Japonsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

Adresy internetových stránek, na nichž jsou k dispozici statistické údaje o zahraničním obchodu:

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

  

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

tis. Kč

poř.

Index

tis. Kč

poř.

Index

tis. Kč

poř.

Index

tis. Kč

2015

21 272 732

20.

100,1

56 327 402

16.

106,6

77 600 134

19.

104,7

-35 054 670

2016

22 768 493

21.

107,0

60 757 205

15.

107,9

83 525 698

20.

107,6

-37 988 712

2017

18 096 997

28.

79,5

67 124 547

15.

110,5

85 221 544

20.

102,0

-49 027 549

2018

19 845 113

26.

109,7

68 169 483

14.

101,6

88 014 596

19.

103,3

– 48 324 370

2019

22 619 810

23.

114,0

70 723 996

14.

103,7

93 343 806

19.

106,1

– 48 104 186

Zdroj: ČSÚ (databáze zahraničního obchodu ČR)

Japonsko je podle aktuálního obratu 19. nejdůležitějším zahraničně-obchodním partnerem ČR (23. nejdůležitějším vývozním a 14. nejdůležitějším dovozním  partnerem), přičemž objem vzájemného obchodu vykazuje dlouhodobě mírný růst. Pro Japonsko je dle objemu exportu Česká republika na 39. místě, podle objemu dovozu na 51. místě. Obchodní bilance ČR s Japonskem je dlouhodobě pasivní. Mimo Evropu je Japonsko 4. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a 2. nejvýznamnějším exportním trhem v Asii.

Na objemu českého vývozu se nejvíce podílejí různá průmyslová zařízení, stroje a dopravní prostředky (čerpadla, motory, díly a příslušenství motorových vozidel, navigační přístroje), významným artiklem je průmyslové spotřební zboží (hračky, optické přístroje) a odpadní drahé kovy pro výrobu elektroniky. Tradiční a rostoucí položkou jsou potraviny a nápoje a zejména krmivo pro domácí zvířata. Japonsko také patří k největším odběratelům Žateckého chmele, který se dováží z ČR již přes sto let. V dovozu z Japonska jsou největší dovozní skupinou stroje a dopravní prostředky (kancelářské stroje, elektrická a telekomunikační zařízení, silniční vozidla a jejich části, stroje užívané v průmyslu) a dále průmyslové spotřební zboží (specializované přístroje). Významnými položkami jsou také kovové výrobky a výrobky z pryže. Vysoká hodnota japonských dovozů a relativně vysoký deficit vzájemného obchodu jsou zejména důsledkem japonských investičních aktivit v ČR. Japonské firmy pro své nové podniky v ČR často dováží japonské technologie, resp. existující japonské podniky v ČR uplatňují při výrobě vysoký podíl japonských komponentů. Vysoké dovozy japonských subdodávek však většinou nezatěžují naši celkovou obchodní bilanci, protože převážná část finálních japonských výrobků vyráběných v ČR je určena k následnému exportu.

Japonsko je zároveň dlouhodobě na jednom z předních míst v přílivu investic s vysokou přidanou hodnotou do ČR (2. největší zahraniční investor, pokud jde o celkovou hodnotu projektů zprostředkovaných agenturou CzechInvest v letech 1993 – 2019). Kumulovaná hodnota japonských investic dosáhla ke konci roku 2019 hodnoty téměř 4 mld. USD. Celkem 266 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 50 tisíc zaměstnanců a počet japonských výrobních firem na území ČR je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí EU. Z uvedeného celkového počtu se 111 japonských společností v ČR zabývá výrobou a 10 firem výzkumem a vývojem.

Největší japonskou investicí v ČR je společný projekt automobilek Toyota Motor Corporation a Peugeot Citroën. Kolínský závod TPCA na výrobu osobních automobilů, který byl oficiálně otevřen v r. 2005, je výší investice přes 1 mld. EUR jedním z největších investičních projektů ve střední Evropě a ČR přináší kromě cca 3 000 přímých pracovních míst i dalších cca 7 000 pracovních míst v návazných službách a u subdodavatelů. Podle aktuálních plánů převezme Toyota navíc počínaje rokem 2021 celý kolínský provoz pod svou správu.

Mezi další významné japonské investice patří společnosti Panasonic, Daikin, Denso, Toyoda Gosei, Hitachi, Mitsubishi Electric, JTEKT, KYB, Olympus či Shimano mající v ČR výrobu, dále také například Yamazaki Mazak, Rigaku nebo Konica Minolta, které v ČR umístily svá R&D zařízení.

Firma Asahi Group Holdings provedla v r. 2017 akvizici Plzeňského Prazdroje a dalších středo- a východoevropských značek (maďarský pivovar Dreher, rumunský Ursus, polská Kompania Piwowarska a slovenský Topvar) od společnosti SABMiller za celkem 7,3 miliardy eur (197,3 miliardy korun). Tato transakce je pro pivovar Asahi největší akvizicí v jeho dosavadní historii.

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura vývozu z ČR do Japonska

Hlavní položky vývozu z ČR do Japonska v roce 2019

tis. Kč                        

Perly drahokamy drahé kovy výrobky bižuterie

6 180 511

Přístroje el. záznamu reprodukce zvuku TV obrazu

4 671 531

Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické

3 566 359

Přístroje optické foto kinem lékař chirurg apod

1 275 506

Dřevo uhlí dřevěné výrobky dřevěné

776 759

Železo a ocel

747 460

Zbytky odpad v potravinářském průmyslu krmivo

718 395

Vozidla motorová traktory kola aj vozidla

711 149

Výrobky kožené sedlářské řemenářské apod

407 531

Výbušniny výrobky pyrotechnické zápalky apod

399 583

 

Komoditní struktura dovozu z Japonska do ČR

Hlavní položky dovozu do ČR z Japonska v roce 2019

 tis. Kč                        

Přístroje el. záznamu reprodukce zvuku TV obrazu

18 659 799

Reaktory kotle přístroje nástroje mechanické

18 549 932

Vozidla motorová traktory kola aj vozidla

13 571 049

Přístroje optické foto kinem lékař chirurg apod

6 051 004

Plasty a výrobky z nich

2 144 330

Výrobky ze železa nebo oceli

1 863 656

Kaučuk a výrobky z něj

1 366 976

Železo a ocel

1 090 167

Výrobky chemické různé 931 595

Výrobky fotografické a kinematografické

771 008

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Služby (v mil. Kč)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Druh služeb

příjmy

výdaje

příjmy

výdaje

příjmy

výdaje

příjmy

výdaje

příjmy

výdaje

Doprava

812

2 152

794

2 323

713

2 514

798

2 585

747 2 695

Cestovní ruch

1 705

7

1 584

7

1 655

7

1 640

6

1 720 7

Technické a poradenské podnikatelské služby

149

3 356

154

2 132

258

2 052

333

2 010

208 1 751

Pojišťovací služby

36

98

43

106

39

119

50

112

71 120

Autorské a jiné odměny a licenční poplatky

117

3 698

91

2 371

97

2 329

96

2 221

109 2 382

Telekomunikační a informační služby

94

 70

108

85

41

287

100

168

130 97

CELKEM

2 965

9 412

2 812

7 094

2 963

7 371

3 133

7 195

3 152 7 116

Zdroj: Česká národní banka

Struktura exportu a importu služeb

Ze souhrnné statistiky je zřejmé, že tradičně největší položkou, která přispívá k příjmové části bilance služeb ČR s Japonskem, je cestovní ruch. Tato položka dlouhodobě tvoří nadpoloviční většinu celkových příjmů. Druhou velkou položkou je doprava, následují technické a poradenské služby včetně výzkumu a vývoje, autorské a licenční poplatky a telekomunikační služby. Největší výdajovou položkou jsou taktéž dlouhodobě autorské a licenční poplatky.

Drtivá většina služeb je nabízena nebo poptávána na území ČR, jen malá část na území Japonska.
ZÚ Tokio v minulých letech zaznamenával poptávky z oblasti služeb jen zřídka. Nejčastěji jsou poptávky orientované na vývoj nových technologií, zejména z oblasti ochrany životního prostředí, zpracování odpadů, alternativních a obnovitelných zdrojů energie atd. Poptávající firmy někdy nabízejí i spoluúčast na dokončení vývoje výrobků (např. v oblasti softwaru).

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

České firmy působící v Japonsku:

Nejvíce zastoupeným oborem z hlediska zřizování poboček českých firem v Japonsku je bezkonkurenčně oblast informačních technologií. K firmám, majícím zde své přímé zastoupení, patří:

  • Avast
  • Moravia IT
  • Flowmon Networks
  • BellaDati
  • Zoner Software
  • INSTAR ITS
  • LOGIS
  • Memsource
  • YSoft

Dále mají v Japonsku své přímé zastoupení například firmy z oblasti nanotechnologií (Elmarco), domácenského a dekorativního skla (Preciosa) nebo výroby šperků (Moshna).

Český vývoz do Japonska

K významným českým exportérům do Japonska patří firmy (firma – činnost):

  • Tchecomalt Group – slad
  • Bohemia Hop – chmel
  • Obchodní sladovny Prostějov – slad
  • Nová Huť Export – stavební a instalatérský materiál
  • Nikom – ferovanad, sypké stavební hmoty, žáruvzdorné materiály
  • IVAX – farmaceutické látky
  • ČKD Blansko – hydroenergetika
  • Meopta – průmyslová optika
  • Tescan -elektronové mikroskopy
  • Moser – sklo
  • Preciosa – sklo
  • Jablonex – bižuterie
  • Austin Detonator – roznětky pro detonační nálože
  • ŽĎAS – tvářecí stroje
  • TON – sedací nábytek
  • Linet – vybavení nemocnic
  • Elmarco – stroje na výrobu nanovláken
  • Mavel – turbíny pro malé vodní elektrárny
  • Cink – turbíny pro malé vodní elektrárny

Vývoz českého zboží do Japonska je přitom často zajišťován japonskými dovozními firmami:

  • Mitsubishi Corporation – chmel a slad
  • E.A.T. Japan Ltd. – chmel a slad
  • Kanematsu KGK Corporation – obráběcí stroje
  • Japan Small Hydro – turbíny pro malé vodní elektrárny
  • Optopia – optické přístroje
  • FLE – vojenský materiál
  • Kobe Bussan – potraviny
  • Asahi Breweries – pivo Plzeňský Prazdroj
  • Ikon Europubs – pivo Budějovický Budvar
  • Pštros – piva a vína od lokálních českých producentů
  • Union Liquors Co. – Becherovka
  • P&M – sklo, dřevěné hračky, pivo, víno


Český dovoz z Japonska

Hlavními dovozci zboží z Japonska jsou obchodní pobočky významných japonských výrobců registrované v ČR (firma – činnost):

  • Bridgestone CR – pneumatiky
  • Canon CZ – kopírky
  • Honda Česká republika – automobily
  • Konica Minolta Photo Imaging Czech – technika na zpracování fotomateriálu
  • Konica Minolta Business Solutions Czech – faxy, kopírky a fototechnika
  • Olympus – fototechnika
  • C&S – lékařské přístroje a fototechnika
  • Panasonic CR – kancelářská technika
  • Sony Czech – elektronika
  • Toyota Motor Czech – automobily

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Výměnou nót mezi velvyslanectvím Japonska v Praze (nóta ze dne 25. 3. 1994) a Ministerstvem zahraničních věcí ČR (nóta č.j. 88.048/94-MPO ze dne 21. 4. 1994) byla oběma stranami formálně potvrzena sukcese České republiky do smluv, které byly uzavřeny mezi Japonskem a bývalým Československem a měly účinnost ke dni jeho zániku.

Ekonomické vztahy mezi ČR a Japonskem se realizují na základě následujících smluv:

   •     Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oblasti daní z příjmu, Praha, 11.10.1977, vyhl. č. 46/1979 Sb..

   •     Smlouva mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení. Smlouva byla podepsána v Praze dne 21. února 2008 a vstoupila v platnost dne 1. června 2009. Aktualizována 1. 2. 2017.

   •     Dohoda mezi ČR a Japonskem o prodeji 40 milionů tun emisních jednotek, podepsáno v Praze dne 30. března 2009 (ČR využila získané prostředky v rámci programu Zelená úsporám). Následně v letech 2009–2012 na základě Dohod mezi vládou ČR a společností Mitsui & Co. japonská strana nakoupila dalších 50 miliónů tun emisních jednotek (Assigned Amount Unit – AAU).

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Japonsko je vyspělou zemí a není tudíž příjemcem rozvojové spolupráce z ČR. Obě země příležitostně spolupracují na některých rozvojových projektech ve třetích zemích, jako tomu bylo například v Gruzii.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tokiu (Japonsko) ke dni 1. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem