Izrael: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Ekonomický přehled

Izraelská ekonomika prošla za 72 let existence Státu Izrael dramatickým vývojem a navzdory svému mládí (či možná právě proto) je izraelské hospodářství dneška diametrálně odlišné od ekonomiky země na počátku 50. let. Počáteční dekády se vyznačovaly především vysokým stupněm etatizace. To bylo do značné míry zapříčiněno tím, že Stát Izrael vznikal „shora“ a státní aparát musel aktivně působit i v oblastech, kde o to příliš nestál. Energetika, telekomunikace, námořní plavba, petrochemický průmysl, bankovnictví a další sektory hospodářství byly plně pod kontrolou vlády se všemi negativy z toho vyplývajícími (malá efektivita, respektive výkonnost ekonomiky, ale i nebývale silný vliv odborů).

Zlom nastal přibližně v polovině 80. let, kdy se vláda uchýlila k radikálnímu stabilizačnímu programu zaměřenému především na potření tehdejší hyperinflace a částečné strukturální reformy. Ty se protáhly až do 90. let, kdy kabinet přistoupil k systematické, postupné privatizaci. Mezi lety 1990 a 2017 bylo dle dostupných údajů prodáno více než 110 státních firem, kumulované privatizační příjmy dosáhly výše 17 mld. USD. Od poloviny 90. let se také datuje období solidního růstu HDP, které přetrvává až dodneška. Od poloviny devadesátých let roste HDP v průměru o cca 4 % ročně. Dlužno podotknout, že růstu do značné míry napomohl relativně vysoký populační přírůstek, HDP na hlavu rostlo tempem “pouhých” 1,7 %. Tento růst byl však počátkem roku 2020 přerušen epidemií nového koronaviru, v důsledku jejíchž ekonomických dopadů tento rok IMF předpokládá propad izraelského HDP o 6,3 %.

Ačkoli se na světovém HDP podílí v současnosti pouze z 0,51 %, izraelské hospodářství je charakteristické vysokou technologickou úrovní produkce a značně převyšuje ekonomiky svých blízkovýchodních sousedů. Země je členem OECD a řadí se mezi hospodářsky nejvyspělejší státy světa. Vzhledem k malému vnitřnímu trhu a nemožnosti obchodovat v rámci regionu je pro Izrael mimořádně důležitý export. Otevřená izraelská ekonomika je tak životně závislá na obchodování s geograficky vzdálenými zeměmi. Dalšími typickými znaky izraelské ekonomiky jsou i nadále vysoký podíl výdajů státního rozpočtu na tvorbě HDP (a to nejen z důvodu masivních výdajů na obranu). Sektor služeb vytváří největší část HDP, následuje průmysl a stavebnictví, podíl zemědělství na tvorbě HDP postupně klesá a pohybuje se kolem 2 %. Rozhodujícím průmyslovým odvětvím je zpracovatelský průmysl, který se orientuje především na obory s vysokou mírou přidané hodnoty.

Věda, výzkum a inovace

Izrael se řadí mezi státy s největším podílem investic do oblasti R&D vzhledem k HDP na světě. Podle posledních dostupných statistik OECD investoval Izrael v roce 2018 celkem 4,94 % svého HDP do civilního R&D. To je absolutně nejvyšší číslo ze všech zemí OECD.  Téměř 85 % těchto investic pocházelo z privátní sféry. Izraeli se přezdívá také „Start-up Nation“, neboť v zemi funguje okolo 6 400 aktivních start-upů v různých stádiích vývoje (Seed, A round, B round, C round). Nelze opomenout ani skutečnost, že v zemi sídlí na 375 vývojových center nadnárodních korporací včetně gigantů jako Intel či PayPal, přičemž více než 150 z nich bylo založeno teprve v posledních čtyřech letech.

Podle zprávy izraelské neziskové organizace Start-up Nation Central aktivně funguje v izraelském prostředí z května 2020 na 490 soukromých Venture Capital fondů z Izraele i zahraničí (zejména USA), kteří investují do místních start-upů. Nejvíce investic proudí do sektoru ICT&software development, v jehož rámci se zvyšuje podíl investic zejména do start-upů, jež se zaměřují na oblast kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, analýzu tzv. big dat, internet věcí (IoT) a fin-tech nástroje. Narůstá počet start-upů v segmentech Průmyslu 4.0, umělé inteligence, virtuální reality a technologií block-chain. Z dalších sektorů se rozvíjí také oblast přírodních věd, zejména v segmentu e-Health a analýz velkých objemů zdravotnických dat. Rychle narůstá také počet firem v oblasti tzv. smart mobility. Vlivnou českou stopu v tomto segmentu úspěšně zanechala také ŠKODA AUTO DigiLab, která v květnu 2018 v Tel Avivu společně s izraelským dovozcem vozů ŠKODA, společností Champion Motors, zřídila Joint Venture, jež se zaměřuje na tech-scouting inovativních technologií na izraelské scéně. Ty nejzajímavější z nich jsou pak testovány přímo ve výrobě v Mladé Boleslavi.

Izraelská vládní podpora do oblasti inovací je realizována prostřednictvím dvou hlavních institucí: Podporu excelence vědeckých výzkumných týmů má na starosti izraelské ministerstvo pro vědu, technologie a vesmír; podporu R&D na úrovni firem pak Izraelská inovační autorita (IIA), která spadá pod ministerstvo ekonomie. Obě instituce spolupracují s partnery v ČR na přípravách společných výzev v základním i aplikovaném výzkumu.

Základní i aplikovaný výzkum jsou v Izraeli na velmi vysoké úrovni. Izraelské univerzity jako Technion, Tel Aviv University, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě či Weizmannův institut věd se pravidelně umísťují na předních příčkách mezinárodních srovnávacích žebříčků. Izrael se v oblasti vědy pyšní také několika nositeli Nobelovy ceny. Patří mezi ně například prof. Daniel Shechtman z Technionu za objev kvazi-krystalů (2011) či prof. Ada Yonath z Weizmannova institutu věd za výzkum struktury ribozomu (2009).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Stát Izrael
  • Medinat Jisrael (hebrejsky)
  • Daulat Isrá´íl (arabsky)
  • State of Israel (anglicky) 

Izrael je parlamentní demokracie se silnými pravomocemi předsedy vlády. Všem občanům umožňuje v poměrech Blízkého východu nebývalou míru osobní svobody a prosperity. Jedná se o jedinou demokracii západního střihu v blízkovýchodním prostředí.

Hlavou státu je prezident volený parlamentem (Kneset) na jedno sedmileté období. Prezident pověřuje člena Knesetu sestavením vlády, podepisuje zákony a mezinárodní smlouvy, má právo udělovat amnestii, schvaluje jmenování soudců, guvernéra centrální banky a státního kontrolora (který vede nejvyšší kontrolní úřad a zastává i funkci ombudsmana). Prezident nesmí bez souhlasu vlády opustit území státu a každý jím podepsaný oficiální dokument, s výjimkou dokumentů souvisejících se sestavováním nové vlády, musí být kontrasignován premiérem nebo vládou pověřeným ministrem. V poslední prezidentské volbě 10. června 2014 byl v dvoukolové volbě zvolen desátým prezidentem kandidát strany Likud Reuven Rivlin, který od 24. července 2014 ve funkci nahradil Šimona Perese.

Jednokomorový 120-členný Kneset je volen na čtyřleté období celostátním poměrným systémem. Podmínkou vstupu strany do Knesetu je překročení prahu 3,25% platných hlasů. Vládu sestavuje předseda vítězné strany, nebo poslanec, který má největší šance na získání parlamentní podpory. Členy vlády jmenuje prezident, podmínkou nicméně je, aby byl člen vlády rovněž poslancem Knesetu.

Po vládní krizi na sklonku roku 2018 Kneset rozhodl o vypsání předčasných voleb na duben 2019. Po těchto volbách vyzval prezident Rivlin stávajícího předsedu vlády Benjamina Netanjahua, jehož strana Likud obdržela největší počet hlasů (26,46% hlasů a 35 mandátů vs. Modro-bílá strana s 26,13% hlasů a 35 mandáty), aby vytvořil vládní koalici. Z důvodu velkých názorových rozkolů mezi levicí a pravicí však Benjamin Netanjahu ani Benny Gantz, vůdce Modro-bílé strany, nebyli schopni dosáhnout této 61- nebo více-sedadlové parlamentní většiny. Poprvé v izraelské historii tak nebyl žádný politický vůdce schopen vybudovat koalici v rámci přiděleného času a výsledkem bylo rozpuštění 21. Knesetu a druhé volby o půl roku později, 17. září 2020. Výsledkem těchto voleb byla stejná patová situace se stejnými důsledky – tedy rozpuštění 22. Knesetu a vypsání třetích voleb za méně než rok, na 2. března 2020. Volební účast v těchto volbách dosáhla 71,5%.

 Volby do 23. Knesetu (2.března 2020)

 počet hlasůprocenta počet mandátů změna
 Likud 1,352,449 29,46 36 +4
Modro-bílá strana (Kahol Lavan) 1,220,381 26,59 33 0
Joint List  581,507 12,67 15 +2
Šas (Sefardští strážci Tóry) 352,853 7,69 9 0
Sjednocený judaismus Tóry (Jahadut hatora hameuchedet) 274,437 5,98 7 0
 Labor-Gesher-Merec  267,480 5,83 7 -3
 Jisrael Bejtenu (Izrael náš domov) 263,365 5,74 7 -1
 Yamina (Spojenectví pravicových stran) 240,689 5,24 6 -1

 Dne 20. dubna podepsali Benjamin Netanjahu a Benny Gantz vytvoření vlády národní jednoty (35. vlády Izraele), která by měla tuto politickou krizi ukončit. Dle této dohody o sdílení moci zůstane Netanjahu ve funkci dalších 18 měsíců, poté předá premiérské křeslo Gantzovi na zbytek trvání tříletého období. Knesset této vládě národní jednoty, jež je nevětší vládou v historii země, vyslovil důvěru dne 17.5.2020.  

Složení vlády Jméno ministra Politická strana
PremiérBenjamin NetanyahuLikud
Ministr obrany (druhé funkční období: Premiér)Benny GantzModro-bílá strana
Ministr zahraničních věcí (druhé funkční období: Ministr obrany)Gabi AshkenaziModro-bílá strana
Ministr financíYisrael KatzLikud
Ministr spravedlnostiAvi NissenkornModro-bílá strana
Ministr pro veřejnou bezpečnostAmir OhanaLikud
Ministr zdravotnictvíYuli EdelsteinLikud
Ministryně dopravy (druhé funkční období: Ministryně zahraničních věcí)Miri RegevLikud
Ministr školstvíYoav GallantLikud
Ministr vnitra a ministr pro rozvoj Negevu a GalilejeAryeh DeryŠás
Ministr hospodářstvíAmir PeretzStrana práce
Ministr cestovního ruchuAsaf ZamirModro-bílá strana
Ministr stavebnictvíYaakov LitzmanSjednocený judaismus Tóry
Ministr práce a sociálních služebItzik ShmuliStrana práce
Ministryně pro informace a strategické záležitostiOrit Farkash-HacohenModro-bílá strana
Ministr komunikacíYoaz HendelDerech Eretz
Ministr energetikyYuval SteinitzLikud
Ministryně pro imigraci a absorpciPnina Tamano-ShataModro-bílá strana
Ministryně kultury a sportuHili TropperModro-bílá strana
Ministryně sociální spravedlnostiMeirav CohenModro-bílá strana
Ministr pro diasporuOmer YankelevichModro-bílá strana
Ministr zemědělství a rozvoje venkovaAlon SchusterModro-bílá strana
Ministryně pro rozvoj komunitOrli Levi-AbekasisGesher
Ministr pro náboženské záležitostiYaakov AvitanŠás
Ministr pro záležitosti JeruzalémaRafi PeretzŽidovský domov
Ministr vědy, technologie a vesmíruYizhar ShaiModro-bílá strana
 Ministryně pro osadnické záležitosti (druhé funkční období:  bude nahrazena Tzachi Hanegbi z Likudu)Tzipi Hotovely Likud
 Ministr pro regionální spolupráciGilad Erdan Likud
 Ministr zpravodajských záležitostíEli Cohen Likud
 Ministr životního prostředíGila Gamliel Likud
 Ministr vysokého školství a vodních zdrojů (druhé funkční období: Ministr dopravy)Zeev Elkin Likud
 Ministr ministerstva obranyMichael Biton Modro-bílá strana

Ministr pro digitální technologie a cyber, Ministr zodpovědný za styk mezi kabinetem a Knessetem

David Amsalem Likud

Ministr bez portfolia

Tzachi HanegbiLikud

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Obyvatelstvo:

  • počet obyvatel 9,152 mil. (odhad Central Bureau of Statistics z února 2020)
  • hustota obyvatelstva 413/km2
  • podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 63,13% obyvatel nad 15 let
  • přirozený přírůstek v r. 2019: 1,48%
  • gramotnost: 97,8 % (muži 98,7%, ženy 96,8%)

Věková struktura:

  • 0 –14 let 27,26%
  • 15 –64 let 61,2%
  • nad 65 let 11,54%

Očekávaná průměrná délka života:

  • muži – 81,1 roků
  • ženy – 84,4 roků

Národnostní složení:

  • Židé 74,1%
  • Arabové 21%
  • Ostatní 4,9%

Deklarace nezávislosti ze dne 14.5.1948 zaručuje náboženskou svobodu a rovnoprávnost občanů bez ohledu na vyznání, současně však vyhlašuje Izrael jako židovský stát. Židovské svátky jsou i svátky státními, dva vrchní rabíni (aškenázského a sefardského směru) patří k vysokým státním představitelům. Většina obyvatel (74,1%) se hlásí k judaismu různých směrů a různého stupně dodržování náboženských pravidel. Druhou největší skupinou jsou muslimové (17,5%), převážně sunnité. Významné jsou menšiny křesťanů různých denominací (2% populace; 80% z nich je arabské národnosti) a drúzů (1,6%) soustředěných v několika komunitách na severu Izraele.

Úřední jazyky:

  • hebrejština
  • arabština

Další běžně užívané jazyky:

  • angličtina
  • ruština

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Aktuální makroekonomická situace

Podle údajů zveřejněných Izraelským ústředním statistickým úřadem (CBS) vzrostla v roce 2019 izraelská ekonomika o 3,3%. HDP na hlavu loni vzrostl o 1,3% přičemž v běžných cenách dosáhl 43 600 USD na hlavu. Tahounem růstu HDP bylo zvýšení soukromých výdajů o 3,9%. S přihlédnutím k nárůstu počtu obyvatel v roce 2019 vzrostla soukromá spotřeba o 2%. Výdaje na potřeby domácností, jako jsou nájemné, voda, plyn, elektřina, potraviny a služby, vzrostly o 1,7%. Veřejné výdaje se v roce 2019 zvýšily o 4,1%. Schodek veřejných financí tak dosáhl 45,7 miliardy NIS (přibližně 13,23 miliard USD), což představuje nárůst z 38,1 miliardy NIS (přibližně 11 miliard USD) v roce 2018. Schodek běžného účtu činil 3,2% HDP, oproti 2,9% v roce 2018.
  • Růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) Izraele od roku 2006 konsistentně překonává průměr OECD. To je z velké části díky konkurenceschopnému technologickému sektoru, který přitahuje do země nadnárodní společnosti. Pro rok 2020 předpokládá MMF propad izraelské ekonomiky o 6,3% v důsledku dopadu světové pandemie koronaviru a návrat na úroveň růstu z roku 2019 až v roce 2022. Hlavním motorem ekonomiky by měl i do budoucna být výkonný high-tech sektor, který se v posledních letech stal páteří izraelského hospodářství. S ekonomickým růstem souvisí také zemní plyn, jehož těžba každoročně přispěje ke zvýšení HDP o několik desetin bodu. Dle OECD by do roku 2040 mohla těžba této suroviny k celkovému HDP přispět až 10-ti procenty.
  •  Nezaměstnanost od roku 2004 setrvale klesá a před propuknutím pandemie koronaviru v Izraeli (březen 2020) činila pouze 3,4 %. Nárůst zaměstnanosti má významný dopad na pokračující konvergenci životní úrovně v Izraeli s nejvyspělejšími ekonomikami. Podíl nízkopříjmových pracujících je nicméně vysoký a dále stoupá. Je to i proto, že izraelští Arabové a ultraortodoxní Židé jsou kvůli jejich nižšímu vzdělání a omezeným dovednostem odkázaní přijmout hůře placená pracovní místa. Právě z tohoto důvodu je v Izraeli míra chudoby jedna z nejvyšších mezi členskými zeměmi OECD.
  • Navzdory tomu, že tvoří přibližně 20 % obyvatelstva, představují izraelští Arabové pouze 1,4 % pracovního trhu. Ultraortodoxní Židé tvoří přibližně 10 % obyvatelstva, ale na zaměstnanosti v rychle rostoucím technologickém sektoru se podílí pouze z 0,7 %. Tyto dvě společenské skupiny přitom budou v roce 2059, kdy počet obyvatel Izraele dosáhne podle analýz Statistického úřadu 18,5 milionů, ve společnosti pravděpodobně převládat (demografické odhady uvádí rozpětí 16-40 % pro ultraortodoxní Židy, resp. 15-34 % pro izraelské Araby).
  • Zadlužení státu od roku 2003 až do propuknutí pandemie klesalo a v současné době je v poměru k HDP na úrovni 60 %, zatímco ve stejném období stoupl průměr veřejného zadlužení v zemích OECD na nynějších více než 110 %. Pro lepší ilustraci – v roce 2003 dosahoval státní dluh k HDP poměru 105 %). Přibližně 41 % vládních dluhopisů je v držení zahraničních věřitelů. Ministerstvo financí potvrdilo, že v loňském roce stát hospodařil s deficitem 3,7% HDP, tedy o 0,9 procentního bodu výše, než původně plánovaný schodek 2,9 % HDP. Současná legislativa ukládá vládě snižovat plánovaný rozpočtový schodek každoročně o čtvrt procentního bodu, a to až po dosažení „udržitelného“ deficitního hospodaření na úrovni -1,5 % HDP v roce 2024.

 

2015

2016

 2017

 2018   

2019

HDP (mld.USD)*

304 321 334 094350 610370 722395 100

HDP/obyvatele. (USD)**

34 116 34 51136 34041 40043 600

Růst HDP (%)

2,54,0 3,33,23,3

Nezaměstnanost (%)

5,2 4,34,243,9

Inflace (%)

-1,00,3 0,410,3

Očekávaný vývoj v roce 2020

Mezi největší sociálně-ekonomické výzvy vlády v roce 2020 bude patřit boj s ekonomickými důsledky koronavirové krize. Dle odhadu MMF dojde v roce 2020 k propadu izraelského HDP o 6,3% a k nárůstu nezaměstnanosti na 12%. Z těchto důvodů vláda schválila balíček na oživení ekonomiky v kumulované výši 86 mld. NIS. Součástí balíčku jsou rovněž projekty související s modernizací dopravní infrastruktury ve výši 1,1 mld. NIS, jež by mohly skýtat příležitosti pro české firmy.

Mezi další sociálně-ekonomické výzvy vlády patří větší zapojení ortodoxních a ultraortodoxních Židů (haredim), jejichž podíl na populaci setrvale roste, do ekonomických aktivit. Mezi další sociálně ohrožené skupiny obyvatelstva patří tradičně izraelští Arabové (zejména ženy), beduínské komunity, Falašové (etiopští Židé) a další přistěhovalci zejména z Afriky.

Radikální změny, kterými během posledních tří let prošla řada blízkovýchodních zemí (sousedy Státu Izrael z toho nevyjímaje), vyvolávají u některých komentátorů a analytiků příležitostné obavy z možných negativních dopadů na Izrael, konsekventně pak i jeho ekonomiku. Zkušenosti posledních let nicméně jasně ukazují, že hospodářský růst je stavem a intenzitou okolních konfliktů či izraelsko-palestinského konfliktu a turbulencemi na Palestinských autonomních územích ovlivňován jen minimálně, lokální konflikty (např. operace Ochranné ostří v létě 2014) se negativně odrážejí především na příjmech z cestovního ruchu.

V ekonomické oblasti bude vláda pokračovat v investicích do infrastrukturních projektů (především pak výstavba nových železničních a silničních tras). Lze předpokládat, že postupně budou prosazovány kroky namířené proti přílišné koncentraci v některých sektorech, řada z nich má oligopolní či dokonce monopolní podobu, což je předmětem čím dál tím častější kritiky veřejnosti i odborných kruhů. Do budoucna by se tak mohly mj. otevírat nové příležitosti pro zahraniční exportéry.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Ministerstvo financí potvrdilo, že v loňském roce stát hospodařil s deficitem 3,7% HDP, tedy o 0,9 procentního bodu výše, než původně plánovaný schodek 2,9 % HDP. Z důvodu přetrvávající politické krize a neexistence většiny v Knessetu, jež schvaluje Zákon o státním rozpočtu na nadcházející rok, nebyl státní rozpočet na 2020 sestaven. Od 1.1. 2020 tedy Izrael operuje na bázi rozpočtového provizoria, které umožňuje čerpaní 1/12 loňského rozpočtu každý měsíc roku letošního. Sestavení státního rozpočtu na r. 2020 (a r. 2021) bude jedním z hlavních úkolů 35. vlády Izraele.

Vládní výdaje (v mil. USD a běžných cenách)  

 

2015

2016 

2017 

2018

2019

Obecné veř. služby

9 879

10 874 

11 069 

11 829

12 247

Obrana

15 472

16 569 

17 256 

18 142

20 731

Civilní ochrana

3 563

5 426 

6 040 

5 855

5 481

Hospodářské záležitosti

6 175

5 047 

5 932 

6 250

7 952

Ochrana živ. prostředí

1 354

3 247 

4 223 

4 523

4 713

Podpora bydlení

963

1 824 

1 824 

2 387

2 975

Zdravotnictví 

11 065

11 258 

12 121 

12 831

13 114

Kultura a náboženství

3 395

4 237 

5 711 

6 324

6 874

Vzdělání

14 763

14 789 

14 905 

15 824

16 285

Sociální sektor

24 095

25 471 

25 971 

25 879

25 971

Celkem

90 724

98 742 

105 052

109 844

116 343

Zdroj: Central Bureau of Statistics   

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Běžný účet platební bilance je z izraelského pohledu dlouhodobě kladný. Obecně pak platí, že záporné saldo zahraničního obchodu je vykompenzováno přebytkem na účtu služeb. Izrael je příjemcem pravidelných dávek americké vojenské pomoci. Na základě tzv. Druhého desetiletého plánu schváleného v roce 2007 poskytly Spojené státy Izraeli v letech 2009-2018 úhrnem 30 mld. USD. Pro období 2019-2028 byla americká vojenská pomoc Izraeli navýšena na 38 mld. USD. Nová dohoda ale znamená pro Izrael určitá omezení při nakládání s americkými penězi. Zatímco dosud mohl prostředky z USA použít i k nákupu vojenské techniky vlastní výroby, nově za ně bude muset nakupovat pouze americkou výzbroj. Izrael také už nebude moci v americkém Kongresu žádat o další pomoc mimo dohodnuté roční příspěvky.

Platební bilance (v mil. USD)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Běžný účet

Příjmy

 113 149

116 924

125 075

129 009

127 637

Výdaje

 97 623

105 574

116 733

119 492

113 299

Bilance

15 526

11 350

8 342

9 517

14 338

Kapitálový účet 

Bilance

 2 191

2 174

1 827

2 816

2 220

Celkem běžný + kapitálový účet

 17 717

13 524

10 169

12 333

16 558

Finanční účet 

Investice v zahraničí

23 459

25 110

29 906

19 681

25 352

Investice v Izraeli

9 446

18 012

17 057

18 277 

22 779

Celkem finanční transakce

14 301

7 098

9 849

1 402

2 573

Celková zadluženost izraelské vlády v loňském roce pokračovala v dlouhodobém poklesu na aktuálních 60% HDP. Pro srovnání, před patnácti lety dosahoval veřejný dluh úrovně 81% HDP. Podle Ministerstva hospodářství byl pokles míry zadlužení k HDP v roce 2019 způsoben makroekonomickými faktory, které se projevily vysokou nominální mírou růstu, jakož i tržními faktory, zejména výrazným zhodnocením izraelského šekelu vůči americkému dolaru a euru a nízká míra inflace v Izraeli. V roce 2020 lze v souvislosti se světovou pandemií COVID-19 a přijatým krokům k podpoře ekonomiky očekávat zvýšení veřejného dluhu Izraele, dle odhadu EIU na 70%.

  Veřejný dluh k HDP Zahraniční zadluženost k HDP
 2019 60,00 % 26,18%
 2018  61,00 % 24,83%
 201760,80%  25,90%
 2016 62,20%  28,60%
 2015  64,10%  30,00%

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Hlavní bankovní skupiny:

  • Bank Hapoalim Ltd.
  • Bank Leumi Ltd.
  • United Mizrahi Bank Ltd.
  • Israel Discount Bank Ltd.
  • First International Bank of Israel Ltd.

Největší pojišťovny:

  • Clalit Insurance
  • Migdal Holding
  • Israel Phoenix
  • Harel Insurance Investments
  • Menorah

Postavení finančních institucí v izraelském hospodářství ilustruje celkový žebříček ekonomicky nejsilnějších firem sestavený v roce 2019 agenturou Dun&Bradstreet Israel. Ten přisuzuje Bance Leumi (výnosy 13,7 mld. šekelů, více než 10 tis. zaměstnanců) čtvrté místo. Banka Hapoalim (výnosy přes 13,1 mld. šekelů, více než 9 tisíc zaměstnanců) je v tomto žebříčku firem na pátém místě. Pojišťovny Harel Insurance Investments a Migdal Holding jsou mezi všemi izraelskými společnostmi na jedenáctém, resp. dvanáctém místě.

Fungování bankovního a pojišťovacího sektoru

Izraelský bankovní systém lze označit za moderní a rozvinutý. Jádro systému je koncentrováno okolo omezeného počtu bankovních skupin pod dohledem centrální Bank of Israel založené v roce 1952, která ze zákona plní standardní funkce bankovního dozoru, spravuje devizové rezervy, vydává mince a bankovky. Je zcela nezávislá na vládě, guvernér banky slouží i jako kabinetní poradce.

Izraelské banky bývají právem kritizovány pro svoji obchodní politiku, která klienty nemotivuje k ukládání depozit. Úrokové sazby jsou nízké až zanedbatelné a poplatky spojené se správou účtů a bankovními transakcemi naopak značně vysoké (dle některých průzkumů nejvyšší na světě) a nepřehledné. Poplatky tvoří tři čtvrtiny provozních příjmů bank. Navíc na rozdíl od vyspělých zemí nejsou vklady v izraelských bankách ze zákona pojištěny proti defraudaci resp. úpadku banky. Banky se pojišťují v omezeném rozsahu samy a důsledky případných úpadků řeší izraelský stát ad hoc. Díky snaze státu o udržení stability systému se ovšem klienti odškodnění zatím vždy domohli.

Izraelské banky získávají asi dvě třetiny svých příjmů od privátní klientely, zatímco podnikatelská sféra se těší výhodnější poplatkové a úrokové politice. To odráží tvrdší konkurenci v úsilí udržet si podnikatelskou klientelu. V Izraeli je asi 50 bankovních organizací (20 komerčních bank, obchodní, hypotéční a investiční banky a další specializované finanční instituce). Dvě největší bankovní skupiny, Bank Hapoalim a Bank Leumi kontrolují po jedné třetině trhu, o zbylou třetinu se dělí tři středně velké banky a malé banky specializované na určitý segment klientely. Tato výrazná koncentrace je důsledkem opatření přijatých po krizi v roce 1983, kdy stát odkoupil akcie největších bank. Později byly privatizovány banky Hapoalim, United Mizrahi a zčásti Leumi, akciové podíly dalších bank byly zčásti umístěny na burze. V roce 2004 vlastnil stát dosud 40 % podíl Bank Leumi a 56 % Discount, následně v letech 2005-2006 byly tyto podíly privatizovány.

Vysoký stupeň koncentrace kapitálu v rukou největších bank je činí velmi mocnými hráči v izraelské ekonomice i politice. Alespoň částečné oslabení jejich ekonomické moci přinesl zákon platný od počátku 2006 nařizující oddělení bank od finančních trhů, konkrétně zakazující vlastnictví či řízení investičních fondů a portfolií. Přestože je působení zahraničních bank v Izraeli povoleno, jejich přítomnost zůstává velmi omezená. Jedním z hlavních důvodů nezájmu o zřizování poboček je malý potenciál trhu maloobchodního bankovnictví. Zahraniční banky navíc nepotřebují k poskytování služeb velkým zákazníkům přímou přítomnost v teritoriu v podobě pobočkové sítě. Menší síť poboček si v Izraeli zřídila Citibank, HSBC a Deutsche Bank.

V oblasti pojišťovnictví existuje podobná koncentrace jako v bankovním sektoru. Pět největších skupin kontroluje asi 80% trhu. Pojišťovnictví je regulováno představitelem MF Izraele, tzv. “Commissioner of Insurance”.

Devizový trh je liberalizován a kapitálové trhy plně otevřeny zahraničnímu kapitálu. Akciové a derivátové trhy fungují dobře, peněžní a dluhopisové trhy se stále rozvíjí. Nedostatečná kapacita kapitálového trhu je způsobena dosud omezeným působením penzijních a zaměstnaneckých fondů, které investují zásadně do vládních dluhopisů. Jako jeden z důsledků tohoto stavu se uvádí též fakt, že je obtížná privatizace velkých státních podniků prostřednictvím burzy.

Vybrané finanční instituce:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Izraelský daňový systém tvoří 5 základních skupin daní – daň z příjmu, daň z kapitálových výnosů, daň z přidané hodnoty, pojistné na zdravotní pojištění a daň z nemovitostí. Téměř na všechny daně se vztahují určité úlevy a výjimky.

Přehled daňové struktury Státu Izrael

I. Daně z příjmu
I.1. Daň z příjmů fyzických osob (Personal Income Tax)
     
• daň se vybírá z příjmů plynoucích z aktivit v Izraeli
     
• progresivní daňová sazba ve výši 10 – 47 % se aplikuje na příjmy z mezd a platů a ze samostatné výdělečné činnosti, existuje možnost uplatnění různých odčitatelných položek
     
• kapitálové příjmy fyzických osob se zdaňují podle stejných principů jako v případě právnických osob – viz bod 2

I.2. Daň z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax)
    
• izraelské společnosti platí daň ze svých zisků v Izraeli a po celém světě, po odečtení příslušných nákladů dle mezinárodně uznávaných účetních principů, společnost je považována za izraelskou společnost, pokud je její činnost řízena a kontrolována ve státě Izrael nebo zřízena podle jejích zákonů
    
• pokud taková společnost zaplatila daň z příjmu právnických osob v zahraničí, bude částka zaplacená v zahraničí odečtena z plateb daně v Izraeli, aby se zabránilo dvojímu zdanění
    
• neizraelské společnosti jsou zdaněny pouze z příjmu z Izraele.
    
• sazba daně z příjmů právnických osob dnes činí 23%

II. Daně z kapitálových výnosů
II.1. Daň z dividend
    
• dividendy vyplácené izraelským fyzickým osobám a všem zahraničním příjemcům se zdaňují u zdroje sazbou 25 % (pokud akcionář drží méně než 10 % akcií) a sazbou 30 % (pokud akcionář drží více než 10 % akcií), pokud příslušná mezistátní smlouva nestanoví pro zahraniční subjekty jinak 
    
• dividendy vyplácené mezi izraelskými společnostmi jsou ze zdanění vyjmuty
II.2. Daň z výnosu kapitálového majetku (Capital Gains Tax)
     • zdaňování výnosů z cenných papírů: výnosy z cenných papírů (akcií a dluhopisů) kotovaných na telavivské burze a cenných papírů izraelských společností kotovaných na zahraničních burzách se zdaňují jednotnou sazbou ve výši 15 %, stejně zdaňují izraelští rezidenti i zahraniční cenné papíry obchodované na zahraničních burzách

II.3. Ostatní kapitálové příjmy
    
• úroky z bankovních depozit a spořících účtů rezidentů včetně zahraničních měn a účtů vedených v zahraničí jsou nově zdaňovány sazbou 15 %.

III. Dan z přidané hodnoty (VAT)
    
• nejkomplexnější nepřímá daň, vztahuje na většinu výrobků a služeb, včetně dováženého zboží a služeb
    
• 1.10.2015 došlo ke snížení DPH z 18 % na 17 % z finální prodejní ceny
    
• odvedená daň se podobně jako v ČR snižuje o DPH zaplacenou při nákupu vstupů
    
• některé položky jsou osvobozeny od DPH, například nezpracované ovoce a zelenina, zboží určené k vývozu a služby zahraničním rezidentům

IV. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění
    
• charakter daně mají též příspěvky národního pojištění (National Insurance Contribution/Bituach Leumi), které pokrývají též zdravotní pojištění
    
• zaměstnanec odvádí 3,5 -12 % ze své hrubé mzdy
    
• zaměstnavatel odvádí částku ve výši 3,45 -7,5 % vypočtenou z hrubé mzdy zaměstnance
    
• OSVČ platí 5,97% -17,83% z měsíčního příjmu do 43 370 NIS

V. Daňě z nemovitostí
V.1.Daň z nákupu nemovitostí (Acquisition Tax)
    
• progresivní sazba 0 – 10 % z nákupní ceny obytných nemovitostí v závislosti na ceně nemovitosti:
     • do 1 744 505 NIS – sazba 0%
     • 1 744 505– 2 069 205 NIS – sazba 3,5%
     • 2 069 205 – 5 338 290 NIS – sazba 5%
     • 5 338 290 – 17 794 305 NIS – sazba 8%
     • 17 794 305 NIS a více – sazba 10%

V.2. Daň ze zhodnocení pozemku/stavby (Betterment Tax)
     • daň ze zhodnocení pozemku či stavby v důsledku změny územního plánu nebo vydání stavebního povolení ve výši 50 % reálného zvýšení ceny
V.3. Daň ze zhodnocení nemovitosti (Property Appreciation Tax)
     • okolo 25 % z rozdílu prodejní a kupní ceny při prodeji nemovitosti
V.4. Daň z nájemného
     • vybrané nájemné z bytových prostor přesahující do částky 5.030 NIS je od daně osvobozeno, nájemné přesahující uvedenou částku se zdaňuje sazbou 10 %
     • vybrané nájemné z komerčních nemovitostí je zdaněno sazbou 30% z příjmu mínus uznané uznatelné náklady

VI. Ostatní daně
VI.1.  Clo
     • celní sazba je stanovena v celním sazebníku

     • pro výpočet celní sazby existuje několik metod: podle hodnoty zboží, specifického cla nebo kombinace obou metod při stanovení minimálních nebo maximálních sazeb
     • clo není českým exportérům na izraelský trh v souladu s asociační dohodou mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael vyměřováno

VI.2 Místní daň
     • municipální/místní daň (tzv. arnona) se vypočítává z užitné plochy nemovitostí a slouží k financování provozu místních úřadů i komunálních služeb (např. odvoz odpadů)

VI.3 Spotřební daň uvalená na dovozy (Purchase Tax on Imports)
     •  spotřební daň se vybírá z místně vyrobeného zboží a z dováženého zboží

     •  spotřební daň z místně vyrobeného zboží je vybírána z velkoobchodní ceny
     • spotřební daň z dovozu se vybírá od dovozce v přístavu a vypočítává se podle hodnoty zboží (pro celní účely) plus určité procento zvané TAMA (navýšení základu pro výpočet daně), což zvyšuje hodnotu dováženého produktu na jeho velkoobchodní cenovou základnu
     • jednotlivé sazby daně a koeficienty navýšení jsou uvedeny v celním sazebníku

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tel Avivu (Izrael) ke dni 15.5.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem