doručením formou zásilky, byla v daňovém řádu zvolena koncepce, která připouští pouze jediný způsob elektronického doručování, a to prostřednictvím datových schránek ve smyslu zákona o elektronických úkonech, jehož účinnost nastala 1. července 2009. Nepředpokládá se formalizované doručování jinou formou.

E-mailová či jiná komunikace může být uplatněna v případech, kdy se nejedná o doručování v právním slova smyslu, např. když správce daně chce osobu zúčastněnou na správě daní neformálně vyrozumět o určité skutečnosti.

Úprava doručování prostřednictvím datových schránek je v daňovém řádu zakotvena formou odkazu na zákon o elektronických úkonech, který úpravu doručování zakotvuje především v § 17 zákona. Obdobný přístup byl zvolen i v jiných procesních řádech, čím se zákon o elektronických úkonech stal univerzálním právním předpisem použitelným pro doručování všemi orgány veřejné moci.

Občanský soudní řád

Písemné podání je možno učinit rovněž v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Je-li písemné podání učiněno v elektronické podobě, je třeba jej nejpozději do tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. V případě podání v elektronické podobě opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.

Je-li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč, soud může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz.

Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu. Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.

Správní řád

Podání je možno učinit i v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. Ten, kdo činí podání v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.

Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje i na elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.

Písemnosti doručované do vlastních rukou se na požádání adresáta doručují jiným způsobem; v takovém případě platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou opatřenou jeho uznávaným elektronickým podpisem. Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná, doručí správní orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.

Pokud nebylo možno doručit písemnost doručovanou na elektronickou adresu adresáta, protože se datová zpráva vrátila jako nedoručitelná, učiní správní orgán neprodleně další pokus o její doručení; bude-li další pokus o doručení neúspěšný, doručí písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.

Trestní řád

Podání lze učinit i v elektronické podobě podepsané elektronicky. Ten, kdo činí podání v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.

Zákon o účetnictví

Účetní záznam může mít technickou formu, přičemž za technickou formu se považuje i účetní záznam provedený elektronickým způsobem, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.

Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením, které umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Účetní záznam může být podepsán elektronickým podpisem.

Nic nebrání tomu, aby i faktury byly vystavovány v elektronické podobě.

Elektronický podpis

Základním problémem právní jistoty na internetu je skutečnost, že zprávy zaslané jeho prostřednictvím postrádají záruku, že byly poslány určitou osobou a že při jejich přenosu nedošlo k jejich pozměnění. Uvedený problém bývá řešen prostřednictvím elektronického podpisu.

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, byl nahrazen zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tento zákon se zabývá kvalifikovanými poskytovateli služeb vytvářejících důvěru.

Upravuje postup elektronického podepisování dokumentu, pečetění dokumentu, použití kvalifikovaného elektronického časového razítka a ověřování platnosti výše uvedeného.

Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru poskytuje kvalifikovanou službu vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy.

Kvalifikovaný elektronický podpis může k podepisování elektronického dokumentu použít pouze stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem. Jiná osoba může použít elektronický podpis pouze při výkonu své působnosti.

Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

Doménová jména

Každý počítač připojený k internetu má svou jedinečnou číselnou adresu, tzv. IP (Internet Protocol) adresu. Doménovým jménem se rozumí unikátní symbolické jméno, které jednoznačně identifikuje doménu, tj. místo či prostor na internetu, v jehož rámci sdílejí počítače a zařízení část IP adresy.

K přidělení doménového jména dochází uzavřením smlouvy o registraci. Doménové jméno není věcí ani právem a předmětem občanskoprávního vztahu je jako tzv. jiná majetková hodnota.

Práva majitelů domén a jejich jmen jsou práva ze smlouvy o registraci domény. Jelikož doménové jméno není věc, nemohou mít jejich majitelé typická věcná práva, zejména nemohou být předmětem vlastnictví (spoluvlastnictví), nelze je pronajmout, nelze k nim zřídit zadržovací právo atd. Je však možný přechod (doménové jméno např. může být předmětem dědění), převod (včetně vkladu do obchodní společnosti), převod některých práv k doménovému jménu a držba.

Registrací doménového jména mohou být porušena cizí práva různé povahy, např. práva k ochranné známce, práva autorská, práva k obchodním názvům a firmám, práva vyplývající z ochrany osobnosti, zeměpisná označení, pravidla hospodářské soutěže a nekalosoutěžní pravidla.

Kybernetická bezpečnost

V souvislosti s množícími se útoky počítačových hackerů přijali zákonodárci konkrétní legislativní opatření, jež mají do budoucna ochránit klíčové informační systémy a sítě nezbytné pro řádné fungování dnešní informační společnosti. Konkrétně jde o zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2015.

Zásadní úkoly jsou v tomto směru ukládány především Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále jen „NBÚ“). Mnohé povinnosti však zákon stanovuje rovněž pro další orgány veřejné správy, ale i pro soukromé subjekty, především pro ty z řad poskytovatelů důležitých informačních systémů. Konkrétně zákon jmenuje:

  • poskytovatele služby elektronických komunikací a subjekty zajišťující síť elektronických komunikací
  • orgány nebo osoby zajišťující významnou síť
  • správce informačního systému kritické informační infrastruktury
  • správce komunikačního systému kritické informační infrastruktury
  • správce významného informačního systému

Orgány veřejné správy a zmíněné soukromé subjekty mají především povinnost hlásit tzv. kybernetické bezpečnostní incidenty, a to buď přímo Národnímu centru kybernetické bezpečnosti, jež je součástí NBÚ, anebo provozovateli národního CERT (Computer Emergency Response Team). Zřízení národního CERT je přitom dalším opatřením na poli tuzemské kybernetické bezpečnosti, které zákon přináší. Úkolem tohoto týmu je především sdílení informací v oblasti kybernetické bezpečnost, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Provozovatelem národního CERT se na základě veřejnoprávní smlouvy s NBÚ stalo sdružení CZ.NIC, které je mimo to správcem tuzemské domény .cz.

Vedle národního CERT zřizuje zákon rovněž vládní CERT jako součást NBÚ. Tento tým má pak poskytovat součinnosti a metodickou podporu orgánům veřejné správy i výše uvedeným soukromým subjektům. Kromě vyhodnocování údajů poskytnutých národním CERT je úkolem vládního CERT také hodnocení zranitelnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Trestněprávní aspekty

Prostřednictvím počítače lze pochopitelně spáchat řadu trestných činů. Jako hlavní trestné činy, k jejichž naplnění by mohlo v souvislosti s počítačovou kriminalitou dojít, lze jmenovat následující:

  • porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi,
  • neoprávněné nakládání s osobními údaji,
  • porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže,
  • porušování práv k ochranné známce a jiným označením,
  • pomluva,
  • poškození cizích práv,
  • podvod,
  • zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce