Itálie: Vztahy země s EU

Itálie je členem Evropské unie od 1. ledna 1952, je jedním ze zakládajících členů, je členem Schengenu a Eurozóny.

Delegace Evropského parlamentu a Evropské komise v Itálii sídlí na společné adrese:

Řím:

Via IV Novembre,149 – 00187 Roma

Tel. 06 69 95 01

Fax 06 69 95 02 00

epitalia@europarl.europa.eu

Milán:

Palazzo delle Stelline Corso Magenta, 59 20123 Milano

Tel: 02 4344171 

Fax: 02 434417 500

epmilano@europarl.europa.eu

Na území Itálie jsou přítomny následující evropské agentury:

• Autorità europea per la sicurezza alimentare/Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) 
• Fondazione europea per la formazione/Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)

Agentury sídlí v Parmě, resp. v Turíně.

Itálie je rovněž zakládajícím členem Hospodářské a měnové unie, jejímž se stala k 1.1.1999, společnou měnu euro přijala k 1.1.2002. Společně s dalšími členskými zeměmi EU tedy Itálie vytváří jeden měnový a celní prostor. Obchod s EU viz kap. 2.2.

Itálie, dosavadní čistý plátce do rozpočtu EU, čtvrtá co do výše příspěvku (po Německu, Velké Británii a Francii) a osmá podle poměru příspěvku k Hdp (0,27%). Na rozpočet pro roky 2021 až 2027 se výše příspěvků všech unijních států vzhledem k odchodu Velké Británie z EU navýší, největší nárůst se však dotkne nejsilnějších ekonomik, tedy i Itálie. EK navrhla, aby objem rozpočtu odpovídal 1,11% hrubého národnícho důchodu.

S ohledem na strategii využití unijních fondů byly definovány národní rozvojové priority v tzv. Dohodě o partnerství pro programové období 2014-2020. K jejich naplňování dochází v rámci jednotlivých národních a regionálních operačních programů. Ty jsou v Itálii v gesci příslušných ministerstev a agentur (Agentura pro teritoriální kohezi – Agenzia per la Coesione Territoriale a Národní agentura pro aktivní politiky trhu práce – Agenzia Nazionale Politiche Attive Lavoro ANPAL), zatím co regionální operační programy jsou v gesci příslušných regionálních správ.

Pro Itálii byly vyčleněny pro programové období 2014-2020 prostředky ve výši téměř 43 miliard Eur na celkem 75 národních a regionálních operačních programů. S národním příspěvkem 30 miliard Eur Itálie dosáhla celkového rozpočtu ve výši téměř 73 miliard Eur. Italskými rozvojovými prioritami pro probíhající programové období jsou zaměstnanost, růst a pracovní trh, posílení inovace a výzkumu a ochrana životního prostředí.

Čerpání evropských fondů

Podle posledních dostupných údajů došlo v Itálii k opětovnému zpoždění při čerpání evropských fondů. K 31.12.2019 splnilo celkem 51 italských programů pravidlo N+3 (časová způsobilost výdajů, pokud do 3 let od vyhlášení programu nepředloží ČS na EU žádost o platbu, může dojít ke zrušení přidělené finanční kvóty). Itálie předložila žádosti o platby ve výši 15,2 mld. EUR, což se rovná 28,5% programovaným prostředkům.

Evropská komise v odpovědi na krizi kvůli Covid-19 navrhla zřídit nouzový investiční fond, na který EU ze svého rozpočtu uvolní finance ve výši až 37 mld. EUR. Jedná se o nevyužité prostředky, které EK přesune ze strukturálních a investičních fondů a dá členským zemím možnost použít je na boj proti koronavirové krizi. Pro Itálii se může jednat o částku až 2,3 mld. EUR. Rovněž z nevyužitých zdrojů z Fondu soudržnosti by mohla Itálie dostat téměř 9 mld. EUR, celkově by tedy Itálie mohla počítat s částkou z evropských fondů kolem 11 mld. EUR.

Evropské fondy v zemědělství

Evropská komise udělila členským státům flexibilitu na využití zbývající části evropských zemědělských fondů pro rozvoj venkova, které nebyly v období 2014-2020 využity. Jde o celkovou částku ve výši 6 mld. Eur, z toho na Itálii připadá částka ve výši 1-1,2 mld. Eur. Fondy by měly být využity na podporu přímého prodeje zemědělských výrobků.

V rámci VFR 2021 – 2027 se pro Itálii počítá s navýšením prostředků o 6%, navzdory celkové redukci výdajů na kohezní politiku o přibližně 1/10. Evropská unie jednak rozhoduje o posílení vazby poskytnutých fondů na doporučení EK a na pomoc zemím, které prošly vleklou hospodářskou krizí. Itálie obdrží dle návrhu v rámci nového VFR o 6% více oproti stávajícímu programovému období na kohezi. Celková částka má dosáhnout 38,5 mld. EUR (o 2,3 mld. více než ve stávající VFR), čímž se Itálie stane největším příjemcem kohezního fondu a to jak z hlediska celkového balíčku (před Polskem a Španělskem, které má mít rovněž navýšený rozpočet a to na 34 mld. EUR), zůstane nad průměrem i po přepočtu celkové částky na osobu. Změna v kritériích alokování prostředků, které by měly Itálii zvýhodnit, nemá být pouze HDP, ale rovněž i další faktory, jako je nezaměstnanost, nízká míra vzdělání či např. přijímání uprchlíků.