Island: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016201720182019

Vývoz zboží

614,3

540,2519,6602,2640,9
Dovoz zboží649,8641,8696,7776,6755,6
Saldo v obchodu se zbožím-35,5-101,6-177,1-174,4-114,7
Vývoz služeb574,3646,4671,8708,7691,3

Dovoz služeb

374,9

389,3399,6463,0452,3

Saldo v obchodu se službami

199,4

257,1272,2245,7239,0

Údaje v mld. ISK

Bilance zahraničního obchodu je jedním z dokladů zotavování islandské ekonomiky i posilující kupní síly obyvatel. V období před krizí bylo pro Island charakteristické, že dovoz výrazně převyšoval vývoz především v souvislosti s importem veškerého spotřebního zboží, automobilů apod. Omezení spotřeby v důsledku krize a devalvace ISK posílily význam islandského exportu a kladné saldo bylo v letech 2009-2011 rekordní. Po roce 2014 nárůst domácí poptávky znatelně posílil a hodnota importovaného zboží od té doby stále více převyšuje hodnotu produktů z Islandu vyvážených. Celková bilance zahraničního obchodu Islandu ovšem nadále vykazuje přebytek vzhledem k razantnímu rozmachu exportu služeb. V roce 2016 hodnota služeb prodaných mimo Island poprvé v dějinách převýšila cenu vyvezeného islandského zboží. V r. 2019 vyvezl Island 71% svého zboží do zemí EU a z nich nejvíce do Holandska, Velké Británie a Španělska. Z hlediska struktury vývozu byly největšími položkami ryby a mořské plody (41%) a hliník či výrobky z něj (33%). Dovozu dominovaly především průmyslové výrobky a kapitálové produkty. Ze zemí EU pocházelo 52% dovezeného zboží. Nejvíce Island dováží z Norska. USA a Německa. 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Členské státy EU jsou hlavním odbytištěm pro vývoz, putují tam zhruba tři čtvrtiny veškerého islandského zboží. Většina islandského zboží putuje do Nizozemí, Velké Británie a Španělska. Dalšími významnými trhy pro islandské produkty jsou USA, Norsko, Japonsko a Čína.

Ze zemí EU pocházela v r. 2019 více než polovina veškerého islandského dovozu, z čehož má největší podíl Německo a Dánsko. Mimo EU jsou největšími dovozci zboží USA, Norsko a Čína.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvýznamnějšími vývozními položkami Islandu jsou ryby, mořské plody a výrobky z nich (41 %), hliník a výrobky z něj (33 %). Všechny ostatní komodity mají v exportní skladbě nižší než 3% podíl.

Největší podíl dovozu tvoří pohonné hmoty pro motorová vozidla a letadla (12 %), hliníkový prášek (9%) a silniční vozidla (5%). Specifikem Islandu je, že hliníkový prášek dováží, nikoliv těží na svém území. Dosud byla cena za elektřinu na na ostrově dostatečně nízká na to, aby i po započtení dvojích dopravních nákladů byla výroba hliníku na Islandu rentabilní. Z důvodu celosvětově klesajících cen hliníku a zvyšujících se cen elektrické energie na Islandu se však v posledních měsích dostává islandský hlilníkový průmysl do problémů s likviditou.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Island využívá členství v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO), které uzavírá smlouvy o volném obchodu a dohody o spolupráci s dalšími státy a mezinárodními organizacemi.

Pro zahraniční obchod Islandu je zásadní Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (EHP), která vstoupila v platnost v roce 1994. Tato dohoda upravuje vztahy mezi státy ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) na jedné straně a státy EU na straně druhé. Dohoda umožňuje Islandu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob v teritoriu všech zemí Dohody. Vedle toho Island prostřednictvím Dohody o EHP spolupracuje v oblastech tzv. sociální dimenze, tj. výzkumu a rozvoje, vzdělání, životního prostředí, spotřební politiky, statistiky a pracovních podmínek. Skrze Dohodu o EHP přejímá Island většinu vnitrotržní legislativy EU (s výjimkami v oblasti rybolovu, zemědělství a ekologie).

V roce 2014 islandský parlament ratifikoval bilaterální dohodu o zóně volného obchodu s Čínou. Jedná se o historicky první dohodu, kterou Čína uzavřela s evropskou zemí. Dohoda pozitivně ovlivňuje oblast služeb, především incomingový cestovní ruch, a očekává se její budoucí využití v námořní dopravě. Od roku 2016 vláda usiluje o sjednání bilaterální dohody o zóně volného obchodu s Japonskem, kam má Island zájem zvýšit objem vývozu ryb. Jako součást nadstandardních sousedských vztahů platí smluvní ujednání o jednotné hospodářské zóně Islandu a Faerských ostrovů. V létě 2019 byl dohodnut text dohody o volném obchodu mezi zeměmi ESVO a Mercosur. Dohoda pokrývá tradiční oblasti, jako jsou obchod se zbožím, službami, investice, ochrana duševního vlastnictví, veřejné zakázky, pravidla hospodářské soutěže, instrumenty pro řešení sporů, ale i zcela nové prvky, jako např. závazky pro udržitelný rybolov a zemědělství či boj proti nelegální těžbě dřeva. Dohoda vstoupí v platnost po ukončení národních ratifikačních procedur.Pro Island bude největším přínosem dohody možnost bezcelního vývoz ryb a mořských produktů.

Ve vztahu k EU se Island snaží o dosažení úplné liberalizace obchodu s rybami a mořskými produkty. O odstranění zbývajících celních tarifů se Island začal pokoušet v návaznosti na vstup v platnost dohody CETA s Kanadou, v jejímž důsledku došlo k odstranění celních tarifů na dovoz mořských produktů z Kanady do EU. V souvislosti s vystoupením Velké Británie z EU má Island zájem na sjednání obchodní dohody s ostrovním královstvím do konce letošního roku. Cílem Islandu je vyjednat bezcelní obchod s rybami a mořskými produkty. 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po kolapsu bankovního sektoru a následné finanční a hospodářské krizi se jednou z islandských priorit stalo podnícení přímých zahraničních investic, které by podpořily revitalizaci islandské ekonomiky.

Nejvyšší investice na Islandu v roce 2018 byly zaznamenány z Norska, USA, Nizozemska, Kanady a Dánska. Co se odvětvové struktury týče, nejvíce přímých zahraničních investic na Islandu směřovalo do maloobchodu (franšízy zahraničních značek), biotechnologií, projektů k využití geotermální energie a do informačních, komunikačních a zdravotnických technologií. S ohledem na relativně levnou a ekologicky čistou elektrickou energii zaznamenal Island v posledních letech množství zahraničních investic do výstavby a provozu datových center. Ačkoli objem zahraničních investic na Island je nesrovnatelně menší než před bankovní krizí let 2008-2009, nyní se častěji jedná o konkrétní projekty a nikoli o spekulativní kapitál. Přímé zahraniční investice dosáhly na konci r. 2019 hodnoty 92,5 mld. ISK a mají rostoucí tendenci (srov. -87 mld. ISK v r. 2016).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Island je zemí, která je otevřená pro zahraniční investice. Výhodami investování na Islandu jsou přístup na celý trh EU prostřednictvím zapojení Islandu do EHP, kvalifikovaná a jazykově vybavená pracovní síla, jakož i vysoká koupěschopnost Islanďanů. Z technického pohledu to pak je v Evropě levná elektrická energie, vyspělá a levná telekomunikační síť a výborné letecké a lodní dopravní možnosti.

K investici je třeba v některých citlivých sektorech získat zvláštní licenci. Součástí zákona o investicích jsou některá omezení pro nerezidentní investory, která je částečně omezují v následujících oborech:

  • Rybolov a navazující zpracovatelský průmysl – většinové vlastnictví není dovoleno, částečné vlastnictví je povoleno do maximálního podílu 25 až 33 % (podle druhu podniku). Je nicméně možné kombinované přímé a nepřímé vlastnictví až do výše 49 %.
  • Energetika – podmínkou je udělení licence, rezidenti EHP nejsou nijak omezeni.
  • Letecká doprava – rezidenti EHP nejsou nijak omezeni, ostatní investoři jsou omezeni maximem podílu do 49 %.
  • Projekty zasahující do životního prostředí – podmínkou je povolení a udělení licence.
  • Nemovitosti – vlastnit nemovitost na Islandu smí pouze Islanďan. Občan jiného státu může nabýt nemovitost pouze po splnění podmínky minimálně pětiletého nepřetržitého legálního pobytu v zemi.
  • Vlastnictví půdy – během r. 2020 by měl vstoupit zákon, podle kterého bude omezena výměra půdy v rukou jednoho vlastníka na 3,5 ha, pokud ten neprokáže, že potřebuje více půdy za účelem realizace průmyslových aktivit na Islandu;

Zájemce o informace týkající se investování na Islandu má možnost si je vyžádat v angličtině u agentury pro podporu investic.

 

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Oslo (Norsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem