Finsko: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Helsinkách (Finsko)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Zahraniční obchod Finska se po 6 letech propadů odrazil v roce 2017 od svého dna a zaznamenal oproti předešlému roku citelný nárůst. Přestože došlo k výraznému zvýšení vývozu (o 15 %), vzhledem k nárůstům dovozů zůstal deficit obchodní bilance v téměř nezměněné výši (cca 2,8 mld. EUR). V porovnání s rokem 2016 se obrat vzájemného obchodu zvýšil o více než 15 mld. EUR (o více než 14 %). Obdobný trend pokračoval i v roce 2018, kdy vzrostla o cca 7 % jak hodnota vývozu, tak i obratu, avšak vzhledem k současnému růstu objemu dovozů se výše deficitu obchodní bilance téměř nezměnila. V roce 2019 klesla hodnota dovozů o 1 % a hodnota vývozů vzrostla o 2 % v porovnání s předchozím rokem, čímž se, v porovnání s předchozími třemi roky, schodek obchodní bilance výrazně snížil.
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
Vývoz | 53 880 | 51 878 | 59 711 | 63 843 | 64 932 |
Dovoz | 54 493 | 55 003 | 62 469 | 66 470 | 65 658 |
Bilance | -613 | -3 125 | -2 758 | -2 627 | -726 |
Obrat | 108 373 | 106 881 | 122 180 | 130 313 | 130 590 |
Zdroj: Finnish National Board of Customs
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Země | Vývoz | Dovoz | Vzájemný obrat | Obchodní bilance | ||||
mil. EUR | % | mil. EUR | % | mil. EUR | % | mil. EUR | ||
1. | Německo | 9 469 | 14,6 | 10 305 | 15,7 | 19 774 | 15,2 | -836 |
2. | Švédsko | 6 669 | 10,3 | 7 320 | 11,1 | 13 989 | 10,7 | -651 |
3. | Rusko | 3 644 | 5,6 | 8 965 | 13,7 | 12 609 | 9,7 | -5 321 |
4. | Čína | 3 493 | 5,4 | 4 897 | 7,5 | 8 390 | 6,5 | -1 404 |
5. | Nizozemsko | 3 938 | 6,1 | 3 372 | 5,1 | 7 310 | 5,6 | 566 |
6. | USA | 4 803 | 7,4 | 2 284 | 3,5 | 7 087 | 5,5 | 2 519 |
7. | V. Británie | 2 697 | 4,2 | 1 730 | 2,6 | 4 427 | 3,4 | 967 |
8. | Itálie | 2 352 | 3,6 | 1 791 | 2,7 | 4 143 | 3,2 | 561 |
9. | Francie | 1 923 | 3,0 | 2 152 | 3,3 | 4 075 | 3,2 | -229 |
10. | Polsko | 1 771 | 2,7 | 2 022 | 3,1 | 3 793 | 2,9 | -251 |
11. | Estonsko | 1 746 | 2,7 | 2 020 | 3,1 | 3 766 | 2,9 | -274 |
12. | Belgie | 2 119 | 3,3 | 1 379 | 2,1 | 3 498 | 2,7 | 740 |
13. | Norsko | 1 714 | 2,6 | 1 479 | 2,3 | 3 193 | 2,5 | 235 |
14. | Dánsko | 1 018 | 1,6 | 1 580 | 2,4 | 2 598 | 2,0 | -562 |
15. | Španělsko | 1 162 | 1,8 | 1 145 | 1,7 | 2 307 | 1,8 | 17 |
16. | Japonsko | 1 436 | 2,2 | 751 | 1,1 | 2 187 | 1,7 | 685 |
17. | Jižní Korea | 844 | 1,3 | 723 | 1,1 | 1 567 | 1,2 | 121 |
18. | ČR | 355 | 0,5 | 977 | 1,5 | 1 332 | 1,0 | -622 |
Ostatní | 13 700 | 21,1 | 10 176 | 15,5 | 23 876 | 18,3 | 3 524 | |
Celkem | 64 932 | 100,0 | 65 658 |
100,0 | 130 590 | 100,0 | -726 | |
z toho EU | 38 519 | 59,3 | 39 721 | 60,5 | 78 240 | 59,9 | -1 202 |
Zdroj: Finnish National Board of Customs
2.3. Komoditní struktura
Dovoz | mil. EUR | podíl v % |
Stroje a dopravní zařízení | 21 567 | 32,8 |
Minerální paliva, elektrická energie | 9 894 | 15,0 |
Výrobky zpracovatelského průmyslu | 7 560 | 11,5 |
Chemické výrobky | 7 207 | 11,0 |
Různé výrobky | 6 379 | 9,7 |
Suroviny (mimo paliv) | 5 013 | 7,6 |
Potraviny | 4 090 | 6,2 |
Nápoje a tabák | 564 | 0,9 |
Ostatní | 3 113 | 4,7 |
Celkem | 65 658 | 100,0 |
Vývoz | mil. EUR | podíl v % |
Stroje a dopravní zařízení | 21 164 | 32,6 |
Výrobky zpracovatelského průmyslu | 18 090 | 27,9 |
Suroviny (mimo paliv) | 6 095 | 9,4 |
Chemické výrobky | 6 080 | 9,4 |
Minerální paliva, elektrická energie | 5 737 | 8,8 |
Různé výrobky | 4 301 | 6,6 |
Potraviny | 1 482 | 2,3 |
Nápoje a tabák | 184 | 0,3 |
Ostatní | 1 783 | 2,7 |
Celkem | 64 932 | 100,0 |
Zdroj: Finnish National Board of Customs
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Finsko nemá zóny volného obchodu a řídí se společnou obchodní politikou EU. V rámci této politiky se v rozvoji obchodních vztahů s jednotlivými státy a skupinami států angažuje prostřednictvím EU.
Pozn.: Dvoustranný rozměr obchodních vztahů s EU charakterizuje velký počet preferenčních dohod a ujednání, meziregionálních iniciativ a dalších dohod. Mezi nejvýznamnější patří preferenční obchodní dohody, dohody a jiné úpravy pro poskytování jednostranných preferencí. EU je rovněž aktivní v řadě regionálních obchodních iniciativ (např. regionální forum ASEM, ASEAN aj.).
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Příchozí | Ze země | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Švédsko | 33 222 | 32 212 | 37 056 | 34 540 | 25 961 | 20 040 | |
Lucemb. | 3 478 | 8 390 | 788 | 8 474 | 12 467 | 11 561 | |
Nizozemsko | 9 993 | 13 751 | 13 509 | 11 853 | 15 257 | 10 493 | |
Dánsko | 4 482 | 4 706 | 4 761 | 5 455 | 5 567 | 3 408 | |
Německo | 2 553 | 2 691 | 3 381 | 3 303 | 2 169 | 2 210 | |
ČR | 1 | 11 | 10 | 5 | 6 | 7 | |
Ostatní | 10 665 | 13 992 | 15 469 | 12 800 | 12 719 | 14 729 | |
Celkem | 64 394 | 75 753 | 74 974 | 76 430 | 73 466 | 62 448 |
Odchozí | Do země | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
Nizozemsko | 16 190 | 18 381 | 12 781 | 18 267 | 31 746 | 29 260 | |
Švédsko | 33 057 | 30 425 | 28 930 | 28 247 | 27 001 | 22 853 | |
Irsko | 11 724 | 10 883 | 11 143 | 9 460 | 10 162 | 11 190 | |
Dánsko | 975 | 943 | 1 380 | 1 970 | 2 574 | 7 218 | |
Norsko | 1 023 | 1 129 | 2 213 | 2 327 | 1 837 | 4 815 | |
USA | 8 801 | 5 938 | 7 633 | 6 690 | 1 545 | 4 520 | |
ČR | 136 | 158 | 162 | 238 | 281 | 291 | |
Ostatní | 21 734 | 32 649 | 32 307 | 30 345 | 27 535 | 31 537 | |
Celkem | 105 404 | 96 067 | 86 840 | 102 845 | 102 681 | 111 684 |
Zdroj: Statistics Finland, Česká národní banka
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Finská vláda motivuje zahraniční investory k investování celou řadou daňových a lokálních pobídek. Podnikatelské prostředí se řídí zásadou rovnoprávného přístupu domácích a zahraničních investorů. V hranicích EU je volný pohyb kapitálu zaručen jednotnými pravidly vnitřního trhu, s většinou ostatních zemí má Finsko uzavřené dohody o podpoře investic a zabránění dvojímu zdanění.
Vláda podporuje program regionálního rozvoje, jehož nositelem jsou speciální organizace. Například KERA, regionální rozvojový fond, financuje a podporuje zakládání firem formou grantů, půjček a garancí. Podpora zahrnuje celý výrobní řetězec – od výzkumu a rozvoje (R&D) a školení až po marketing výrobků a služeb. Daňové úlevy platí 3 roky.
Zahraniční firmy působící ve zpracovatelském sektoru, které napomáhají snižovat nezaměstnanost a zavádějí výrobu náročnou na výzkum a rozvoj, mohou požádat o podporu z inovačního fondu Business Finland řízeného Ministerstvem zaměstnanosti a hospodářství, jež vznikl 1.1.2018 sloučením Technologického a inovačního fondu Tekes a státem vlastněnou agenturou na podporu exportu Finpro.
Koordinace aktivit v rámci podpory přílivu zahraničních investic je ve Finsku řízena organizací Invest in Finland, jejíž experti spolupracují s finskými ministerstvy a dalšími institucemi státní správy na propagaci Finska jako ideální země pro zahraniční investory. Jedním z dalších úkolů organizace Invest in Finland je i pomoc při výběru vhodných lokalit na výstavbu objektů nových výrobních provozoven, či při hledání strategických partnerů a subdodavatelů. Podrobné informace o činnosti Invest in Finland včetně kontaktních údajů jsou též v anglickém jazyce na níže uvedené internetové adrese: www.businessfinland.fi.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Helsinkách (Finsko) ke dni 15. 5. 2020