Irák: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bagdádu (Irák)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

Irácká republika – Republic of Iraq

Složení irácké vlády

Irák – arabská část Iráku s hlavním městem Bagdád

  • prezident: Barham Salih (Patriotic Union of Kurdistan)
  • předseda parlamentu: Mohammed Al-Halbousi (Forces Alliance)
  • 1.místopředseda parlamentu Hassan Al -Kaabi (Saeroon)
  • 2.místopředseda parlamentu Basheer Haddad (Goran)
  • předseda vlády: Mustafa Al-Kadhimi. Shiite (bez politické příslušnosti)
  • ministr obrany: Jumaa Enad Sadoon, Sunni (Arab Masses Party)
  • ministr vnitra: Othman Al-Ghanimi, Shiite (Fateh)
  • ministr dopravy: Nassir Hussein Bandar,Shiite (Fateh)
  • ministr zemědělství: Mohammed Karim Jassim (neodsouhlasen parlamentem 7.5.2020)
  • ministr vodních zdrojů: Mehdi Rasheed Mehdi,Shiite (Saeroon)
  • ministr telekomunikací: Arkan Shihab Ahmed, Shiite (Fateh)
  • ministr výstavby: Nazaneen Mohammed Wassaw, Kurdish (KDP)
  • ministr kultury: Hisham Salih Dawood (neodsouhlasen parlamentem 7.5.2020)
  • ministr vzdělávání: Ali A. Hameed Makhlaf, Sunni (Arabic Projec Party)
  • ministr energetiky: Majid Mehdi Hantush, Shiite (Saeroon)
  • ministr financí: Ali Abdulameer Allawi, Shiite (Wisdom Movement)      
  • ministr zahraničních věcí: nominant pro hlasování  7.5. nenavržen
  • ministr zdravotnictví a životního prostředí: Dr.Hassan Mohamed Abbas, Shiaa (Saeroon)
  • ministr ropy: nominant pro hlasování  7.5. nenavržen
  • ministr průmyslu a nerostných surovin:  Manhal Aziz Mahmoud, Sunni (Union of Forces)
  • ministr plánování: Khalid Baggal Najm, Sunni (Union of Forces)
  • ministr pro migraci: Dr.Thana Hikmat Nassir (neodsouhlasen parlamentem 7.5.2020)
  • ministr práce: Adil Hashoosh, Shiite (Asa´ib Ahl Al-Haq)
  • ministr spravedlnosti: Abdulrahman Mustafa (neodsouhlasen parlamentem 7.5.2020)
  • ministr mládeže: Adnan Dirjal Mtar, Sunni (Union of Forces)
  • ministr pro vyšší vzdělávání: Nabil Kadhim Abdulsahib, Shiite (Nasr Alliance)
  • ministr obchodu: Nawar Nassayif Jassim (neodsouhlasen parlamentem 7.5.2020)
  • guvernér Centrální banky: Ali Muhsin Islmail (State of Law)
  • Předseda investiční komise: Salar Mohammed Ameen, Kurd (bezpartijní)
  • Předseda nejvyššího soudu: Midhad Al Mahmood (bezpartijní)

Irák – Region iráckého Kurdistánu s hlavním městem Erbíl

  • Prezident: Nechirvan Idris Barzani (KDP)
  • Premiér: Mesror Barzani (KDP)
  • Místopředseda vlády: Qubad Jalal Talabani (PUK)
  • Ministr zemědělství: Begard Dlshad Shukralla (PUK)
  • Ministr kultury a mládeže: Mohammad Said Ali (PUK)
  • Ministr vzdělávání: Alan Hama Saeed Salih (KDP)
  • Ministr energetiky: Mesror Barzani – Acting minister
  • Ministr pro dotace a náboženské záležitosti: Pshtiwan Sadq Abdullah (KDP)
  • Ministr financí a ekonomiky:  Awat Janab Noori – (Goran movement)
  • Ministr zdravotnictví: Saman Hussein Muhammad (KDP)
  • Ministr vyššího vzdělávání a vědeckého výzkumu: Aram Mohammad Qadir (PUK)
  • Minitr výstavby a obnovy: Dana Abdulkareem Hamsalih (Goran)
  • Minstr spravedlnosti: Farsat Ahmad Abdullah (KDP)
  • Miistr vnitra: Rebar Ahmed Khalid (KDP)
  • Mnistr práce a sociálních věcí: Kwestan Mohamad Abdulla Maarouf (Goran)
  • Ministr pro mučedníky a Anfal: Abdullah Mahmood Mahammad (socialista party)
  • Ministr pro samosprávu a turistiku: Sasan Othman Awni Habib (KDP)
  • Ministr přírodních zdrojů: Abdullah Abdulrahman Abdullah or Ashti Howrami (KDP)
  • Ministr pro pešmergy: Abdulkarim Sultan Sinjari or Karim Sinjari (KDP) -acting minister
  • Ministr plánování: Dara Rashid Mahmud (PUK)
  • Ministr obchodu a průmylsu: Kamal Muslim Saeed (Goran)
  • Ministr dopravy a komunikace: Ano Jawhar Abdulmasseh Abdoka (Christian)
  • Státní ministr pro parlamentní záležitosti: Vala Fareed (KDP)
  • Ministr – vedoucí úřadu zahraničních styků: Safeen Muhsin Dizayee (KDP)
  • Ministr – vládní mluvčí, média, informace: Gutiar Adel (KDP)
  • Ministr – prezidentský úřad pro radu ministrů: Omed Sabah (KDP)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Irák – arabská část Iráku s hlavním městem Bagdád

Počet obyvatel: 33,9 milionu
Hustota obyvatelstva: 88,5 obyvatel / km2
Průměrný roční přírůstek: nárůst 2,6 % ročně
Věkový průměr: 36 let
Muži 46 %, ženy 54 %
Městské a venkovské obyvatelstvo: 59 % obyvatelstva žije ve městech a 41 % na venkově

Národnostní složení:

  • 85 % Arabové
  • 13 % Kurdové
  • 1 % Turkomani
  • 1 % Arméni, Asyřané

Náboženské složení:

  • šíité – 60 %
  • sunnité – 38 %
  • jezídé – 1 %
  • katolíci (Chaldejci) – 0,5 %
  • pravoslavní – 0,5 %
  • minority tvoří: zoroastriáni, shabakové (alavité), kákaí (yarsan), mandeové,  

Irák – Region iráckého Kurdistánu s hlavním městem Erbíl

Počet obyvatel: 5,8 milionu
Hustota obyvatelstva: 72 obyvatel/ km2
Průměrný roční přírůstek: nárůst 2,6 % ročně
Věkový průměr: 36 let
Muži 46 %, ženy 54 %
Městské a venkovské obyvatelstvo: 65 % obyvatelstva žije ve městech a 35 % na venkově

Národnostní složení:

  • 80 % Kurdové
  • 20 % Arabové
  • 4 % Asyřané, Arméni
  • 1 % Turkomané

Náboženské složení:

  • sunnité – 90 %
  • šíité – 5 %
  • jezídé – 1 %
  • katolíci (Chaldejci) – 2 %
  • pravoslavní – 2 %
  • minority tvoří: zoroastriáni, shabakové (alavité), kákaí (yarsan), mandeové

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

2017

2018

2019

Nominální HDP v mld. USD

177,5

174,9

195,1

224,1

223,3

HDP/obyvatele v USD

2 439

5 230

5 210

5 930

5 759

HDP/ob. v USD v paritě kup. síly)

15 982

18 086

17520

17 437

17 601

Vývoj objemu HDP v %

2,5

15,2

-2,5

-0,6

3,3

Míra inflace v %

1,9

-0,3

0,1

0,4

-0,3

Míra nezaměstnanosti v %

16,4

16

N/A

N/A

N/A (odhad 40 % u VŠ mladé generace)

Zdroj: EIU Country Report 4/2020

Irák v současné době čelí kombinaci akutních šoků, které země není dobře připravena zvládnout.

Propad cen ropy výrazně snížil rozpočtové příjmy a eliminoval fiskální přebytky nahromaděné od roku 2018. Covid-19 a nouzová opatření potřebná k zabránění pandemie způsobily vážnou ránu ekonomickým činnostem, zejména v odvětvích služeb, jako je doprava, obchod, bankovnictví a náboženská turistika, které dohromady tvoří asi polovinu příjmů z neropného hospodářství. Rostoucí nespokojenost s nedostatečným poskytováním služeb, rostoucí korupce a nedostatek pracovních míst přetrvává a byla spojena s několikaměsíční politickou bezvýchodnou situací při vytváření nové vlády.

Velká závislost na příjmech z ropy (vytváří za přes 65 % HDP resp. 90 % vládních příjmů; z celkového iráckého vývozu v r. 2018 představovala ropa 94 %) spojená s vybudovanými rozpočtovými rigiditami (např. rostoucí příjmy státních zaměstnanců, rostoucí (nafukující se) zaměstnanost ve veřejném sektoru, nižší věk odchodu do důchodu) budou mít škodlivý fiskální vliv resp. omezují irácký fiskální prostor, který by mohl/měl reagovat na situaci s covidem-19 a nabídl balíček pobídek k opětovnému nastartování ekonomiky.

Nediverzifikovaná ekonomika, vysoce závislá na ropných produktech, a nadměrná přítomnost státu v hospodářských a obchodních činnostech ztěžují vytváření potřebných pracovních míst v soukromém sektoru pro převážně mladou populaci, u níž je nezaměstnanost vysoká v řádu několika desítek procent.

Rostoucí korupce a slabá správa věcí veřejných a poskytování služeb navíc vyvolaly rozsáhlé protesty po celé zemi od října 2019. Protestanti žádali lepší poskytování veřejných služeb a nabídku pracovních míst. V důsledku toho všechny náznaky signalizují, že tato mnohostranná krize bude mít vleklý dopad. 

Výhled pro Irák, který byl již před šokem covidu-19 negativní, se od té doby výrazně zhoršil. Krátkodobý hospodářský růst bude tlumen nízkými cenami ropy, novou dohodou OPEC+, která snížila kvóty produkce ropy, a nepříznivými globálními a domácími podmínkami.

V důsledku toho se očekává, že se ekonomika v roce 2020 sníží o 9,7 % při porovnání s dosaženým meziročním reálným růstem HDP o 4,4 % v roce 2019. U ropného sektoru se předpokládá pokles o 13,4 % a u neropného sektoru 4,4 %.

V případě, že se ceny ropy stabilizují na úrovni pod 30 USD/barel a nebudou přijata žádná reformní opatření, rozpočtový schodek by v roce 2020 mohl překročit 29 % HDP a celkové finanční potřeby by dosáhly 67 mld. USD (více než 39 % HDP).

Za této situace nemusí mít Irák jinou možnost, než se uchýlit ke směsi domácích a zahraničních zdrojů k financování schodku. Silná závislost na místních bankách vytlačí dostupnou likviditu pro úvěry soukromého sektoru, zatímco přístup na mezinárodní trhy se může ukázat jako obtížný vzhledem k podmínkám na globálním trhu a slabému makro-rámci pro Irák. Vyplnění mezery prostřednictvím emise dluhopisů v místní měně oslabí bilanci CBI a vytvoří tlaky na směnný kurz a inflaci.

Doprovodný schodek běžného účtu, odhadovaný na 18,8 % HDP v roce 2020, by mohl do roku 2022 rovněž odčerpat devizové rezervy CBI na hodnotu menší než je potřeba ke 3měsíčnímu objemu dovozu, což dále zvyšuje zranitelnost země vůči vnějším šokům.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy (% HDP)

30,6

26,8

33,0

39,8

36,4

Výdaje(% HDP)

43,4

40,7

34,6

32,0

40,9

Saldo (% HDP)

-12,8

-13,9

-1,6

7,8

-4,5

Zdroj: IMF, WB

2019 rozpočet (revidovaný)

Celkové výdaje

133.107 trillion IQ / $ 112.612 billion

Podíl

Provozní výdaje

100.059 trillion IQ / $ 84.651 billion

75,17 %

Kapitálové výdaje

33.048 trillion IQ  / $ 27.959 billion

24,82 %

Příjmy

105.569 trillion IQ  / 89.314 billion

 

Deficit

27.538  trillion IQ / $ 23.297 billion

20,68 %

Průměrná cena ropy/barel

$ 56

 

Export ropy/průměr za den

3,880,000 barrel

 

2019 rozpočet (návrh)

Celkové výdaje

128.44 trillion IQ / $ 108.6 billion

Podíl

Provozní výdaje

95.85 trillion IQ / $ 81.1 billion

74,62 %

Kapitálové výdaje

32.59 trillion IQ  / $ 27.5 billion

25,37 %

Příjmy

105.56 trillion IQ  / 89.3 billion

 

Deficit

22.87 trillion IQ / $ 19.35 billion

17,80 %

Průměrná cena ropy/barel

$ 56

 

Export ropy/průměr za den

3,880,000 barrel

 

2018 rozpočet

Celkové výdaje

104.15  trillion IQ / $ 88.12 billion

Podíl

Provozní výdaje

79.50 trillion IQ / $ 67.26 billion

76,33 %

Kapitálové výdaje

24.65 trillion IQ  / $ 20.85 billion

23,66 %

Příjmy

91.64 trillion IQ  / 77.53 billion

 

Deficit

12.51 trillion IQ / $ 10.58 billion

12,01 %

Průměrná cena ropy/barel

$ 46

 

Export ropy/průměr za den

3,880,000 barrel

 

Zdroj (rozpočtů): Iraq Energy Institute

Poznámka: rozpočet na rok 2020 nebyl ke dni aktualizace STI schválen parlamentem.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016

2017

2018

2019

Bilance běžného účtu (% HDP)

-6,5

-8,3

1,8

6,9

6,7

Bilance kapitálového účtu (% HDP)

0

0

0

0

0

Bilance finančního účtu (% HDP)

-12,8

-13,9

-1,6

7,9

-4,1

Devizové rezervy (mld. USD)

54,0

45,3

49,3

64,7

67,9

Veřejný dluh jako % HDP

56,9

66,0

59,6

48,4

32,3

Dluhová služba (mld. USD)

2,73

1,45

1,71

1,64

2,16

Zdroj: EIU Country Report 4/2020

Ropné příjmy představují více než 90 % celkových příjmů a v důsledku současného i dále předpokládaného poklesu cen ropy v letošním roce se stav veřejných financí dramaticky bude zhoršovat v letech 2020–2021. V tomto prostředí však bude vláda rovněž usilovat o splnění mzdových výdajů ve veřejném sektoru, které podle odhadů představují více než jednu třetinu výdajů.

V roce 2020 irácké vývozní příjmy se sníží až o 60 %, což způsobí výrazný deficit obchodní bilance, přičemž se očekává další zvýšení dovozu o cca 2 %. Běžný účet by tak mohl dosáhnout v roce 2020 schodku 18,8 % HDP a 9,2 % HDP v roce 2021.

Nižší ceny ropy budou mít přímý dopad na fiskální a vnější rovnováhu. Fiskální schodek podle předběžných výsledků bude v roce 2020 činit 29 až 32 %.

Očekává se, že reálný HDP se v roce 2020 sníží (podle EIU) o 3,6 % (namísto zvýšení v r. 2019 o více než 3,3 %), avšak podle poslední dostupné informe zástupce SB pro Irák „Iraq Economic Monitor“ při prezentaci 4. května uvádí SB pokles HDP v r. 2020 o 9,7 % (největší od r. 2003).

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoj kursu IQD/USD

IQD/USD

1182

1182

1184

1182

1182

Zdroj: EIU

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banka

Vlastnictví

Kapitál (mil. USD)

Přehled důležitých místních bank

Al-Rafidain

Státní

126

Rasheed

Státní

50

TBI

Státní

2647

Nahrain

Státní

150

Baghdad

Soukromé

250

Gulf

Soukromé

300

UBI

Soukromé

252

Elaf

Soukromé

126

Zdroj: www.ijstr.org IJSTR@2019

Banka

Založena

Celkový počet poboček

Počet poboček v Bagdádu

Počet zahraničních poboček

Banky podle počtu poboček

Al Rafidain

1941

163

58

7

Rasheed

1988

138

61

0

TBI

2004

26

10

1

Nahrain

2015

5

3

0

Baghdad

1976

34

13

0

Gulf

2000

20

7

0

UBI

2004

11

2

0

Elaf

2001

15

6

0

Zdroj: www.ijstr.org IJSTR@2019

Organizací bankovní a finanční soustavy v Iráku je pověřena Centrální banka Iráku (Central Bank of Iraq), která na základě přijatého zákona č. 64 z roku 1976 (novelizovaného 6. 3. 2004) o zřízení Centrální banky, fungování peněžního systému a organizaci bankovních služeb, vydává směrnice a opatření k naplnění tohoto zákona. Jejich cílem má být dosažení domácí cenové stability a podpora konkurenceschopného stabilního finančního systému.

Efektivita bankovního systému je však v zemi velmi slabá, systém je omezený, bez prvků digitalizace v bankovním styku. Obecně, jakožto ukazatel zdravé ekonomiky, ve které banky udržují rovnováhu mezi úsporami a investicemi k financování různých ekonomických činností (průmyslových / komerčních / zemědělských) je to v Iráku tak, že zde banky zásadně nepřispívají ke zlepšení ekonomiky.

Podle expertů vyžaduje současný stav radikálního přehodnocení stavu iráckých bank a služeb, které poskytují, jak z hlediska úrovně současně poskytovaných online služeb/technologií, a rovněž pokud jde o nízký kapitál, který neumožňuje efektivní poskytování úvěrových, investičních nebo jiných finančních transakcí.

Irácký bankovní systém tvoří 77 iráckých a poboček zahraničních bank rozdělených takto: (7) státní banky, (24) lokální obchodní banky, (11) islámské banky a (18) bankovní společnosti s převedenými prostředky pro poskytování úvěrových obchodů a (17) pobočky zahraničních komerčních bank.

Dominance vládních bank na evidentní (asi 85–90 %), jedná se o vklady vlády a vládních institucí, přičemž zbývajících 10-15% připadá na všechny irácké soukromé banky.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Hlavním dokumentem daňového práva v Iráku je federální zákon o dani z příjmu č. 13 z 22. listopadu 1982, ve znění změn z roku 2003 („Federální zákon o dani z příjmu“).

Daňový úřad ve federálním Iráku je General Commission for Taxes (GCT). Nedávno bylo zřízeno Oddělení velkých daňových poplatníků (LTP), které má rovněž na starosti všechny zahraniční společnosti a jejich pobočky. Daňový úřad v regionu Kurdistan je Income Tax Directorate (ITD).

Zdaňovací období je v Iráku shodné s kalendářním rokem.
Daňový systém v Iráku rozlišuje korporátní daň, daň z příjmu fyzických osob a sociální pojištění.

Sazba daně z příjmu právnických osob (tzv. Corporate Tax) je daň vybíraná od společností ve výši 15 % z čistých příjmů, daň z příjmu fyzických osob je rovněž 15 % a sociální pojištění je celkem 17 %, přičemž zaměstnavatel přispívá do státního rozpočtu 12 % a zaměstnanec 5 %.

Ve federálním Iráku a Kurdistánu se daň z příjmu fyzických osob se vztahuje na jak na Iráčany, tak i cizí státní příslušníky s příjmem za pracovní činnost v Iráku.

Clo

Celní poplatky byly zavedeny v Iráku v roce 2003 a vztahují se na veškeré zboží dovážené do země paušální sazbou 5 %. V lednu 2014 byl nový tarif částečně upraven. U více než 100 položek celního tarifu byly zavedeny rozdílné (vyšší) sazby, které celní úřad vyhlásil v lednu 2014 (převážně luxusní zboží). U ostatních položek sazba 5 % byla zachována. Kromě toho se implementace nových tarifů v praxi lišila mezi federálním Irákem a  Kurdistan Republic of Iraq (KRI), semi-autonomním regionem Iráku. Praktickou implementaci upraveného celního zákona nebylo možno v době psaní této zprávy ověřit.

Obecně platí, že Irák se řadí mezi nejobtížnější země s vystavováním a kontrolou celních dokumentů. Vzhledem k nedostatku rozvinutých systémů a infrastruktury v Iráku (včetně online podání a plateb) je proces kontroly nad dodržování daní v zemi mnohem náročnější a proto se zahraničním obchodníkům doporučuje spolupracovat s pobočkami mezinárodních firem, specializovaným na daňové poradenství a auditing.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bagdádu (Irák) ke dni 12. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem