Estonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Tallinnu (Estonsko)

Estonsko je stát v severní Evropě o rozloze 45 339 km², nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska, přibližně 300 km moře je na západě dělí od Švédska. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl potravinářský a dřevozpracující, založené na rozvinutém zemědělství, lesnictví a rybolovu. Hlavními obchodními partnery jsou Finsko, Švédsko a Lotyšsko, přičemž podíl dalších zemí Evropské unie na zahraničním obchodu stále roste.

Estonsko vstoupilo do EU a NATO na jaře roku 2004, do OECD na konci roku 2010. Od 1.1. 2011 se v Estonsku platí eurem.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Estonská republika (v čele prezidentka Kersti Kaljulaid, funkční období říjen 2016 – říjen 2021)
  • Eesti Vabariik
  • Republic of Estonia

Složení vlády:

  • Premiér Jüri Ratas (CP)
  • Ministr zahraničních věcí Urmas Reinsalu (Isamaa)
  • Ministr vnitra Mart Helme (EKRE)
  • Ministr pro ekonomické záležitosti a infrastrukturu Taavi Aas (CP)
  • Ministryně školství a výzkumu Mailis Reps (CP)
  • Ministr pro veřejnou správu Jaak Aab (CP)
  • Ministr obrany Jüri Luik (Isamaa)
  • Ministr kultury Tönis Lukas (Isamaa)
  • Ministr spravedlnosti Raivo Aeg (Isamaa)
  • Ministr životního prostředí Rene Kokk (EKRE)
  • Ministr financí Martin Helme (EKRE)
  • Ministr pro sociální záležitosti Tanel Kiik (CP)
  • Ministr pro záležitosti venkova Arvo Aller (EKRE)
  • Ministryně pro záležitosti obyvatelstva Riina Solman (Isamaa)
  • Ministr pro zahraniční obchod a informační technologie Raul Siem (EKRE)

    Zkratky vládních stran:

  • CP – Keskerakond (Strana středu)
  • Isamaa – Pro Patria (Vlastenecká strana)
  • EKRE – Eesti Konservatiivne Rahvaerakond (Konzervativní lidová strana)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel1 328 976 (k 1.1.2020)
 

Průměrný roční přírůstek: + 4 156 (k 1.1.2020)
 

Věkové složení (k 1.1.2020):

  • obyv. ve věku 0–14: 16 %
  • obyv. ve věku 15–64: 64 %
  • obyv. ve věku 65+: 20 %

Etnické složení (2019):

  • Estonci 69 %
  • Rusové 25 %
  • ostatní 6 %

Urbanizace: 69 % (2019)
 

Náboženské složení: (dle posledního sčítání v roce 2011):

  • ortodoxní křesťané (16 %) 
  • luteráni (10 %)
  • neuvedeno nebo bez vyznání (74 %)

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

2017

2018

2019

Nom. HDP/obyv. (EUR)

15 58915 883,417 463,419 449,921 163,0

Růst HDP (%)

1,11,74,93,94,3

Inflace (CPI,%)

-0,50,13,73,42,3

Nezaměst. (%)

6,26,85,85,44,5

Zdroj: Estonský statistický úřad, Ministerstvo financí, Estonská centrální banka

 

Estonsko po letech ekonomického růstu zasáhla v roce 2008 hospodářská recese. V důsledku globální finanční a hospodářské krize se v roce 2009 nepříznivý vývoj estonského hospodářství prohloubil a HDP se propadl ve srovnání s rokem 2008 o 14,1 %. Nicméně již v roce 2010 se estonská ekonomika začala postupně zotavovat a dosáhla růstu 3,1 %.

V roce 2011 pokračovala estonská ekonomika v dobrých hospodářských výsledcích. Meziroční růst HDP dosáhl 7,6 %, čímž se Estonsko zařadilo k zemím EU s největším hospodářským růstem.

Rok 2012 potvrdil prognózy Estonské národní banky, která po nezvykle dobrých výsledcích ekonomiky v roce 2011 upozorňovala, že v roce 2012 může dojít k značnému zpomalení ekonomického růstu země.  Obecně se očekávalo, že růst HDP Estonska v roce 2012 bude kolem 3 %, což se v konečném důsledku v zásadě potvrdilo (3,2 %).

V roce 2013 došlo k dalšímu poklesu na 0,8 %.  Rok 2014 však znamenal určité ustálení trendu. Růst HDP dosáhl hodnoty 2,1 %.
V roce 2015 zaznamenal růst ekonomiky opět pokles, a to na 1,1 %. Nejvíce estonskou ekonomiku v roce 2015 ovlivnil pokles přidané hodnoty v dopravě a skladování, negativní vliv mělo rovněž snížení objemu prací ve stavebnictví a výrobní činnosti. Přidaná hodnota savebních prací klesla zejména v důsledku úbytku oprav a rekonstrukčních prací v pozemním stavitelství. Slabá zahraniční poptávka obecně ovlivnila pokles výroby.

Rok 2016 byl ve znamení mírného, avšak stabilního růstu ekonomiky. Po třech letech došlo znovu k nárůstu obchodu, investice však i nadále klesaly. Růst HDP činil 1,7 %.

Rok 2017 byl pro estonskou ekonomiku velmi úspěšný a její růst dosáhl téměř 5 % HDP. Tento růst byl podpořen výrazným oživením ekonomik hlavních obchodních partnerů Estonska a rychlejším růstem cen. Estonská ekonomika těžila rovněž z rychlého navyšování příjmů obyvatel, což se projevilo i ve spotřebě domácností.

Rok 2018 přinesl rostoucí estonské ekonomice lehký pokles, stále se však jednalo o trojnásobnou úroveň ve srovnání s obdobím předchozích 2-3 let.
V  roce 2019 vzrostlo HDP na 4,3 %. Mezinárodní měnový fond považoval vývoj estonské ekonomiky i pro další rok za příznivý, upozornil však na chybějící vysoce kvalifikované pracovní síly v podnicích a neustávající tlak na zvyšování mezd kvůli dlouhodobě nízké nezaměstnanost – v roce 2019 byla historicky nejnižší na 4,5 %. Setrvalý růst vykazovala oblast turismu.
Na jaře 2020 zasáhla i Estonsko pandemie COVID-19. Estonská vláda reagovala rychle, pro období 13.3.-17.5. vyhlásila nouzovou situaci včetně zavedení hraničních kontrol (mezinárodní dopravě byl vstup do země povolen). Dopad přijatých opatření pro zastavení šíření koronaviru na ekonomiku však bude výrazný.   

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

2015

  • Celkové příjmy: 6 792,68
  • Celkové výdaje: 7 157,33
  • Saldo: -364,65

2016

  • Celkové příjmy: 7 318,77
  • Celkové výdaje: 7 326,75
  • Saldo: -7,98

 2017

  • Celkové příjmy: 9 481,84
  • Celkové výdaje: 9 896,78
  • Saldo: -414,94

2018

  • Celkový příjem: 10 026,1
  • Celkové výdaje: 10 146,3
  • Saldo: -120,2

2019

  • Celkový příjem: 11 068,00
  • Celkové výdaje: 11 757,10
  • Saldo: -689,10

v milionech EUR
Zdroj: Estonský statistický úřad

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017

2018

2019

Běžný účet

393,6

554,5734,0750,0615,3

Kapitálový účet

404,2181,2181,1230,2266,8

Finanční účet

940,1554,41 036,71 008,3933,9

Veřejný dluh vůči HDP (%)

9,79,59,08,08,4 

Hrubý zahraniční dluh

19 147,6019 039,519 212,419 837,420 652,9

Údaje v mil. EUR
Zdroj: Estonská centrální banka, Eurostat

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

9ankovní sektor Estonska v roce 2018 rozkolísal skandál s estonskou pobočkou Danske bank po zjištění dlouhodobého praní špinavých peněz v letech 2007-2015. Případ je stále vyšetřován příslušnými dánskými, estonskými i unijními orgány. O obnovu dobrého jména a bankovní spolehlivosti Estonska se maximálně snaží i politická reprezentace státu. Páteří estonského bankovního sektoru nadále zůstaly čtyři největší banky, z nichž dvě jsou ve skandinávských rukou.

Nejvýznamnější je dlouhodobě Swedbank (součást stejnojmenné švédské bankovní skupiny) se 41% podílem na trhu a druhá SEB bank s 24% podílem. V roce 2019 se na třetí  místo dostala banka Luminor s 13% a LHV s 11% podílem na trhu.

Obecně je pro estonské banky charakteristické masivní využívání internetového bankovnictví, které využívá kolem 95 %  obyvatel. Stejné procento se udává i pro bankovní operace, které se uskutečňují prostřednictvím internetu. Rychlý rozvoj zažívá rovněž telefonní bankovnictví.
 

Největší banky podle podílu půjček / vkladů na estonském trhu v roce 2018:

SWEDBANK (40 % / 47 %)
Liivalaia 8
15040 Tallinn
tel.  +372 631 03 10
fax. +372 631 04 10
e-mail: info@swedbank.ee

 

SEB Bank (27 % / 24 %)
Tornimäe 2
15010 Tallinn
tel.  +372 665 51 00
fax. +372 665 51 03
e-mail: info@seb.ee
 

Další estonské banky: LHV, Eest Krediidipank, AS LHV Pank, AS BIGBANK, AS Citadele Banka Eesti filiaal, Tallinna Äripank, AS Inbank.

V roce 2017 byla estonská pobočka banky Nordea nahrazena společností Luminor Bank AS, společným podnikem bank Nordea a DNB.

Danske bank v roce 2018 po zveřejnění skandálu s praním špinavých peněz ve své estonské pobočce (v letech 2007-2015) v zemi výrazně utlumila svoji činnost. Během roku 2019 nepřijímala jednotlivé či ne-rezidentní klienty a od 1.10.2019 vstoupila do likvidace s uzavřením všech bankovních činností v Estonsku.  

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Estonsko zavedlo v roce 1994 rovnou daň. Od tohoto roku platí fyzické i právnické osoby daň z příjmu bez ohledu na jeho výši.

V roce 1994 byla rovná daň 26 %. Od roku 2005 začal proces jejího postupného snižování, které mělo podle předpokladů skončit na 18 %. Pro rok 2005 byla daň z příjmu stanovena na 24 %. Bylo uzákoněno, že každý následující rok se daň z příjmu sníží o 1 %. V roce 2008 to bylo 21 %.

Nicméně v roce 2009 z důvodu hospodářské krize k dalšímu snížení nedošlo. Vláda tímto krokem sledovala zejména zvýšení příjmů do státního rozpočtu o cca 100 milionů eur.  Ke snížení daně z příjmu tak došlo až v roce 2015, kdy se daň snížila na 20 % a v této výši byla zachována i v dalších letech.

Od 1. ledna 2018 nabyla účinnosti změna týkající se daně z příjmů fyzických osob. Výše sazby sice zůstala stejná na úrovni 20 %, ale nezdanitelné minimum se zvýšilo z předchozích 180 eur na 500 eur. Toto nezdanitelné minimum by se mělo postupně snižovat v závislosti na výši příjmu, tudíž lidé s vyššími příjmy budou odvádět více. Na změně tak vydělají lidé, jejichž příjem dosáhne maximálně výše 1 758 eur za měsíc (průměrný plat v Estonsku v roce 2018 činil 1 291 eur, v roce 2019 1 407 eur).

Rovná daň byla pro obchodní společnosti doplněna výhodným principem, který podporuje investice a rozvoj podniků v Estonsku a to, že reinvestovaný a ve firmách jinak zadržený zisk se nezdaňuje. Daní se tak pouze rozdělovaný zisk (například dividendy) formou daně, která má charakter daně z příjmu. Jinými slovy, zisk není zdaňován v okamžiku jeho vzniku, ale až v okamžiku jeho distribuce. Od 1. ledna 2018 navíc mohou právnické osoby využít snížené daně z příjmů z 20 % na 14 %, pokud budou pravidelně vyplácet dividendy jiné právnické osobě.

Zaměstnavatel odvádí z hrubého platu zaměstnance sociální daň ve výši 33 %, a to bez omezení konečné nominální výše daně, což pro lidi s vysokým příjmem znamená, že odvádějí více, než spotřebovávají. 20 % ze sociální daně jde do mimorozpočtového Fondu sociálního zabezpečení a 13 % do Fondu zdravotního pojištění. Od 1. 1. 2015 odvádí zaměstnavatel na pojištění na podporu v nezaměstnanosti 0,8 % z hrubé mzdy zaměstnance, další 1,6 % odvádí zaměstnanec.

V rámci druhého pilíře penzijního systému platí estonští zaměstnanci do Fondu sociálního zabezpečení ještě další 2 % a 4 % zaměstnavatel (odečítá se z 33% odvodu na sociální daň). Druhý pilíř je povinný pro osoby narozené po roce 1983.

Daň z přidané hodnoty (DPH) je unifikovaná a od 1. července 2009 činí 20 % ad valorem. Zákon počítá s výjimkou pro předplatitele periodik, vývozce časopisů a knih (DPH 9 %).

Pozemková daň v Estonsku je stanovena v rozmezí 0,1 až 2,5 % ze zdanitelné hodnoty pozemku. Daň vybírá stát, je určena municipálním rozpočtům a musí být stanovena místními úřady nejpozději do 31. 1. zdaňovaného roku. Pozemková daň pro obdělávanou půdu, pro přírodní pastviny a lesy je stanovena v rozmezí od 0,1 % do 2 %.

Herny a loterie jsou zatěžovány daní od 5 % do 18 % podle druhu činnosti.

Od 1. ledna 2018 byla v Estonsku nově  zavedena silniční daň pro nákladní automobily kategorie N2 (3,5 – 12 tun) a N3 (nad 12 tun), a to na základě doby, kterou na veřejných komunikacích stráví. Poplatek je stanoven v závislosti na váze, počtu náprav a objemu emisí. Denní sazba činí 9 – 12 eur, roční sazba pak 500 – 1300 eur, přičemž je možné zaplatit poplatek za týdenní, měsíční či čtvrtletní využívání silnic.

K navýšení spotřební daně u alkoholu došlo v průběhu roku 2017 hned dvakrát. Poprvé v únoru u všech alkoholických výrobků o 10 %, podruhé v červenci o dalších 10 % u nízkoalkoholických nápojů.
Od února 2018 bylo plánováno další zvýšení spotřební daně, a to o 18 % u piva, vína a kvašených nápojů s obsahem alkoholu do 6 %, o 10 % u silného alkoholu a o 20 % u kvašených nápojů a vína s vyšším obsahem alkoholu než 6 %. Kvůli obavám z vlivu na přeshraniční obchod s Lotyšskem se vláda rozhodla zvýšit spotřební daň pouze v poloviční výši – o 9 % u piva, vína a kvašených nápojů s nizkým obsahem alkoholu a o 5 % u silného alkoholu. Přesto i toto nižší než plánované zvýšení spotřební daně na alkohol dokázalo v průběhu roku 2018 negativně ovlivnit m.j. turistický průmysl, kde se výrazně snížil počet cestujících na trajektech z Finska (úbytek 80 000 osob), kteří tvoří velkou část incomingových turistů.

Nová vláda, která vzešla z parlamentních voleb v březnu 2019, se proto rozhodla o obrácený postup – od července 2019 snížila o 25 % spotřební daň na tvrdý alkohol a na vína včetně šumivých. Již během srpna narostl prodej alkoholických nápojů na trajektech mezi Tallinnem a Helsinkami o pětinu. Na druhé straně Lotyšsko, které těží z přeshraničních estonských nákupů, reagovalo 15 % snížením téže spotřební daně od 1. srpna až do 28.2.2021.

 

Spotřební daně se vybírají z prodeje tabáku a tabákových výrobků, alkoholu, pohonných hmot či za obaly (další informace na www.emta.ee).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tallinnu (Estonsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem