Filipíny: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Filipíny jsou nejstarší demokracií v regionu jihovýchodní Asie s nadějně se rozvíjející ekonomikou s prozápadní kulturou. Země je jediným asijským státem s dominantním křesťanstvím (katolická církev, značný zájem o Pražské Jezulátko).

Blízkost kultur, potenciál Filipín stát se v dohledné době jednou z 20 největších ekonomik světa a také schopnost ČR se v zemi prosazovat lépe než v tradičních asijských tygrech předjímá intenzitu vztahů a silný vzájemný zájem o spolupráci. MZV ČR proto podporuje rozšiřování spolupráce s Filipínami i na ostatní resorty mimo obvyklou zahraniční politiku, obchod a cestovní ruch. V současnosti se tak již rozvíjí spolupráce v resortech obchodu, financí, obrany, zemědělství, životního prostředí a školství.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Filipínská republika (česky)
  • Republic of the Philippines (anglicky)
  • Republika ng Pilipinas (filipínština)
  • Zkrácený název: Filipíny

Složení vlády 

Novým prezidentem země byl ve volbách 9. května 2016 zvolen Rodrigo Roa DUTERTE.

  • Prezident republiky: Rodrigo Roa Duterte
  • Úřad vice-prezidenta: Maria Leonor G. Robredo
  • Úřad výkonného ministra (Executive Secretary): Salvador Medialdea
  • Úřad ministra pro tisk a prezidentský mluvčí (Office of the Press Secretary and Presidential Spokesperson): Harry Roque
  • Presidential Management staff: Acting Head Undersecretary Ferdinand B. Cui Jr.
  • Secretary-Presidential Communications Operations Office-Martin Andanar
  • Presidential Legal Counsel: Salvador Panelo
  • Presidential Adviser on Peace Process: Sec. Carlito G. Galvez Jr.,
  • Ministr zemědělství (Department of Agriculture): William Dollente Dar
  • Ministr pro rozpočet a řízení (Department of Budget and Management): Wendel Eliot Avisado
  • Ministr školství (Department of Education): Leonor Briones 
  • Ministr energetiky (Department of Energy): Alfonso Cusi
  • Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů (Department of Environment and Natural Resources): Roy Cimatu
  • Ministr financí (Department of Finance): Carlos Dominguez III
  • Ministr zahraničních věcí (Department of Foreign Affairs): Teodoro „Teddy Boy“ Lopez Locsin Jr.
  • Ministr vnitra a vnitřní správy (Department of Interior and Local Government): Eduardo Aňo
  • Ministr zdravotnictví (Department of Health): Francisco T. Duque III
  • Ministr spravedlnosti (Department of Justice): Menardo I. Guevarra
  • Ministr práce a zaměstnanosti (Department of Labor and Employment): Silvestre Bello III
  • Ministr pro zemědělskou reformu (Department of Land/Agrarian Reform): John R. Castriciones
  • Ministr národní obrany (Department of National Defence): Delfin Lorenzana
  • Ministr veřejných prací a dálnic (Department of Public Works and Highways): Mark Villar 
  • Ministryně pro vědu a technologie (Department of Science and Technology):  Fortunato T.De La Peňa
  • Ministryně sociálních věcí a rozvoje (Department of Social Welfare and Development): Rolando Joselito Delizo Bautista
  • Ministr cestovního ruchu (Department of Tourism): Bernadette Romulo-Puyat
  • Ministr obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry): Ramón Lopez
  • Ministr dopravy a spojů (Department of Transportation and Communications): Arthur Tugade
  • Úřad pro národní ekonomický rozvoj (NEDA – National Economic and Development Authority): Karl Kendrick Chua

Legislativa

  • Předseda Senátu: Tito Sotto
  • Předseda Sněmovny reprezentantů: Alan Peter Cayetano

Protokolární pořadí

  1. Prezident republiky (President)
  2. Viceprezident (Vice President)
  3. Předseda senátu (Senate President)
  4. Předseda poslanecké sněmovny (Speaker of the House)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 106,6 mil (World Bank)

Složení populace

  • 33,39% – 0–14 let   
  • 62,12% – 15–64 let 
  • 4,49% – 65 let a více

Očekávaná délka života

  • muži 68,7 let
  • ženy 74,7 let

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

  • počet registrovaných pracovních sil: 45 043 000   osob
  • nezaměstnanost – oficiálně vykazovaná: 5,3 % (leden 2020)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • roční přírůstek : 1,57 %
  • počet narozených: 23,7 nar./1.000 obyv.
  • počet úmrtí: 6,1 úmrtí /1.000 obyv.

Národnostní složení:

  • Filipínci 91,5% (malajského původu a smíš.)
  • Číňané 1,5%
  • ostatní 7%

Náboženské složení:

  • 92% křesťané, z toho:
  • 81% : římsko-katoličtí
  • 2,8 %: protestanti a další
  • 2, 3 %: Iglesia ni Christo (filipínská křesťanská denominace)
  • 2%:  Aglipayan (místní unitářská církev)
  • 3,9 %: ostatní křesťané
  • 6 % – muslimové
  • 2 % – jiná náboženství

Úřední jazyk a používané jazyky

  • Dva úřední jazyky: angličtina a filipínština (tagalština).

Komise pro filipínský jazyk zaznamenala v zemi celkem asi 175 jazyků a řadu dalších dialektů.

Tři největší jazyky: tagalština (Tagalog – hlavní ostrov Luzon, Mindoro a Panay a okolí) cebuánština (Cebuano nebo také Visaya – ostrovy Cebu a Bohol, jih Negrosu, východ Mindanaa a okolí) ilokánština (Ilocano: sever ostrova Luzon).

Většina filipínských jazyků patří do skupiny Malajsko-polynéských jazyků, tj. jedné z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Největším z nich – tagalština či tagalog je mateřským jazykem asi třetiny Filipínců. V zemi je dále 13 jazyků s nejméně 1 milionem rodilých mluvčích: Tagalog, Cebuano, Ilokano a dále Hiligaynon (Ilongo), Waray-Waray, Kapampangan, Bikol, Pangasinan, Maranao, Maguindanao, Kinaray-a a Tausug.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hlavní ukazatele:

 

2012

2013

2014

2015

2016 

2017

2018

 2019

2020 (Q1)

Růst HDP, % 6,7 7,1 6,1 5,8 7,10 6,5 6,3 5,9  
HDP/obyvatele, USD 2 591 2 769 2 851 2 875  2 858 3 022  3 104 3 319  
Nominální HDP, mld. USD 250,1 271,8 284,6 292,8 304,9  313,6 330,9 359,4  
Nezaměstnanost % 7 7,1 6,8 6,5 6,3 5,4 5,2 5,1 5,3
Inflace, % 3,2 3,0 4,1 1,4 2.6 3,2 6,0 2,5 2,7
Bilance běž. účtu, mld. USD 6 949 11 384 10 756 7 266 -1 199 -2 518  -7 8799 -464  

NSCB National Statistical Coordination Board, WB, Philippine Central Bank

 

Odhad růstu HDP:
  2018 2019 2020
MMF (IMF) 6,5% 5,7% 0,6%
Světová banka (World Bank) 6,7% 5,8% 6,1%
Asijská rozvojová banka ADB 6,8% 6,0% 2,0%
S&P 6,5%  6,0% 4,2%
Vláda Filipín 7-8% 6,5-7,5% 0- (-1%)

 

 

Pozice Filipín v mezinárodních žebříčcích 2012–2019
  2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Index konkurenceschopnosti Global Competitiveness Report 65/144 59/148 52/144 47/140 57/138 57/138 56/140 64/141
Ekonomická svoboda Economic Freedom 107/179 97/177 89/186 76/179 58/180 61/180 70/180 70/180
Index snadnosti podnikání Ease of Doing Business 138/185 108/189 97/189 103/189 99/190 113/190 124/190 95/190
Indexu vnímání korupce  Corruption Perceptions Index 105/176 94/177 85/175 95/168 101/176 111/180 99/180 113/180
Exportní riziko OECD 4/7 3/7 3/7 3/7 3/7 3/7 3/7 3/7

I přes značné zlepšení  jsou Filipíny  v indexu Doing Business 2019 Světové banky na 95. místě, tedy ve spodní polovině hodnocených zemí. Problematická je především kategorie „Starting Business“, což potvrzuje řada zkušeností podnikatelů. Spuštění firmy a podnikání na Filipínách je totiž tak náročné, že nejrůznější byrokratické požadavky podnikatele doslova „mumifikují“ v síti nařízení, požadavků či korupce.

Filipínské ministerstvo pro ekonomický rozvoj (National Economic and Development Authority-NEDA) předpokládá v roce 2020 kontrakci v podobě – 0,6 %  HDP jakožto přímý dopad pandemie COVID 19. Nejvíce postižené sektory zároveň patří k hnacím motorům filipínské ekonomiky, tedy cestovní ruch, obchod, poukazování či zasílání peněz ze zahraničí a domácí spotřeba. Bez zmírňujících opatření znamená současný vývoj snížení růstu reálného HDP v roce 2020 na 4,3%. V případě  naplnění tohoto předpokladu se bude jednat o první mínusová čísla růstu HDP PH od roku 1998, kdy propad také činil -0,6 %. PH vláda dosud nerevidovala cíle růstu HDP z 6, 5- 7,5 %, i přestože  v roce 2019 činil reálný růst 5,9 %. Ministr NEDA Ernosto Pierna předpokládá pozitivní růst kolem 5 % v prvním kvartále roku 2020 i přesto, že v tomto období také došlo k erupci sopky Taal a počátku pandemie COVID 19. Hnací silou růstu pro toto čtvrtletí bude vládní program pro budování infrastruktury „Build, Build, Build“, výdaje na obnovu pro komunity zasažené sopkou  Taal a navýšení veřejné spotřeby s ohledem na nízkou inflaci kolem 2%. Studie NEDA dále předpokládá ztrátu v rozpětí 428,7 miliard až 1, 355 bilionů PHP v rozdílu mezi celkovou produkcí zboží a služeb a mezi spotřebou tedy Hrubé přidané hodnotě (HPH). Jednalo by se tak  o ekvivalent 2,1 % až 6,6% HDP Filipín. S ohledem na pracovní trh se může jednat o ztrátu 116 tisíc až 1,8 milionu pracovních míst.  Samotný ostrov Luzon představuje 73% celkového HDP PH, kde případné dopady plošného zákazu vycházení  mohou dosáhnout ztráty až 5,3% HDP PH.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2015

2016

2017

2018

2019

saldo

-121 689 -353 422 -350 637 -558 259 -660 236

příjmy

2 108 956 2 195 914 2 473 132 2850 184 3 137 498

výdaje

2 2230 645 2 549 336 2 823 769 3 408 443 3 797 734

Hodnoty v mil. PHP
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(v mld.USD) 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
platební bilance -2 858 2 616 -420 -863 -2,306 7 843 – 1 355
běžný ú. 10 756 7 266 -1 199 -2 518 -110  -464  
kapitálový ú. 108 84 62 57 -8,7  70  
finanční účet 9 631 2 301

175

-2 208 -1 361,6  – 6 265  

Hodnoty v mil. USD
* bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

(v mld.USD) 2015 2016 2017 2018 2019
devizové rezervy 613 3 563,1 5 782,5 2 6495 2 747,5
věřejný dluh vůči HDP 292 774 304 898  313 620  330 910  359 354
zahraniční zadluženost 77 474 74 763 73 098 78 960 83 618
dluhová služba 65 584 7 188  7 309  8 116 8 443

Hodnoty v mil. USD
* bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Filipínský bankovní sektor se nevyvíjí tak rychle, jako v ostatních asijských zemích. V čele bankovního systému stojí Centrální banka Filipín – Bangko Sentral ng Pilipino (BSP), která plní tradiční úlohu centrální banky a určuje monetární politiku.Bankovní systém je jedním z mála sektorů ekonomiky otevřený zahraničním investorům, resp. umožňující nadpoloviční vlastnický podíl při investici v zemi. To mj. v roce 2013 umožnilo i vstup české firmy Home Credit na Filipíny.

Bankovní systém

  • Centrální banka – slouží jako regulátor finančního systému
  • obchodní banky – mají rozhodující postavení v bankovním systému a poskytují plný rozsah bankovních služeb. Bankami s největším počtem poboček jsou BDO (Banco de Oro) a Bank of the Philippine Islands.
  • místní banky (rural banks) – mají významné postavení v ostatních regionech, kde zajišťují fungování bankovního systému a slouží též pro financování sektoru zemědělství
  • spořitelny (savings‘ banks) vznikly počátkem 70. let a slouží hlavně jako místo pro poskytování úvěrů
  • zahraniční banky – jsou zaměřeny především na provádění zahraničních finančních a obchodních transakcí. Podle současného zákona může mít zahraniční banka max. 9 poboček. Některé zahraniční banky se snaží sloučením s místní bankou o snadnější proniknutí na filipínský trh.
  • rozvojové banky (development banks) – jedná se o 2 specializované banky:
  • the Development Bank of the Philippines sloužící k financování rozvoje infrastruktury, zemědělské produkce, výroby elektrické energie a na podporu exportu
  • the Land Bank sloužící k realizaci vládních nákupů půdy pro jejich další přerozdělování v rámci programu agrární reformy

Bankovní sektor Filipín je ze strany IMF považován za stabilní díky mírnému klesání podílu špatných úvěrů a vysoké kapitalizaci bank i nad rámec povinnosti stanovené Centrální bankou.

Problémem zůstává velký počet finančních institucí a roztříštěnost bankovního systému. Kapitálový trh je relativně dobře rozvinut.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vybíráním daní a poplatků je pověřen státní daňový úřad tzv. Bureau of Internal Revenues (BIR) pod dohledem a řízením ministerstva financí.

Zákon stanoví daně z příjmu, majetku, darovací daň, DPH (VAT), ostatní procentuální daně, spotřební daň, kolkovné a daně dodatečně uplatněné a vybírané BIR. Jsou uplatňovány na osoby a korporace prostřednictvím regionálních výběrčích míst, která zřizuje BIR nebo za které mohou sloužit příslušné vládní kanceláře nebo i banky k tomu zmocněné. Vybírání cla přísluší celnímu úřadu (BOC – Bureau of Customs).Místní radnice (tzv. lokální správní jednotky – Local Government Units – LGU) jsou oprávněny v místech své pravomoci vybírat z některých činností další daně. Kromě toho jsou oprávněny vybírat daně z cen nemovitostí, ze strojů a dalších rekonstrukcí, stejně tak jako z prodejů, darů, výměnných obchodů nebo z jakéhokoliv způsobu převodu nemovitosti.Filipínští občané a domácí podniky odvádějí daň z příjmu, pocházející z činnosti na Filipínách i mimo území Filipín, pokud nestanoví zákon jinak. Cizinci a zahraniční firmy odvádějí daně pouze z činnosti na území Filipín na základě příslušných mezistátních bilaterálních dohod. Každý cizinec, který během kalendářního roku přijede a žije na Filipínách úhrnem 180 dní v roce, je považován za osobu provádějící obchodní činnost a podléhá proto daňové povinnosti.

Daň z přidané hodnoty (VAT) činí 12 %.

Daně z kapitálových výnosů se pohybují okolo 6 %.

Daňová reforma

Program TRAIN (Tax Reform for Acceleration and Inclusion Bill) je prvním balíčkem z tzv. „Comprehensive Tax Reform Program-CTRP“, jenž patří k ekonomickým pilířům vlády prezidenta Duterteho. Hlavním účelem této daňové reformy je úprava nevyrovnaného daňového systému, který se má stát jednoduchým, spravedlivým, ale především efektivním. Zároveň by tato nová daňová struktura měla redistribuovat prostředky k méně privilegovaným v rámci filipínské sociální struktury. TRAIN by měl také sloužit k efektivnímu přispívání na rozvoj infrastruktury (pozn. ZÚ: Pod záštitou programu Build Build Build hodlá současná vláda navýšit své infrastrukturální investice na 1,899 bilionů PHP, tedy ekvivalent 7,45% HDP Filipín, do konce prezidentského mandátu v roce 2022) a sociálním službám, jenž následně přispějí k eliminaci chudoby a snížení nerovnosti ve společnosti. V obecné rovině se jedná především o snížení a zjednodušení daně z příjmů fyzických osob, zjednodušení daně z nemovitostí a darů, rozšíření základu daně z přidané hodnoty (DPH), úpravu spotřební daně z ropy a automobilů a zavedení spotřební daně na cukr a slazené nápoje. Nicméně odhadovaný příjem z TRAIN bude dle Ministerstva financí v této fázi nižší, nežli jsou prvotní očekávaní. Nový zákon upraví sazby daně z příjmů fyzických osob tak, aby se současné zatížení přesunulo k „ultra-bohatým“, zatímco předpokládaná ztráta z příjmů fyzických osob bude dorovnána vyššími spotřebními daněmi z ropy a automobilů. Nový zákon osvobozuje osoby, jejichž zdanitelný příjem se rovná nebo je nižší než 250 000 PHP od placení daně z příjmů fyzických osob a zároveň zahrnuje 13. plat a další bonusy do výše 90 000 PHP. Dle vyjádření filipínského Ministerstva zdravotnictví by toto opatření mělo ulehčit daňové zátěži pro 83% všech plátců. Pro palivo a ropné látky zákon navýšil zdanění 1PHP na každý kilogram ropy (zkapalněného ropného plynu) s tím, že v roce 2019 půjde o navýšení o 2 PHP a v roce 2020 o 3 PHP. Motorová nafta bude zdaněna 2,5 PHP za litr  následně 4,5 PHP v roce 2019 v roce 2020 na 6 PHP. Všechny varianty pohonných hmot budou zdaněny 7PHP na litr v roce 2018, v roce 2019 9 PHP a v roce 2020 to bude celých 10PHP na litr. Zákon také obsahuje ustanovení o ochraně, která by pozastavila daň, pokud dubajská ropa překročí 80 dolarů za barel. TRAIN také ukládá daň 6PHP na litr u nápojů s použitím kalorického a nekalorického sladidla a 12 PHP na litr u nápojů s vysokým obsahem kukuřičného sirupu z fruktózy. Osvobozené od daně jsou mléko, káva formátu „3 v 1“, přírodní ovocné a zeleninové šťávy s obsahem 100%, náhražky stravy a léčebné nápoje. Nápoje, které používají kakaový cukr a sladidlo stevia, jsou také osvobozeny. TRAIN také zvýšil spotřební daně z místního i dováženého uhlí, a to navzdory pokusům některých zákonodárců osvobodit producenty uhlí od povinností kvůli obavám, že zákon by mohl vyvolat rapidní nárůst cen energie. TRAIN také zásadně navýší spotřební daně při nákupu nových automobilů, avšak levnější vozy budou nadále zdaněny při nižších sazbách, zatímco dražší automobily budou zdaněny vyššími sazbami. Smyslem této spotřební daně je zvýšit příjmy progresivním způsobem, neboť bohatší kupci mají tendenci vlastnit více a dražších aut ve srovnání s méně vydělávající populací. Redukce daní z příjmu právnických osob tzv. CITIRA-Corporata Income Tax and Incentives Rationalization je druhý balíček programu komplexní daňové reformy CTRP- Comprehnesive Tax Reform Program. Dle současné vlády je cílem CITRA postupně snižovat sazbu daně z příjmu právnických osob (CIT) z 30% na 20% a přesměrovat fiskální pobídky směrem k odvětvím strategického růstu a poskytnout pobídky investorům, kteří příspívají k růstu společnosti. Dále (CITIRA), usiluje o snížení sazby daně z příjmu právnických osob, tak aby firmy byly regionálně konkurenceschopné a došlo na navrácení pracovních míst. Dle současné administrativy bude z tohoto opatření prospívat více než 99% společností, z nichž většina jsou malé a střední podniky (MSME), které zaměstnávají většinu filipínců. Úspory z nižší daně z příjmu právnických osob také umožní společnostem expandovat a vytvářet ještě více pracovních míst. Očekává se, že toto opatření vytvoří ministerstvo financí až 1,5 milionu pracovních míst. Současná vláda považuje současnou daňovou strukturu za příliš velkorysou a zvýhodňující několik společnostní na úkor většiny. V roce 2017 dosáhly daňové incentivy výše 441 milliard PHP neboli 2,8% HDP pro pouhých 3 150 společnostní. Dle Ministerstva financí platí tyto společnosti efektivní diskontovanou sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 6 až 13%. Na druhé straně spektra jsou podniky bez pobídek, které zahrnují téměř 90 000 malých a středních podniků v zemi, platí běžnou sazbu ve výši 30 % svého čistého zdanitelného příjmu – nejvyšší v regionu. CITIRA lze tedy shrnout v následujících bodech:
•    Sazba daně z příjmu právnických osob se sníží ze současných 30 % každoročního odečtu o 1 procentní bod, až na 20 % do roku 2029. Tím se vytvoří a zvýhodní více než 99 % všech společností – většinou malé a střední podniky (MSME).
•    Všechny kvalifikované firmy mohou získat až 10 let pobídek a opcí na dalších 9 let, pokud splňují určité podmínky, tedy celkem 19 let. Všechny pobídky jsou obnovitelné, pokud jsou žadatelé kvalifikovaní.
•    Po období určených “daňových prázdnin“ mohou firmy využívat sníženou sazbu, která bude také postupně snižována z 18% čistého zdanitelného příjmu v roce 2020 na 13 % v roce 2030.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Manile (Filipíny) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem