Írán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islámská republika Írán

  • persky: Džomhúrí-je eslámí-je Írán
  • anglicky: The Islamic Republic of Iran

Níže je uvedeno složení vlády a jména klíčových představitelů v administrativě íránského prezidenta (transkripce dle anglického jazyka):

Prezident

Hassan Rouhani

První viceprezident

Eshaq Jahangiri

Viceprezident a šéf Íránské organizace pro atomovou energii

Ali Akbar Salehi

Viceprezident pro vědu a technologie

Sorena Sattari

Viceprezident pro ekonomiku

Mohammad Nahavandian

Viceprezident a šéf Organizace pro plánování a rozpočet

Mohammad Bagher Nobakht

Viceprezident a šéf Organizace pro administrativu a lidské zdroje

Jamshid Ansari

Viceprezidentka pro legislativu

Laaya Joneidi

Viceprezident pro parlamentní záležitosti

Hossein Ali Amiri

Viceprezident a šéf Nadace pro veterány

Seyed Mohammad Ali Shahidi

Viceprezident pro environentální záležitosti

Issa Kalantari

– Šéf kabinetu

– Mluvčí vlády

– Vládní tajemník

Mahmoud Vaezi Joz

Ali Rabiei

Hossein Simaei Sarraf

Ministr zemědělství

Kazem Khazavi

Ministr pro komunikaci a informační technologie

Mohammad Javad Azari

Ministr práce a sociálních věcí

Mohammad Shariatmadari

Ministr kultury

Seyed Abbas Salehi

Ministr obrany a ozbrojených sil

Amir Hatami

Ministr financí a ekonomiky

Farhad Dejpasand

Ministr školství

Mohsen Haji Mirzaie

Ministr energetiky

Reza Ardakanian

Ministr zahraničních věcí

Mohammad Javad Zarif

Ministr zdravotnictví

Saeed Namaki

Ministr průmyslu, těžby a obchodu

Hussein Modares Khiabani (pověřený)

Ministr pro zpravodajství

Mahmoud Alavi

Ministr vnitra

Abdolreza Rahmani Fazli

Ministr spravedlnosti

Seyyed Alireza Avaei

Ministr ropného průmyslu

Bijan Namdar Zanganeh

Ministr pro vědu a výzkum

Mansour Gholami

Ministr dopravy a rozvoje

Mohammad Salami

Ministr tělesné výchovy a sportu

Masoud Soltanifar  

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Celkový počet obyvatel dosáhl podle Statistical Centre of Iran (SCI) k srpnu 2019 83 milionů. Roční přírůstek je přibližně 1,24 %. Ve městech žije okolo 74 % obyvatelstva, na venkově 26 %. Skladba populace je 24,6 % do 15 let; 22% ve věkové kategorii 15 – 29 let; 47% ve věkové kategorii 30 – 64 let; a 6,4 % obyvatelstva na 65 let. 

Ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku od 10 let výše (tzn. obyvatelstva buď již zaměstnaného či aktivně hledajícího práci) je podle odhadu z podzimu roku 2019 40,6 % populace, nezaměstnáno je pak dle oficiálních statistik za perský rok 2019/2020 (skončil 19. 3. 2020) 10,7 % aktivního obyvatelstva (dle Světové banky jde nicméně o 11,99 %) s tím, že nezaměstnáno je 8,9 % mužů a 17,3 % žen). Celkově je přibližně 50,3% zaměstnáno v sektoru služeb, 32 % v průmyslových odvětvích, a 17,7 % v zemědělství.

Írán je mnohonárodnostní stát obývaný třemi základními etnickými skupinami:

  • íránská – indoevropská: většina populace hovoří „íránskými jazyky“, které tvoří podskupinu jazykové skupiny indoevropské; patří sem zejm. Peršané, Kurdové, Balúčové, Arméni a další
  • turkická: Azerové, Turkmeni, Kaškajové
  • semitská: Arabové, Asyřané

Přesné etnické složení populace však není známé, dostupné jsou pouze odhady. Největší skupinou obyvatelstva jsou podle nich Peršané (61 – 65 %), Azerové (16 %) a Kurdové (7 – 10 %).

Státním náboženstvím je šíitský islám. Přes 99 % obyvatelstva tvoří muslimové, z toho 90 % jsou šíité a 9 % sunnité. Sunnitský islám převládá mezi etnicky kurdskou a balúčskou populací. Zbytek tvoří ostatní náboženské komunity: křesťané – hlavně Arméni a Asyřané, dále zoroastrijci (původní náboženství Íránu z předislámské éry), židé a Baháí. Poslední zmíněná náboženská komunita není na rozdíl od ostatních oficiálně uznána a její příslušníci jsou vystaveni systematické perzekuci.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

1394

(2015-16)

1395

(2016- 17)

1396

(2017-18)

1397

(2018-19)

1398

(2019-20)

CPI

(index spotřebitelských cen; 1390=100)

227,8

244,9

 109,6*

170,9*

185,1

Inflace (%)

11,9%

9,4

 9,2

29,6

34,8

Nezaměstnanost (%)

11,0%

12,4

11,9

11,7

10,7

HDP bez ropného sektoru (mld.USD) ve fixních cenách

76,53

80,36

 86,7

80,71

N/A**

Oficiální směnný kurz (IRR/USD)

29.970

31.000

 33.000

42.000

42.000

Zdroj: CBI (Íránská centrální banka); ISC (Íránský statistický úřad)

*index spotřebitelských cen se začal od 21. března 2017 porovnávat s rokem 2016 (1395=100)

**dosud nezveřejněno, IMF odhaduje meziroční pokles o 1,19 % a meziroční pokles reálného HDP země o 7,6 % 

Nejvyšší nezaměstnanost je dle oficiálních dat ISC v provincii Kermanshah (16,3 %) a nejnižší pak v provincii Jižní Chorasán (5,4 %). Nezaměstnanost v hlavním městě Teheránu dosahuje 9,4 %. 

Pro rok 2019-20 (1398) byl stanoven oficíální směnný kurz 42 000,- IRR/USD. Íránský parlament však dne 4. 5. 2020 schválil reformu zákona o měně a bankách. Klíčovým prvkem, který přinese, bude změna hlavní zúčtovací jednotky Íránu z riálu na toman. Po zavedení jednotky, k čemuž dostala Íránská centrální banka (CBI) dvouletou lhůtu, bude 1 toman mít hodnotu 10,000 riálů. Zároveň bude toman v nové měnové soustavě představovat 100 parsehů, jako nižší měnové jednotky (v duchu haléřů používaných v minulosti v ČR). Po uvedení nové měnové jednotky do oběhu bude následovat nejvýš dvouleté období tzv. duálního oběhu, kdy budou moci být legálně používány stará i nová měna zároveň. Po uplynutí tohoto přechodného období bude toman představovat jedinou zákonnou měnu. 

Sektorové rozdělení ekonomiky (2019): zemědělství 8,9 %, ropný sektor 15 %, průmyslová výroba 23,6 %, služby 52,5 %.

Meziroční nárůst cen (CPI) potravin, nápojů a tabákových produktů dosáhl za fiskální rok 2019-20 42,6 %, zatímco v případě služeb a nepotravinových produktů šlo o nárůst o 31,4 %.

HDP (2019) – odhadován na 410 mld. € (Světová banka odhaduje HDP Íránu za FY 2019/20 na 463 mld. USD)

HDP/obyv. (2019) – nominální: 4 918 €

Zdroj: European Commission – Directorate-General for Trade; World Bank

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

1394

(2015-16)

1395

(2016-17)

1396

(2017-18)

1397

(2018-19)

1398

(2019-20)

Příjmy veřejného rozpočtu (v % HDP)

15,7 %

16,8

17

16,3

11,6

Výdaje veřejného rozpočtu (v % HDP)

17,4 %

18,7

18,7

19,6

17,4

Saldo veřejného rozpočtu (v % HDP)

– 1,7 %

– 1,9

-1,8

– 3,3

-5,8

Zdroj: IMF, Economist Intelligence Unit

Státní rozpočet pro FY 2020/21 (začíná 20. 3. 2020) vychází z nejnižšího možného exportu ropy od 0,5 – 1,0 mil. barelů/denně při ceně za barel 52 USD (zisk nejméně 9,5 mld. USD).

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční zadluženost, dluhová služba:

Celkový hrubý zahraniční dluh Íránu k prosinci 2019 dosahoval 9,05 mld. USD (cca 2,04 % HDP země). Írán splácí své přímé závazky ze zahraničních úvěrů. Přístup k úvěrům a poskytování úvěrů a úvěrových linek jsou pro Írán obtížné. Celkový hrubý zahraniční dluh Íránu byl k prosinci 2018 10,03 mld. USD a meziročně tak ke konci roku 2019 klesl o 10,8 %.

Devizové rezervy:

Devizové rezervy tzv. National Development Found. Do tohoto fondu se od íránského roku 1390 (FY 2011-12) ročně odvádí cca 20% příjmu z ropných produktů. Ke konci roku 2019 byla výše devizových rezerv odhadována na cca 86 mld. USD.  

Zlatá rezerva země Cenrální íránské banky (CBI) je odhadována na 320t.

Zdroj: IMF

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

I když po oznámení uvolnění sankčního režimu ze 14. července 2015 a implementace JCPOA z 16. ledna 2016 došlo k řadě bezproblémových převodů finančních prostředků do / z Íránu, v praxi většina bank z EU nadále nespolupracuje s jakoukoliv íránskou bankou (státní či soukromou). Po americkém vypovězení dohody JCPOA v srpnu 2018 a obnovení amerických ekonomických sankcí vůči Íránu k 5. listopadu 2018 obavy z možných sekundárních sankcí USA vůči mezinárodním bankovním institucím takřka vylučují provádění jakýchkoliv finančních transakcí z či do Íránu.

Íránský bankovní sektor tvoří asi čtyři desítky bank a úvěrových institucí rozdělených následujícím způsobem:

Centrální banka: 

Central Bank of I.R. Iran (také pod názvem Bank Markazi)

Státem vlastněné obchodní banky:

  1. Bank Melli Iran
  2. Bank Sepah
  3. Post Bank of Iran

 Specializované státem vlastněné obchodní banky:

  1. Keshavarzi Bank (zemědělství, vodohospodářství, zpracovatelský průmysl)
  2. Bank Maskan (bytová výstavba)
  3. Bank of Industry and Mine/Sanat va Maedan Bank (průmyslová výroba a hutnictví)
  4. Export Development Bank of Iran/Tose’e Saderat Bank (služby a obchod se zahraničím)
  5. Cooperative Development Bank/Tose’e Ta’avon Bank (výzkum a vývoj)

 Soukromé banky:

  1. EN Bank (Eghtesad Novin Bank)
  2. Parsian Bank
  3. Karafarin Bank
  4. Saman Bank
  5. Bank Pasargad
  6. Sarmayeh Bank
  7. Sina Bank
  8. Ayandeh Bank
  9. City Bank (Shahr bank)
  10.  Dey Bank
  11.  Ansar Bank
  12.  Tejarat Bank
  13.  Refah Bank
  14.  Bank Saderat Iran (exportní banka)
  15.  Bank Mellat
  16.  Hekmat Iranian Bank
  17.  Tourism Bank (Gardeshgari Bank)
  18.  Iran Zamin Bank
  19.  Middle East Bank (Khavarmianeh Bank)
  20.  Ghavanim Bank

Soukromé úvěrové instituce a úvěrové banky (Gharzolhasane) – celkem 5 institucí včetně Mehr Iran Bank a Resalat Bank

Pojišťovny:

Zásilky do/z Íránu se doporučuje pojistit zakotvením pojistné doložky ve vývozních i dovozních smlouvách. Pojišťovací soustava v Íránu je většinou státní. Postupně se však připravuje její deregulace a privatizace.

Íránský exportní garanční fond (Export Guarantee Fund of Iran pojišťuje rizika při exportu neropných položek.

V zásadě všechny íránské státní i soukromé komerční subjekty jsou povinny pojišťovat zásilky při exportu z Íránu, výběr pojišťovny je dobrovolný. Při dovozech do Íránu je pojištění též dobrovolné a závisí na dohodnutých podmínkách smlouvy. Hlavní národní státní pojišťovna je Bimeh Markazi Iran, Iran Central Insurance Organization.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Íránský daňový systém je dělen do dvou kategorií, přímé a nepřímé daně. Podíl přímých daní na celkových daňových příjmech tvoří cca 63 %. Hlavními položkami přímých daní jsou daň z příjmu a daň z nemovitostí. Daň z příjmu se v závislosti od příjmů pohybuje v rozmezí 15 – 25 %. Daň z nemovitostí je taktéž v rozsahu 15 – 25 %.

Nepřímé daně pak zahrnují daň za zboží dováženého do země (clo) a DPH. Clo je stanoveno podle jednotlivých oborů. DPH za všechny služby a spotřební a průmyslové zboží včetně zboží vyváženého i dováženého do země činí 9%. Tato daň se skládá ze základní daně 6%, místních poplatků 3% (municipal tax) a daně na zdravotní a sociální pojištění (health tax).

V současnosti v Íránu platí společnosti a jednotlivci daň z příjmů realizovaných v Íránu i mimo Írán. Zahraniční společnosti a jednotlivci platí daň z příjmu uvalenou na příjmy za provedené práce v Íránu.

Pro kontraktorské projekty je nutno počítat s tím, že z objemu každého projektu se platí poměrně vysoké procento poplatků na sociální pojištění.

Podle místních zákonů není možné, aby daně nebo jakékoliv další poplatky platil za poplatníka někdo jiný (např. zákazník), proto takové ujednání, i když bude součástí smlouvy, bude neplatné. Lze však legálně ustanovit cenu projektu, tzv. cena tax free, a do smlouvy vložit článek o tom, že jakékoliv firemní a personální daně a poplatky plynoucí z projektů budou dodavateli zákazníkem refundovány. Kromě standardních daní je v Íránu platná soustava náboženských daní a dávek předepsaných šaríou muslimům a placených místní mešitě.

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem