Japonsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Zdroj: ČSÚ (databáze zahraničního obchodu ČR)

Japonsko je podle aktuálního obratu 19. nejdůležitějším zahraničně-obchodním partnerem ČR (23. nejdůležitějším vývozním a 14. nejdůležitějším dovozním  partnerem), přičemž objem vzájemného obchodu vykazuje dlouhodobě mírný růst. Pro Japonsko je dle objemu exportu Česká republika na 39. místě, podle objemu dovozu na 51. místě. Obchodní bilance ČR s Japonskem je dlouhodobě pasivní. Mimo Evropu je Japonsko 4. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a 2. nejvýznamnějším exportním trhem v Asii.

Na objemu českého vývozu se nejvíce podílejí různá průmyslová zařízení, stroje a dopravní prostředky (čerpadla, motory, díly a příslušenství motorových vozidel, navigační přístroje), významným artiklem je průmyslové spotřební zboží (hračky, optické přístroje) a odpadní drahé kovy pro výrobu elektroniky. Tradiční a rostoucí položkou jsou potraviny a nápoje a zejména krmivo pro domácí zvířata. Japonsko také patří k největším odběratelům Žateckého chmele, který se dováží z ČR již přes sto let. V dovozu z Japonska jsou největší dovozní skupinou stroje a dopravní prostředky (kancelářské stroje, elektrická a telekomunikační zařízení, silniční vozidla a jejich části, stroje užívané v průmyslu) a dále průmyslové spotřební zboží (specializované přístroje). Významnými položkami jsou také kovové výrobky a výrobky z pryže. Vysoká hodnota japonských dovozů a relativně vysoký deficit vzájemného obchodu jsou zejména důsledkem japonských investičních aktivit v ČR. Japonské firmy pro své nové podniky v ČR často dováží japonské technologie, resp. existující japonské podniky v ČR uplatňují při výrobě vysoký podíl japonských komponentů. Vysoké dovozy japonských subdodávek však většinou nezatěžují naši celkovou obchodní bilanci, protože převážná část finálních japonských výrobků vyráběných v ČR je určena k následnému exportu.

Japonsko je zároveň dlouhodobě na jednom z předních míst v přílivu investic s vysokou přidanou hodnotou do ČR (2. největší zahraniční investor, pokud jde o celkovou hodnotu projektů zprostředkovaných agenturou CzechInvest v letech 1993 – 2019). Kumulovaná hodnota japonských investic dosáhla ke konci roku 2019 hodnoty téměř 4 mld. USD. Celkem 266 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 50 tisíc zaměstnanců a počet japonských výrobních firem na území ČR je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU. Z uvedeného celkového počtu se 111 japonských společností v ČR zabývá výrobou a 10 firem výzkumem a vývojem.

Největší japonskou investicí v ČR je společný projekt automobilek Toyota Motor Corporation a Peugeot Citroën. Kolínský závod TPCA na výrobu osobních automobilů, který byl oficiálně otevřen v r. 2005, je výší investice přes 1 mld. EUR jedním z největších investičních projektů ve střední Evropě a ČR přináší kromě cca 3 000 přímých pracovních míst i dalších cca 7 000 pracovních míst v návazných službách a u subdodavatelů. Podle aktuálních plánů převezme Toyota navíc počínaje rokem 2021 celý kolínský provoz pod svou správu.

Mezi další významné japonské investice patří společnosti Panasonic, Daikin, Denso, Toyoda Gosei, Hitachi, Mitsubishi Electric, JTEKT, KYB, Olympus či Shimano mající v ČR výrobu, dále také například Yamazaki Mazak, Rigaku nebo Konica Minolta, které v ČR umístily svá R&D zařízení.

Firma Asahi Group Holdings provedla v r. 2017 akvizici Plzeňského Prazdroje a dalších středo- a východoevropských značek (maďarský pivovar Dreher, rumunský Ursus, polská Kompania Piwowarska a slovenský Topvar) od společnosti SABMiller za celkem 7,3 miliardy eur (197,3 miliardy korun). Tato transakce je pro pivovar Asahi největší akvizicí v jeho dosavadní historii.

Zdroj: Česká národní banka

Struktura exportu a importu služeb

Ze souhrnné statistiky je zřejmé, že tradičně největší položkou, která přispívá k příjmové části bilance služeb ČR s Japonskem, je cestovní ruch. Tato položka dlouhodobě tvoří nadpoloviční většinu celkových příjmů. Druhou velkou položkou je doprava, následují technické a poradenské služby včetně výzkumu a vývoje, autorské a licenční poplatky a telekomunikační služby. Největší výdajovou položkou jsou taktéž dlouhodobě autorské a licenční poplatky.

Drtivá většina služeb je nabízena nebo poptávána na území ČR, jen malá část na území Japonska.
ZÚ Tokio v minulých letech zaznamenával poptávky z oblasti služeb jen zřídka. Nejčastěji jsou poptávky orientované na vývoj nových technologií, zejména z oblasti ochrany životního prostředí, zpracování odpadů, alternativních a obnovitelných zdrojů energie atd. Poptávající firmy někdy nabízejí i spoluúčast na dokončení vývoje výrobků (např. v oblasti softwaru).

České firmy působící v Japonsku:

Nejvíce zastoupeným oborem z hlediska zřizování poboček českých firem v Japonsku je bezkonkurenčně oblast informačních technologií. K firmám, majícím zde své přímé zastoupení, patří:

• Avast
• Moravia IT
• Flowmon Networks
• BellaDati
• Zoner Software
• INSTAR ITS
• LOGIS
• Memsource
• YSoft

Dále mají v Japonsku své přímé zastoupení například firmy z oblasti nanotechnologií (Elmarco), domácenského a dekorativního skla (Preciosa) nebo výroby šperků (Moshna).

Český vývoz do Japonska

K významným českým exportérům do Japonska patří firmy (firma – činnost):

• Tchecomalt Group – slad
• Bohemia Hop – chmel
• Obchodní sladovny Prostějov – slad
• Nová Huť Export – stavební a instalatérský materiál
• Nikom – ferovanad, sypké stavební hmoty, žáruvzdorné materiály
• IVAX – farmaceutické látky
• ČKD Blansko – hydroenergetika
• Meopta – průmyslová optika
• Tescan -elektronové mikroskopy
• Moser – sklo
• Preciosa – sklo
• Jablonex – bižuterie
• Austin Detonator – roznětky pro detonační nálože
• ŽĎAS – tvářecí stroje
• TON – sedací nábytek
• Linet – vybavení nemocnic
• Elmarco – stroje na výrobu nanovláken
• Mavel – turbíny pro malé vodní elektrárny
• Cink – turbíny pro malé vodní elektrárny

Vývoz českého zboží do Japonska je přitom často zajišťován japonskými dovozními firmami:

• Mitsubishi Corporation – chmel a slad
• E.A.T. Japan Ltd. – chmel a slad
• Kanematsu KGK Corporation – obráběcí stroje
• Japan Small Hydro – turbíny pro malé vodní elektrárny
• Optopia – optické přístroje
• FLE – vojenský materiál
• Kobe Bussan – potraviny
• Asahi Breweries – pivo Plzeňský Prazdroj
• Ikon Europubs – pivo Budějovický Budvar
• Pštros – piva a vína od lokálních českých producentů
• Union Liquors Co. – Becherovka
• P&M – sklo, dřevěné hračky, pivo, víno

Český dovoz z Japonska

Hlavními dovozci zboží z Japonska jsou obchodní pobočky významných japonských výrobců registrované v ČR (firma – činnost):

• Bridgestone CR – pneumatiky
• Canon CZ – kopírky
• Honda Česká republika – automobily
• Konica Minolta Photo Imaging Czech – technika na zpracování fotomateriálu
• Konica Minolta Business Solutions Czech – faxy, kopírky a fototechnika
• Olympus – fototechnika
• C&S – lékařské přístroje a fototechnika
• Panasonic CR – kancelářská technika
• Sony Czech – elektronika
• Toyota Motor Czech – automobily

Výměnou nót mezi velvyslanectvím Japonska v Praze (nóta ze dne 25. 3. 1994) a Ministerstvem zahraničních věcí ČR (nóta č.j. 88.048/94-MPO ze dne 21. 4. 1994) byla oběma stranami formálně potvrzena sukcese České republiky do smluv, které byly uzavřeny mezi Japonskem a bývalým Československem a měly účinnost ke dni jeho zániku.

Ekonomické vztahy mezi ČR a Japonskem se realizují na základě následujících smluv:

   •     Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oblasti daní z příjmu, Praha, 11.10.1977, vyhl. č. 46/1979 Sb..

   •     Smlouva mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení. Smlouva byla podepsána v Praze dne 21. února 2008 a vstoupila v platnost dne 1. června 2009. Aktualizována 1. 2. 2017.

   •     Dohoda mezi ČR a Japonskem o prodeji 40 milionů tun emisních jednotek, podepsáno v Praze dne 30. března 2009 (ČR využila získané prostředky v rámci programu Zelená úsporám). Následně v letech 2009–2012 na základě Dohod mezi vládou ČR a společností Mitsui & Co. japonská strana nakoupila dalších 50 miliónů tun emisních jednotek (Assigned Amount Unit – AAU).

Japonsko je vyspělou zemí a není tudíž příjemcem rozvojové spolupráce z ČR. Obě země příležitostně spolupracují na některých rozvojových projektech ve třetích zemích, jako tomu bylo například v Gruzii.