Hongkong (Čína): Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Hongkongu (Čína)

Hongkong je bývalá britská koloniální oblast. Od července 1997 zvláštní administrativní oblast ČLR s vlastní „mini-ústavou“ garantující vysokou autonomii teritoria do r. 2047 podle principu „jedna země, dva systémy“, jedna z nejotevřenějších a nejdynamičtějších světových ekonomik a současně jedno z nejvýznamějších světových finančních center.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Hongkong – zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky
  • Hong Kong Special Administrative Region of the People´s Republic of China
  • zkráceně – Hong Kong SAR / Hong Kong, China

Nejvyšším představitelem Hongkongu je předseda výkonné rady (Chief Executive), volen místní 1200 člennou komisí (Election Committee) na pět let a jmenován do funkce centrální čínskou vládou.  V posledních volbách, uspořádaných 26. března 2017, byla do čela Hongkongu zvolena paní Carrie Lam, která se ujala úřadu 1. července 2017. Více informací na www.gov.hk. Dne 22. dubna 2020 došlo ke změně na postu ministrů pěti resortů, viz níže.

Složení vlády:

  • Předsedkyně výkonné rady – Carrie Lam Cheng Yuet-ngor
  • Hlavní tajemník pro veřejnou správu – Matthew Cheung Kin-chung
  • Ministr financí – Paul Chan Mo-po
  • Ministr spravedlnosti – Teresa Cheung
  • Ministr pro ústavní záležitosti a vztahy s pevninskou Čínou– Erick Tsang Kwok-wai
  • Ministr obchodu a ekonomického rozvoje – Edward Yau Tang-wah
  • Ministr dopravy a bydlení – Frank Chan Fan
  • Ministr životního prostředí – Wong Kam-sing
  • Ministr pro inovace a technologie – Alfred Sit Wing-han
  • Ministr pro finanční služby a finanční správu – Christopher Hui Ching-yu
  • Ministr pro rozvoj – Michael Wong Wai-lun
  • Ministr zdravotnictví a výživy – Sophia Chan Siu-chee
  • Ministr pro domácí záležitosti – Lau Kong-wah
  • Ministr školství – Kevin Yeung Yun-hung
  • Ministr práce a sociálních věcí – Law Chi-kwong
  • Ministr bezpečnosti – Caspar Tsui Ying-wai
  • Ministr pro státní správu – Patrick Nip Tak-kuen

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • počet obyvatel: 7,501 mil. k 31.12.2019
  • ekonomicky činných: 3,966 mil.
  • průměrný roční přírůstek: 0,2 % (v roce 2019)
  • demografické složení: muži 3,415 mil.   ženy 4,085 mil.
  • průměrná délka života: muži 80,9 let   ženy 86,6 let
  • náboženské složení: buddhismus, taoismus, křesťanství, islám, judaismus, hinduismus, sikhismus

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Makroekonomické ukazatele

 

2015

2016 

 2017

2018 

2019 

HDP v běžných cenách (mil. HKD)

2 397 124

2 491 000

2 663 000

2 835 100 

2 868 200 

HDP na obyvatele (HKD)

328 117

339 531

344 060

380 503 

382 046 

míra nezaměstnanosti (%)

3,4

3,4

3,1

2,8 

2,9 

míra inflace na bázi indexu spotřebitelských cen (%)

3,0

2,3

1,7

2,6 

2,9 

kurs měny v HKD (za 1 USD)

7,756

7,762

7,794

7,839 

7,836 

Zdroj: Hong Kong Census and Statistical Dpt.

Hospodářství se v roce 2019 propadlo poprvé za deset roků a to o 1,2%. Příčiny jsou známé: obchodní válka Čína-USA, politické a sociální nepokoje doprovázené pouličními nepokoji v souvislosti s extradičním zákonem. Export zboží se propadl o 4,1% a služeb dokonce o 10,5%, zatímco dovoz zboží se snížil o 6,5% a služeb o 3,3%. O procento se snížila domácí spotřeba a investice o více než 12%. Pokles maloobchodu a zejména služeb v turistice, pohostinství a ubytování o téměř čtvrtinu po většinu druhé poloviny roku měly za následek nárůst nezaměstnanosti na tříletý vrchol 2,9% (průměr za celý rok, zatímco na konci roku vyšplhala na 3,7%). Rovněž inflace se vyšplhala zejména v důsledku prudkého růstu cen vepřového masa na rekordní 2,9%.

Ani rok 2020 nezačal optimisticky, když epidemie koronaviru ochromila nejen kontinentální Čínu, ale i Hongkong. Vysoká nejistota, související s epidemií, globálními trendy v obchodě i očekávanými sociálními střety, vedla místní vládu k původní predikci vývoje hospodářství v intervalu -1,5% až +0,5%, kterou dne 29.4.2020 ministr financí zpřesnil na -4% až -7%. Inflace by se měla vrátit na únosnou úroveň 2,5%, ale nezaměstnanost poroste podle ministra práce a sociálních věcí až na 5%. Ratingová firma Fitch snížila 20.4.2020 rating Hongkongu na AA- a očekává propad ekonomiky o -5%. Údaje za 1. čtvrtletí 2020 nezní optimisticky: meziroční propad HDP o 8,9% je historicky nejvyšší od vedení statistik v roce 1974, propad zaznamenala i privátní spotřeba o 10,2%, investice o 13,9%, vývoz o 9,7% a dovoz o 10,9%. Propad obchodu se službami byl ještě vyšší. Prodej v maloobchodu se za leden až březen 2020 snížil o 36,9% a příjezd turistů se jen v březnu snížil oproti minulému roku o 99%. Nezaměstnanost vzrostla na 4,2%.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Státní rozpočet/mld. HKD

2015/16

2016/17

2017/18 

2018/19 

 2019/20 k 30.11.2019

příjmy

450,0

559,5

612,4

599,8 

218,2 

výdaje

435,6

466,7

474,4

531,8 

369,7 

saldo

+14,4

+92,8

138,0

67,9 

– 145,2 

Zdroj: Hong Kong Census and Statistical Dpt.

Deficit rozpočtu ve finančním roce  2019-20 bude pokračovat až do roku 2025
Veřejné finance se potýkají s klesající dynamikou příjmů a nárůstem mandatorních výdajů, což bude mít za následek deficit státního rozpočtu až do konce finančního roku 2024-25. Rozpočet současného finančního roku, který končí 31. března 2020, bude uzavřen poprvé v patnáctileté historii s deficitem; předběžný odhad deficitu byl zpřesněn na 140 mld. HKD (448 mld. CZK), přestože měl vyjít s dvouciferným přebytkem. Důvodem byl nejen hospodářský propad a nižší výběr na daních, ale i celkem čtyři stimulační balíčky na podporu firem a populace v 2. polovině minulého roku v hodnotě 30 mld. HKD a dále ve stejné výši počátkem roku 2020 vytvořený fond proti důsledkům epidemie. Rozpočtový deficit bude kryt z fiskálních rezerv, které se smrsknou ze současných 1.133 mld. HKD na 937 mld. HKD koncem března 2025.

Priority nového rozpočtu na rok 2020-21
Příjmy rozpočtu jsou odhadovány na 572,5 mld. HKD, výdaje vzrostou oproti minulému období o 17% na  731,1 mld. HKD a po započtení výnosů z dluhopisů měl dosáhnout deficit v objemu -139,1 mld. HKD. S ohledem na níže uvedená opatření na restartování ekonomiky v objemu 287,5 mld. HKD vláda již revidovala deficit na -276,6 mld. HKD (9,5% HDP). Mandatorní výdaje mají rostoucí trend a tvoří 66,6%. Největší část výdajů je určena pro hospodářství (121 mld. HKD), sociální péči (115 mld. HKD), vzdělání (112 mld. HKD), zdravotnictví (98 mld. HKD), infrastrukturu (78 mld. HKD) a bezpečnost (66 mld. HKD). Během tohoto finančního roku budou zahájeny investiční projekty v hodnotě 118 mld. HKD.

Způsob boje s epidemií koronaviru je podroben značné kritice obyvatel, proto vláda podpoří kromě vytvořeného zvláštního fondu v hodnotě 30 mld. HKD i navýšení prostředků pro Hospital Authority na částku 79,2 mld. HKD (včetně prostředků na nábor nových lékařů a sester a vytvoření expresních zdravotních středisek ve většině distriktů). Priority nového státního rozpočtu:

1) Podpora podnikání a pracovních míst zahrnuje úlevy na daních a poskytování úvěrů s nízkou úrokovou mírou zejména pro malé a střední podniky, zrušení podnikatelských registračních poplatků nebo financování zaměstnaneckých asistenčních a rekvalifikačních programů se zvláštní pobídkou pro stavebnictví.

2) Zmírnění finanční zátěže obyvatelstva. Vláda ve snaze naklonit si zejména chudší část populace, vyčlenila v rozpočtu na tuto oblast prostředky v úhrnné částce 38,3 mld. HKD. Budou sníženy daně ze mzdy a rezidenční poplatky, vyplacena navíc jedna měsíční podpora pro sociálně slabé a postižené osoby, nízkopříjmovým osobám ve státních bytech bude uhrazen jeden měsíční nájem a studentům poplatky za zkoušky. Navíc každý dospělý občan s trvalým pobytem v Hongkongu získá jednorázovou částku 10 tis. HKD, což státní pokladnu bude stát 71 mld. HKD.

3) Opatření k diverzifikaci hospodářství mají zvrátit upadající zájem o teritorium a zvýšit atraktivitu města i výkonnost hospodářství. Tahounem ekonomiky jsou zejména finanční služby. Opatření se týkají zvýšení atraktivity pro privátní akciové fondy, budou zrušeny dílčí poplatky při transakcích na burze, vydány „zelené“ a protiinflační dluhopisy v objemu 79 mld. HKD během příštích pěti roků nebo zavedena podpůrná opatření u hypoték. Tradiční pozornost věnovaná inovacím a technologiím se soustředí na druhou fázi výstavby vědeckého parku v Lok Ma Chau na hranicích se Šenzenem, vytvoření třetího vědeckého klastru či zvýšení částky na programy technologických voucherů a zvýšení státního kofinancování výzkumných projektů až na 75%. Doprava a logistika získá daňové úlevy a finanční injekci do nových technologií, do sektoru turistiky bude napumpováno 700 mil. HKD na zahraniční propagační kampaň po odeznění epidemie a podobně Trade Development Council podpoří podnikatelské příležitosti firem s částkou 150 mil. HKD. Umělecké granty za 900 mil HKD podpoří kreativní průmysl a kulturní představení. Péče o talenty zahrnuje jak finanční podporu stáží nebo výzkumně-vývojových aktivit v Hongkongu.

4) Zlepšení podmínek pro život ve městě. Dostupnost kvalitního bydlení patří mezi hlavní kritizované oblasti v Hongkongu. Proto vláda do návrhu rozpočtu zapracovala opatření v souvislosti s výstavbou nových bytů, kdy během příštích pěti let má být na trh dodáno zhruba 100 tisíc státních bytů a 20 tisíc z privátní výstavby. Na péči o stárnoucí populaci je vyčleněno 375 mil. HKD na vytvoření dalších míst v domovech pro seniory i jejich finanční podporu. Životní prostředí dostane do vínku celkem přes deset miliard hongkongských dolarů na rozvoj environmentálních technologií, útlum starých dieselových komerčních vozidel a na zlepšení kvality ovzduší nebo podporu elektromobility včetně trajektů. Pro populární téma Smart City bude vytvořena nová rozvojová koncepce, podpořeno spuštění sítě 5G, řešení problematiky Smart Transport bude saturovat zvláštní fond s částkou 1 mld. HKD a stovka on-line služeb státu bude integrována v rámci nové platformy „iAM Smart“.

Závěrečný účet rozpočtu bude ovlivněn i úsilím vlády o nastartování ekonomiky. Celková mimořádná podpora hospodářství od vypuknutí pandemie dosáhla do 25.4.2020 výše 287,5 mld. HKD (36,85 mld. USD) a zahrnuje 3 části: 1) mimořádné položky ve státním rozpočtu na podporu obyvatelstva, ekonomiky i boje s koronavirem v objemu 120 mld. HKD, viz výše. 2) zvláštní fond na boj s epidemií koronaviru v hodnotě 30 mld. HKD zahrnuje podporu firem a udržení pracovních míst; dotace v maloobchodu a velkoobchodu, uzavřených restaurací a barů a dopravních firem; podporu stavebních dělníků a konzultantů; bankovní půjčky s garancí státu pro MSP; subvence do turistického ruchu a zahraničního obchodu. 3) Poslední balíček v objemu 137,5 mld. HKD zajistí garantovanou výplatu poloviny průměrné mzdy pro 1,5 mil. pracovníků, vytvoření 30 tis. pracovních míst a podporu vybraných odvětví (školy, letectví, turistika).

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance/mld. HKD

2014

2015

2016 

2017 

 2018

 2019

Běžný účet

29,4

79,6

98,7

123,9

105,9 

178,1 

Kapitálový účet

-748

 -128,6

-122,8

– 76,5

-175,1 

-247,0 

Finanční účet

-85,7

– 

– 

Celková bilance

139,1

288,0

8,9

250,5

7,6 

-8,9 

Devizové rezervy/mld. USD

328, 5

358,8

386,3

431,4

424,6 

438,7 

Zdroj: Hong Kong Census and Statistical Dpt.

Pozn.: Od roku 2015 je kapitálový a finanční účet v jedné souhrnné položce

Na konci fiskálního roku 2018 dne 31.3.2019 činily fiskální rezervy 1 170,9 mld. HKD a devizové rezervy 424,6 mld. USD. Na konci listopadu 2019 činily rezervy 1 025,7 mld. HKD, zatímco devizové rezervy se na konci září 2019 zvýšily na 438,7 mld. USD, což postačuje na zabezpečení dovozů za 37,4 měsíce. Oba údaje svědčí o finanční stabilitě státu. Ale do budoucna se budou fiskální rezervy snižovat v souvislosti s vládou schválenými balíčky na podporu ekonomiky v době pandemie koronaviru, viz kapitola 1.4 státní rozpočet.
Hrubá zahraniční zadluženost Hongkongu činila ve čtvrtém čtvrtletí 2017 celkem 12 220 mld. HKD. Hlavní podíl na zahraniční zadluženosti ve výši zhruba 63 % je přisuzován bankovnímu sektoru.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V průběhu posledních 20 let se Hongkong stal důležitým globálním finančním centrem. V Hongkongu operuje k 31.12.2019 celkem 185 zahraničních bank, z toho 153 s plnou licencí, 17 s omezenou licencí a 15 „Deposit-Taking Companies“, a fungovalo zde 48 reprezentačních kanceláří dalších bank a dále 160 poskytovatelů pojišťovacích služeb např. AIA, AXA, ING atp. Dle dostupných statistik má v Hongkongu své zastoupení 75 ze 100 největších bank a 194 z 500 největších bank. Celková suma prostředků deponovaná na účtech zákazníků u oprávněných bankovních institucí činila 13 386 mld. HKD na koncui roku 2019, zatímco suma půjček 9 722 mld. HKD.

Hongkong nemá centrální emisní banku – v oběhu jsou bankovky různých vzorů ve stejné nominální hodnotě. Vydáváním bankovek jsou pověřeny 3 banky: Hongkong and Shanghai Banking Corporation (HSBC), která vlastní Hongkong Bank a Hang Seng Bank, dále londýnská Standard Chartered Bank a čínská Bank of China. Od roku 1993 funguje jako centrální banka Hong Kong Monetary Authority (HKMA), která vykonává funkce řízení oběhu peněz a bankovní dohled. Emise platidel je však záležitostí tří výše uvedených bank. Největší podíl na trhu má HSBC.

Čína je jedním z nejvýznamnějších investorů v Hongkongu. V Hongkongu je registrováno jedenáct čínských bank, z nichž největšími jsou Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China, China Construction Bank, Chiyu Banking Corporation, Citic Bank International, Nanyang Commercial Bank, Wing Lung Bank, přičemž Bank of China je v současné době druhá největší bankovní skupina po HSBC operující v Hongkongu.

Kurz HKD je pevně navázán na USD (stanoven na 7,8 HKD/USD, obchodování možné v rozsahu 7,75–7,85). V rámci konkurenčního boje mezi hongkongskými bankami dochází jen k velmi malým výkyvům v poskytovaných úrokových sazbách. Oficiální směnný kurz na konci roku 2019 byl 7,836 HKD/USD. 

Hongkong byl v roce 2019 opět největší světovým trhem pro primární veřejné nabídky akcií (IPO)  a bylo na něm vydáno 160 nabídek v hodnotě 308 mld. HKD/40 mld. USD. Více než 80 % získaných finančních prostředků bylo přisuzováno finančním institucím z pevninské Číny. Hongkong si udržel náskok v konkurenceschopnosti před Šanghají a Shenzenem jako centrum pro získávání finančních prostředků, jemuž dávají přednost čínské společnosti. Po úspěšném zavedení programu propojujícího šanghajskou a hongkongskou burzu v listopadu 2014 bylo dne 5. prosince 2016 zřízeno druhé spojení pro obchodování s akciemi, a to se Shenzenem. Systém umožňuje mezinárodním investorům obchodovat s 881 akciemi kotovanými na shenzenské burze, zatímco oprávnění pevninští investoři mají přístup k 417 hongkongským akciím.

V květnu 2018 HK Monetary Authority revidovala směrnici pro virtuální banky a v polovině dubna 2019 udělila první 4 licence pro virtuální banky. Vláda podporuje technologie Fintech, které se stávají denní záležitostí.

Pojišťovnictví podle posledních dostupných informací v roce 2018 tvořilo 3,7% HDP, tzv. gross premiums činilo 489,6 mld. HKD a v červnu 2018 zde bylo uzavřených celkem 13 mil. životních pojistek. Objem fondů a rezerv v sektoru pojišťovnictví dosáhl v roce 2018 částky 1945 mld. HKD.

Podle zprávy Bank for International Settlements za rok 2019 je Hongkong 2. největším trhem se zahraničními měnami v Asii a 4. na světě s průměrným dennim obratem 632 mld. USD. Je současně největším offshore centrem pro obchodování v RMB, kdy se zde odehraje 75% celosvětových operací s čínskou měnou. Podle tržní kapitalizace je hongkongská burza na 3. místě v Asii a na 5. místě ve světě. Obchodují se zde akcie 2 449 firem a kapitalizace trhu dosáhla objemu 4,9 triliónu USD. Podle Global Financial Centre Index 2019 je Hongkong na 6. místě v žebříčku globálních finančních center. Před rokem byl na lepších místech v posledních  dvou kategoriích.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňové zatížení je nízké, struktura daní je jednoduchá a přehledná; clo neexistuje, DPH/VAT neexistuje, clem jsou zatíženy pouze alkoholické nápoje (s obsahem alkoholu nad 30 %), tabákové výrobky a hydro karbonové oleje.

Daň z příjmu má maximální sazbu 15 %, daň ze zisku 16,5 %.

Zisky z obchodu nebo podnikání jsou předmětem daně ze zisku. Příjmy z mezd a platů jsou předmětem daně z příjmu. Na příjmy z nemovitostí je uplatňována daň z nemovitostí. U všech daní je uplatňován teritoriální princip, tzn., že daň se platí jen ze zisků plynoucích z aktivit v Hongkongu. Existuje soubor soudních pravidel, podle kterých se posuzují sporné „teritoriální“ případy. Příjmy pocházející ze zahraničí nejsou v Hongkongu zdaňovány, i když jsou do Hongkongu převedeny. Další daně a poplatky jsou: dědická daň, daň ze sázek, správní poplatky.

V polovině roku 2018 vláda snížila běžnou korporátní daň z 16,5% na 8,25% u firem se ziskem do 2 milionů hongkongských dolarů/HKD (zhruba 5,8 milionů CZK). Cílem opatření je podpořit start-upy a malé a střední podniky. V zemi bylo zavedeno schéma podpory výzkumu, vývoje a inovací v podobě širokych daňových odpočtů. 

V souvislosti s překonáním následků pandemie koronaviru vláda přijala daňové úlevy pro finanční rok 2020-21, viz kapitola 1.4 státní rozpočet.

Podrobnější informace.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Hongkongu (Čína) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem