Filipíny: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

  2016 2017 2018 2019 2020 (02)
vývoz 57 406 68 713 69 307 70 326 5 400
dovoz 84 108 96 693 112 841 107 375 7 056
saldo -26 702 -27 380 -43 533 -37 049 -1 656

Hodnoty v mil. USD
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

země

                        2016 2017 2018 2019*
vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo
celkem 57 406 84 108 -26 702 68 713 96 093 -29 380 69 307 112 841 -43 533 70 334 107 375 -37 041
USA 8 851 7 576 1 275 9 661 7 784 1 877 10 636 8 062 2 574 11 459 7 724 3 736
Japonsko 11 670 9 882 1 788 10 853 10 912 -59 10 323 10 818 – 1 495 10 632 10 128 504
Čína 6 373 15 565 -9 192 8 017 17 464 -9 446 8 817 22 015 -13 198 9 629 24 536 -14 907
EU 6 970 6 743 228 9 607 6 644 2 963 8 908 8 587 322 8 217 8 844 -627
– Francie 735 954 -219 808 925 -117 1 162  1 546 -384 798 1 337 -539
– Německo 2 329 2 028 301 2 676 1 972 704 2 785 2 456 330 2 708 2 702 6
– Finsko 27 292 -265 42

183

-142 60 179 -119 66 170 -104
– Itálie 203 549 -347 317 588 -270 209 630 -421 202 848 -646
– Nizozemsko 1 743 515 1 228 2 518 619 1 898 2 490 627 1 863 2 257 622 1 635
– Švédsko 22 122 -100 36 135 -99 32 196 -164 38 189 -151
– UK 501 509 -8 522 522 1 535 685 -150 492 791 -299
– ostatní 1 410 1 773 -363 2 688 1 700 988 1 634 2 267 -633 1 655 2 185 -530

Hodnoty v mil. USD
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

  2019 2018
% růst
Vývoz celkem 70 325 69 307 1,5
1. Elektronika a komponenty 40 002 38 326 4,4
2. Ostatní výrobky 4 240 4 373 3,1
3. Stroje a dopravní prostředky 2 768 3 379 18,1
4. Sady zapalovacích kabelů a dalších sad používaných v systému vozidel 1 252 1 137 10,1
5. Kovové komponenty 1 409 1 467 3,9
6. Chemikálie 1 306 1 423 7,6
7. Banány 1 930 1 382 39,7
8. Elektronické součástky  1 064 1 192 10,7
9. Katody a části katod      
10. Ostatní minerální výrobky  1 439  1 130  27,4

Hodnoty v mil. USD
Zdroj : Philippine statistics Authority

 

  2019* 2018
% růst
Dovoz celkem 107 374 112 840 4,8
1. Elektronika a komponenty 28 120 28 658 1,9
2. Minirální paliva, maziva a příbuzné materiály 12 821 14 040 8,7
3. Dopravní zařízení 10 982 11 853 7,3
4. Průmyslové stroje a zařízení 6 280 6 766 6,9
5. Železo a ocel 4 225 5 980 29,4
6. Ostatní potraviny a živá zvířata 3 563 3 519 1,3
7. Jiné vyrobené výrobky 546 3 331 11,1
8. Obiloviny a přípravky z obilovin 3 015 2 891 4,3
9. Telekomunikační a elektronické zařízení 3 096 2 769 12
10. Plasty v primárních a sekundárních formách 2 561 2 761 7,2

Hodnoty v mil. USD
Zdroj: statistiky cenntrální banky (BSP)

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Filipíny jsou členem zóny volného obchodu zemí ASEAN – AFTA  a od konce roku i Společného trhu zemí ASEAN.

Summity ASEAN se vyslovily pro urychlené odbourávání cel v obchodu mezi členskými zeměmi, které probíhá na základě platné dohody AFTA. Původní cíl v rámci Common Effective Preferentical Tariff tj. zavést do roku 2003 5% clo na nejobchodovanější položky, uvedené v tzv. Inclusion List, byl dosažen už v roce 2002.Rámcová dohoda o investiční zóně ASEAN (ASEAN Investment Agreement – AIA) byla uzavřena na summitu v Manile v roce 1999. AIA má za cíl vytvořit jednotné prostředí příznivé pro investory a přilákat potřebný dlouhodobý kapitál. Podle dohody mají členové zaručit zahraničním investorům národní zacházení, a to do roku 2010 pro investory ze zemí ASEAN (část zemí včetně Filipín již do roku 2003) a do roku 2020 pro všechny ostatní. Zákonodárství jednotlivých zemí ASEAN v současnosti omezuje zahraniční investory rozdílným způsobem. Členové by měli sami navrhnout svůj vlastní postup uvolňování bariér. Filipíny v tomto směru již postoupily například při liberalizaci investic do maloobchodu.Nově vytvářená zóna volného obchodu ASEAN + ČLR by se měla stát největší zónou volného obchodu na světě v časovém rozmezí 5–10 let. Vytvoření této obchodní megazóny s více než 2 mld. lidí může mít příznivý vliv na odbyt některých filipínských výrobků. Uvažuje se také do této zóny zahrnout Korejskou republiku a Japonsko (ASEAN + 3).V listopadu 2008 byla dojednána japonsko-filipínská smlouva o ekonomickém partnerství (JPEPA – Japan-Philippines Economic Partnership Agreement), která v se v mnohém přibližuje zóně volného obchodu, protože předpokládá

  • zrušení nebo podstatné snížení celních sazeb na výrobky průmyslu, zemědělství a rybolovu
  • zlepšení celního odbavení na obou stranách
  • podporu investic v obou zemích apod.Filipíny usilují o uzavření smlouvy o zóně volného obchodu na vybrané druhy zboží s USA. Filipínská strana, zejména soukromý sektor, má zájem na otevření se amerického trhu pro filipínské textilní výrobky.

Vnitřní zvláštní ekonomické zóny

Do roku 1995 existovaly na Filipínách 4 státní exportní zóny a 12 soukromě vlastněných exportních zón. Na základě zákona č. 7916 v roce 1997 o zřizování zvláštních ekonomických zón začal jejich další nárůst. Tyto zvláštní exportní a ekonomické zóny zahrnují průmyslové a technologické komplexy, zóny volného obchodu, obchodní, finanční a investiční centa.Dohled nad zmíněnými zónami vykonává PEZA (Philippine Economic Zone Autority), která má vyvolávat a podporovat zájem soukromých investorů k zakládání jejich podniků v zónách za účelem vytváření nových pracovních příležitostí a růstu exportu. Zvláštní ekonomické zóny (počty v závorkách) se nacházely v těchto oblastech:

  • Abra (1)
  • Benguet (1)
  • Baguio (1)
  • Pangasinan (1)
  • Zambales (1)
  • Tarlac (2)
  • Pampanga (2)
  • Bataan (4)
  • Rizal (1)
  • National Cupital Region (5)
  • Cavite (12)
  • Laguna (16)
  • Batangas (10)
  • Albay (1)
  • Palawan (1)
  • Leyte (3)
  • Cebu (7)
  • Negros Occidental (1)
  • Agusan del Norte (2)
  • Misamis Oriental (1)
  • Surigao del Norte (1)
  • Zamboanga (1)
  • Davao (2)
  • South Cotabato (1)

Kromě toho existují tzv. IT Parks/samostatné budovy:

  • National Capital Region (9 budov)
  • Laguna (1 budova)
  • Cebu ( 1 budova)

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

  2015 2016 2017 2018 2019*
Celkem 5 639,16 8 279,55 10 256,44 9 948 7 647
Zemědělství, lesnictví a rybolov 0,41 0,25 20,03 0,86 0,38
Těžba a hornictví 46,99 50,43 8,94 4,95 1,36
Výroba – zpracovatelský průmysl 772,68 334,25 1 181,81 1 094 257
Elektřina, plyn, pára a klimatizace 9,79 -83,10 1 388,02 199 330
Dodávky vody, kanalizace a odpady 0,21 0,12 1,34 0,40 2,99
Stavebnictví 102,60 8,77 162,38 42 51
Velkoobchod a maloobchod – oprava motorových vozidel a motocyklů 115,65 208,19 83,10 -18 -243
Přeprava a skladování -3,29 7,84 49,49 11 103
Ubytování a restaurační zařízení 5,64 168,21 -38,37 6 19
Informace a komunikace 16,05 -2,61 38,26 15 44
Finanční a pojišťovací služby 522,51 1126,05 141,49 454 543
Nemovitosti 137,90 121,86 247,82 294 230
Odborné, vědecké a technické aktivity -43,97 17,55 65,98 15 8
Administrativní a podpůrné činnosti 32,32 22,48 -5,64 22 55
Veřejná správa a Obrana – povinné sociální zabezpečení 0 0 0 0 0
Vzdělávání 1,89 0,51 1,36 0,31 1,49
Činnosti v oblasti zdraví a sociálního zabezpečení 0,28 35,24 23,94 2 32
Umění, zábava a rekreace 4,07 575,03 27,85 198 9
Ostatní podpůrné činnosti -0,61 -0,01 0,08 0,52 -1
Činnosti domáctností jako zaměstnavatelů: produkce produktů a služeb pro vlastní použití  0 0 0 0 0
Činnosti zahraničních organizací 0 0 0 0
Ostatní 95,04 0,98 0 0,01 0

Hodnoty v mil. USD
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

země 2015 2016 2017 2018 2019
celkem 5 639,16 8 279,55 10 256,44 9 948,60 7 647,49
USA 633,72 84,01 472,86 184,63 280,43
Japonsko 394,06 993,10 72,13 85,55 147,05
Čína 0,57 10,77 28,79 199,38 106,16
EU 307,51 106,80 1 800,74 363,14 96,87
a) Francie -481,26 29,48 11,01 5,77 7,49
b) Německo 68,39 109,74 57,46 58,68 41,88
c) Finsko 0,04 0,09 0,08 0,22 0,22
d) Itálie 1,88 6,80 3,41 2,76 3,39
e) Holandsko 3,61 88,16 1 656,42 120,48 1,92
f) Švédsko -0,12 0,43 0,64 14,11 0,74
g) UK 384,31 -203,38 9,40 43,16 9,00
h) Česká republika 0,09 10,09 0,11 0,07 0,11
Ostatní 3 968,97 7 043,46 6 143,39 9 115,90 7 016,98

 Hodnoty v mil. USD
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční pobídky

Filipínská vláda usiluje o zahraniční investice, které pro zemi znamenají zásadní přínos pro ekonomický a technologický rozvoj, pro vytváření pracovních příležitostí, pro zvyšování objemu exportu a exportní schopnosti filipínských výrobků. Za tím účelem nabízí pobídkový systém pro zahraniční investory, kteří se však předtím musí registrovat u BOI (Board of Investments) a PEZA (Philippine Economic Zone Authority). Tyto pobídky zahrnují:

  • daňové prázdniny
  • pro oblast Manily nejsou daňové úlovy poskytovány, pokud není firma situována ve státním průmyslovém objektu, nejedná-li se o elektrárnu a nejedná-li se o exportéra s perspektivou výrazného růstu
  • daňové úlevy pro nákupy surovin, polotovarů a subdodávek
  • dodatečné snižování zdanitelného příjmu za zaměstnanost
  • snížení zdanitelného příjmu při realizaci nezbytných prací v rámci infrastruktury
  • úlevy při dovozu investičního zařízení
  • snížená daň ze zisku právnické osoby

Kromě toho má investor možnost využívat další nefinanční zvýhodnění jako např.:

  • zaměstnávání zahraničních expertů
  • garantovaný převod zahraniční investice a výnosů
  • neomezený dovoz zařízení, nutného k výrobě
  • viz CITIRA v kapitole 1.7

Daňové úlevy jsou poskytovány také v případě investic do zvláštních exportních a ekonomických zón, kde platí všeobecně 5% daň z hrubého příjmu, pokud jsou ve výrobě používány domácí suroviny. Firmy umístěné v bezcelních zónách jako Subic Bay Freeport, Clark Special Economic Zone a Port Point Special Economic and Freeport Zone zdaňují příjem rovněž 5 %, pokud jejich neexportní prodej nepřekročí 30 % z celkového obratu.

Investice mohou být přímé nebo v rámci tzv. každoročně aktualizovaného filipínského plánu investičních priorit „Investment Priority Plan”.

Omezení pro zahraniční investory:

Zde uvádíme základní přehled omezení pro zahraniční investory, sestavený dle zkušeností ČR i zemí EU:

Korupce

Generalizovaným problémem v oblasti veřejných zakázek a při jednání s úřady zůstává silná korupce v zemi na státní i místní úrovni, podpořená množstvím úřadů a jejich povolení potřebných k obchodním aktivitám na Filipínách.  Podle zprávy Wallace Business Forum z roku 2014 je v zemi „po desetiletí institucionalizován systém korupce, který zemi okrádá o miliardy pesos a brání vstupu zahraničních investorů“. Podle Wallace, při jednání se státními úřady: „jakmile vyřídíte žádost na jedné státní instituci, dostanete ránu od druhé. Obvyklou stížností klientů na místní vládu je, že povolení se nehnou ze stolu, dokud příslušný pracovníky není vyplacen“. Jedná se o jeden z důvodů, proč přímé zahraniční investice do země pokulhávají za zbytkem států ASEAN.

Omezení zahraničního vlastnictví

Domácí firmy mají obecně omezen podíl zahraničního vlastnictví na 40 % (tzv. pravidlo 60 : 40 % rule), přičemž další poměry jsou určeny příslušným zákonem pro různé sektory podle tzv. negativních seznamů A a B*

Veřejné zakázky

Zákony o veřejných zakázkách dávají přednost místním společnostem a v zemi vyrobeným materiálům a dodávkám. I zde platí 40% limit na zahraniční vlastnictví účastníků výběrových řízení.

Potraviny, zemědělství a akreditace masa

Akreditace masa u vývozců z řad zemí EU u místního ministerstva zemědělství je časově velmi náročná.

Zákon o ochraně hospodářské soutěže

Neexistence právního a institucionálního rámce o ochraně hospodářské soutěže.

Omezení finančních služeb Omezení maloobchodu

V zemi platí značný počet omezení na zahraniční účast v bankovním sektoru. Řadí se sem i různá omezení pro zřizování poboček bank, exekuce atp. V oblasti maloobchodu platí silná restrikce pro zahraniční vlastnictví, včetně podmínek vysokého základního kapitálu v hodnotě nejméně 2,5 mil. USD a dalších podmínek na kapitál za každý obchod.

Pravidlo 60–40 %

Současně s liberalizací zákona o zahraničních investicích, který umožňuje cizincům až 100 % vlastnictví s výjimkou finančních institucí a oblastí podnikání, uvedených v seznamech tzv. negativních zahraničních investic (FINL – Foreign Investment Negative List) vládního nařízení č. 362 (E.O. – Executive order No. 362). Seznamy jsou souhrně označovány jako pravidlo 60–40 % (60 – 40 Rule), byť ve skutečnosti se procentní poměry liší dle oborů:

  • Negativní seznam A uvádí oblasti, které jsou podle ústavy vyhrazeny pouze Filipíncům tj. sdělovací prostředky, licencované profese, maloobchod, družstevnictví, inzerce a reklama, vlastnictví půdy, stavebnictví a veřejně prospěšné služby (kde je povolena pouze menšinová účast cizinců). V roce 1999 byla přijata novela zákona o maloobchodě, která za určitých kapitálových a jiných podmínek umožňuje cizincům až 100 % vlastnictví firmy.
  • Negativní seznam B obsahuje obory, spojené s obranyschopností země nebo mající nepříznivý vliv na veřejné zdraví, morálku a domácí podniky s vloženým kapitálem ve výši 200 000 USD resp. 100 000 USD, pokud by tyto byly zapojeny do výroby modernizační technologie nebo by přímo zaměstnávaly nejméně 50 pracovníků. Zde je činnost cizinců zakázána pokud není povolena přímo prezidentem.

Sněmovna reprezentantů Filipín 10. března 2020 schválila v posledním čtení návrh zákona, kterým se mění desetiletý zákon o společenstvu č. 146 neboli zákon o veřejné službě, kterým se v některých odvětvích zvyšují limity zahraničního vlastnictví. Zákon č. 78, představený Joey Ma. Salcedou, získal 146 hlasů pro schválení, 43 hlasovalo proti návrhu zákona a jeden se zdržel hlasování. Pokud bude zákon schválen prezidentem, tak se otevře rovněž odvětví telekomunikací a dopravy zahraničnímu vlastnictví.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Manile (Filipíny) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem