Itálie: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoz

 

Dovoz

 

Saldo

 

 

2015

 

413,881

 

368,715

 

45,166

2016

417,077

365,579

51,498

2017

433,931

376,752

41,111

2018

462,899

423,998

38,901

2019

475,848

422,914

52,934

Údaje v mil. EUR

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní kooperace Itálie

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní trhy EU z pohledu Itálie v roce 2019

 

země

 

mil. Eur

 

podíl na celkovém vývozu v %

 

1

 

Německo

 

58,113

 

12,2

 

2

 

Francie

 

49,824

 

10,5

 

3

 

Švýcarsko

 

26,028

 

5,5

 

4

 

Velká Británie

24,915

 

5,2

 

5

 

Španělsko

 

24,027

 

5,0

 

6

 

Belgie

 

14,062

 

3,0

 

7

 

Polsko

13,286

 

2,8

 

8

 

Nizozemsko

 

11,840

 

2,5

 

9

 

Rakousko

 

10,262

 

2,2

 

10

 

Rumunsko

 

7,546

 

1,6

 

11

 

Česká republika

 

6,470

 

1,4

 

12

 

Švédsko

 

4,998

 

1,1

 

13

 

Maďarsko

 

4,821

 

1,0

 

14

 

Řecko

 

4,541

 

1,0

 

15

 

Slovinsko

4,410

0,9

 

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní kooperace Itálie podle údajů ISTAT

 

Hlavní obchodní partneři Itálie v EU z hlediska importu v roce 2019

 

 

země

 

mil. Eur

 

podíl na celkovém dovozu v %

 

1

 

Německo

 

69,611

 

16,5

 

2

 

Francie

 

36,629

 

8,7

 

3

 

Nizozemsko

 

23,009

 

5,4

 

4

 

Španělsko

 

20,759

 

5,1

 

5

 

Belgie

 

19,479

 

4,6

 

6

 

Švýcarsko

10,943

 

2,6

 

7

 

Velká Británie

 

10,653

 

2,5

 

8

 

Polsko

 

9,997

 

2,4

 

9

 

Rakousko

 

9,523

 

2,3

 

10

Rumunsko

 

7,210

 

1,7

 

11

 

Česká republika

6,804

1,6

 

12

 

Maďarsko

 

5,004

 

1,2

 

13

 

Irsko

4,462

1,1

14

 

Švédsko

 

4,327

 

1,0

 

15

 

Slovinsko

 

3,358

 

0,8

 

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní kooperace Itálie podle údajů ISTAT

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

Dovozní komodity – pořadí za rok 2019 *

 

Výrobek**

 

mil. Eur

 

podíl na celkovém dovozu v %

 

1

 

Automobily

 

32,884

 

7,8

 

2

 

Ropa

26,016

 

6,2

 

3

 

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, plasty a syntetická pryž v primární formě

 

25,593

 

6,1

 

4

 

Léky a farmaceutické přípravky

 

23,606

 

5,6

5

 

Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo

 

17,639

 

4,2

 

6

 

Hutnické výrobky

 

14,991

 

3,5

 

7

 

Zemní plyn

 

13,976

 

3,3

 

8

 

Oděvy kromě kožešin

 

12,695

 

3,0

 

9

 

Stroje všeobecného užití

 

11,750

 

2,8

 

10

Další stroje všeobecného užití

 

10,000

 

2,4

 

 

  • Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení

2,202

0,5

 

 

  • Kancelářské stroje a zařízení vyjma počítačů a periferních zařízení

 

1,272

 

0,3

 

 

  • Motorová přenosná zařízení

 

518

0,1

 

 

  • Ventilační a klimatizační zařízení

 

3,128

0,7

 

 

  • Ostatní stroje všeobecného užití

 

2,612

0,6

 

 11

Výrobky z ropy

 

8,665

2,0

 

12

 

Náhradní díly a příslušenství na automobily

 

8,559

 

2,0

 

13

 

Telekomunikační přístroje

 

8,427

 

2,0

 

14

Výrobky z umělé hmoty

 

6,994

 

1,7

 

15

 

Motory, generátory, transformátory

6,983

 

1,7

 

* Údaje za rok 2019 jsou předběžné

** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007

 Zdroj: zpracováno Ministerstvem zahraničních věcí a mezinárodní kooperace Itálie podle údajů ISTAT

 

 

Vývozní komodity – pořadí za rok 2019*

 

Výrobek**

 

mil. Eur

 

podíl na celkovém vývozu v %

 

1

 

Léky a farmaceutické přípravky

 

29,555

 

6,2

 

 2

Další stroje a zařízení pro všeobecné použití

25,539

5,4

 

  • Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení

 

6,429

 

1,4

 

 

  • Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů a periferních zařízení

 

534

0,1

 

 

  • Ruční motorové přístroje

 

271

 

0,1

 

 

  • Chladící a klimatizační zařízení

 

6,538

 

1,4

 

 

  • Další stroje všeobecného užití

 

10,440

 

2,2

 

3

 

Stroje a strojírenská zařízení

 

24,161

 

5,1

 

4

Stroje a zařízení pro zvláštní užití

21,329

4,5

 

 

  • Hutnické stroje

1,237

 

0,3

 

 

 

  • Těžební a stavební stroje

 

3,926

0,8

 

 

  • Potravinářské stroje a stroje na výrobu nápoj a tabáku

 

3,722

 

0,8

 

 

  • Stroje na výrobu textilu, oděvních výrobků a usní

 

2,387

 

0,5

 

 

  • Stroje na výrobu papíru a lepenky

 

1,320

0,3

 

 

  • Stroje pro zpracovnání pryže a plastů

 

2,082

 

0,4

 

 

  • Stroje zvláštního užití včetně přísušenství a dílů

 

6,656

1,4

 

 5

Automobily

 

20,790

 

4,4

 

 6

               

Oděvy kromě kožešin

19,127

 

4,0

 

7

 

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, guma, plast

 

14,144

 

3,0

 

8

 

Náhradní díly a příslušenství pro automobily

 

13,955

 

2,9

9

 

Výrobky z rafinace ropy

 

12,988

 

2,7

 

10

Kůže, kožené a sedlářské výrobky, kožešiny

 

12,946

2,7

 

11

 

Výrobky z plastu

 

12,492

 

2,6

 

12

 

Vzácné a neželezné kovy, jaderrné palivo

 

12,465

 

2,6

 

13

 

Ostatní kovové výrobky

 

10,783

 

2,3

 

 

  • Ocelové sudy a podobné nádoby

 

264

 

0,1

 

 

  • Lehké kovové obaly

 

729

 

0,2

 

 

  • Drátěné výrobky, řetězy a pružiny

 

1,121

 

0,2

 

 

  • Šrouby

 

1,794

 

0,4

 

 

  • Ostatní kovové výrobky

 

6,881

 

1,4

 

14

Obuv

 

10,495

2,2

15

 

Nábytek

9,817

 

2,1

 

 

 

 

 

 

 

* Údaje za rok 2019 jsou předběžné

** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007

Zdroj: zpracováno Ministerstvem zahraničních věcí a mezinárodní kooperace Itálie podle údajů ISTAT

 

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu – v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

  • 180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU
  • zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla
  • zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice

Nejnovější zpráva o důvěře v realizaci zahraničních přímých investic 2019 (Foreign Direct Investment Confidence Index 2019) , kterou vypracovala společnost A.T. Kearney, se Itálie umístila na 8. místě (ve srovnání s 10. místem v r. 2018). Itálie tak překonala Indii, Singapur, Nizozemsko a Španělsko. Index každoročně měří dopad hospodářských a regulačních politik a změn investičních záměrů generálních ředitelů a dalších osob s rozhodovací pravomocí v přibližně tisíci globálních společnostech.

I přes ne příliš jednoduchou situaci italského hospodářství jsou investoři optimističtí v souvislosti se zaváděním nových opatření, jako jsou zaručené příjmy, rovná daň a plánované snižování daní, která by mohla podpořit spotřebu a zvýšit zaměstnanost. Itálie je rovněž atraktivní pro investory vzhledem k jejímu inovativnímu stylu, kulturnímu bohatství, síle luxusních italských značek, jako je např. módní společnost Versace a výrobce vozidel Lamborghini. Kromě toho mohou být investoři přitahováni do Itálie kvůli silnému výrobnímu sektoru, který tvoří téměř čtvrtinu HDP země a pyšní se pátým nejvyšším přebytkem výrobního obchodu na světě. Průzkum společnosti A.T. ukazuje, že investoři v průmyslovém sektoru patří k těm, kteří mají v nejbližších letech nejvyšší důvěru v investování v Itálii. V jednom z největších M&A obchodů figuruje například japonský výrobce automobilových produktů Calsonic Kansei, který zakoupil divizi italsko-americké automobilky FCA Magnetti Marelli, která vyrábí automobilové komponenty za 5,8 mld. Eur a čínská společnost na spotřební elektroniku Quingdao Haier uskutečnila akvizici výrobce domácích spotřebičů Candy SpA za 730 mil. dolarů.

 

Tok přímých zahraničních investic(v mil. EUR)

Roční toky

2014

2015

2016

2017

2018

Celkem

Z Itálie do zahraničí

15,259

14,395

13,679

11,979

23,411

78,723

Ze zahraničí do Itálie

12,928

11,975

23,350

8,692

26,546

83,491

Z Itálie do Evropy

7,675

3,966

8,298

-7,467

13,421

25,842

Z Evropy do Itálie

11,434

10,341

20,895

7,005

24,945

74,620

Zdroj: Italská centrální banka a ISTAT

 

Stav přímých zahraničních investic v Itálii

Rok

mil. EUR

2014

264,636

2015

312,728

2016

334,537

2017

354,151

2018

372,427

Stav přímých italských investic v zahraničí (mil. EUR)

Rok

mil. EUR

2014

393,281

2015

419,405

2016

432,968

2017

456,570

2018

484,108

Zdroj: Italská centrální banka a ISTAT

 

 

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Klíčovou úlohu zastává v oblasti podnikání a investic v Itálii Národní agentura pro podporu zahraničích investic Invitalia. Rovněž byl založen při Ministerstvu hospodářského rozvoje Výbor pro zahraniční investice CAIE, kde působí zástupci z Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva financí, Ministr pro regionální vztahy. Hlavním úkolem je podpora zahraničních investic na území Itálie a zjednodušení administrativních procedur.

 

Italská vláda v důsledku pandemie posílila své pravomoci shrnuté v opatření “Golden Power” regulující vstup zahraničních investorů do italských společnost, které jsou považovány za strategické. Nyní tak spadají pod „Golden Power“ finance a bankovnictví, pojišťovnictví, energetika, v souvislosti se zapojením Itálie do projektu hedvábné stezky s Čínou rovněž sítě 5G, doprava, vodohospodářství, zdravotnictví, bezpečnost potravin, robotika, výroba polovodičů a kyberbezpečnost. „Golden Power“ se vztahuje i na intra-komunitární akvizice.

 

Italská vláda rovněž podporuje reshoring, tedy návrat italských výrobních podniků zpět do země.

 

:

Soudní systém

Pro oblast nesplácených pohledávek byly ustaveny zvláštní soudy pro obchodní spory a zavedeny nové nástroje na podporu mimosoudního vyrovnání mezi dlužníky a věřiteli (zejména s ohledem na reformu konkurzního práva podniků) a digitalizace soudních řízení v souladu s ustanoveními Národní digitální agendy (viz také Ministerstvo spravedlnosti). Během posledních let došlo k 13% snížení průměrné doby trvání civilních soudních řízení, která nyní činí přibližně 516 dnů.

 

Daňový systém

Daňová správa usiluje o zlepšení komunikace s plátci daní snížení daňové zatížení, stimuluje investice a inovace. Finanční úřady disponují nástroji, jako jsou dohody pro společnosti s mezinárodními aktivitami a podpora investic, zejména inovačních. Mezi hlavní opatření na podporu investic patří režim Patent box (daňové pobídky spojené s duševním vlastnictvím a průmyslovými patenty), navýšená amortizace podle národního plánu „Průmysl 4.0“ a opatření zaměřená na přilákání lidského kapitálu, s daňovými úlevami 50% po dobu pěti let u manažerů a živnostníků a 90% po dobu 4 let u profesorů a výzkumných pracovníků a zařízení pro „high-net worthy individuals“ (jednotlivci s vysokou hodnotou aktiv), kteří převedou své bydliště do Itálie (viz Finanční úřad Itálie – Invest in Italy).

 

Bankovní systém a alternativní zdroje financování

V r. 2014 byl učiněn pokus o zvýšení konkurenceschopnosti italského bankovního systému, a to i díky opatřením zaměřeným na zmírnění dopadů krize v některých institucích a na ochranu úspor investorů. Mezi strukturálními opatřeními byla reforma lidových a družstevních úvěrových bank a zavedení opatření na podporu vytvoření sekundárního trhu s nesplácenými úvěry s cílem obnovit přiměřený úvěrový tok pro podniky.

Byla vytvořena pracovní skupina pro finance a růst, jejímž cílem je rozšířit a zjednodušit přístup podniků k úvěrům, usnadnit kapitalizaci a kótování a vytvořit lepší prostředí pro investice. Z nových nástrojů na diverzifikaci zdrojů financování podnikatelské struktury byly přijaty následující nástroje: a) Individuální plány spoření (PIR), které představují formu krátkodobých investic po dobu nejméně 5 let; b) Minibond, dluhopisy nebo střednědobé / dlouhodobé cenné papíry emitované nekótovanými italskými společnostmi, které se tak mohou otevřít kapitálovému trhu a snižují závislost na bankovních úvěrech.

 

Itálie v souvislosti s ekonomickou krizí v důsledku pandemie Covid 19 vydává italské dluhopisy BTp , které se prodávají protřednictvím aukcí v předem vyhlášených termínech. Pro drobnější investory připravuje emisi dalších cenných papírů, jejichž akvizice jsou přídavným nástrojem pro boj proti ekonomické krizi.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Římě (Itálie) ke dni 21. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem