Finsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Helsinkách (Finsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

Finská republika, finsky: Suomen tasavalta, švédsky: Republiken Finland

Státní zřízení:

  • republika

Hlavní politické strany (pořadí dle zisku hlasů v parlamentních volbách v dubnu 2019, zahrnuty politické subjekty se ziskem alespoň 1 % hlasů):

  • Sociálně demokratická strana
  • Strana Finů (Praví Finové)
  • Národní koaliční strana
  • Strana středu
  • Strana zelených
  • Levicový svaz
  • Švédská lidová strana
  • Křesťansko demokratická strana
  • Hnutí Nyní
  • Modrá reforma

Struktura ústředních orgánů státní správy:

  • Úřad předsedy vlády, 13 ministerstev 

Parlament:

  • 200-členný jednokomorový parlament
  • mandát poslanců na 4 roky
  • poslední volby se konaly 14. dubna 2019
  • předseda parlamentu Matti VANHANEN (Strana středu), zvolen 7. 6. 2019

Hlava státu:

  • prezident Sauli NIINISTÖ od 1. 3. 2012, druhý mandát od 1. 3. 2018
  • volen v přímých dvoukolových volbách
  • funkční období šestileté
  • dělí se o výkonnou moc s předsedou vlády

Složení vlády: Vládní koalici, jež si mezi sebou rozdělí 19 ministerských postů na 14 ministerstvech (některá „větší“ ministerstva mají 2 ministry), tvoří vítěz voleb SDP (7 křesel), Strana středu (dříve agrární strana) bývalého premiéra Sipily (5), Zelení (3), Levicový svaz (2) a Švédská lidová strana (2). Vládní koalice má v parlamentu pohodlnou většinu 117 z celkových 200 hlasů. Euroskeptická a protiimigrační strana Pravých Finů, jež skončila ve volbách těsně druhá, stejně jako v pořadí třetí pravicová Národní koalice, zůstaly společně s Křesťanskými demokraty v opozici. Národní koalice byla posledních třicet let vždy ve vládě a její absence tak znamená vznik nejlevicovější vlády za několik posledních dekád. V prosinci 2019, po krátké vládní krizi, vystřídala na postu premiéra Antti Rinneho mladá sociálnědemokratická politička Sanna Marin (34).

  • Úřad vlády
       Sanna Marin (SDP), předsedkyně vlády
       Tytti Tuppurainen (SDP), ministryně pro evropské záležitosti a správu státního majetku
  • Ministerstvo financí
       Katri Kulmuni (Střed)
  • Ministerstvo zahraničních věcí
       Pekka Haavisto (Zelení), ministr zahraničních věcí
       Ville Skinnari (SDP), ministr rozvojové pomoci a zahraničního obchodu
  • Ministerstvo vnitra
       Maria Ohisalo (Zelení)
  • Ministerstvo práce a ekonomických záležitostí
       Tuula Haatainen (SDP), ministryně práce
       Mika Lintilä (Střed), ministr pro ekonomické záležitosti
  • Ministerstvo spravedlnosti
       Anna-Maja Henriksson (ŠLS), ministryně spravedlnosti
       Thomas Blomqvist (ŠLS), ministr pro rovnost a severskou spolupráci
  • Ministerstvo obrany
       Antti Kaikkonen (Střed)
  • Ministerstvo školství a kultury
       Li Andersson (Levicový svaz), ministryně školství
       Hanna Kosonen (Střed), ministryně kultury a vědy
  • Ministerstvo životního prostředí a klimatu
       Krista Mikkonen (Zelení)
  • Ministerstvo obcí a správy státního majetku
       Sirpa Paatero (SDP)
  • Ministerstvo pro rodinu a základní služby
       Krista Kiuru (SDP)
  • Ministerstvo dopravy a komunikace
       Timo Harakka (SDP)
  • Ministerstvo zemědělství a lesnictví
       Jari Leppä (Střed)
  • Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb
       Aino-Kaisa Pekonen (Levicový svaz).

Poslední volby do finského parlamentu Eduskunty proběhly v dubnu 2019. Ve volbách těsně zvítězila opoziční Sociálně demokratická strana, následována s minimálními rozdíly Stranou Finů a vládní Národně koaliční stranou. Výraznou porážku utpěla vládní Strana středu, jež ztratila přes 7 %. V počtu mandátů si všechny velké strany polepšily, a to právě na úkor Strany středu. Celková volební účast v roce 2019 činila 72,1 %. Korespondenčním hlasováním před vlastním dnem voleb odevzdalo svůj hlas 36,1 % voličů, tj. 1,5 milionu finských občanů. V minulých parlamentních volbách v roce 2015 volilo korespondenčně, tj. v předstihu, 31,9 % oprávněných voličů.

Výsledky posledních parlamentních voleb (2019) a rozložení mandátů v parlamentu:
Název strany Výsledek 2019 (v %) Rozdíl oproti 2015 Počet mandátů 2019 Rozdíl oproti 2015
Sociálně demokratická strana 17,7 +1,2 40 +6
Strana Finů 17,5 -0,2 39 +1
Národní koaliční strana 17,0 -1,2 38 +1
Strana středu 13,8 -7,3 31 -18
Strana zelených 11,5 +3,0 20 +5
Levicový svaz 8,2 +1,0 16 +4
Scaron;védská lidová strana 4,5 -0,3 9 0
Křesťansko dem. strana 3,9 +0,4 5 0
Hnutí Nyní 2,3 1 +1
Ostatní 3,6  – 1  0

 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • počet obyvatel 5 528 390, z toho 2 730 315 mužů a 2 798 075 žen (3/2020)
  • hustota obyvatelstva 16,3 obyv./km
  • průměrný roční přírůstek obyvatelstva (2019) 0,12 %.

Struktura ekonomicky činného obyvatelstva (18–64 let):

  • zaměstnaní 71,3 %
  • nezaměstnaní 6,9 %
  • důchodci 9,8 %
  • studující 7 %
  • ostatní 5 %.

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) na celkové finské populaci je 62 % (2019).  Z celkového počtu obyvatelstva je 49,4 % mužů a 50,6 % žen. Ve městech pobývá 70 % obyvatelstva, zatímco 30 % žije trvale na venkově.

Národnostní složení dle země původu (2019):

  • 93,03 % Finů, z toho:
    – 5,13 % Finů švédskojazyčných
    – 0,04 % laponská menšina
  • 6,97 % (384 tis.) občanů s z jiných zemí, z toho:
    – 21,8 % občanů Ruska (a bývalého Sovětského svazu)
    – 12,9 % občanů Estonska
    –   5,3 % občanů Iráku
    –   5,2 % občanů Somálska
    –   2,9 % občanů Číny
    –   2,8 % občanů Vietnamu
    –   2,4 % občanů Thajska
    –   2,3 % občanů Afghánistánu.

Náboženské složení (2019):

  • Luterská evangelická církev – 68,72 % obyvatelstva
  • Řecká pravoslavná církev – 1,10 % obyvatelstva (55 tis. osob)
  • Svědci Jehovovi – 0,31 % obyvatelstva (17 tis. osob)
  • islám – 0,30 % obyvatelstva (16,6 tis. osob)
  • Římskokatolická církev – 0,26 % obyvatelstva (14 tis. osob)
  • ostatní – 0,81 % obyvatelstva
  • bez vyznání – 28,50 % obyvatelstva.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky (2019):

  • finština (87,3 %), švédština (5,2 %), sámština (0,04 %) 
  • ostatní nejčastěji používané jazyky: ruština (1,4 %), estonština (0,9 %), arabština (0,5 %), ostatní (4,3 %). 

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města (3/2020):

  • Helsinky (Helsinki, švédsky Helsingfors): 655 061 obyvatel (v aglomeraci hl. města žije cca 1,2 mil. obyv.).

 Další velká města (3/2020):

  • Espoo 290 653 obyvatel
  • Tampere 238 730 obyvatel
  • Vantaa 235 109 obyvatel
  • Oulu 205 788 obyvatel
  • Turku 193 015 obyvatel.

 Zdroj: Statistics Finland

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Finsko patří do vnitřního trhu Evropské unie a řadí se mezi  vysoce industrializované ekonomiky s volným trhem. Na hlavu vyprodukuje zhruba stejně jako Velká Británie, Francie, Japonsko či Kanada (2018). Životní standard ve Finsku je proto vysoký. Mezi klíčové ekonomické sektory se řadí průmyslová výroba, hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací a elektroniky. Důležitost obchodu podtrhuje fakt, že se vyváží téměř třetina HDP. Až na dřevo a několik nerostů závisí hospodářství Finska na dovozu surovin a části energií. Zemědělství je soběstačné v základních produktech, přestože ho omezuje podnebí. Značná část venkovského obyvatelstva pracuje v lesnictví, které patří mezi důležité exportní příjmové zdroje.

V letech 2000–2007 se pohyboval meziroční růst finského HDP v rozmezí 1,7–5,6 %. V roce 2009 se však vlivem krize HDP propadl o více než 8 %. První růst HDP byl poté zaznamenán až v r. 2015, kdy došlo k jeho mírnému zvýšení o 0,5 % a především pak v letech 2016-2017, kdy meziročně rostl o téměř 3 %. V letech 2018 a 2019 se pak růst ekonomiky začal  zpomalovat (zvýšení o 1,6 %, resp. 1 %). S ohledem na pandemii koronaviru se v roce 2020 očekává propad ekonomiky až o 6-13 % (Finská centrální banka k 8. 4. 2020) a prohlubující se deficit státního rozpočtu (až přes 20 mld. EUR).

V zemi žije 5,5 mil. obyvatel, HDP na obyvatele činil v roce 2019 odhadem 46.559 USD (ve vyjádření parity kupní síly), což řadilo Finsko na 24. místo ve světě (dle MMF). V letech 2016-2017 došlo po ročním poklesu míry inflace k jejímu opětovnému zvýšení a růst míry inflace byl potvrzen i v letech 2018 a 2019, kdy stoupla na 1,3 %. Nezaměstnanost se v roce 2019 snížila na úroveň 6,7 %, avšak v důsledku krize spojené s šířením koronaviru se na jaře 2020 situace na trhu práce zhoršila a míra nezaměstnanosti opět narůstá. Bilance běžného účtu, jež se dlouhodobě pohybovala v záporných číslech, v roce 2019 dosáhla kladného výsledku 1,4 mld. EUR.

Finsko patří do vnitřního trhu EU. Z hodnoty vývozu, který je klíčovým faktorem FI ekonomiky, jde asi 40 % hodnoty zboží právě do eurozóny. V žebříčku konkurenceschopnosti (The Global Competitiveness Index 4.0), který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Finsko umístilo v roce 2019 na 11. pozici a dle OECD není exportně rizikovou zemí.

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let:

 Indikátor 2015 2016 2017 2018 2019
 HDP v trž. cenách (mil. EUR) 209 520 216 100 223 900 233 600 240 100
 HDP v tržních cenách na obyvatele (EUR) 37 819 38 892 40 612 42 334 43 485
 Změna objemu HDP (v %) 0,5 2,8 2,7 1,6 1,0
 Míra nezaměstnanosti (v %) 9,4 8,8 8,7 7,4 6,7
 Index spotř. cen – změna (v %) -0,2 1,1 0,5 1,3 1,3
 Bilance běžného účtu (v mil. EUR) -1 509 -1 614 -725 -4 359 1 400

Zdroj: Statistics Finland, The Economist Intelligence Unit

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance Finska vykazují od roku 2009 deficit, třebaže jeho hodnota se postupně snižuje. Ke konci roku 2019 činil akumulovaný vládní dluh 142,5 miliardy EUR, což představuje 59,4 % HDP. S ohledem na pandemii koronaviru v první polovině roku 2020, se musela vláda dodatečně zadlužit s cílem pomoci domácí ekonomice. Vládní dluh se může zvýšit o více jak 20 mld. EUR, čímž by se poměr dluhu k HDP vyšplhal až na 74 % HDP.

Příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu za posledních 5 let (v mld. EUR)
Rok  Příjmy Výdaje Saldo
2015 52,1 58,5 -6,4
2016 53,7 59,4 -5,7
2017 55,5 59,6 -4,1
2018 57,5 60,3 -2,8
2019 53,8 55,5 -1,7

Zdroj: Statistics Finland

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance za posledních 5 let, devizové rezervy (v mil. EUR)
Rok Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Devizové rezervy
2015 -1 509 162 -2 180 9 378
2016 -1 614 180 -5 160 9 934
2017 -725 160 -5 260 8 759
2018 -4 359 163 -8 757 9 003
2019 -3 491 162 -4 215 10 169

Zdroj: Statistics Finland, Finnish National Bank

Celkový vládní dluh (v mld. EUR)
Rok Výše dluhu Výše z HDP (%)
2015 133,2 63,4
2016 136,1 63,0
2017 137,3 61,3
2018 137,5 58,9
2019 142,5 59,4

Zdroj: Statistics Finland

Zahraniční zadluženost (v mld. EUR)
 Rok  Hrubá zahr. zadluženost
2015 448,6
2016 421,4
2017 408,3
2018 483,4
2019 528,3

Zdroj: Statistics Finland

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Na rozdíl od ostatních průmyslových zemí, finské finanční trhy byly v celé své dlouhodobé historii velmi úzké a byly ovládané bankami. Úspory domácností byly směrovány na bankovní deposita a prostor pro ukládání úspor do cenných papírů byl relativně omezený. V 80. letech došlo k deregulaci finančních trhů a liberalizaci kapitálových toků a byl vytvořen prostor pro zahájení činnosti zahraničních bank. Tím se finský finanční trh internacionalizoval a tento vývoj trvá dodnes. Deregulace přinesla i snížení přímých úvěrů obchodnímu sektoru, které poskytovala centrální banka.

Hlavní komerční banky a pojišťovny :

Banky:

S-BANK (S-PANKKI)
Fleminginkatu 34
00510 Helsinki
tel. + 358 10 768 011 /zákaznické oddělení/
www.s-pankki.fi

HANDELSBANKEN
Aleksanterinkatu 46
Helsinki
tel. + 358 10 444 3410 /zákaznické oddělení/
www.s-pankki.fi

NORDEA BANK FINLAND PLC (Nordea Pankki Suomi Oyj)
Mannerheimintie 7
Helsinki
tel. + 358 20 003 000 /zákaznické oddělení/
www.nordea.fi

OP BANK (Osuuspankki Oyj)
Aleksanterinkatu 19A
Helsinki
tel. + 358 10 005 00 /zákaznické oddělení/
www.op.fi

DANSKE BANK
Kasarmikatu 21B
Helsinki
tel. + 358 20 02 590 /zákaznické oddělení/
www.danskebank.fi

SAVINGS BANK OF AKTIA LTD (Aktia Säästöpankki Oyj)
Mannerheimintie 14
FI-00100 Helsinki
tel. + 358 10 247 010 /zákaznické odělení/
www.aktia.fi

BANK OF ÄLAND LTD (Älandsbanken Abp)
Bulevardi 3
Helsinki
tel. + 358 20 4293 600 /zákaznické oddělení/
www.alandsbanken.fi

Pojišťovny:

FENNIA
Televisiokatu 1, 00017 FENNIA
tel. + 00358 10 5038 808
www.fennia.fi

KALEVA
Bulevardi 56, 00101 Helsinki
tel. + 358 10 515 225
www.mandatumlife.fi

TAPIOLA
Revontulentie 7, 02010 TAPIOLA
tel.: + 358 9 4531
www.tapiola.fi

ILMARINEN
Porkkalankatu 1, 00018 ILMARINEN
tel.: + 358 10 284 11
www.ilmarinen.fi   

VARMA
Salmisaarenranta 11, PL 1, 00098 VARMA
tel.: + 358 10 2440
www.varma.fi    

IF
Niittyportti 4, Espoo, 00025 IF
tel.: + 358 10 515 10
www.if.fi

POHJOLA
Lapinmäentie 1, 00013 POHJOLA
tel.: + 358 10 253 000
www.pohjola.fi      

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Ve Finsku správa daňového systému spadá do kompetence ministerstva financí. Vedle úřadu Daňové správy vybírá daně a poplatky také Celní správa (spotřební a dovozní daně), Centrum pro správu vozidel (daně týkající se vozidel) a pojišťovny (důchodové a sociální pojištění).
Osobní příjmy se dělí na výdělečné příjmy (např. mzda, důchod a sociální benefity) a kapitálové příjmy (např. příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku). Kapitálové příjmy jsou zdaněny pevnou sazbou 30 % a výdělečné příjmy progresivně podle daňové stupnice (maximální sazba u nejvyyších příjmů je 55,8 %). Právnické osoby odvádějí daň podle pevné procentuální sazby. Všichni daňoví poplatníci jsou oprávněni k daňovému odpočtu výdajů vynaložených na získávání nebo udržování svých příjmů.

Daňové správě (Tax Administration) jsou odváděny tyto daně a poplatky:

  • Daň z příjmu se odvádí z výdělečného příjmu jak obci (komunální daň), tak státu (státní daň). Obce každý rok potvrzují výši své komunální daně, která se pohybuje v rozmezí 16,5 – 22,5 %. Legislativa upravující stupnici pro odvod státní daně je vydávána rovněž každý rok.
  • Příspěvek na základní důchodové zabezpečení je odváděn z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu. Daňová správa převádí tento příspěvek dále Ústavu sociálního zabezpečení (KELA). Důchodové zabezpečení se řídí sedmi důchodovými zákony v závislosti na charakteru pracovního poměru a sektoru vykonávané práce. Příspěvek na zdravotní pojištění je taktéž odváděn z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu a je dále převáděn Daňovou správou Ústavu sociálního zabezpečení (KELA).
  • Církevní daň platí z výdělečného příjmu členové evangelicko-luteránské a ortodoxní církve. Daň činí 1–2 % a je převáděna Daňovou správou církevním obcím.
  • Kapitálová daň je odváděna státu z kapitálových příjmů. V roce 2019 tato daň činí 30 % do výše příjmu 30 000 eur, z převyšující části pak 34 %.
  • Tzv. daň odváděna u zdroje (Tax withheld at source) je daň, kterou odvádí cizinec pracující ve Finsku maximálně 6 měsíců, ve výši 35 % z příjmu. Tuto daň zadržuje zaměstnavatel a odvádí státu. Tento druh daně se platí také z úrokových příjmů ve výši 30 %, kdy daň zadržuje plátce úroků a odvádí státu.
  • Daň z přidané hodnoty se platí při nákupu zboží nebo služeb. Podnikatel odvádí DPH státu měsíčně. Nejběžněji uplatňovaná výše DPH ve Finsku je 24 % (od 1. 1. 2013), u potravin, krmiva a restauračních služeb 14 % a některých druhů zboží a služeb (např. knihy, vstupenky na kulturní akce, léky apod.) 10 %.
  • Korporativní daň z příjmu právnických osob ve výši 20 % je Daňovou správou odváděna státu, obcím a církvi podle jim náležících podílů.
  • Poplatek za péči o les je forma daně vybíraná od majitelů lesů na základě rozlohy lesa. Daňová správa převádí dále tento poplatek lesním sdružením.  
  • Daň z nemovitosti je placena jednou ročně obci na základě hodnoty nemovitosti. Procentuální výši daně stanoví obecní zastupitelstvo.
  • Dědická daň se odvádí státu z dědictví, jehož hodnota je minimálně 20 000 EUR. Výše této daně je stanovena na základě hodnoty zděděného majetku a příbuzenského vztahu.
  • Darovací daň se odvádí státu z daru, který byl získán od jednoho dárce v průběhu tří let a jehož hodnota je minimálně 5 000 EUR. Totéž se týká předem darovaného dědictví. Daň se vyměřuje za každý dar zvlášť podle daňové stupnice.
  • Převodní daň je daň placená státu při převodu nemovitosti (4 %), bytových akcií (2 %) nebo cenných papírů (1,6 %).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Helsinkách (Finsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem