Hospodářské trestné činy

Přeskočit seznam kapitol

Str. 1

Hospodářské trestné činy

Hospodářské trestné činy, jakožto i jiné činy trestné podle českého právního řádu, jsou vymezeny ve zvláštní části trestního zákoníku. Trestní řízení o nich je potom upraveno trestním řádem, tedy zákonem č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zde je vhodné připomenout, že na základě časové působnosti zákona se použije zákon platný v době, kdy byl trestný čin spáchán (tedy i zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, platný do 31. prosince 2009), s výjimkou případu, kdy je novější úprava pro pachatele výhodnější. Toto pravidlo se však týká jen posouzení viny, pro soudní řízení a rozhodnutí o trestu, případně ochranných opatřeních se použije vždy úprava platná v době rozhodování o daném trestném činu.

Trestní zákoník upravuje trestné činy hospodářské v části druhé, hlavě VI.

Trestní zákoník dále rozděluje trestné činy v této hlavě obsažené do čtyř dílů:

  1. Trestné činy proti měně a platebním prostředkům
  2. Trestné činy daňové, poplatkové a devizové
  3. Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
  4. Trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu

Zákon často podmiňuje trestnost tím, že si pachatel počínal neoprávněně, protože předmětné jednání může být za splnění zákonných podmínek činností naprosto nezávadnou. Například osoba, která splní předepsané náležitosti uložené občanským zákoníkem, příp. zákonem o obchodních korporacích či o živnostenském podnikání, je považována za podnikatele a může tedy provozovat podnikatelskou činnost.

Osoba, která tyto podmínky nesplní vůbec, případně je překročí, dopustí se (za současného splnění dalších znaků vyžadovaných trestním zákonem) trestného činu neoprávněného podnikání. Jedná se o tzv. „speciální subjekt“, tj. pachatele, který k tomu, aby mohl určitý trestný čin spáchat, musí mít určitou speciální vlastnost (např. výše uvedené oprávnění k podnikání, nebo zvláštní postavení – např. úřední osoba).

Dále se budeme zabývat jednotlivými trestnými činy. Přitom je důležité si uvědomit, že podávaný přehled zahrnuje jen základní skutkové podstaty jednotlivých trestných činů, rovněž sankce jsou uváděny pouze za tyto základní skutkové podstaty. V konkrétním případě se jedná vždy o posouzení daného skutku soudem, a to na základě podané obžaloby. Výše sankcí se tak mohou lišit, vždy záleží na konkrétních okolnostech případů, které nelze vzájemně srovnávat a paušalizovat.

Trestné činy proti měně a platebním prostředkům (§ 233–239 TZ)

Padělání a pozměnění peněz

Chráněným zájmem je zde měna, bezpečnost a funkčnost peněžního styku. Tohoto trestného činu se pachatel může dopustit alternativně dvěma možnými jednáními. Jednak zákon postihuje toho, kdo si opatří padělané nebo pozměněné peníze (nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání), či toho, kdo takové peníze přechovává nebo je opatří jiné osobě. Dále zákon stíhá samotné padělání nebo pozměňování peněz s cílem je udat jako pravé, platné nebo jako peníze vyšší hodnoty.

Pod pojmem peníze se pro účely trestního zákoníku skrývá jak česká měna, tak i měna jiná, ochrana se též poskytuje ve stejné míře i tuzemským a zahraničním cenným papírům. Pozměňováním peněz se rozumí takové jednání, kterým se pachatel tuzemské či jiné peníze, které již byly staženy z oběhu, snaží pozměnit tak, aby byly lehce zaměnitelné s dosud platnými penězi, nebo takové jednání, kdy pachatel peníze nižší hodnoty pozmění tak, aby vypadaly jako peníze hodnoty vyšší. Paděláním peněz se rozumí úplné vyhotovování peněz bez oprávnění a s cílem, aby vypadaly jako pravé. Příprava je trestná.

  • Trestněprávně odpovědný je tedy ten, kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání. Za tuto činnost zákon stanoví trest odnětí svobody na jeden rok až pět let.
  • Za samotné padělání či pozměnění peněz v úmyslu udat je jako pravé nebo platné nebo je takto udat, stanoví zákon trest ještě přísnější, a to trest odnětí svobody v délce trvání tři léta až osm let.

Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného držitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává platební prostředek jiného, zejména nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu. Zde se tedy jedná o opatření pravého platebního prostředku (např. platební karty) bez souhlasu oprávněného držitele.

Dále se tohoto trestného činu dopustí ten, kdo sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný platební prostředek. V tomto případě se jedná o padělané či pozměněné platební prostředky, z toho důvodu pachateli hrozí přísnější trest než za jednání popsané v prvním odstavci.

Tohoto trestného činu se dopustí rovněž ten, kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný nebo kdo jej jako pravý nebo platný použije. V tomto odstavci tedy trestní zákoník sankcionuje již samotné padělání platebního prostředku, zatímco předchozí odstavec se vztahoval pouze na opatření, zpřístupnění, přijetí či přechovávání padělaného či pozměněného platebního prostředku. Příprava je trestná.

  • Za čin popsaný v prvním odstavci, tedy za oprávněným držitelem neautorizovanou manipulaci s platebním prostředkem, hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti, nebo propadnutí věci.
  • Za manipulaci s padělaným či pozměněným platebním prostředkem hrozí pachateli trest odnětí svobody na jeden rok až pět let.
  • Za samotné padělání či pozměnění platebního prostředku s úmyslem použít jej jako pravý nebo za jeho skutečné použití hrozí pachateli trest odnětí svobody na tři léta až osm let.

V praxi se tohoto trestného činu často dopustí kapsáři – tj. pachatelé, kteří běžně někoho „okradou“. Vzhledem k tomu, že svým jednáním odcizí například peněženku, v níž se často nachází právě kreditní/ debetní karta, naplní svým jednáním zároveň trestný čin neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku.

Udávání padělaných a pozměněných peněz

Tento trestný čin spáchá ten, kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé. Předpokladem pro posouzení jednání jako udávání padělaných a pozměněných peněz je okolnost, že pachatel nesměl vědět, že dostává padělané nebo pozměněné peníze. O tom, že peníze nejsou pravé, se pachatel musí dozvědět až po obdržení peněz. Pokud by totiž již od počátku věděl, že peníze jsou padělané nebo pozměněné a přesto takové peníze přijal, posoudilo by se jeho jednání jako trestný čin padělání a pozměňování peněz.

Samotné přijetí padělaných nebo pozměněných peněz nezakládá trestněprávní odpovědnost. V tomto případě by daná osoba byla vlastně sama obětí trestného činu. Trestněprávně relevantní je až další jednání pachatele, a to snaha o udání takových peněz jako pravých. Příprava je rovněž trestná.

  • Zákon stanoví za trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz trest odnětí svobody v délce trvání až dvou let a dále trest zákazu činnosti nebo propadnutí věci.

Výroba a držení padělatelského náčiní

Tento trestný čin má velice blízko k přípravnému jednání trestného činu padělání a pozměňování peněz, neboť spočívá v opatřování si a přizpůsobování prostředků a nástrojů určených k padělatelské činnosti. Z důvodů obecnosti tohoto činu se ale nejedná o přípravu k trestnému činu padělání a pozměňování peněz, ale o zvláštní, samostatně sankcionovaný trestný čin.

Tento čin spáchá pachatel, který vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní sobě nebo jinému opatří nebo přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz nebo prvků sloužících k ochraně peněz proti padělání, anebo vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění platebních prostředků.

  • Za trestný čin výrobu a držení padělatelského náčiní stanoví zákon trestní sazbu až dvě léta, nebo zákaz činnosti, nebo trest propadnutí věci. Jeden rok až pět let odnětí svobody pak hrozí tomu, kdo spáchá tento trestný čin při výkonu svého povolání.

Neoprávněná výroba peněz

Kdo neoprávněně, s použitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz určených a držených v souladu se zákonem, vyrobí peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání, nebo kdo neoprávněně vyrobené peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému opatří, uvede do oběhu nebo přechovává.

  • Za tento trestný čin může být pachatel potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

Ohrožování oběhu tuzemských peněz

Pod tento název zahrnul zákonodárce dva případy jednání. První typ jednání spočívá v neoprávněném vyrábění náhražek tuzemských peněz nebo jejich udávání do oběhu, druhý pak v odmítání tuzemských peněz bez zákonného důvodu nebo poškozování tuzemských peněz. Na rozdíl od některých jiných trestných činů je v tomto ustanovení poskytována ochrana jen tuzemským penězům.

Trestní odpovědnost připadá v úvahu u pachatele, který neoprávněně vyrábí náhražky tuzemských peněz nebo takovéto náhražky uvádí do oběhu. Náhražkami peněz se myslí takové platební prostředky, které mají plnit funkci peněz a to ať trvale nebo jen přechodně. Náhražkou tak mohou být různé žetony, známky, poukazy a jiné. Pachatelem tohoto trestného činu je jak samotný organizátor tohoto jednání, tak i jiné osoby, např. tiskař, který danou zakázku vyhotoví, ačkoli věděl, že objednatel není oprávněn k takovému vydávání náhražek peněz.

V druhém odstavci zákon chrání tuzemské peníze před nezákonným odmítáním nebo poškozováním. Z těchto alternativ se v praxi vyskytuje pouze ta druhá – poškozování tuzemských peněz. Poškozováním peněz se rozumí úmyslné trhání, znečišťování, pálení a jiné formy ničení. Motivem takového jednání bývá často snaha o to dát okázale najevo svoji zámožnost, např. připalováním si doutníků bankovkou vyšší hodnoty.

  • Za všechna tato jednání stanoví zákon trest odnětí svobody až na šest měsíců, nebo zákaz činnosti, nebo propadnutí věci.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby