Finsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Helsinkách (Finsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Export do Finska lze zvýšit za předpokladu, že firmy přijdou na trh z konkurenceschopným výrobkem a cenou. Trh má všechny znaky obtížného a málo propustného teritoria, Finsko – podobně jako ČR – podporuje export a prioritní trhy, jako např. Čínu a Rusko. Je malý (5,5 mil. obyvatel), saturovaný (Finové se snaží vyrábět vše), konzervativní (pronikání nového výrobku či služby trvá léta) a  v rámci EU poměrně vzdálený. Rovněž je třeba připustit, že zprávy se šíří ve Finsku velmi rychle a proto je třeba dbát na to, aby to byly převážně zprávy pozitivní (dobré reference o firmách, úspěchy našich firem ve Skandinávii, neexistence korupce, atd.)       

Příležitosti pro naše firmy jsou v následujících rovinách:

  • zvýšení exportu zavedených výrobků 
  • účast ve výběrových řízeních na velké projekty v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, subdodávky pro finální výrobce, služby
  • využití nově se rozvíjejících sektorů (např. v sektoru IT – digitalizace, umělá inteligence, cirkulární ekonomiky atd.).     

Kromě uvedených hodnotově významných obchodních případů, lze obrat zvýšit vývozem komponentů a služeb. Poptávka po subdodávkách poroste, což je pro české firmy výhodné z hlediska nemožnosti zajistit kompletní investici. Některé subdodávky pro finské odběratele jsou realizovány přes Německo a další evropské země (zejména pro energetický sektor).
Je třeba, aby české subjekty více využívaly specializovaných veletrhů a výstav. Společná účast firem, zapojení kanceláře CzechTrade ve Stockholmu (CT má v tomto směru dobrou zkušenost) nebo katalogová prezentace je vhodnou formou prvotních kontaktů.    

Příležitosti pro český export

Železniční a kolejová doprava

Finská vláda plánuje zásadním způsobem modernizovat a rozšířit svoji železniční síť. Za strategický projekt rozvoje železniční sítě lze považovat tzv. „Arktickou železnici“, jež by měla propojit stávající finskou železniční síť s pobřežím Severního ledového oceánu. Náklady na nové dopravní spojení o délce 460 km dosáhnou cca 2,9 mld. EUR, přičemž provoz na trati by měl být zahájen okolo roku 2030. Ve fázi přípravy je potom „upgrade” tratí mezi metropolí Helsinkami a Tampere, resp. Turku, na tzv. vysokorychlostní. V souladu s požadavky unijní legislativy projde finská železniční síť rovněž zásadní modernizací řídicích a zabezpečovacích systémů, kdy stávající systém ATP bude postupně v průběhu let 2020–2040 nahrazen systémy ERTMS/ETCS. Náklady na obměnu zařízení dosáhnou celkové výše 1,65 mld. eur, z toho 230 mil. eur připadne na vlaky a 1,42 mld. eur na vlastní tratě. V rámci rozvoje městské kolejové dopravy probíhá výstavba, resp. plánování, tramvajových tratí ve městě Tampere a Turku. Zatímco v Turku se o rozsahu budoucích tratí rozhodne na začátku roku 2020, v Tampere již výstavba linek o celkové délce 15 km probíhá.

Energetický průmysl

Finsko postrádá jakékoliv domácí zdroje fosilních paliv a musí tak veškerou ropu, zemní plyn a uhlí dovážet. Závislost na dovozech (většinou z Ruska), požadavky EU a Kjótského protokolu v oblasti snižování emisí i silné environmentální cítění jsou hlavními příčinami toho, že Finsko intenzivně usiluje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a o rozvoj jaderné energetiky. Cílem vlády je dosažení „carbon-free“ energetického mixu již do roku 2035 –  v roce 2020 by tak měly obnovitelné zdroje zajišťovat 38 % energetických potřeb země a v roce 2030 by měl tento podíl dosáhnout více než  50 %. Investiční boom lze pak očekávat v následujících letech především v oblasti výstavby větrných parků. Díky vývoji nových technologií, růstu cen elektřiny a zdražování emisních práv je podle expertů větrná elektrárna dnes ve Finsku již nejlevnější variantou budování nového zdroje elektrické energie. Kromě dodávek pro sektor obnovitelných energií existují exportní příležitosti i v dalších oblastech energetiky. Finsko má v průběhu roku 2022 zahájit výstavbu prvního bloku nové jaderné elektrárny Hanhikivi 1, modernizacemi prochází řada uhelných a vodních elektráren i elektrická přenosová infrastruktura.

ICT

V sektoru ICT patří Finsko mezi světové lídry, což potvrzuje i žebříček „DESI“ (Index digitální ekonomiky a společnosti), v němž obsadilo Finsko v roce 2019 první příčku. Mezi stěžejní oblasti v oboru ICT patří jednoznačně digitalizace, umělá inteligence (AI) a průmysl 4.0 společně s „Internet of Things“ (IoT), včetně souvisejícího vývoje a implementace 5G sítí. Trend digitalizace je patrný napříč všemi sektory a existuje zde široké pole pro uplatnění českých řešení, a to zejména v oblasti specializovaných aplikací (doprava, zdravotní a sociální služby, vzdělávání atd.). Finsko je rovněž tradiční vstupní bránou pro rizikové investice. Nejen v metropoli se nachází hustá síť center pro start-upy a spin-off společnosti. Kromě světoznámé akce věnované start-upové komunitě Slush Helsinki, nalezneme mnoho center podporovaných veřejným sektorem, jež nabízejí služby pro začínající firmy.

Obranný průmysl

České firmy mají příležitost reagovat na výrazný zájem finské strany prohlubovat obrannou spolupráci s evropskými zeměmi, a to jak v EU, tak i v NATO. Finsko si uvědomuje změny v bezpečnostním prostředí v Evropě a chce na ně reagovat jak početním posílením svých ozbrojených sil, tak i značnými investicemi. Do roku 2023 by se měly výdaje na obranu zvýšit z dnešních 1,4 % až na 1,7 % HDP. Ve vztahu k ČR podporuje vývozní možnosti i skutečnost, že v letech 2018-2019 došlo k významné akceleraci vzájemných vztahů nejen v oblasti politického dialogu mezi Ministerstvy obrany obou zemí, nýbrž i na úrovni obchodně-průmyslové spolupráce.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vysoce kvalitní a technologicky sofistikované lékařské vybavení má ve Finsku tržní potenciál. Finský trh se zdravotnickými technologiemi v posledních letech stabilně roste, přičemž import zaznamenává významný růst (cca o 3 % ročně). V roce 2020 země plánuje pokračovat v implementaci programů eHealth a eSocial Strategy, jež mají podpořit úsilí nové levicové vlády o reformu zdravotních a sociálních služeb. V plánu je nejen modernizace současných zdravotnických zařízení, včetně nákupu moderního vybavení, nýbrž i výstavba zcela nových nemocnic (v Helsinkách, v Oulu a v Jyväskylä). Tržní potenciál tak mají především vysoce kvalitní a technologicky sofistikované výrobky a vybavení zvyšující efektivitu, resp. snižující míru obsazenosti v nemocnicích. Žádané je rovněž vybavení pro elektronické lékařské záznamy, rentgeny, monitorovací systémy, přístroje pro mini-invazivní zákroky, technologie pro digitální zpracování obrazu, apod.

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 3002 – Krev lidská, živočišná, antiséra, látky očkovací
HS 3004 – Léky odměřené ne krev. antiséra apod., vata aj.
HS 3005 – Vata, gáza, obinadla apod. zboží
HS 9018 – Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.
HS 9022 – Rentgenové přístroje a přístroje používající záření alfa, beta nebo gama, též pro lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské účely, apod.
HS 9402 – Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo zvěrolékařský nábytek

Železniční a kolejová doprava

HS 6089 – Materiál kolejový, svrškový, přístr. návěstní apod.
HS 6090 – Materiál svrškový kolej., přístr. mech. návěst. apod.
HS 7302 – Konstrukční materiál pro stavbu žel. nebo tram. tratí ze železa nebo oceli
HS 8530 – El. přístroje signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení dopravy
HS 8604 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy, bez vlastního pohonu, apod.
HS 8607 – Části a součásti železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel
HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál; mech. přístroje a signalizační zařízení

Energetický průmysl

HS 8406 – Parní turbíny
HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory
HS 8418 – Chladničky, mrazničky aj. chladicí, mrazicí zařízení,čerpadla tepelná
HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)
HS 8502 – Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče
HS 8503 – Části a součásti motorů, elektr. generátorů, soustrojí ap.
HS 8504 – Transformátory, el. měniče, statické induktory
HS 8544 – Dráty, kabely, vodiče, elektr. ost. izolované aj.

Obranný průmysl

HS 8526 – Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary)
HS 9301 – Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole
HS 9303 – Ostatní střelné zbraně
HS 9304 – Zbraně ostatní, ne zbraně sečné, bodné

ICT

CPA 61 – Telekomunikační služby
CPA 62 – Služby v oblasti programování a související služby
CPA 63 – Informační služby

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Většina veletrhů je pořádána ve výstavním centru v Helsinkách – SUOMEN MESSUT, HELSINGIN MESSUKESKUS. Nejvýznamnější veletržní akce roků 2020-2021 je možno vyhledat na následujících webových stránkách: http://messukeskushelsinki.fi. Informace o  výstavách v Tampere jsou na stránkách www.tampereenmessut.fi.

Kalendář všech výstav a veletrhů konaných v roce 2020 i v ostatních finských městech je k dispozici na internetové adrese www.messuliitto.fi

Hlavní výstavní akce následujících měsíců:

Leden
08.-10. Lääkäri 2020 (Messukeskus Helsinky), zdravotnictví
16.-19. Matka 2020 (Messukeskus Helsinky), cestovní ruch
17.-19. Educa 2020 (Messukeskus Helsinky), vzdělávání, školství
24.-26. Rakenna & Remontoi (Myyrmäki halli, Vantaa), stavebnictví
Únor
31.01.-02.02. MP 20 Moottoripyörämessut (Messukeskus Helsinky), motocykly
05.-07. Sähkö Valo Tele AV 2020 (Paviljonki Jyväskylä), elektrotechnický průmysl
06.-07. Labquality Days 202 (Messukeskus Helsinky), klinické laboratorní a zdravotnické technologie
07.-16. Vene 20 Båt (Messukeskus Helsinky), lodní průmysl
27.02.-01.03. Lantrek (Messu- ja urheilukeskus Tampere), herní průmysl (počítače, konzole)
28.02.-01.03. GOEXPO Sport 2020 (Messukeskus Helsinky), sport
Březen
06.-08. Rakennusmessut 2020 (Paviljonki Jyväskylä), stavebnictví
11.-12. Pactec, Foodtec, Plastexpo Nordic 2020 (Messukeskus Helsinky), obalové technologie
11.-13. Gastro Helsinki 2020 (Messukeskus Helsinky), gastronomie
18.-19. 3D & New Materials (Messu- ja urheilukeskus Tampere), materiálové technologie
Duben
17.-19. Piha & Koti (Messu- ja urheilukeskus Tampere), dům a zahrada
17.-19. Lapsimessut 2020 (Messukeskus Helsinky), děti
18.-19. Eläinystäväni 2020 (Messukeskus Helsinky), domácí mazlíčci
27.-30. TRA 2020 Transport Research Arena (Messukeskus Helsinky), největší evropská výzkumná a technologická konference věnované transportu a mobilitě
Červen
04.-05- Helsinki Chemicals Forum (Messukeskus Helsinky), chemický průmysl
Září
08.-10. Eurosafety (Messu- ja urheilukeskus Tampere), bezpečnost práce
09.-13. Habitare 2020 (Messukeskus Helsinky), nábytek, interiér, design
Říjen
07.-09. Finnbuild 2020 (Messukeskus Helsinky), stavebnictví
16.-19. I love me 2020 (Messukeskus Helsinky), krása, zdraví
22.-25. Helsingin Kirjamessut 2020 (Messukeskus Helsinky), knihy
Listopad
05.-07. Maatalouskonemessut 2020 (Messukeskus Helsinky), zemědělská technika
12.-14. Hammaslääkäripäivät 2020 (Messukeskus Helsinky), kongres a exhibice pro zubařské specialisty
18.-19. Smart Factory & Future Technologies (Paviljonki Jyväskylä), digitalizace, robotika, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost apod.
19.-20. Slush 2020 (Helsinky), start-up komunita
27.-29. Auto 2020 (Messukeskus Helsinky), automobilový průmysl.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Helsinkách (Finsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem