Haiti

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoPort-au-Prince
Počet obyvatel11,4 milionů
JazykHaitská kreolština, francouzština
NáboženstvíŘímští katolíci, protestanti, ateisté, vúdú
Státní zřízeníPoloprezidenstský systém
Hlava státupozice neobsazena
Hlava vládyAriel Henry
Název měnyHaitský gourd (HTG)
Cestování
Časový posun-6 hod zimní / -5 hod letní čas
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Petr Kaván
Ekonomický úsekIng. Eliška Carreazo Cuadro
Konzulární úsekMgr. Petra Nováčková
CzechTradeNE
CzechinvestNE
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 23,3
Hospodářský růst (%) 2,0
Inflace (%) 16,5
Nezaměstnanost (%) 14

Haiti, plným názvem Republika Haiti, je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika. Haiti představuje nejchudší zemi západní polokoule potýkající se s potravinovou krizí. Až 75 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. Sociální nepokoje a politická nestabilita nadále brání v rozvoji ochablé ekonomiky. Haiti má poloprezidentský systém, v čele země stojí prezident Jovenel Moise. Od července 2018 čelí Haiti bezprecedentní sociálně-politické nestabilitě a hospodářské krizi doprovázené demonstracemi, včetně těch násilných. Opozice a občanská společnost opakovaně vyzývá k rezignaci prezidenta, kterého obviňuje z korupce. Haitská ekonomika již v r. 2019 zaznamenala propad o 1,7 % a v r. 2020 se vlivem pandemie propadla o 3,5 %. Na tvorbě HDP se z 57 % podílí sektor služeb, z 22 % zemědělství a rybolov a z 20 % průmysl. Haiti vyváží zejména textilní výrobky, kakao, kávu a mango a dováží stroje, stavební materiál, potraviny a vozidla. Obchodní bilance je dlouhodobě negativní. Export klesl v r. 2020 oproti předchozímu roku o 0,3 mld. USD na celkových 0,9 mld. USD a import o 1 mld. USD na 2,8 mld. USD. Haiti se řadí do 7., tedy nejhorší, kategorie úvěrové rizikovosti dle OECD. Nepředpokládá se, že by haitská ekonomika v nejbližší budoucnosti výrazně prosperovala.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Haiti (198.5 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Haiti (MZV) (236B)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: Republika Haiti

Hlavní město: Port – au-Prince

Současná ústava na Haiti byla schválena 29. března 1987 po pádu Duvalierova režimu. Ústava zavedla poloprezidentský systém s prezidentem voleným v přímých všeobecných volbách každých pět let. Prezidentem země byl od r. 2017 až do jeho zabití v červenci 2021 Jovenel Moise. Do nových voleb je pozice neobsazena, zemi dočasně vede premiér Ariel Henry.

V roce 2018 měly proběhnout volby do poslanecké sněmovny a senátu, které se ale dosud neuskutečnily. V zemi tudíž není funkční parlament. Země se nachází v hluboké politické krizi doprovázené sociální nestabilitou a kritickou ekonomickou situací.

1.2. Zahraniční politika země

Dlouhodobě nejdůležitější jsou pro Haiti vztahy se Spojenými státy, neboť ekonomické vazby s USA jsou pro ekonomiku země zásadní. USA jsou hlavním obchodním partnerem Haiti pro vývoz i dovoz, nejdůležitějším zdrojem zahraniční pomoci a primárním cílem haitské emigrace. Na Haiti působí velké množství amerických nevládních organizací. Současný americký diplomatický zájem o Haiti je ale minimální. Hlavním tématem je především spolupráce v úsilí o kontrolu mezinárodního obchodu s drogami.

Dominikánská republika představuje vzhledem ke společné pozemní hranici druhého nejvýznamnějšího zahraničně-politického partnera. Jejich vztahy jsou však dlouhodobě komplikované. Díky velkým ekonomickým nerovnostem mezi oběma zeměmi a nekontrolované hranici představuje Dominikánská republika cíl haitské nelegální migrace. Postupně zhoršující se bezpečnostní situace na Haiti v posledních letech negativně ovlivňuje Dominikánskou republiku, což k dobrým sousedským vztahům nijak nepřispívá. Odhaduje se, že v Dominikánské republice žije 250 000 obyvatel haitského původu.

Vazby s ostatními karibskými národy byly vždy omezené, což má především historické důvody. Británie a Francie se v minulosti snažily omezit kontakty mezi svými koloniemi a závislými územími a Haiti, aby zabránily riziku vzniku hnutí za nezávislost. Kulturní a jazyková odlišnost Haiti rovněž bránila úzkým vztahům v Karibiku.

Haiti je členem mezinárodních organizací jako OSN a její přidružené organizace, ACP, Organizaci amerických států, InterAmerican Development Bank, Mezinárodní měnový fond a Všeobecná dohoda o clech a obchodu.

1.3. Obyvatelstvo

Haiti má celkem 11,4 milionů obyvatel. 95 % obyvatelstva jsou černoši, 5 % mulati a ostatní. Co se náboženského složení týká tak 54,7 % jsou římští katolíci, 28,5 % protestanti, 2,1% praktikuje vúdú, 4,6% vyznává ostatní náboženství a 10,1 % je bez vyznání. Až 75 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. Vlivem migrace Haiti vykazuje úbytek obyvatelstva ‑2 %.

Oficiálními jazyky jsou francouzština a haitská kreolština. Francouzština je vyučována ve školách, používají jí úřady a podnikatelský sektor. Většina Haiťanů však mluví haitskou kreolštinou, která vznikla smíšením francouzštiny s africkými jazyky a španělštinou. Španělštinu ovládá velká část populace.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Haitská ekonomika již v r. 2019 zaznamenala propad o 1,7 % a v r. 2020 se vlivem pandemie propadla o 3,5 %. Na tvorbě HDP se z 57 % podílí sektor služeb, z 22 % zemědělství a rybolov a z 20 % průmysl. Politická a institucionální nestabilita v zemi, absence hospodářských reforem a rozpočtového rámce, pandemie koronaviru prohloubily stávající ekonomické problémy, jako je deficit veřejných financí, vysoká inflace a nedostatek infrastruktury. HDP na obyvatele je na velmi nízké úrovni, proto Haiti představuje nejchudší zemi západní polokoule. Inflace se v roce 2020 vyšplhala na 22,9 %. Obchodní bilance je dlouhodobě negativní. Export klesl v r. 2020 oproti předchozímu roku o 0,3 mld. USD na celkových 0,9 mld. USD a import o 1 mld. USD na 2,8 mld. USD. Haiti se řadí do 7., tedy nejhorší, kategorie úvěrové rizikovosti dle OECD.


Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 1,7-1,7-3,52,01,5
HDP/obyv. (USD/PPP) 3 070,03 030,02 950,03 020,03 080,0
Inflace (%) 12,518,722,916,511,7
Nezaměstnanost (%) 13,613,514,5N/AN/A
Export zboží (mld. USD) 1,11,20,91,01,2
Import zboží (mld. USD) 4,63,82,83,84,3
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,5-2,6-1,9-2,7-3,0
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 11,111,311,411,511,7
Konkurenceschopnost 138/140138/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 7/77/77/77/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,3
Veřejný dluh (% HDP) 54.36 %
Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,2
Daně
PO 10 – 35 %
FO 10 – 35 %
DPH 10 %

Haitská ekonomika je příliš závislá na externím financování, téměř 60 % haitského rozpočtu je financováno prostřednictvím zahraniční pomoci. Kromě toho remitence zasílané Haiťany žijícími v zahraničí představují až 30 % HDP země, což je nejvíce ze všech zemí na světě.

Po hurikánu Matthew v roce 2016 a hurikánové sezóně v r. 2017 se zvýšily veřejné výdaje na obnovu kritické infrastruktury. Veřejný dluh v r. 2020 dosahoval 54 % HDP, což je o 7 % více než v roce předchozím.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém se na Haiti potýká s nestabilitou a nízkou důvěryhodností. Banky na Haiti se pravidelně krachují a většina Haiťanů nemá přístup k půjčkám jakéhokoli druhu. Na Haiti od r. 1979 existuje centrální banka (Banque de la République d’Haïti), která dohlíží na 10 komerčních bank a dvě zahraniční banky působící v zemi. Většina bankovních transakcí probíhá v hlavním městě Port-au-Prince. Tři hlavní bankovní instituce (Unibank, Sogebank a BNC) drží 80 % celkových aktiv bankovního sektoru. Přístup cizinců na domácí úvěrový trh nemá žádná zákonná omezení. Bankovní sektor je ve svých úvěrových praktikách extrémně konzervativní. Banky obvykle půjčují výhradně svým nejdůvěryhodnějším klientům.

2.4. Daňový systém

Fyzické a právnické osoby jsou na Haiti zdaněny podle progresivní stupnice v rozmezí od 10 % do 35 %. Progresivní daň z příjmu je nejdůležitější přímou daní. Nejvyšší sazba daně z nemovitosti je 15 %. Nepřímé daně zahrnují daň z přidané hodnoty (DPH) se standardní sazbou 10 %, zvýšenou ze 7 % v roce 1985. Existuje také řada spotřebních daní s různými sazbami.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Export z EU na Haiti v r. 2020 vzrostl o 30 mil. EUR na celkových 216,9 mil. EUR, přičemž import do EU klesl o téměř 7 mil. EUR na hodnotu 27,8 mil. EUR. Obchodní bilance mezi EU a Haiti je dlouhodobě v deficitu. Haiti dováží hlavně stroje, vozidla a přístroje a některé potraviny ze zemí EU. Na druhou stranu haitský vývoz na trh EU zahrnuje hlavně éterické oleje, textilní výrobky, kakao, kávu a ovoce pro výrobu nápojů.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 237,8185,5216,9N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 44,434,627,8N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -193,5-150,8-189,1N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemný obchod ČR s Haiti je dlouhodobě na velmi nízké úrovni. V r. 2020 došlo i přes celosvětovou pandemii k nárůstu vzájemného obchodu, jak exportu, tak importu. ČR na Haiti vyvezlo zboží v hodnotě 2,8 mil. Kč a dovezlo zboží v hodnotě 3,6 mil. Kč. Z Haiti se do ČR dováží především textil, alkohol, výrobky ze železa a z ČR se na Haiti vyváží stroje, telefonní přístroje, dřevěné palety a bedny a alkohol.

Obchodní výměna s ČR (tis. CZK)


20182019202020212022
Export z ČR (tis. CZK) 35841182811N/AN/A
Import do ČR (tis. CZK) 459719533566N/AN/A
Saldo s ČR (tis. CZK) -1013-1835-755N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Při dovozu na americký trh těží Haiti z několika preferenčních obchodních dohod – Caribbean Basin Initiative (CBI), Caribbean Basin Trade Partnership Agreement (CBTPA), the Haitian Hemispheric Opportunity through Partnership Encouragement Act II (HOPE II), the HELP Acts, the Generalized System of Preferences (GSP).

Smlouvy s ČR

ČR nemá s Haiti uzavřenou žádnou bilaterální smlouvu.

3.3. Rozvojová spolupráce

Systém OSN je na Haiti zastoupen UNDP, UNICEF, UNESCO, FAO, MAP, UNFPA, WHO, UNOPS, IOM, UNFEM. Nechybí ani stálá přítomnost brettonwoodských institucí – Světové banky a Mezinárodního měnového fondu a ani Meziamerické rozvojové banky.

Haiti je největším příjemcem humanitární pomoci Evropské unie v Latinské Americe a Karibiku. Od roku 1994 bylo poskytnuto 419 milionů EUR. Pomoc EU přinesla úlevu obětem zemětřesení v roce 2010 a 2021, stejně tak jako napomohla obnově po několika velkých hurikánech. Finanční asistence EU také pomáhá řešit epidemii cholery, sucha a migrační krizi a současně se snaží o posilování místních kapacit pro přípravu na přírodní a epidemická nebezpečí a pro reakci na ně.

Česká republika se také tradičně zapojuje do projektů rozvojové spolupráce na Haiti. Kromě pomoci při obnovách po zemětřesení v roce 2010 přímo na Haiti působí i česká nezisková organizace Fidcon, která se zaměřuje na budování studní a vodovodní infrastruktury. Po zemětřesení v roce 2021 byla poskytnuta humanitární pomoc ve výši 2,5 mil. Kč prostřednictvím ICRC na obnovu přístřeší.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Pro tuto zemi není zpracovávána MOP.

I když v zemi existují obchodní příležitosti, investiční a obchodní klima na Haiti je náročné. Haiti se globálně umisťuje na spodku indexů sledujících snadnost podnikání a míru korupce. Mezi překážky pro zahraniční investice patří špatná infrastruktura, slabá ochrana investorů, nerovnoměrné vymáhání smluv, vysoké náklady na energii a vysoká korupce. Prezident Jovenel Moïse označil za prioritní sektory pro investice zemědělství, energetiku, dopravu a vodohospodářství.



4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Haiťané jsou otevřeni spolupráci se zahraničními obchodníky a investory. Upřednostňují však americké partnery. Většina haitských podnikatelů hovoří nejen francouzsky, ale i anglicky. Schůzky s haitskými protějšky by měly být domlouvány s časovým předstihem. Pozvání do restaurací na schůzky je běžné a cení se.

4.2. Oslovení

Oslovuje se příjmením, případně titulem. Běžné je podání ruky.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky by měly být sjednávány s časovým předstihem. Pozdní příchod na schůzky není považován za nezdvořilost. Oblečení by mělo být formální. Pro zahájení konverzace je dobré zeptat se nejdříve na rodinu. Při obchodní schůzce je důležité udržovat oční kontakt. Zahraniční obchodníci se musí připravit na to, že haitští partneři na ně budou upřeně zírat.

Většina Haiťanů miluje drama při vyjednávání. Obecně Haiťané komunikují velmi nepřímo, využívají různých příběhů a dostávají se k tématu dlouhou cestou. Mohou také předstírat, že je Vaše nabídka strašně urazila, ale obvykle jde jen o trik. Humor a smích hrají při jednání velkou roli.

Je doporučeno vyhnout se rozhovoru o politice, dokud s partnerem nenavážete vřelý vztah. Při předávání vizitek neexistuje žádný konkrétní rituál, je vhodné s vizitkou zacházet s respektem. Doporučuje se nechat si přeložit jednu stranu vizitky do francouzštiny.

4.4. Komunikace

Francouzština a haitská kreolština jsou úředními jazyky Haiti. V podnikatelské komunitě je však běžně používána i angličtina. Upřednostňuje se osobní a telefonická komunikace před emailovou. Haiťané mají tendenci komunikovat velmi nepřímo.

4.5. Doporučení

Haiti je nejchudší země Latinské Ameriky, která dlouhodobě nemá stabilní vládu a její politický systém je nepřehledný. Podnikatelům doporučujeme pečlivě zvážit případné obchodní aktivity v zemi z důvodu následně nedobytných pohledávek.

4.6. Státní svátky

leden – Nový rok a Výročí nezávislosti na Francii v roce 1804

2. leden Den předků 6. leden Zjevení Páně

12. leden Den památky

1. květen Den práce a zemědělství

18. května Den haitské vlajky a Den univerzit

15. srpna Nanebevzetí Panny Marie

17. října Den vůdce haitské revoluce Dessalines

1. a 2. listopad Den všech svatých

18. listopad Připomínky bitvy o Vertières

5. prosince Den objevení Haiti

25. prosince Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Přestože je Haiti otevřenou ekonomikou, existují významné překážky bránící rozvoji zahraničního obchodu a investic v zemi. Jsou jimi korupce, nedostatek transparentnosti, dlouhodobá politická nestabilita, vysoká nezaměstnanost a zatěžující byrokracie.

Navázání obchodní spolupráce se doporučuje prostřednictvím místních zástupců a distributorů. Podle haitských zákonů mohou dvě strany sjednat smluvní dohodu a nevyžadují haitskou vládní kontrolu ani souhlas. Místní zástupci jsou obvykle odměňováni na základě provize.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Haitská legislativa podporuje přímé zahraniční investice a haitský investiční zákoník poskytuje stejná práva, privilegia a stejnou ochranu místním i zahraničním společnostem. V zemi existují dva typy pobídek pro zahraniční investice: celní pobídky a pobídky k dani z příjmu. Dovozní a vývozní politiky jsou nediskriminační a nejsou ovlivněny národností.

Centrum pro usnadnění investic (CFI) je institucí, která zajišťuje proces zahraničních investic na Haiti a umožňuje firmám efektivněji zakládat své podnikání. Všechny společnosti založené na Haiti musí mít minimálně tři akcionáře, z toho jeden musí být haitský státní příslušník a člen představenstva společnosti. Haitské právní předpisy nestanovují minimální podíl haitských státních příslušníků jako vlastníků akcií základního kapitálu. Hodnota základního kapitálu musí být v minimální výši 25 000 HTG, pokud je společnost omezena na služby a komerční provoz, anebo 100 000 HTG, pokud je společnost zapojena do průmyslových a zemědělských činností.

5.3. Marketing a komunikace

V posledních letech došlo k výraznému zlepšení v oblasti marketingu. Existuje několik nových společností využívajících různé reklamní techniky včetně textových zpráv, e-mailů, letáků, reklam v tisku, propagačních akcí. Direct mail marketing prakticky neexistuje vzhledem k neefektivnosti emailových služeb na Haiti. Haiti má několik marketingových agentur (např. Blue Mango Studios, Dagmar).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Haitské právo chrání autorská práva, vynálezy, patentová práva, průmyslové vzory a modely, ochranné známky a obchodní názvy. Zákon penalizuje osoby nebo podniky zapojené do porušování, podvodů nebo nekalé soutěže. V zájmu zajištění ochrany těchto práv zákon vyžaduje určité formality, jako je registrace u Ministerstva vnitra a územních společenství. Ústava uznává některá práva na duševní vlastnictví – vědecká, literární a umělecká. Slabé mechanismy vymáhání, neúčinné soudy a nedostatečná znalost obchodního práva soudci však ohrožují účinnost zákonné ochrany.

Haiti je signatářem Úmluvy z Buenos Aires z roku 1910, Pařížské úmluvy z roku 1883 o patentech a Madridské úmluvy o ochranných známkách. Haiti ratifikovalo Bernskou úmluvu o autorských právech.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou inzerovány zejména prostřednictvím novin a na některých vládních webech. Nabídky se vztahují pouze na haitské společnosti, pokud se na Haiti nachází zboží a služby potřebné k realizaci projektu. Když však vláda pořizuje zboží a služby, které se na Haiti nevyrábějí a musí být dovezeny, jsou výběrová řízení otevřena i mezinárodní účasti.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Na Haiti existují slabé donucovací mechanismy a nedostatek aktualizovaných zákonů pro řešení moderních obchodních sporů, což vážně ohrožuje ochranu a záruky pro zahraniční obchod a investice.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Informace o podmínkách vstupu na území Haiti poskytne Velvyslanectví Haiti v Berlíně.

Velvyslanectví Haiti v Berlíně Meinekestrasse 5 10719 Berlin Tel.: (030) 88554134 Fax: (030) 88554135 e-mail: haitbot@aol.com

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání pracovní síly se řídí Zákoníkem práce z roku 1984. Běžná pracovní doba má 8 hodin. V září 2017 přijala vláda Haiti nový pracovní zákon, který povoluje tři osmihodinové směny v 1 pracovní den.

5.9. Veletrhy a akce

V zemi se nekonají pravidelné veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Havaně

Ave Kohly 259, entre 41 y 43 Nuevo Vedado La Habana, Cuba

Telefon: (+53) 78833201, 78833467

Fax: (+53) 78833596

e-mail: havana@embassy.mzv.cz

obchodně-ekonomický úsek: commerce_havana@mzv.cz

Facebook: facebook.com/EmbajadaChecaLaHabana

Teritoriální působnost Velvyslanectví ČR v Havaně: Kuba, Bahamy, Dominikánská republika a Haiti.

Informace a mapu s lokalizací ZÚ najdete na www.mzv.cz/havana v kapitole „Jak nás najdete“.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie – 114

Ambulance – 116

Hasiči -115

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Haitské ministerstvo obchodu a průmyslu – http://www.mci.gouv.ht/

Haitská obchodní a průmyslová komora (CCIH) – http://www.ccih.org.ht

Haitské sdružení výrobců (ADIH) – www.adih.ht

• Teritorium: Amerika | Haiti | Zahraničí

Doporučujeme