Eritrea: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 Obchodní bilance

2014

2015x

2016x

2017x

2018x

Vývoz (jako % HDP)

15,2

11,4

9,7

9,6

8,9

Dovoz (jako % HDP)

21,3

20,3

18,9

17,7

14,0

Bilance (jako % HDP)

– 6,1

-8,9

-9,2

-8,2

-5,1

Zdroj: African Economic Outlook; x = odhad

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní obchodní partneři

 Dovoz

2017

2018

1

Čína (ČLR)

 62 %

Čína (ČLR)

317,4 mil. USD

2

Jižní Korea

 28 %

Jižní Korea

58,7 mil. USD

3

Španělsko

 19,8 mil. USD

Jemen

10,8 mil. USD

4

Filipíny

 6,9 mil. USD

Džibutsko

3,3 mil. USD

5

 

 

Itálie

1,6 mil. USD

Vývoz

1

SAE (U.A.E.)

 14,5 %

Saúdská Arábie

72,1 mil. USD

2

Čína (ČLR)

 13,2 %

SAE (U.A.E.)

60,4 mil. USD

3

Saúdská Arábie

 13,2 %

Čína (ČLR)

50,4 mil. USD

4

Itálie

 12,9 %

Itálie

32,5 mil. USD

5

Turecko

 5,6 %

JAR

18,6 mil. USD

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Hlavní obchodní partneři ze zemí EU (údaje v mil. EUR)

DOVOZ

2014 

2015 

2016 

2017 

2018                    

1.

Německo

19,0

Itálie

17,4

Itálie

16,0

Itálie

28,2

Itálie

28,9

2.

Itálie

12,8

Německo

14,1

Belgie

9,8

Německo

9,2

Německo

12,4

3.

Švédsko

5,7

Belgie

8,3

Německo

8,0

Belgie

5,9

Švédsko

7,5

4.

Belgie

4,6

Nizozemsko

4,06

Nizozemsko

5,0

Španělsko

3,9

Belgie

6,8

5.

Velká Británie

4,0

Švédsko

4,05

Francie

2,9

Rakousko

3,0

Velká Británie

6,5

VÝVOZ

2014 

2015 

2016 

2017 

2018

1.

Bulharsko

5,050

Bulharsko

34,8

Bulharsko

8,7

Španělsko

19,06

Itálie

1,39

2.

Itálie

2,800

Německo

5,6

Itálie

2,0

Itálie

2,06

Velká Británie

0,04

3.

Francie

0,206

Itálie

2,5

Francie

1,9

Německo

0,06

Německo

0,035

4.

Španělsko

0,158

Francie

2,1

Velká Británie

0,24

Nizozemsko

0,02

Nizozemsko

0,027

5.

Švédsko

0,042

Lucembursko

0,094

Dánsko

0,076

Velká Británie

0,01

Švédsko

0,009

Zdroj: Eurostat, Mezinárodní měnový fond

Pozn. Vývozem se rozumí export z Eritreje, dovozem eritrejský import.

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Zahraniční obchod v roce 2017

 

Vývoz   

(mil. USD)

Dovoz

 (mil. USD)

1

zinková ruda

206,0

pšeničná mouka

49,1

2

měděná ruda

37,2

čirok

18,9

3

ostatní barevné kovy

19,1

těstoviny

16,5

4

léčiva

4,2

sojový olej

15,9

5

textilní výrobky

1,5

cukr

15,5

6

pepř

0,8

strojní zařízení

14,0

 Zdroj: The Observatory of Economic Complexity

*data za 2018 a 2019 nejsou k dispozici

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V roce 2001 byla v přístavním městě Massawa zřízena zóna volného obchodu. O jejím skutečném fungování chybí informace, ale operuje zde několik společností, zájem projevuje především Čína. Vzhledem ke strategicky výhodnému postavení Eritree, je výstavba zón volného obchodu velkou prioritou, neboť může investorům poskytnout snadný přístup k trhům afrických států. Odhadem propluje kolem eritrejského pobřeží 40 tisíc nákladních lodí ročně s více jak 700 mil. t nákladu.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice (čistý příliv, mil. USD)

Rok        

Hodnota             

2014

46,5

2015

49,3

2016

52,3

2017

55,5

2018

61,0

Zdroj: Světová banka

Údaje o odvětvové a teritoriální struktuře nejsou k dispozici.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

I přesto, že se Eritrea v posledních snaží nalákat investory, patří z mnoha důvodů mezi státy s velice složitým investičním klimatem.  Korupce, státní kontrola nad měnou, právní nejistoty, soudní systém, nízko kvalifikovaná pracovní síla patří mezi ty nejzávažnější. Zároveň vláda ovládá většinu aspektů ekonomiky a udržuje bariéry pro soukromé vlastnictví, které snižují nebo brání zahraničním investicím.

Vláda zřídila u přístavu Massawa zónu volného obchodu, aby přilákala nové investory, zejména v oblasti energetiky, cestovního ruchu a rybolovu. Vláda také zahájila privatizační plán pro národní telefonní společnost, hotelnictví a potravinářské závody; pokrok je však pomalý. I přes nepříznivé podnikatelské klima mají minerální zdroje Eritrey potenciál přilákat zahraniční investory. Země těží z rozsáhlých nerostných zdrojů a strategické polohy u Rudého moře. Čína začala působit na zlatém dole Koka v roce 2016 a čínské společnosti se také podílejí na projektech v oblasti infrastruktury: elektrárna Hirgigo byla v roce 2016 zrekonstruována a probíhá rozšíření přístavu Massawa. Spojené arabské emiráty se již podílejí na výstavbě ropovodu spojujícího eritrejský přístav Assab s etiopským hlavním městem; DP World, nadnárodní přístavní společnost ze Spojených arabských emirátů, údajně zvažuje výstavbu infrastruktury v Assabu. Zároveň probíhají jednání s Ruskem o výstavbě logistického centra v jednom z přístavů Eritreje.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Káhiře (Egypt) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem