Itálie: Vztahy země s EU

Itálie patří mezi zakládající členy ES.

Delegace Evropského parlamentu a Evropské komise v Itálii sídlí na společné adrese:

Řím:

Via IV Novembre,149 – 00187 Roma

Tel. 06 69 95 01

Fax 06 69 95 02 00

epitalia@europarl.europa.eu

Milán:

Palazzo delle Stelline Corso Magenta, 59 20123 Milano

Tel: 02 4344171 

Fax: 02 434417 500

epmilano@europarl.europa.eu

Na území Itálie jsou přítomny následující evropské agentury:

• Autorità europea per la sicurezza alimentare/Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) 
• Fondazione europea per la formazione/Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)

Agentury sídlí v Parmě, resp. v Turíně.

Itálie je rovněž zakládajícím členem Hospodářské a měnové unie, jejímž se stala k 1.1.1999, společnou měnu euro přijala k 1.1.2002. Společně s dalšími členskými zeměmi EU tedy Itálie vytváří jeden měnový a celní prostor. Obchod s EU viz kap. 2.2.

Itálie, dosavadní čistý plátce do rozpočtu EU, čtvrtá co do výše příspěvku (po Německu, Velké Británii a Francii) a osmá podle poměru příspěvku k Hdp (0,27%).

S ohledem na strategii využití unijních fondů byly definovány národní rozvojové priority v tzv. Dohodě o partnerství pro programové období 2014-2020. K jejich naplňování dochází v rámci jednotlivých národních a regionálních operačních programů. Ty jsou v Itálii v gesci příslušných ministerstev a agentur (Agentura pro teritoriální kohezi – Agenzia per la Coesione Territoriale a Národní agentura pro aktivní politiky trhu práce – Agenzia Nazionale Politiche Attive Lavoro ANPAL), zatím co regionální operační programy jsou v gesci příslušných regionálních správ.

Pro Itálii byly vyčleněny pro programové období 2014-2020 prostředky ve výši téměř 43 miliard eur na celkem 75 národních a regionálních operačních programů. S národním příspěvkem 31 miliard eur Itálie dosáhla celkového rozpočtu ve výši téměř 74 miliard eur. Italskými rozvojovými prioritami pro toto programové období jsou zaměstnanost, růst a pracovní trh, posílení inovace a výzkumu a ochrana životního prostředí.

Čerpání evropských fondů

V rámci stávajícího programového období 2014 – 2020 se umístila Itálie na 23. z 28. členských států EU (dle 1. hodnotící zprávy EK zachycující stav k říjnu 2017) v čerpání 5 strukturálních fondů: zemědělský fond, kohezní fond, fond regionálního rozvoje, sociální fond a fond pro rybolov. Na 6. místě od konce tabulky se ocitla kvůli faktu, že stačila vyčerpat pouze 3% naplánovaných prostředků, zatímco unijní průměr činil 6%.

Pro období 2014 – 2020 je na projekty v Itálii alokováno 73,67 mld. EUR, z toho 46,67 mld. ze strukturálních fondů. Podle údajů, které zveřejnila Evropská komise na podzim r.2018 využila Itálie na projekty doposud pouze 55% oproti průměru EU 63%.

Loňská zpráva EK hodnotící využití fondů kohezní politiky konstatovala dosažení konvergencí ekonomických a sociálních v případě řady ČS východní a střední Evropy, v případě Itálie však musela připustit, že za poslední desetiletí došlo k úbytku reálného HDP v průměrné výši 10-15% (nejvíce – 20 – 25% HDP – ztratily regiony Lazio a Lombardie).

V rámci VFR 2021 – 2027 se pro Itálii počítá s navýšením prostředků o 6%, navzdory celkové redukci výdajů na kohezní politiku o přibližně 1/10. Evropská unie jednak rozhoduje o posílení vazby poskytnutých fondů na doporučení EK a na pomoc zemím, které prošly vleklou hospodářskou krizí. Itálie obdrží dle návrhu v rámci nového VFR o 6% více oproti stávajícímu programovému období na kohezi. Celková částka má dosáhnout 38,5 mld. EUR (o 2,3 mld. více než ve stávající VFR), čímž se Itálie stane největším beneficentem kohezního fondu a to jak z hlediska celkového balíčku (před Polskem a Španělskem, které má mít rovněž navýšený rozpočet a to na 34 mld. EUR), zůstane nad průměrem i po přepočtu celkové částky na osobu. Změna v kritériích alokování prostředků, které by měly Itálii zvýhodnit, nemá být pouze HDP, ale rovněž i další faktory, jako je nezaměstnanost, nízká míra vzdělání či např. přijímání uprchlíků.