Eritrea: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Obchodní bilance |
2014 |
2015x |
2016x |
2017x |
2018x |
Vývoz (jako % HDP) |
15,2 |
11,4 |
9,7 |
9,6 |
8,9 |
Dovoz (jako % HDP) |
21,3 |
20,3 |
18,9 |
17,7 |
14,0 |
Bilance (jako % HDP) |
– 6,1 |
-8,9 |
-9,2 |
-8,2 |
-5,1 |
Zdroj: African Economic Outlook; x = odhad
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Hlavní obchodní partneři |
||||
Dovoz |
2017 |
2018 |
||
1 |
Čína (ČLR) |
62 % |
Čína (ČLR) |
317,4 mil. USD |
2 |
Jižní Korea |
28 % |
Jižní Korea |
58,7 mil. USD |
3 |
Španělsko |
19,8 mil. USD |
Jemen |
10,8 mil. USD |
4 |
Filipíny |
6,9 mil. USD |
Džibutsko |
3,3 mil. USD |
5 |
|
|
Itálie |
1,6 mil. USD |
Vývoz |
||||
1 |
SAE (U.A.E.) |
14,5 % |
Saúdská Arábie |
72,1 mil. USD |
2 |
Čína (ČLR) |
13,2 % |
SAE (U.A.E.) |
60,4 mil. USD |
3 |
Saúdská Arábie |
13,2 % |
Čína (ČLR) |
50,4 mil. USD |
4 |
Itálie |
12,9 % |
Itálie |
32,5 mil. USD |
5 |
Turecko |
5,6 % |
JAR |
18,6 mil. USD |
Zdroj: Mezinárodní měnový fond
Hlavní obchodní partneři ze zemí EU (údaje v mil. EUR) |
||||||||||
DOVOZ |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
|||||
1. |
Německo |
19,0 |
Itálie |
17,4 |
Itálie |
16,0 |
Itálie |
28,2 |
Itálie |
28,9 |
2. |
Itálie |
12,8 |
Německo |
14,1 |
Belgie |
9,8 |
Německo |
9,2 |
Německo |
12,4 |
3. |
Švédsko |
5,7 |
Belgie |
8,3 |
Německo |
8,0 |
Belgie |
5,9 |
Švédsko |
7,5 |
4. |
Belgie |
4,6 |
Nizozemsko |
4,06 |
Nizozemsko |
5,0 |
Španělsko |
3,9 |
Belgie |
6,8 |
5. |
Velká Británie |
4,0 |
Švédsko |
4,05 |
Francie |
2,9 |
Rakousko |
3,0 |
Velká Británie |
6,5 |
VÝVOZ |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
|||||
1. |
Bulharsko |
5,050 |
Bulharsko |
34,8 |
Bulharsko |
8,7 |
Španělsko |
19,06 |
Itálie |
1,39 |
2. |
Itálie |
2,800 |
Německo |
5,6 |
Itálie |
2,0 |
Itálie |
2,06 |
Velká Británie |
0,04 |
3. |
Francie |
0,206 |
Itálie |
2,5 |
Francie |
1,9 |
Německo |
0,06 |
Německo |
0,035 |
4. |
Španělsko |
0,158 |
Francie |
2,1 |
Velká Británie |
0,24 |
Nizozemsko |
0,02 |
Nizozemsko |
0,027 |
5. |
Švédsko |
0,042 |
Lucembursko |
0,094 |
Dánsko |
0,076 |
Velká Británie |
0,01 |
Švédsko |
0,009 |
Zdroj: Eurostat, Mezinárodní měnový fond
Pozn. Vývozem se rozumí export z Eritreje, dovozem eritrejský import.
2.3. Komoditní struktura
Zahraniční obchod v roce 2017 |
||||
|
Vývoz |
(mil. USD) |
Dovoz |
(mil. USD) |
1 |
zinková ruda |
206,0 |
pšeničná mouka |
49,1 |
2 |
měděná ruda |
37,2 |
čirok |
18,9 |
3 |
ostatní barevné kovy |
19,1 |
těstoviny |
16,5 |
4 |
léčiva |
4,2 |
sojový olej |
15,9 |
5 |
textilní výrobky |
1,5 |
cukr |
15,5 |
6 |
pepř |
0,8 |
strojní zařízení |
14,0 |
Zdroj: The Observatory of Economic Complexity
*data za 2018 a 2019 nejsou k dispozici
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
V roce 2001 byla v přístavním městě Massawa zřízena zóna volného obchodu. O jejím skutečném fungování chybí informace, ale operuje zde několik společností, zájem projevuje především Čína. Vzhledem ke strategicky výhodnému postavení Eritree, je výstavba zón volného obchodu velkou prioritou, neboť může investorům poskytnout snadný přístup k trhům afrických států. Odhadem propluje kolem eritrejského pobřeží 40 tisíc nákladních lodí ročně s více jak 700 mil. t nákladu.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice (čistý příliv, mil. USD) |
|
Rok |
Hodnota |
2014 |
46,5 |
2015 |
49,3 |
2016 |
52,3 |
2017 |
55,5 |
2018 |
61,0 |
Zdroj: Světová banka
Údaje o odvětvové a teritoriální struktuře nejsou k dispozici.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
I přesto, že se Eritrea v posledních snaží nalákat investory, patří z mnoha důvodů mezi státy s velice složitým investičním klimatem. Korupce, státní kontrola nad měnou, právní nejistoty, soudní systém, nízko kvalifikovaná pracovní síla patří mezi ty nejzávažnější. Zároveň vláda ovládá většinu aspektů ekonomiky a udržuje bariéry pro soukromé vlastnictví, které snižují nebo brání zahraničním investicím.
Vláda zřídila u přístavu Massawa zónu volného obchodu, aby přilákala nové investory, zejména v oblasti energetiky, cestovního ruchu a rybolovu. Vláda také zahájila privatizační plán pro národní telefonní společnost, hotelnictví a potravinářské závody; pokrok je však pomalý. I přes nepříznivé podnikatelské klima mají minerální zdroje Eritrey potenciál přilákat zahraniční investory. Země těží z rozsáhlých nerostných zdrojů a strategické polohy u Rudého moře. Čína začala působit na zlatém dole Koka v roce 2016 a čínské společnosti se také podílejí na projektech v oblasti infrastruktury: elektrárna Hirgigo byla v roce 2016 zrekonstruována a probíhá rozšíření přístavu Massawa. Spojené arabské emiráty se již podílejí na výstavbě ropovodu spojujícího eritrejský přístav Assab s etiopským hlavním městem; DP World, nadnárodní přístavní společnost ze Spojených arabských emirátů, údajně zvažuje výstavbu infrastruktury v Assabu. Zároveň probíhají jednání s Ruskem o výstavbě logistického centra v jednom z přístavů Eritreje.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Káhiře (Egypt) ke dni 15. 5. 2020