Evidence skutečných majitelů



Rejstřík, jeho funkce, způsoby a podmínky pro zápis či změnu údajů

Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, kterou v elektronické podobě vede příslušný rejstříkový soud (tzn. krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis týká), pro každý povinný subjekt ve zvláštní složce. Nicméně Evidence není veřejným rejstříkem, tzn., neuplatňuje se zde princip formální a materiální publicity. Nelze do ní tedy volně nahlížet ani vyhledávat informace.

Zápis skutečných majitelů do Evidence se uskuteční výhradně na základě návrhu oprávněné osoby, případně notáře (jedná se tedy o řízení návrhové, nelze jej zahájit bez návrhu). Návrh lze učinit pouze na tzv. „inteligentním formuláři“, jehož náležitosti stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů.

Tento formulář je k dispozici na webu Ministerstva spravedlnosti ČR. Po vyplnění formuláře je vygenerován soubor ve formátu PDF.

Návrh lze návazně podat v elektronické či listinné podobě. Prvním ze zmíněných způsobů je odeslání prostřednictvím datové schránky navrhovatele. Za předpokladu využití druhého možného způsobu podání je třeba vygenerovaný PDF dokument vytisknout, opatřit ověřeným podpisem osoby oprávněné k podání a podat na příslušný rejstříkový soud osobně na podatelnu či zaslat v listinné podobě jinak.

Zároveň s vygenerováním PDF dokumentu je vytvořen a navrhovateli zaslán jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli (dále také „JISM“). Jeho prostřednictvím pak navrhovatel může dále získat výpis z evidence, případně upravit či změnit provedený zápis.

Notář může takový zápis provést rovněž, tzv. přímým zápisem, a to na základě podkladového notářského zápisu. Pro zápis údajů o skutečném majiteli do Evidence notářem se obdobně použijí ustanovení § 108, 110, 112, 113 a 116 zákona o veřejných rejstřících. Tato ustanovení upravují předpoklady takového zápisu, příslušnost notáře, provedení či opravu zápisu, či odmítnutí zápisu notářem.

Rejstříkový soud je povinen údaje do Evidence zapsat (případně takový zápis změnit) do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl návrh na zápis či změnu doručen. V případě nezaplacení soudního poplatku navrhovatelem, který je osobou povinnou k platbě tohoto soudního poplatku, vyzve soud navrhovatele k jeho zaplacení a stanoví mu ke splnění této povinnosti soudcovskou lhůtu.

O provedení zápisu (či změny) rejstříkový soud nevede tzv. rejstříkové řízení a tedy nevydává žádné rozhodnutí ani tzv. opis zápisu nebo opis změnového zápisu. Povinný subjekt pak faktické provedení zápisu sezná pouze v případě, že si prostřednictvím JISM požádá o výpis z Evidence.

V případě nesplnění formálních předpokladů k provedení zápisu, tzn., pokud je návrh neúplný, nedoložený, nesrozumitelný, podaný neoprávněnou osobou či neurčitý, vydá rejstříkový soud ve lhůtě 3 pracovních dnů tzv. vyrozumění o neprovedení zápisu s poučením o nápravě, které doručí osobě navrhovatele.

Soudní poplatek pro právnické osoby od 1. 1. 2019 činí dle přílohy (položka 24a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 1.000 Kč, ostatní entity jsou od něj osvobozeny.

Do Evidence se o skutečném majiteli zapisují tyto údaje:

  • jméno a adresa místa pobytu;
  • datum narození a rodné číslo (pokud bylo přiděleno);
  • státní příslušnost;
  • údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele (např. údaj o podílu na hlasovacích právech, podíl na rozdělovaných prostředcích, je-li zapisovaná osoba jejich příjemcem);
  • případně jiná skutečnost zakládající zapisované osobě postavení skutečného majitele.

Výpis z Evidence je oprávněna získat:

  • zapsaná osoba, prostřednictvím JISM;
  • osoba, které Ministerstvo spravedlnosti České republiky na základě žádosti poskytuje dálkový přístup do Evidence, tj. kterýkoli ze subjektů taxativně vyjmenovaných v § 118g odst. 3 zákona o veřejných rejstřících (např. soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daně apod.);
  • v omezeném rozsahu i osoba, která prokáže (nikoli jen doloží) oprávněný zájem v souvislosti s předcházením trestným činům dle AML zákona.

Ministerstvo spravedlnosti ČR zajistilo subjektům stanoveným zákonem dálkový přístup do Evidence. Tento přístup tak mohou využívat zejména orgány, které musí nebo by měly se zapsanými údaji nakládat v souvislosti s plněním svých zákonných povinností (tzv. povinné osoby).

Přístup do Evidence tak mají rovněž např. zadavatelé veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon o zadávání veřejných zakázek“), Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, zpravodajské služby, Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad a další.

V případě, že osoba soukromého práva prokáže (nikoli pouze doloží) oprávněný zájem (zejména pak související s předcházení konkrétním trestným činům v souvislosti s obchodním stykem), mohou být údaje z Evidence v omezeném rozsahu poskytnuty i takovému subjektu.

Jakým způsobem konkrétně bude probíhat kontrola účelu získání výpisu z Evidence, nebylo dosud zveřejněno.

Lhůta pro splnění povinnosti zápisu skutečných majitelů do Evidence pro právnické osoby již zapsané v obchodním rejstříku uplynula dne 1. 1. 2019, pro ostatní entity zapsané v jiných veřejných rejstřících je platný termín do 1. 1. 2021. Pro všechny povinné subjekty, zapsané do veřejných rejstříků po těchto datech pak platí, že evidenční povinnost musí splnit bez zbytečného odkladu po své registraci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby