Irák: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Bagdádu (Irák)

V současné době je hlavním investorem v Iráku stát. Soukromé irácké firmy minimalizují investice doma a upřednostňují zahraničí, například SAE, Turecko a ČS EU.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz FOB v mld. USD

51,338

41,298

57,559

86,360

76,572

Dovoz FOB v mld. USD

40,347

29,077

32,186

38,876

46,262

Saldo v mld. USD

10,991

12,221

25,374

47,484

30,310

Zdroj: Economic Intelligence Unit 4/2020
Pozn.: Hodnota zboží odpovídá paritě FOB pro export a CIF pro import

Kromě vývozu ropy, na kterém je ekonomika Iráku životně závislá, země nezaznamenala v posledních letech významnější exportní aktivity. Export ostatních komodit je nadále zanedbatelný a omezuje se na suroviny, produkty zemědělské prvovýroby a potraviny. Do SAE směřuje přes 90 % neropného exportu a tvoří jej především zelenina, ovoce a živá zvířata. Vykázené saldo zahraničního obchodu je v posledních letech díky růstu vývozů ropy pravidelně pozitivní. Zároveň roste dovoz ve všech kategoriích obchodovaných komodit, je na nich závislá jak postupná obnova domácí ekonomiky, zvláště průmyslu, infrastruktury a zemědělství, tak růst životní úrovně obyvatelstva.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

2018

Celkový export do teritoria

USD (mld.)

% podíl na exportu

Celkový import z teritoria

 USD (mld.)

% podíl na importu

Indie

23,11

26,8

Čína 

10,59

26,2

Čína

22,47

26,0

 Irán

4,82

11,9

EU 28

19,33

22,4

 USA

3,96

9,8

USA

12,13

14,0

Korea

2,63

6,5

Řecko

5,37

6,2

Rusko

2,61

6,4

Korea

5,03

5,8

Brazílie

2,32

5,7

Singapur

3,63

4,2

Turecko

2,24

5,5

Taiwan

1,79

2,1

SAE

1,62

4,0

Turecko

1,42

1,6

EU 28

1,52

3,8

Japonsko

1,31

1,5

Indie

 0,91

2,2

2017

Celkový export do teritoria

USD (mld.)

% podíl na exportu

Celkový import z teritoria

USD (mld.)

% podíl na importu

Indie

15,30

26,6 

Írán

8,76

30,1

EU 28

14,79

25,7 

Itálie

3,31

11,4

Čína

13,79

24,0 

Čína

3,23

11,1

USA

11,16

19,3 

Korea

2,80

9,6

Korea

6,37

11,1 

Turecko

1,65

5,6

Řecko

3,55

6,2 

USA

1,44

5,0

Singapur

1,65

2,9 

EU 28

1,27

4,4

Turecko

1,53

2,7 

Indie

0,76

2,6

Taiwan

1,18

2,1 

Brazílie

0,62

2,1

Japonsko

1,01

1,8 

SAE 

0,59

2,0

 Zdroj: COSIT (Central Statistical Office of Iraq), ITC

V roce 2018 hlavní exportní odbytiště pro Irák byly Indie a Čína, EU je na 3. místě. Pro Region iráckého Kurdistánu a Kirkúk je důležitý export do Turecka a Íránu. Technologie pro obnovu výroby a spotřební technické výrobky dováží Irák tradičně z vyspělých evropských zemí, USA a Japonska, v posledních letech jsou však vytlačovány levnější a kvalitativně srovnatelnou produkcí rychle rostoucích ekonomik Číny, Indie, Jižní Koreje a Brazílie. Česká republika patří mezi jedny z nejvýznamnějších dodavatelů rafinerských technologií do Iráku.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

HS kód

Název

Dovoz 2018
(mld. USD)

Dovoz 2019
(mld. USD)

Dovoz 2019
(% celk. dovozu)

Komoditní struktura iráckého dovozu

84

Reaktory, kotle, turbíny, přístroje, nástroje mechan.

4,98

4,11

12,7

85

Přístroje el. Záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu

6,95

2,84

8,8

87

Vozidla motorová, traktory, kola a jiná s výjimkou železničních a tramvaj. vozidel

3,17

2,65

8,2

73

Výrobky ze železa a oceli

1,80

1,64

5,1

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie

2,46

1,42

4,4

39

Plasty a výrobky z nich

2,53

1,21

3,7

94

Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované

1,12

1,18

3,7

30

Výrobky farmaceutické

1,33

1,04

3,2

27

Paliva (pevná), oleje, látky živičné, vosk

3,24

1,00

3,1

61

Oděvy, doplňky oděvní pletené, háčkované

1,02

0,94

2,9

10

Obilí

1,39

0,86

2,7

90

Přístroje optické, foto, kinem, lékař, chirurg. ap.

0,71

0,75

2,3

02

Maso a droby poživatelné

0,80

0,73

2,3

19

Přípravky z obilí, mouky, škrobu, mléka; pečivo

1,03

0,72

2,2

62

Oděvy, doplňky oděvní jiné než pleten., háčkov.

0,59

0,54

1,7

11

Výr. mlýnské, slad, škroby, inulin, lepek pšeničný

0,66

0,49

1,5

40

Kaučuk a výrobky z něj

0,50

0,46

1,4

72

Železo a ocel

1,33

0,44

1,3

04

Mléko, vejce, med, výrobky jedlé živoč. původu

1,49

0,44

1,3

Zdroj: ITC podle statistických údajů UN COMRADE

Komoditní struktura iráckého vývozu – vývoz ropy je naprosto dominantní položkou, představuje více než 90 % (94 % v r. 2018) 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Irák vytvořil tři zóny volného obchodu v gesci úřadu nazvaného General Commission for Iraqi Free Zones, který funguje pod Ministerstvem financí. Tyto svobodné obchodní zóny jsou situovány v lokalitách Khor Al-Zubair v oblasti Basry, Flaifil poblíž Mosulu v provincii Ninive a Qa‘im v Anbaru u syrských hranic. Plán na založení dalších zón volného obchodu umístěných ve střední a jižní části Iráku včetně Bagdádu byl oznámen začátkem roku 2013. Uvažuje se také o zřízení zóny v kurdistánském Zakhu poblíž tureckých hranic.

Existující tři zóny jsou aktivní od roku 2000. Fungují na základě stejných právních a daňových principů, které jsou v tomto oboru ve světě obvyklé. Irák má  strategickou polohu pro budování volných zón. Průmyslová oblast a přístav Khor Al Zubair v Basře má soustřeďovat aktivity ze zemí „Zálivu“ a využívat námořní obchodní cesty (jihovýchodní Asie, námořní spojení do Evropy). Druhá zóna Ninive je orientována na obchod se Sýrií, Jordánskem a Tureckem a je napojena na pozemní obchodní cesty do Evropy. Třetí Qa‘im má dobré spojení do Sýrie a Jordánska.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Investice v mil. USD

-2 335

-10 176

-7 574

-6 256

-5 032

-4 885

Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2019

Irák měl potíže se získáním zahraničního kapitálu v posledních letech kvůli svým závažným bezpečnostním problémům, nestabilním institucím a nedostatečné správě věcí veřejných. Ropa a zemní plyn však převážně těží zahraniční společnosti a většina přímých zahraničních investic jde do ropného průmyslu. Od roku 2013 byl příliv přímých zahraničních investic záporný a v roce 2018 dosáhl -4,9 mld. USD. Proto celkový objem přímých zahraničních investic klesl na 10,1 mld. USD, což představuje téměř 5,3 % HDP (Zpráva o světových investicích UNCTAD 2019). Kromě ropného průmyslu se možnost zahraničních investic nabízí ve výrobě cementu. USA a Evropská unie jsou předními investory v Iráku.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Obecné podmínky pro podnikatelskou činnost v Iráku jsou mezinárodní komunitou hodnoceny krajně nepříznivě. Irácká vláda si je vědoma objektivních překážek snižujících atraktivitu země pro mezinárodní investorskou komunitu a snaží se v rámci úsilí o poválečnou obnovu země, jejího hospodářství a infrastruktury vytvořit podmínky pro vstup zahraničních investorů, bez nichž se tento proces neobejde. Její strategie je založena na lákání zahraničních subjektů k přímému investování v Iráku nebo alespoň na získání partnerů pro místní firmy, povětšinou státní, při realizaci rozvojových projektů, kterým nabízí v případě dodavatelských úvěrů dlouhodobě odloženou splatnost vložených prostředků. Je zřejmé, že bez snížení rizik investování a podnikání v Iráku, mezi něž je v této souvislosti třeba počítat i politickou nestabilitu vyvolávající nejistotu ohledně plnění smluvních ujednání v dlouhodobém horizontu, bude obtížně hledat partnery pro finančně náročné projekty, jejichž návratnost nelze s uspokojivou mírou pravděpodobnosti naplánovat.

Investiční zákon č. 13/2009 Sb. schválený v r. 2009 Sněmovnou reprezentantů iráckého parlamentu je modifikovanou verzí zákona z roku 2006. Jeho záměrem je stanovení rámce pro práci Národní investiční komise, vytvoření podmínek pro investování v Iráku a podpora investorů, zejména v bytové výstavbě. Zákon je založen na rovném přístupu k iráckým i zahraničním investorům.

Zákon sleduje odstranění legislativních překážek, které bránily urychlení ekonomického rozvoje Iráku a jeho rekonstrukce. Usnadnil investorům vstup na irácký trh, podnikatelům zjednodušil registraci a následné zakládání účtů u iráckých bank. Umožňuje investorům obchodovat s akciemi, zakládat investiční akciová portfolia a fondy. Kodifikuje zvláštní podmínky v kurdistánských provinciích. V praxi budou realizovány prostřednictvím Kurdistánské investiční komise a podle specifického kurdistánského investičního zákona.

Vrcholným orgánem irácké vlády z hlediska podpory investičního prostředí v Iráku je Národní investiční komise, jejíž předseda je ministrem vlády. Pobočky Národní investiční komise vznikají ve všech iráckých provinciích s výjimkou iráckého Kurdistánu. V této oblasti má její roli plnit Kurdistánská investiční komise. Kurdistánská investiční komise je ve vztahu k Národní investiční komisi podřízena, ale spíše z Investičního zákona vyplývá, že NIK má vůči Kurdistánské investiční komisi roli konzultanta. Úkoly NIK se neomezují na investiční sféru, ale je pověřena i obecnou podporou zahraničního obchodu.

Modifikovaný investiční zákon je vítaným nástrojem pro zlepšení investičního prostředí, jeho praktická implementace je však závislá na politické a bezpečnostní situaci. Je nicméně důležitým krokem k přivábení zahraničních investorů na irácký trh.

Ze zákona vyplývá, že irácká vláda především preferuje tyto oblasti investic:

  • rekonstrukce silnic a infrastruktury
  • výstavba domů, hotelů, rehabilitačních a zdravotních center, nemocnic
  • projekty vodních děl
  • investice do těžby a zpracování ropy
  • distribuční sítě (infrastruktura)

Co investiční zákon umožňuje investorům:

  • Otevřít si bankovní účet v irácké nebo zahraniční měně u irácké nebo zahraniční banky pro schválený projekt.
  • Převod kapitálu do zahraničí v převoditelné měně po zaplacení veškerých pohledávek vůči irácké vládě a dalším subjektům.
  • Investorský subjekt, který obchoduje na akciovém trhu, může vlastnit movitý majetek.
  • Může vytvářet investiční portfolio v cenných papírech.
  • Smí pojistit investiční záměr u jakékoliv zahraniční nebo irácké pojišťovací společnosti.
  • Iráčtí i zahraniční investoři mají stejná práva nakoupit pozemky a majetek ze státního fondu majetku za částku určenou dle zvláštního řízení a mají právo vlastnit soukromý majetek nebo pozemky (v případě stavebních projektů pro bydlení).
  • Iráčtí a zahraniční investoři mají právo najmout půdu a majetek od vlády nebo od soukromého sektoru za účelem investičního projektu na dobu platnosti licence nepřesahující 50 let.

Investor – má právo předat vlastnictví investice nebo její části jinému subjektu v průběhu trvání licence, ovšem nový subjekt musí pokračovat ve stejném podnikatelském záměru za stejných podmínek.

Závazky investora

  • Dát na vědomí Národní investiční komisi nebo regionální komisi v písemné formě, jakmile bude investice připravena pro účely projektu, a rovněž oznámit zahájení svých aktivit.
  • Předložit předběžnou a technickou studii projektu a další informace vyžadované investiční komisí nebo jinými entitami.
  • Evidovat materiál, který požívá výhod osvobození od poplatků.
  • Dodržovat schválený rozvrh prací, nepřesáhnout dobu šesti měsíců od určeného data. Komise je oprávněna odejmout udělenou licenci.
  • Školit irácké zaměstnance a zvyšovat jejich profesionální připravenost. Prioritou je využití iráckých pracovních sil.

Obecně, Irák má dlouhodobý potenciál pro zahraniční investice. Ve skutečnosti má země čtvrtou největší prokázanou ropnou rezervu na světě, ale vyžaduje vyvinout velké úsilí o obnovu a rozvoj infrastruktury. Podle iráckého práva je zahraniční investor oprávněn investovat v Iráku za podmínek, které nejsou méně výhodné než podmínky platné pro iráckého investora, přičemž výše zahraniční účasti není omezena. Irácký národní zákon o investicích však omezuje přímé a nepřímé zahraniční vlastnictví přírodních zdrojů, zejména těžbu a zpracování nerostného bohatství. Další omezení se týkají vlastnictví bank a pojišťoven. Podle národního zákona o investicích si irácká vláda vyhrazuje právo kontrolovat přímé zahraniční investice. Irák dosahuje pomalého pokroku při přijímání zákonů a rozvíjení institucí potřebných k provádění hospodářských politik. Kromě toho jsou stále zapotřebí politické reformy, které zmírní obavy investorů ohledně nejistého obchodního prostředí. Irácká vláda touží přilákat další přímé zahraniční investice, ale čelí několika překážkám, včetně slabého politického systému a obav o bezpečnost a sociální stabilitu. Korupce, zastaralá infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly a zastaralé obchodní zákony brání investicím a nadále omezují růst soukromých neropných odvětví.

Bezpečnostní situace

Je potřeba zmínit, že Irák je dosud dosti bezpečnostně nestabilní země a ohledy na bezpečnost pracovníků jsou významným neopomenutelným faktorem, který ve své podstatě limituje aktivity zahraničních firem v této zemi. Za stabilizovaný lze označit jednoznačně pouze semi-autonomní region iráckého Kurdistánu. Na většině federálního Iráku se volný pohyb cizinců nedoporučuje s ohledem na nebezpečí atentátů nebo finančně motivovaných únosů.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bagdádu (Irák) ke dni 12. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem