Irsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název státu

• Irská republika (irsky: Poblacht na hÉireann, anglicky: Republic of Ireland)

Informace o obyvatelstvu

• Počet obyvatel: 4,761,865 (dle sčítání lidu v r. 2016), hustota osídlení:  70 obyvatel/km²
• Úředními jazyky jsou irština a angličtina. Angličtina dominuje, alespoň základně irsky hovoří 35% obyvatel.
• Dalšími nejčastěji používanými jazyky jsou polština, francouzština, litevština, španělština.

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Nejčastěji uváděné členění země představuje 26 historických okresů (anglicky: county), které se používá především ve sportovním a kulturním kontextu. Avšak samosprávu okresní úrovně má 34 územních celků, z nichž většina je totožná s územím celého jednoho okresu (29). Zbylých 5 celků jsou města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford, která jsou spravována odděleně od příslušných okresů. Vyšších územních celků (krajů) je 8.

Pro některé účely se  používá jiné členění, např. pro parlamentní volby 42 volebních obvodů (okresy s více obyvateli jsou rozděleny, s méně jsou spojeny). Ve statistice 4 historické provincie (Leinster na východě ostrova, Munster na jihu, Connacht na západě a Ulster na severu – 3 z 9 okresů Ulsteru jsou součástí Irské republiky), v cestovním ruchu 6 turistických oblastí nebo pro účely čerpání z fondů Evropské unie 2 rozvojové oblasti (rozvinutější jihovýchod a méně rozvinutý severozápad).

Hlavním městem je Dublin na východním pobřeží. Další velká města jsou Cork na jižním pobřeží, Galway a Limerick na západním a Waterford na jihovýchodním.

Zdroj: CSO/Population 2016

Peněžní jednotka a její členění

• Euro, €1 = 100 cent/ů

Prezident

Michael Daniel Higgins

Složení vlády

Vláda se skládá z předsedy vlády (Taoiseach, čti týšok), jednoho místopředsedy vlády (Tánaiste, čti tónyšte) a 14 rezortních ministrů.

Předsedou koaliční vlády stran Fianna Fáil, Fine Gael a Strany zelených je Micheál Martin (Fianna Fáil), místopředsedou vlády a ministrem pro podnikání, obchod a zaměstnanost je Leo Varadkar  (Fine Gael).

Další členové vlády:

Stephen Donnelly – ministr zdravotnictví (FF)

Darragh O’Brien – ministr pro bydlení, místní samosprávu a dědictví (FF)

Barry Cowen – ministr zemědělství a námořnictví (FF)

Norma Foley – ministryně školství (FF)

Michael McGrath – ministr pro veřejné výdaje a reformy (FF)

Paschal Donohoe -ministr financí (FG)

Helen McEntee -ministryně spravedlnosti (FG)

Simon Coveney – ministr zahraničí a obrany (FG)

Heather Humphreys – ministryně pro sociální ochranu, rozvoj komunity a venkova a ostrovy (FG)

Simon Harris – ministr vysokého školství, inovací a výzkumu (FG)

Eamon Ryan – ministr pro opatření v oblasti změn klimatu, komunikační sítě a dopravu (SZ)

Catherine Martin – ministryně pro média, turismus, umění, kulturu, sport a irsky mluvící oblasti Connacht (SZ)

Roderic O’Gorman – ministr pro péči o děti, rovnost zdravotně postižených a integraci (SZ)

Stručná charakteristika politického systému

Irsko je parlamentní republika s všeobecným volebním právem od 18 let věku a prezidentem v čele státu. Zákonodárnou moc má parlament (Oireachtas) tvořený prezidentem (voleným přímo voliči na 7 let) a dvěma komorami: poslaneckou sněmovnou (Dáil, 160 členů) a senátem (Seanad, 60 členů). Poslanci jsou voleni ve všeobecných volbách jednou za 5 let systémem poměrného zastoupení s využitím vícekolového postupného načítání preferenčních hlasů v rámci jednotlivých volebních obvodů. Senátoři jsou voleni po všeobecných volbách členy nového Dáil, stávajícího Senátu a místními zastupiteli v rámci tzv. profesních panelů (43 členů), univerzitami UCD a NUI (po 3 členech) a 11 senátorů je jmenováno přímo předsedou vlády.

Výkonnou moc má vláda. Předsedu vlády na návrh sněmovny jmenuje prezident. Ostatní členy vlády na návrh předsedy vlády schvaluje sněmovna a jmenuje prezident. Člen vlády musí být poslancem nebo senátorem. Rezignaci člena vlády přijímá nebo jej na návrh předsedy vlády odvolává prezident. Rezignace předsedy vlády znamená rezignaci celé vlády.

Parlamentními stranami v současnosti jsou (čísla v závorce označují počet poslaneckých křesel získaných ve volbách v únoru 2020):

• Fine Gael (35) – strana křesťansko-demokratického typu (FG)
• Fianna Fáil (37) – strana republikánského typu (FF)
• Sinn Féin (37) – nacionalistická krajně levicová strana (SF)
• Labour Party (6) – strana sociálně-demokratického typu
• Anti-Austerity Alliance – People Before Profit (5)
• Sociální demokraté (6)
• Strana zelených (12) (SZ)
• Nezávislí (21)
• předseda poslanecké sněmovny (1) 

V parlamentních volbách v únoru 2020 zvítězila strana Sinn Féin, která má stejný počet mandátů jako strana Fianna Fáil.

Volby

• Poslední volby: únor 2020 (parlamentní), říjen 2018 (prezidentské)

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

• Počet obyvatel: 4,792,500 (CSO 2017), hustota osídlení: 70 obyvatel/km2
• Podíl ekonomicky činného obyvatelstava: 2,088 mil. (43,57 %)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:

• 70 000 (od sčítání lidu v r. 2006)
• narození 73 000 (roční průměr)
• úmrtí 28 000 (roční průměr)

Demografické složení

• muži 49,53 %
• ženy 50,47 %

Průměrný věk

• 37,7 roku

Národnostní složení

• Irové – 3 927 143 (88 %)
• Poláci – 122 585 (2,7 %)
• Britové – 112 259 (2,5 %)
• Litevci – 36 683 (0,8 %)
• Lotyši – 20 593 (0,5 %)

Náboženské složení

• římsko–katolické 84 %
• protestantské 3 %
• ostatní 7 %
• bez vyznání 6 %

 Zdroj: The Economist Intelligence Unit
* odhad The Economist Intelligence Unit

 Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts 2018

 Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts

Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Zdroj: Central Statistics Office – Quarterly National Accounts  

S nástupem hospodářské krize v roce 2009 se výrazně snížila průmyslová produkce země. Nosnými obory irského průmyslu jsou tradičně chemická a farmaceutická výroba (54 % celkové hodnoty irského exportu), výpočetní technika a software (14 %), potraviny a nápoje (9 %). A právě stagnace farmaceutického sektoru v roce 2013 způsobila mírný pokles celkové hodnoty průmyslové produkce po vcelku pozitivním vývoji v letech 2010-2011. Rok 2014 přinesl pro Irsko mnohem lepší zprávy, když země zaznamenala růst průmyslové výroby o celou jednu pětinu. V roce 2015 došlo k výraznému růstu. I když v r. 2016 došlo k výrazně mírnějšímu růstu, nicméně lze konstatovat, že to nejhorší má Irsko za sebou, což se projevuje mj. jiné i na restartu zcela utlumeného sektoru stavebnictví, jenž stál u počátků hluboké finanční krize. Nicméně, oblast nadále zůstává problematickou, poptávka se odhaduje na zhruba 25 000 jednotek ročně, což je podstatně více, než počet dokončených staveb v roce 2018 ( odhaduje se 13 457 jednotek).

Informační zdroje

• Industrial Development Agency (IDA) Ireland
• Department of Enterprise,Trade and Employment
• Enterprise Ireland
• Central Bank of Ireland

Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Hospodářská situace

Dopad ekonomické krize na Irsko patřil v EU k těm nejtvrdším. Po strmém ekonomickém růstu v 90. letech minulého a na počátku tohoto století začala irská ekonomika ztrácet na síle ve druhé polovině roku 2007, zejména díky přeinvestování stavebního sektoru a poskytováním nerozvážných hypoték a úvěrů. Nástup světové finanční krize v roce 2008, který postihl všechny významné obchodní partnery Irska (zejména USA a Velkou Británii), problémy prohloubil a přinesl negativní důsledky pro irský vývoz a celou ekonomiku.
Po dlouhých měsících spekulací, zda Irsko potřebuje či nepotřebuje zahraniční finanční pomoc, požádala koncem listopadu 2010 irská vláda EU a MMF o poskytnutí záchranného balíčku ve výši 85 mld. EUR za účelem konsolidace irského hospodářství a zejména stabilizaci bankovního sektoru. Turbulence na politické scéně, které žádost o zahraniční pomoc vyvolala, vedly nakonec k předčasným volbám v březnu 2011, v nichž zcela propadly vládnoucí strany. Na poskytnuté půjčce mezinárodních institucí bylo podstatné to, že irská vláda byla vázána učinit radikální úsporná opatření, která by měla zabránit dalším propadům ekonomiky. Irsko z programu oficiálně vystoupilo v prosinci 2013.

Ekonomická politika Irska byla od r. 2010 nastavena ve formátu krizového řízení. V rozpočtech v letech 2011-2014 se proto významně škrtalo ve veřejném sektoru, byla zvyšována daňová zátěž, od těchto kroků se očekávalo zvýšení příjmů státního rozpočtu o několik miliard. Rozpočet na rok 2017 byl v tomto ohledu druhým rozpočtem s přívlastkem „výdajově pozitivní“ a samotný rok 2017 byl pro Irsko mimořádně úspěšný. Hospodářský růst pokračoval pozitivním trendem. Podle Irského statistického úřadu růst HDP v roce 2018 činil 6,8 % . Předpověď pozitivního růstu se odrazila především na vyšším výběru daní, značný vliv měla také zvýšená zahraniční poptávka a další snižování nezaměstnanosti  na 5,8 (prosinec 2018). Irské ekonomice prospívá také rostoucí soukromá spotřeba, která na konci roku 2018 meziročně vzrostla o 3,0 %. Deficit veřejných financí za rok 2018 činil 0,7 %. Zahraniční dluh se díky výše uvedeným ukazatelům a především nečekaně dynamickému růstu HDP daří snižovat podstatně rychleji, a to na cca 72,7 % HDP (prosinec 2018).

Stále nicméně platí, že Irsko je s ohledem na závazky vůči svým věřitelům nuceno v dlouhodobém výhledu nastavovat ekonomickou politiku na velice střídmou úroveň a zejména bankovní trh podléhá výrazně vyššímu stupni regulace, než tomu bylo před krizí.

Zlepšení ratingu Irska

Od roku 2009 došlo šestkrát ke snížení kreditní důvěryhodnosti Irska, výhled ratingových agentur po ukončení záchranného programu v r. 2013 se výrazně zlepšil. Aktuálně (leden 2019) je rating dle Fitch A+, u Moody´s A3 a u Standard and Poors A+.

Konkurenceschopnost

Co se týče konkurenceschopnosti ekonomiky, irská pozice se oproti minulým letům výrazně zlepšila a po propadu v r. 2011 na 24. příčku, dle hodnocení uznávaného Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu v Lausanne, se Irsko v r. 2017 vrátilo mezi světovou sedmičku nejlépe hodnocených zemí. Mezi rozhodující ukazatele patřil především rychlý hospodářský růst, zodpovědná rozpočtová politika irské vlády a dlouhodobě stabilní exportní potenciál.

Inflace

 Zdroj: Central Statistics Office

Nezaměstnanost

Jedním z hlavních problémů, který dlouhodobě brzdil rozvoj ekonomiky, byla nezaměstnanost. Přestože ještě v roce 2007-2008 se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 6 %, její postupný nárůst se urychlil během ekonomické krize, stejně jako díky následným vládním úsporným opatřením. V roce 2009 překročila nezaměstnanost magickou hranici 10 %, v roce 2012 činila dokonce 14,6 %. V roce 2013 se Irsko odrazilo ode dna a nepříznivá čísla začala postupně klesat na současných 5,8 % (duben 2019).

Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Kombinace razantních rozpočtových úspor (snížení rozpočtového schodku z 32,4 % HDP v roce 2010 na současných  0,9 % HDP, zvýšení některých spotřebních daní, zmrazení platů státních zaměstnanců, zpřísnění úvěrových/hypotečních podmínek – to vše dovedlo zemi k výraznému snížení domácí poptávky a složité situaci v sociální oblasti u statisíců lidí. Obecně lze však dnes konstatovat, že Irsko je příkladnou „success story“, minimálně pokud máme hodnotit makroekonomické údaje.

Klíčová pro Irsko do budoucna zůstává nejen zodpovědná rozpočtová politika, ale také upevnění znovuzískané kredibility na mezinárodních trzích, což může v kombinaci s výjimečnou korporátní sazbou (12,5 %) pomoci udržet příliv zahraničních investic. Hlavním úkolem nové vlády v nejbližším období bude zajistit občanům dostatečně velký podíl na pozitivním hospodářském vývoji země. Příznivá makroekonomická data většina obyvatelstva nijak zvlášť nepocítila, což se mimo jiné projevilo také vyjádřením značné nedůvěry v dosavadní vládní koalici a následné povolební sestavení menšinové vlády. A právě případná nestabilita vlády, jež je nyní de facto (byť smluvním) rukojmím opozice, může mít vliv na další vývoj národního hospodářství a především důvěru investorů, na nichž je Irsko životně závislé. Zásadní problém pro irskou ekonomiku představuje „brexit“. Expertní analýzy hovoří potenciálně o výrazných ekonomických ztrátách (až 20% propad vzájemného obchodu s Velkou Británií, v současnosti přitom představuje týdenní obrat neuvěřitelnou 1 mld. EUR), o politickém dopadu (včetně možného znovuobnovení hranic se Severním Irskem) nemluvě. Z tohoto důvodu irská vláda nejen připravuje a neustále upřesňuje vlastní scénáře vlivu brexitu na Irsko, ale upozorňuje na specifika Irska a nezbytnost jejich zohlednění při vyjednávání Evropské komise s V. Británií.

Informační zdroje

• Department of Finance: www.finance.ie nebo www.budget.gov.ie (st. rozpočet a prognóza)
• Central Statistical Office: www.cso.ie 
• Economic and Social Research Institute: www.esri.ie
• Forfás: www.forfas.ie
• Central Bank and Financial Services Authority: www.centralbank.ie
• The Economist Intelligence Unit: www.eiu.com

Zdroj: Economist Intelligence Unit
Pozn. a) aktuální hodnoty, b) odhad The Economist Intelligence Unit

Dne 8. října byl schválen irský rozpočet na r. 2020. Rozpočet na r. 2020 byl připraven i s ohledem na pravděpodobný tvrdý brexit.

ze sumy 1,2 mld. € vyčleněné na brexit půjde a/ 650 mil. € na zemědělství a turismus; b/ 85 mil. € pro chovatele dobytka; c/ 14 mil. € na rybolov; d/ 6 mil. € pro živočišný průmysl, e/ 5 mil. € na potraviny a nápoje; f/ 365 mil. € na další výdaje na sociální ochranu; g/ 45 mil. € na pomoc lidem při hledání nového zaměstnání (v souvislosti s brexitem).

V oblasti klimatických změn se zvyšuje uhlíková daň o 6 € / t (z 20 € / t). zaveden poplatek za emise oxidu dusičitého (NOx). Osvobození od daně za registraci hybridních vozidel, které bude prodlouženo do roku 2020. 13 mil. € bylo vyčleněno na program zateplování domů a k zajištění zvýšení energetické účinnosti domů pro domácnosti, které jsou na hranici chudoby.

Výdaje na zdravotnictví se zvýší zvýší o 1 mld. na celkově 17,4 mld. €. Děti do osmi let budou mít zdarma přístup k všeobecným lékařům a děti do šesti let budou bezplatně moci navštívit zubaře.

Hlavními zdroji příjmů v roce 2020 bude daň z příjmu fyzických osob (DzFO), která tvoří 31 % všech příjmů a dosahuje hodnoty 23,9 mld. €. Dále příjmy z DPH, tvoří 20 % příjmů ve výši 15,5 mld. €, příjmy do sociální pojišťovny tvoří 17 % (13,3 mld. €) a daň z příjmů právnických osob (DzPO) dosahuje přibližně 13 % (10,5 mld. €). Vláda plánuje vybrat o 1 mld. více na DzPO a DzFO, o 0,5 mld. na příjmech do sociální pojišťovny a o 0,4 mld. Více na DPH.

Na straně výdajů největší část tvoří sociální výdaje (21,1 mld. €) a platby v nezaměstnanosti (18,3 mld. €), které spolu tvoří téměř 50 % všech výdajů. Dále následuje vzdělávání s 11,1 mld. €. Nárůst výdajů bude hlavně ve zdravotnictví o 1,3 mld. €, vzdělávání o 0,3 mld. € a sociální výdaje vzrostou o 0,6 mld. €. Naopak vláda počítá s poklesem výdajů na obsluhu dluhu až o 0,8 mld. €.

Zdroj: The Economist Intelligence Unit – Country Report 
Pozn. a) aktuální hodnoty, b) předpoklad The Economist Intelligence Unit

Zdroj: Central Statistics Office, Current, Capital and Financial Account Balances BPM6 (Euro Million) by Sub-Head and Year

Zdroj: Central Statistics Office – Reserve Assets BPM6 (Euro Million) by Security and Year

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zdroj: Central Statistics Office – Government Finance Statistics

Central Bank and Financial Services Authority (sdružený úřad, který má dohled nad fungováním finanční soustavy v Irsku) registruje v současné době v Irsku 36 bank tj. vč. poboček zahraničních bank. Hlavní banky v zemi, které se podílejí více než 1/3 na aktivech sektoru úvěrových institucí, jsou následující: Allied Arish Banks (AIB), Bank of Ireland, Danske Bank a Ulster Bank (tzv. Big Four).

Irská vláda v listopadu 2010 požádala mezinárodní instituce (MMF a ECB) o finanční pomoc ve výši 85 mld. Z této sumy mělo jít cca 50 mld EUR na stabilizaci rozpočtu země a cca 35 mld. EUR na rekapitalizaci bank. Po provedení zátěžových testů irských bank v dubnu 2011 ministr financí oznámil, že irské banky potřebují dalších 24 mld. EUR a že hodlá zeštíhlit irský bankovní systém natolik, aby do budoucna fungovaly pouze dvě velké banky – AIB a Bank of Ireland.

V dubnu 2009 vláda zřídila polostátní konsolidační agenturu National Asset Management Agency (NAMA), jejímž úkolem je odčerpávat za sníženou hodnotu špatné tzv. toxické úvěry z bank.

I v roce 2013 pokračovala ozdravná kůra velkých irských bank, jejichž hlavním problémem zůstávají nesplácené hypotéky. Hlavní událostí v tomto směru byla bezpochyby likvidace státní Irish Bank Resolution Corporation (IBRC), která vznikla jako konsolidační ústav po krachu Anglo Irish Bank a Irish Naitonwide Building Society. Veškerá aktiva IBRC byla převedena pod NAMA.

Od roku 2015 se situace s ohledem na zlepšující se ekonomické výsledky země stabilizovala také v bankovním sektoru. Ten je nyní výrazně regulován – došlo např. k zásadním omezením úvěrové politiky v podobě zastropování maximálních úvěrů, na banky je vyvíjen permanentní politický tlak na restrukturalizaci nesplatitelných hypoték atp. Koncem r. 2017 vláda rozhodla o podpoře hypoték pro žadatele, kteří hodlají koupit první nemovitost fondem ve výši 200 mil. EUR.

Pokud jde o pojišťovny, kontrolují členové odvětvového svazu pojišťoven Irish Insurance Federation (www.iif.ie) dohromady 95 % irského pojišťovacího trhu.

Významné místo ve finančním sektoru zaujímá Mezinárodní centrum finančních služeb (International Financial Services Centre; www.ifsc.ie) zřízené v Dublinu v roce 1987 v rámci podpory přílivu zahraničního kapitálu do země. V centru za zvýhodněných daňových podmínek působí pobočky desítek zahraničních finančních společností.

Výběr daní a poplatků je v Irsku v kompetenci Office of the Revenue Commissioners (www.revenue.ie). Irský daňový systém si vždy zakládal na své pružnosti a příznivých sazbách jak pro fyzické osoby, tak pro podnikání. Nečekaný nástup úvěrové a finanční krize doprovázen stále většími a většími schodky státního rozpočtu přinutil irskou vládu ke zvýšení daní.

Nejvýznamnější pro irský hospodářský úspěch minulých let byla nízká daň ze zisku korporací, jejíž základní sazba je na úrovni 12,5 % (pro příjmy z hlavní činnosti, pro ostatní příjmy platí sazba 25 %), která byla zachována i přes kritiku z řady evropských zemí po poskytnutí finanční pomoci irské ekonomice. Irsko v současné době bojuje za udržení, popř. i přilákání dalších zahraničních investic a nízká korporátní daň je výkladní skříní irské vlády pro zahraniční investory. Dodatečný daňový výtěžek je díky transferům výnosů nadnárodních firem odhadován na cca 5,5 mld. € ročně.

Zdroj: Citizens Information Ireland

Aktuální daňové sazby jsou k dispozici rovněž na stránkách Industrial Development Agency www.ida.ie. Na stránkách Office of the Revenue Commissioners je ke stažení celá řada brožur a letáků detailně popisujících aplikaci a správu jednotlivých daní, https://www.revenue.ie/en/Home.aspx