Japonsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Zdroj: ČSÚ (databáze zahraničního obchodu ČR)

Japonsko je podle aktuálního obratu 19. nejdůležitějším zahraničně-obchodním partnerem ČR (26. nejdůležitějším vývozním a 14. nejdůležitějším dovozním  partnerem). Pro Japonsko je dle objemu exportu Česká republika na 38. místě, podle objemu dovozu na 56. místě. Obchodní bilance ČR s Japonskem je dlouhodobě pasivní. Mimo Evropu je Japonsko 4. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a 2. nejvýznamnějším exportním trhem v Asii. Na českém vývozu do Japonska se nejvíce podílejí stroje a dopravní prostředky (čerpadla, motory, díly a příslušenství motorových vozidel, navigační přístroje), významným artiklem je průmyslové spotřební zboží (hračky, optické přístroje) a odpadní drahé kovy. Tradiční a rostoucí položkou jsou potraviny a nápoje a také krmivo pro domácí zvířata. Japonsko také patří k největším odběratelům Žateckého chmele, který se dováží z ČR přes sto let. V dovozu z Japonska jsou největší dovozní skupinou stroje a dopravní prostředky (kancelářské stroje, elektrická a telekomunikační zařízení, silniční vozidla a jejich části, stroje užívané v průmyslu) a dále průmyslové spotřební zboží (specializované přístroje). Významnými položkami jsou také kovové výrobky a výrobky z pryže. Vysoká hodnota japonských dovozů a relativně vysoký deficit vzájemného obchodu jsou zejména důsledkem japonských investičních aktivit v ČR. Japonské firmy pro své nové podniky v ČR často dováží japonské technologie, resp. existující japonské podniky v ČR uplatňují při výrobě vysoký podíl japonských komponentů. Vysoké dovozy japonských subdodávek však většinou nezatěžují naši celkovou obchodní bilanci, protože převážná část finálních japonských výrobků vyráběných v ČR je určena k následnému exportu.

Japonsko je zároveň dlouhodobě na jednom z předních míst v přílivu investic s vysokou přidanou hodnotou do ČR (2. největší zahraniční investor, pokud jde o celkovou hodnotu projektů zprostředkovaných agenturou CzechInvest v letech 1993 – 2018). Kumulovaná hodnota japonských investic dosáhla ke konci roku 2018 hodnoty 3,8 mld. USD. Celkem 260 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 50 tisíc zaměstnanců a počet japonských výrobních firem na území ČR je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU. Z uvedeného celkového počtu se 109 japonských společností v ČR zabývá výrobou a 11 firem výzkumem a vývojem. Největší japonskou investicí v ČR je společný projekt automobilek Toyota Motor Corporation a Peugeot Citroën. Kolínský závod TPCA na výrobu osobních automobilů, který byl oficiálně otevřen v r. 2005, je výší investice přes 1 mld. EUR jedním z největších investičních projektů ve střední Evropě a ČR přináší kromě cca 3 000 přímých pracovních míst i dalších cca 7 000 pracovních míst v návazných službách a u subdodavatelů. Mezi další významné japonské investice patří společnosti Panasonic, Daikin, Denso, Toyoda Gosei, Hitachi, Mitsubishi Electric, JTEKT, KYB, Olympus či Shimano mající v ČR výrobu, dále také například Yamazaki Mazak, Rigaku nebo Konica Minolta, které v ČR umístily svá R&D zařízení. Firma Asahi Group Holdings provedla v r. 2017 akvizici Plzeňského Prazdroje a dalších středo- a východoevropských značek (maďarský pivovar Dreher, rumunský Ursus, polská Kompania Piwowarska a slovenský Topvar) od společnosti SABMiller za celkem 7,3 miliardy eur (197,3 miliardy korun). Tato transakce je pro pivovar Asahi největší akvizicí v jeho dosavadní historii.

Zdroj: Česká národní banka

Struktura exportu a importu služeb

Ze souhrnné statistiky je zřejmé, že obchod se službami je charakteristický svou značnou proměnlivostí. Tradičně největší položkou, která přispívá k příjmové části bilance služeb ČR, je cestovní ruch. Tato položka je rovněž velmi proměnlivá, ale pravidelně tvoří valnou většinu celkových příjmů. Druhou velkou položkou je doprava, následují technické a poradenské služby, autorské a licenční poplatky a telekomunikační služby. Drtivá většina služeb je nabízena nebo poptávána na území ČR, jen malá část na území Japonska.
ZÚ Tokio v minulých letech zaznamenával poptávky z oblasti služeb jen zřídka. Nejčastěji jsou poptávky orientované na vývoj nových technologií, zejména z oblasti ochrany životního prostředí, zpracování odpadů, alternativní energie, realitní služby, apod. Poptávající firmy někdy nabízejí i spoluúčast na dokončení vývoje výrobků (např. v oblasti softwaru).

České firmy působící v Japonsku:

Nejvíce zastoupeným oborem z hlediska zřizování poboček českých firem v Japonsku je bezkonkurenčně oblast informačních technologií. K firmám, majícím zde své přímé zastoupení, patří:

• Avast
• Moravia IT
• Flowmon Networks
• BellaDati
• Zoner Software
• INSTAR ITS
• LOGIS
• Memsource
• YSoft

Dále mají v Japonsku své přímé zastoupení například firmy z oblasti nanotechnologií (Elmarco), potravinářství (Ravy) nebo výroby šperků (Moshna).

Český vývoz do Japonska

K významným českým exportérům do Japonska patří firmy (firma – činnost):

• Tchecomalt Group – slad
• Bohemia Hop – chmel
• Obchodní sladovny Prostějov – slad
• Nová Huť Export – stavební a instalatérský materiál
• Nikom – ferovanad, sypké stavební hmoty, žáruvzdorné materiály
• IVAX – farmaceutické látky
• Šmeralovy závody Brno – tvářecí stroje
• ČKD Blansko – hydroenergetika
• Moser – sklo
• Preciosa – sklo
• Jablonex – bižuterie
• ŽĎAS – tvářecí stroje
• TON – sedací nábytek
• Linet – vybavení nemocnic
• ELMARCO – stroje na výrobu nanovláken
• Mavel – turbíny pro malé vodní elektrárny
• Cink – turbíny pro malé vodní elektrárny

Vývoz českého zboží do Japonska je přitom často zajišťován japonskými dovozními firmami:

• Meiwa Sales – české sklo
• Mitsubishi Corporation – chmel a slad
• E.A.T. Japan Ltd. – chmel a slad
• Kanematsu KGK Corporation – obráběcí stroje
• Japan Small Hydro – turbíny pro malé vodní elektrárny
• Asahi Breweries – pivo Plzeňský Prazdroj
• Ikon Europubs – pivo Budějovický Budvar
• Pštros – piva a vína od lokálních českých producentů
• Union Liquors Co. – Becherovka
• P&M – skleněné pilníky, pivo, víno

Český dovoz z Japonska

Hlavními dovozci zboží z Japonska jsou obchodní pobočky významných japonských výrobců registrované v ČR (firma – činnost):

• Bridgestone CR – pneumatiky
• Canon CZ – kopírky
• Honda Česká republika – automobily
• JVC Czech – spotřební elektronika
• Konica Minolta Photo Imaging Czech – technika na zpracování fotomateriálu
• Konica Minolta Business Solutions Czech – faxy, kopírky a fototechnika
• Olympus – fototechnika
• C&S – lékařské přístroje a fototechnika
• Panasonic CR – kancelářská technika
• Sony Czech – elektronika
• Toyota Motor Czech – automobily

Výměnou nót mezi velvyslanectvím Japonska v Praze (nóta ze dne 25. 3. 1994) a Ministerstvem zahraničních věcí ČR (nóta č.j. 88.048/94-MPO ze dne 21. 4. 1994) byla oběma stranami formálně potvrzena sukcese České republiky do smluv, které byly uzavřeny mezi Japonskem a bývalým Československem a měly účinnost ke dni jeho zániku.

Ekonomické vztahy mezi ČR a Japonskem se realizují na základě následujících smluv:

   •     Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oblasti daní z příjmu, Praha, 11.10.1977, vyhl. č. 46/1979 Sb..

   •     Smlouva mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení. Smlouva byla podepsána v Praze dne 21. února 2008 a vstoupila v platnost dne 1. června 2009. Aktualizována 1. 2. 2017.

   •     Dohoda mezi ČR a Japonskem o prodeji 40 milionů tun emisních jednotek, podepsáno v Praze dne 30. března 2009 (ČR využila získané prostředky v rámci programu Zelená úsporám). Následně v letech 2009–2012 na základě Dohod mezi vládou ČR a společností Mitsui & Co. japonská strana nakoupila dalších 50 miliónů tun emisních jednotek (Assigned Amount Unit – AAU).

Japonsko je vyspělou zemí a není tudíž příjemcem rozvojové spolupráce z ČR. Obě země příležitostně spolupracují na některých rozvojových projektech ve třetích zemích, jako tomu bylo například v Gruzii.