Island: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Teritorium Island

16. 12. 2019

Od roku 2004 jsou obchodní vztahy ČR a Islandu upraveny v rámci Dohody o EHP mezi zeměmi EU a zeměmi ESVO. ČR a Island uzavřely rovněž dvoustrannou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

Měřeno obratem obchodní výměny, Island má v českém zahraničním obchodu okrajové postavení: podle statistiky ČSÚ byl Island v roce 2019 až 70. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR z hlediska dovozu a 86. v oblasti vývozu. Z pohledu Islandu však ČR v roce 2019 byla 27. největším importérem do země, srovnatelným např. s Ruskem, Kanadou či Rakouskem.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu
4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb
4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
4.5. Smluvní základna mezi oběma státy
4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

	2015	2016	2017	2018	2019
Dovoz	2 103,0	1 182,0	1 481,3	1 497,2	1 618,5
Vývoz	1 275,1	1 459,6	1 497,3	1 133,8	877,5
Obrat	3 378,1	2 641,6	2 978,6	2 630,9	2 496,0
Bilance	-827,9	277,7	16,0	-363,4	-741,0

Údaje v mil. Kč (dle statistiky MPO ČR)

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Hlavní vývozní komodity České republiky:

silniční vozidla a náhradní díly
průmyslové stroje a jejich vybavení
kancelářská technika a počítače
elektronika a elektrospotřebiče
stavební díly z plastů, keramiky a umělého kamene
ocelové, hliníkové a litinové konstrukce, profily a trouby
nábytek a interiérové vybavení
železo a ocel
plastové výrobky
telekomunikační zařízení

Hlavní dovozní komodity České republiky

ryby, rybí maso, rybí moučka a další plody moře
potravinové přípravky a nápoje
feroslitiny

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Sektor služeb se na růstu islandské ekonomiky podílí rozhodující měrou. Nejrozvinutější jsou cestovní ruch, obchodní, finanční, telekomunikační a dopravní služby. Island patří ke světové špičce co do rozsahu a kvality telefonní sítě klasické i mobilní, satelitního spojení a datových služeb. V letech 2010-18 počet návštěvníků ostrova prudce rostl a na 300 tisícový Island v roce 2018 zamířilo 2,3 mil. turistů včetně návštěvníků z ČR. V r. 2019 se v důsledku problémů islandských aerolinek WOW počet turistů v zemi snížil na zhruba 2 mil.V turistickém sektoru je na Islandu zaměstnáno kolem 30 000 osob a jejich počet se za posledních 10 let zdvojnásobil. Během roku 2020 se očekává dramtický pokles počtu zahraničních turistů na Islandu kvůli zpřísněným podmínkám pro vstup do země v 1. pol. roku kvůli pandemii koronaviru.

ČR a Island spojuje v letní sezóně přímá letecká linka mezi Prahou a Reykjavíkem (letiště Keflavík), kterou provozují České aerolinie/SmartWings (tři lety týdně v každém směru). Každodenně a po celý rok lze mezi ČR a Islandem cestovat s jedním přestupem, a to jak s dopravci klasickými (British Airways, Finnair, Lufthansa, SAS/Icelandair), tak nízkonákladovými (EasyJet, Norwegian Air Shuttle).

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Statistika platební bilance žádné významné probíhající investice mezi ČR a Islandem neuvádí.

Nejrozsáhlejší podnikatelské aktivity na Islandu dlouhodobě realizuje firma Metrostav. V roce 2010 dokončila zakázku na výstavbu prvních dvou dvouproudových tunelů Siglu (délka 3,6 km) a Ólafs (6,9 km). Na základě pozitivních referencí Metrostav formou joint-venture s islandským partnerem Suðurverk hf. od roku 2013 realizoval a v roce 2017 předal do užívání stavbu 7,5 km dlouhého tunelového komplexu Norðfjörður na východě země; šlo o největší dopravně-infrastrukturní investici na Islandu od roku 2008. V současné době Metrostav buduje tunel Dýrafjardargöng v délce cca 5 km (v oblasti Dýrafjördur), který má usnadnit spojení mezi fjordy Dýrafjördur a Arnarfjördur v severozápadní oblasti Islandu a tím tak vytvořit alternativní zimní trasu mezi hlavním správním střediskem západních fjordů městem Ísafjördur a hl. městem Reykjavíkem. Kromě podzemní stavby konsorcium vybuduje mezi dvěma fjordy též most a zhruba 8kilometrový úsek silnice. Z celkové hodnoty zakázky 1,3 mld. Kč připadá na Metrostav 800 mil. Kč. Termín dokončení se plánuje na podzim 2020.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Islandské republiky, částka 135/1979 Sb., v platnosti od 17. 9. 1979.
Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Islandské republiky o zrušení vízové povinnosti, částka 123/1991 Sb., v platnosti od 15. 7. 1990.
Smlouva mezi Českou republikou a Islandskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, částka 11/2001 Sb.m.s., v platnosti od 28. 12. 2000.
Memorandum o porozumění pro implementaci finančního mechanismu EHP 2004-2009 mezi Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou, částka 36/2005 Sb.m.s., v platnosti od 2. 12. 2004.
Dohoda mezi Islandskou republikou a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací, částka 33/2009 Sb.m.s. v platnosti od 2. 3. 2007.
Memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu EHP 2009-2014 mezi Českou republikou a Islandem, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím, částka 84/2011 Sb.m.s., v platnosti od 18. 6. 2011.
Memorandum o porozumění o implementaci Finančního mechanismu EHP na období 2014-2021 mezi Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou, částka 59/2017 Sb.m.s., v platnosti od 5. 9. 2017.

Zpět na začátek