Izrael: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Pro Izrael, stát s relativně malým objemem ekonomiky a limitovaným domácím trhem, je zahraniční obchod rozhodujícím činitelem pro fungování ekonomiky, pro jeho růst. Výrazným specifikem přitom je, že izraelské firmy nemohou vyvážet do zemí regionu (výjimku – i tak s velkými omezeními – představují Egypt a Jordánsko), neboť s většinou blízkovýchodních zemí nemá Stát Izrael navázány diplomatické styky. Izraelští exportéři/importéři jsou tak tradičně navyklí obchodovat se zeměmi daleko za horizontem bezprostředního geografického sousedství (USA, Asie, EU). Obchodní bilance z izraelského pohledu je tradičně deficitní, z pohledu platební bilance je tato nerovnost vyvážena positivním saldem plynoucím z běžných transferů.

Spojené státy americké jsou po Evropské unii nejvýznamnějším obchodním partnerem Izraele. Jsou rovněž hlavním zdrojem přílivu investic do Izraele. K plnému pochopení ekonomicko-strategického partnerství mezi oběma zeměmi je důležité rozumět těžko kvantifikovatelným ekonomickým a ideologickým vazbám. Americká židovská komunita (počtem téměř srovnatelná s židovskou populací v Izraeli) má velký podíl jak na úspěchu izraelských vývozců ve Spojených státech, tak i na zájmu Wall Streetu o izraelské technologické firmy.

Pozn.: Izrael je kolébkou obchodu s diamanty, které se hojně dovážejí (zejména z Belgie) a po následném opracování opětovně vyvážejí (zejména do Belgie). Obchodní bilance je tímto specifickým pohybem značně zatížena, zkreslena, izraelská přidaná hodnota je malá, objemy obchodované s ohledem na obecně vysokou cenu diamantů velmi vysoké. Izraelské statistiky jsou tak v důsledku běžně publikovány ve dvou verzích: jedna obchod diamanty zahrnuje, druhá je od něj „očištěna“. V následných dvou kapitolách pracujeme výlučně s daty, která obchod diamanty nezohledňují (v místním žargonu se používá termín „trade balance, diamonds excluded“).

Další ve statistikách nezachycenou vývozní komponentou (přinejmenším v její plné výši), která je pro izraelskou ekonomiku neméně důležitá, jsou vývozy zbrojního materiálu. Je všeobecně rozpoznaným faktem, že obranný průmysl, jenž patří k absolutní světové špičce, představuje hybnou sílu nejen izraelských vývozů, nýbrž ekonomiky jako takové. Výši předmětných exportů (tak jako v případě jiných zemí) však oficiální statistiky nezahrnují.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Celkový izraelský vývoz zboží zaznamenal v roce 2019 pokles o 4,2 %, zatímco dovoz zboží vzrostl o 0,4 %. V objemu izraelského průmyslového vývozu v roce 2019 převažovaly výrobky mid-tech (41%) a mhigh-tech (38%). Podíl vyvezeného zboží s nižší přidanou hodnotou dlouhodobě klesá. Mezi obchodními partnery převažuje EU (36% podíl na dovozu zboží do Izraele a 34% podíl na vývozu zboží z Izraele do EU) a Spojené státy (16% podíl na dovozu a 23% podíl na vývozu).


Obchodní bilance 2015–2019 (v mil. USD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

53 534

52 188

53 000

54 060

51 789

Dovoz

61 337

65 064

68 006

 

75 623

75 925

Obrat

114 871

117 252

 

121 006

 

129 683

127 714

Saldo

-7 803

 

-12 876

 

-15 006

 

-21 563

-24 136

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie je nejvýznamnějším obchodním partnerem Izraele. V roce 2019 se podílela na celkovém obchodním obratu z 36 %, což představuje mírný pokles oproti předchozímu roku. Mezi obchodními partnery převažuje EU (36% podíl na dovozu zboží do Izraele a 34% podíl na vývozu zboží z Izraele do EU) a Spojené státy (16% podíl na dovozu a 23% podíl na vývozu). Podíl asijských zemí dlouhodobě stoupá, i když o poznání pomaleji, než by naznačovalo obecné povědomí (22% podíl na dovozu a 21% podíl na vývozu).

 Nejvýznamnější obchodní partneři Izraele:

Zahraniční obchod Izraele Dovoz do IzraeleVývoz z IzraeleObrat
 (v mil. USD)2018 2019 2018 2019 2018 2019
Spojené království6 4562 9944 0115 02110 4678 015
Německo5 7255 5281 7541 6677 4797 195
Nizozemsko3 4672 8572 2842 1855 7515 042
Švýcarsko5 0585 5672344805 3216 047
Turecko3 0553 174

1 903

1 7624 9584 936
Itálie2 9912 7729399403 9303 712
Francie2 3072 0431 3791 5453 6863 588
Belgie2 1273 5707571 6312 884 5 201
Spojené státy9 53012 27310 94015 85620 47028 129
Čína7 1916 7214 6924 71411 88311 435
Indie8241 1001 1611 9891 9853 089
Hong Kong1 6321 8105342 9642 1664 774
 Česká republika1 0179532802531 2971 206

Zdroj: Izraelský statistický úřad, www.cbs.gov.il

(ČSÚ – pro Českou republiku)

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Izraelské vývozy jsou charakterizovány svojí vysokou přidanou hodnotou, jejich tahouny jsou nyní medium-high-tech produkty. V roce 2019 představovaly mimo diamantů nejdůležitější exportní položku produkty chemického a petrochemického průmyslu, poté elektronika, zejména medicínská, homeland security a výpočetní (v Izraeli se mj. vyrábí mikroprocesory společnosti Intel). Další tradičně významným exportním sektorem jsou farmaceutické produkty (Izrael je sídlem největší generické společnosti Teva Pharmaceuticals), dále optická zařízení a ovoce a zelenina.
 
Na straně dovozní se vymykají strojní zařízení (12 % z celkových dovozů) a automobily (4,4%). Izrael je výrazným dovozcem minerálních paliv a ropy (14 %), plastů  a organických chemikálií. Izrael je jedním ze světových center zpracování diamantů a obchodu s nimi, z praktických důvodů se v běžných statistikách diamanty nevykazují.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V rámci Izraele jsou různé – především daňové – výhody poskytovány ve svobodných přístavech (Free Port Zones) v Haifě (Kishon Port), Ašdodu a Eilatu. Vláda Izraele však již během roku 2004 deklarovala omezení těchto výhod a následně v průběhu 2005/2006 začala dříve udělená privilegia rušit zejména v Haifě a Ašdodu.

Izrael má uzavřeny dohody o volném obchodu s USA, EU (jako součást asociační dohody), ESVO/EFTA, Kanadou, Tureckem, Mexikem, Kolumbií a se členskými státy uskupení Mercosur. Mezi Izraelem a Palestinskou národní správou byla na základě Prozatímních dohod, resp. tzv. Pařížského protokolu o ekonomické spolupráci, vytvořena quasi-celní/měnová unie, která ovšem v důsledku druhé intifády měla ve svém fungování kritické mezery. Izrael má dále uzavřené preferenční obchodní dohody s Jordánskem a řadou dalších zemí – ty ale nespadají do kategorie dohod o volném obchodu.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Své pobočky nebo/a výzkumná pracoviště v posledních letech rozšířily nebo úplně nově vybudovaly mnohé nadnárodní korporace. Přesná teritoriální struktura není izraelskými úřady publikována, nicméně z amerických společností jsou to např.: Microsoft, Pratt & Whitney, AOL Time Warner, Intel, IBM, Boeing Enterprises, Cisco Systems,GE, Lucent, 3Com, Hewlett Packard, Merrill Lynch, Motorola a Sun Microsystems. Z nadnárodních firem s evropskými kořeny se v Izraeli prostřednictvím různých vývojových center usídlily Daimler Chrysler, Volvo, Cable & Wireless, Baan, Volkswagen, Deutsche Telekom, L’Oreal, British Telecom, Danone, Ares Sereno a Unilever. Z asijských mamutích podniků jsou ve Státu Izrael přítomny Sony, Samsung Electronics, Daewoo, Nomura, Nissho Iwai, LG Group, Toyo Ink, Hyundai, Acer Computers, Sumitomo Trading, Fuji, Honda, Toyota, Mazda, Subaru a Hutchison.

 V roce 2019 investovaly zahraniční fyzické osoby a subjekty v Izraeli 22,78 mld. USD. Oproti roku 2018 se jedná o nárůst o 4,5 mld. USD. V drtivé většině se jedná o přímé investice do soukromého nebankovního sektoru.

 V loňském roce investovaly izraelské fyzické osoby a subjekty v zahraničí 25,35 mld. USD. Oproti roku 2018 se jedná o nárůst o 5,67 mld. USD. Struktura izraelských investic v zahraničí byla v roce 2019 následující: 33,8 % přímé zahraniční investice, 26 % portfoliové investice, 26 % rezervní aktiva 0,3 %. Zbytek tvoří investice do finančních derivátů a ostatní investice. Většina z izraelských zahraničních investic směřovala do soukromého nebankovního sektoru.

Americké investice jsou v Izraeli považovány za nejvíce konzistentní a stabilní, lze proto očekávat, že američtí investoři budou výrazně vidět na izraelské investiční scéně i v roce 2020. Americké reformy daně z příjmu právnických osob nebudou mít vliv na rozsah na stahování amerického kapitálu z izraelských špičkových společností; nicméně američtí investoři mohou očekávat, že se izraelské startupy budou ve větší míře registrovat ve Spojených státech nebo tam přesunou významnou část podnikání. Akvizice izraelské firmy Netafim mexickou skupinou Mexichem předznamenala zvýšený zájem latinské Ameriky o izraelské technologie. Tento trend bude pokračovat i v příštích letech.

Izraelské technologické startupy přilákaly v roce 2019 investice v rekordní hodnotě 8,3 mld. USD. Jedná se o cca. 30 % růst oproti roku 2018 (6,35 mld. USD). Počet transakcí v roce 2019 byl 522, oproti 532 v roce 2018. Většina investic putovala hlavních odvětví – cybersecurity, fintech, autonomních vozidel a umělé inteligence.
 

Název odvětvípodíl na celkových investicích
Telekomunikace, počítačové programování a poradenství a související činnosti, informační činnosti20,77%
Výroba počítačů, elektrických zařízení, elektronických a optických přístrojů a zařízení 17,65%
Vědecký výzkum a vývoj17,51%
Finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijních fondů8,61%
Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků6,90%
Výroba ropných produktů, chemikálií a léčiv5,23%
Činnosti v oblasti nemovitostí4,70%
Velkoobchod a obchod a opravy motorových vozidel2,37%
Pojištění a penzijní fondy a pomocné činnosti související s finančními činnostmi2,26%
Výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků2,20%
Zpracování diamantů1,47%
Služby pro řízení podniků a poradenství v oblasti řízení1,22%
Stavebnictví1,17%
Výroba strojů a zařízení1,14%
Jiná výroba1,07%
Výroba pryžových a plastových výrobků1,02%
Architektonické a inženýrské činnosti a technické zkoušky a analýzy0,60%
Výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení0,55%
Výroba textilu, oděvů, usní a souvisejících výrobků a zpracování kůže0,45%
Maloobchod, kromě motorových vozidel a motocyklů0,42%
Ubytovací služby0,38%
Reklama a průzkum trhu0,37%
Výroba jiných, nekovových produktů0,32%
Pronájem a operativní leasing0,24%
Výroba a vysílání filmů, televize, rádio a hudba0,22%
Služby ve zdravotnictví0,17%
Právní a účetnické činnosti0,15%
Lodní a letecká doprava, skladování a vedlejší činnosti v dopravě0,14%
Publikační činnost0,13%
Výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků a nábytku, papíru a výrobků z  papíru0,08%
Administrativní, kancelářské podpora a jiné podpůrné činnosti pro podnikání0,08%
Vzdělávání0,07%
Bezpečnostní a pátrací činnosti, služby související se stavbami a úpravou krajiny0,06%
Další obchodní služby0,06%
Tvůrčí, umělecké a zábavní, knihovny, archivy a sběratelské činnosti0,05%
Činnosti sdružení a spolků0,05%
Hazardní hry a sportovní aktivity0,05%
Ústavní péče a sociální péče0,03%
Personalistika a činnosti související se zaměstnáním0,03%
Celkem100,00%

V letech 2014 až 2017 rozhodla izraelská vláda o rozsáhlé privatizaci. V Izraeli stále existuje velké množství státních podniků s celkovými tržbami přesahujícími 75 miliard šekelů (1 NIS = cca. 7,06 Kč). Kabinet rozhodl o postupném prodeji podílů ve státních společnostech v hodnotě 15 mld. NIS, a to až do výše 49%. Privatizace prostřednictvím emise na hlavním akciovém trhu probíhala v období let 2016-2019. Přístavy a zbrojařské firmy jsou prodávány ve veřejné soutěži mimo akciové trhy. Cílem izraelské vlády je také vytvoření nového mechanismu, který by umožnil méně politizovanou volbu členů dozorčích rad. Mimořádné příjmy státního rozpočtu jsou použity na financování podpory bydlení pro mladé rodiny a na obsluhu státního dluhu, resp. jeho snížení.  V první etapě zahrnoval prodej společnosti Izraelské plynovody, přístav v Ašdodu, Izraelskou poštu, Izraelský vojenský průmysl (Israel Military Industries) a několik menších firem. Do druhé etapy rozhodla vláda o privatizaci Izraelských železnic, vodárenské firmy  Mekorot, přístavu v Haifě a Izraelského leteckého a vesmírného průmyslu (Israel Aerospace Industries). Ve třetí etapě by mělo být privatizováno „rodinné stříbro“, tj. zbrojařská firma Rafael a dominantní energetická společnost – Israel Electric Corporation. Přestože v Izraeli probíhá privatizace, účast českých subjektů je nepravděpodobná. Důvodem je skutečnost, že se jedná obvykle o privatizaci státních podílů na klíčových velkých společnostech, kde kromě preference domácích investorů (vč. stávajících spoluvlastníků s opčním právem) bude překážkou hlavně nedostatečná kapitálová pozice případných českých investorů. Izraelský stát ve většině případů hledá pro privatizované společnosti finančně silného strategického partnera.

Přímé zahraniční investice v Izraeli (členění dle země původu)
Spojené státy27,65%
Nizozemsko17,11%
Kajmanské ostrovy14,20%
Kanada5,80%
Maďarsko8,51%
Singapur5,22%
Spojené království4,40%
Lucembursko4,32%
Švýcarsko3,81%
Bermudy2,26%
Švédsko1,66%
Francie0,82%
Lichtenštejnsko0,50%
Irsko0,80%
Guernsey0,31%
Německo0,44%
Mexiko0,52%
Itálie0,37%
Belgie0,59%
Hong Kong0,15%
Uruguaj0,17%
Americké Panenské ostrovy0,07%
Gibraltar0,12%
Panama0,03%
Dánsko0,05%
Indie0,03%
Britské Panenské ostrovy0,09%
Svět celkem100,00%

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Izraelská vláda podporuje příliv zahraničních investic a snaží se o vytvoření co nejpříznivějších podmínek. Více než deset let již prakticky neexistují omezení a izraelská administrativa povoluje v podnikatelské činnosti až 100% zahraniční vlastnictví – výjimky tvoří obranný průmysl (zahraniční podíl není možný vůbec), mezinárodní telekomunikační služby (maximálně 74% zahraniční podíl) a bezdrátové telekomunikační služby (až 80% podíl). Zahraniční investice jsou především v gesci Ministerstva průmyslu, obchodu a práce resp. jeho agentur Israel Investment Authority a Investment Promotion Center, které napomáhají komunikaci mezi investory a izraelskými subjekty. Schvalování zahraničních investičních projektů, které se ucházejí o statut umožňující poskytnutí investičních výhod, provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V Izraeli neexistují ani žádná omezení pro nerezidenty týkající se nákupu nemovitostí či cenných papírů. Pro zahraniční investory je neopominutelným pozitivním faktorem skutečnost, že Izrael má uzavřenu řadu dohod o volném obchodu. Izraelská vláda vytváří obecně výhodné podmínky pro investování, obzvláště do okrajových méně rozvinutých oblastí země. Preferuje přitom investiční projekty (zahraniční i domácí), které jsou proexportní, prorůstové, zaměřené na vývoj nových technologií (high-tech), které vytvářejí nové pracovní příležitosti nebo které jsou situovány v méně rozvinutých částech země. Geografické preference jsou přitom odstupňovány podle tří zón, z nichž prioritní je vládou označovaná oblast A zahrnující Negevskou poušť, oblast Horní Galileje, údolí Jordánu a Jeruzalém (v hlavním městě pouze pro hi-tech projekty). Dále následují regiony v Dolní Galileji a na severní části Negevu (oblast B). Ostatní části země nejsou preferovány např. hustě obydlená oblast okolo Tel Avivu a podél pobřeží Středozemního moře (všechno oblast C). V jednotlivých oblastech jsou i vybrané lokality mající vyšší stupeň priority než okolí.

Na základě individuálního posouzení jednotlivých projektů pak příslušné orgány mohou poskytnout dva typy výhod:

  • Grantové programy administrované Ministerstvem průmyslu, obchodu a práce
  • Daňové programy spravované jednotlivými daňovými ředitelstvími

Rozsah výhod závisí na velikosti investice (v zásadě se jedná o tři skupiny investic: do 140 mil šekelů, 140 – 500 mil. šekelů a nad 500 mil šekelů). Granty na výstavbu a nákup zařízení mohou dosáhnout 10 – 24% z hodnoty investice, daňové úlevy nebo prázdniny mohou činit 2 – 10 let, další pobídky mohou mít formu úvěrových garancí, zrychlených odpisů nebo exportních úvěrů. Zahraniční investory se vláda snaží přilákat dodatečnými výhodami pro firmy, kde drží alespoň 25% podíl. Uplatňuje se pro ně snížená daň z dividend (15%) a z příjmů právnických osob (10 – 25% dle podílu zahraničního kapitálu).

Celý systém podpor je doplněn rovněž soustavou grantů pro tvorbu nových pracovních míst. Maximální podpora na jedno nově vzniklé pracovní místo činí přibližně 440 USD měsíčně, přičemž je ohraničena maximálním vyplaceným limitem ve výši 26 000 USD na zaměstnance (je tedy poskytována maximálně pět let). K získání této podpory musí investor vytvořit minimálně 25 nových pracovních míst v oblasti A nebo 50 nových pracovních míst v oblasti B. Zcela speciální pozornost věnuje Izrael nadnárodním společnostem s celosvětovým ročním obratem přesahujícím 3 mld. USD. Pro takovéto významné investory nabízí při minimální investici 130 mil. USD nulovou podnikovou a dividendovou daň po dobu deseti let.

Významným prvkem podporujícím příliv zahraničního kapitálu je rozvinutý kapitálový trh, byť s určitými omezeními. Vysokou úroveň odpovídající standardům USA má regulace trhu prostřednictvím Israel Securities Authority (ISA). ISA také účinně prosazuje plnění informačních povinností emitenty. Hlavním domácím a jediným veřejným trhem cenných papírů je v Izraeli Telavivská burza (TASE – Tel Aviv Stock Exchange). Kromě toho je celá řada cenných papírů předních izraelských společností (především nejvýznamnějších holdingů a hi-tech firem) obchodována na burze v New Yorku, resp. na americkém trhu Nasdaq. Důsledkem je značná citlivost izraelské ekonomiky na výkyvy na amerických kapitálových trzích, která se spolupodepsala na jejím propadu v posledních dvou letech. Od roku 2000 je též možná dvojí kotace cenných papírů izraelských firem jak na americkém, tak na izraelském trhu.

Detailní informace pro investory a potenciální zájemce o investiční pobídky:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tel Avivu (Izrael) ke dni 15.5.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem