Japonsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Japonska v letech 2015–2019

 

Vývoz

Dovoz 

Saldo

 

Hodnota (bil. JPY)

Index (%)

Hodnota (bil. JPY)

Index (%)

Hodnota (bil. JPY)

2015

75,6

3,4

78,4

– 8,7

– 2,8

2016

74,1

– 2,0

67,9

– 13,4

6,2

2017

78,3

11,8

75,3

14,0

3,0

2018

81,5

4,1

82,7

9,8

– 1,2

2019

76,9

– 6,0

78,6

– 5,2

– 1,7

Zdroj: Statistiky japonského Ministerstva financí, Monthly Statistics of Japan

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Regionálně je pro japonský zahraniční obchod nejvýznamnější oblastí Asie s 55% podílem na celkovém vývozu a s 47,5% podílem na celkovém dovozu.

Čína je s velkým náskokem nejdůležitějším dovozním partnerem Japonska a tudíž také jeho celkově nejvýznamnějším obchodním partnerem podle obratu. Vzrůstající protekcionismus v USA a jejich obchodní spory s Čínou však přinesly zvýšení důležitosti ostatních významných obchodních partnerů Japonska, jako jsou země ASEAN nebo EU.

Na druhém místě v důležitosti pro japonskou ekonomiku (zejména pro export) je obchod s USA, s nimiž Japonsko udržuje dlouhodobě výrazný obchodní přebytek a kam směřuje téměř 20% hodnoty japonského vývozu. Třetím největším exportním partnerem Japonska je skupina zemí ASEAN a čtvrtým nejdůležitějším obchodním partnerem je Evropská unie. Japonsko je zároveň druhým největším obchodním partnerem EU v Asii (po Číně).

Nejvýznamnější obchodní partneři Japonska v roce 2019

 

Export (v bil. JPY)

Import (v bil. JPY)

Obrat (v bil. JPY)

 Čína

14,55

18,28 32,83

 USA

15,11

8,56 23,67
 ASEAN

10,32

10,50

20,82

 EU

8,87 9,63 18,50
 Korejská republika 4,99

3,20

8,19

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu

Export představuje v hodnotovém vyjádření necelých 15% objemu japonské ekonomiky. Hlavními vývozními položkami jsou tradičně dopravní prostředky a zařízení (21,1%), následují strojírenské výrobky (19,4%), elektrická zařízení (14,8%), chemické výrobky (10,2%), optické a zdravotnické přístroje (5,5%), železo a ocel (3,7%), plasty (3,5%) a minerální paliva (2,0%).

Komoditní struktura dovozu

Japonský dovoz představuje 3,7% globálních dovozů a v hodnotovém vyjádření jde přibližně o 15% japonského HDP. Na prvním místě je dovoz minerálních paliv, neboť Japonsko je chudé na energetické suroviny a po odstavení jaderných elektráren v r. 2011 výrazně vzrostla potřeba jejich importu (22,3%). Dalšími významnými položkami jsou elektrická zařízení (13,7%), strojírenské výrobky (9,8%), optické a zdravotnické přístroje (3,9%), farmaceutické výrobky (3,8%) a dopravní prostředky a zařízení (3,3%).

Podrobné statistiky japonského vývozu a dovozu v případě zájmu naleznete zde: http://www.customs.go.jp/toukei/info/index_e.htm

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Speciální ekonomické zóny

Z rozhodnutí japonské vlády bylo v r. 2014 ustaveno šest „speciálních ekonomických zón“ rozdělených podle jednotlivých odvětví. Cílem je usnadnit podnikání a přístup na trh zahraničním firmám a připravit jednodušší pracovně právní podmínky tak, aby byly lépe srozumitelné zahraničním společnostem.
Zóna v oblasti hlavního města Tokia je tak určena mezinárodnímu obchodu, aglomerace kolem města Osaka je vymezena pro inovace v oblasti zdravotnictví. V okolí měst Niigata a Yabu byly zřízeny speciální zemědělské zóny. Ve městě Fukuoka se experimentuje s pracovním právem a souostroví Okinawa je vyhrazeno jako zóna pro mezinárodní turismus.

Dohody o ekonomickém partnerství

Japonsko rozlišuje dvě formy zahraniční ekonomické spolupráce jdoucí nad rámec WTO. V užším smyslu jde o dohodu o volném obchodu (FTA – Free Trade Agreement), která zahrnuje pouze obchod se zbožím. FTA je, coby nástroj podpory zahraničního obchodu, využívána méně. Druhou formou je dohoda o ekonomickém partnerství (EPA – Economic Partnership Agreement), která upravuje kromě obchodu se zbožím i celou řadu dalších položek včetně služeb, investic, státních zakázek, duševního vlastnictví apod. Japonsko v posledních několika letech zintenzívnilo jednání o EPA (hlavně v asijském regionu).
Japonsko dosud uzavřelo dohody o ekonomickém partnerství (EPA) se Singapurem (platná od r. 2002), Mexikem (2005), Malajsií (2006), Chile (2007), Thajskem (2007), Indonésií (2007), Brunejí (2007), Filipínami (2008), Švýcarskem (2009), ASEAN (2008), Vietnamem (2009), Indií (2011), Peru (2011), Austrálií (2014), Mongolskem (2015) a naposledy Evropskou unií (2019 – viz níže).

Dohoda o volném obchodu mezi Japonskem a EU

Dohoda o volném obchodu s Japonskem (EPA), zahrnující rovněž investiční část, se začala vyjednávat v roce 2013 a dokončena byla v prosinci 2017 s výjimkou investiční kapitoly, kde se ukázala spornou otázka mechanismu řešení investičních sporů. Následně byla EPA v červenci 2018 oběma stranami podepsána a po procesu ratifikace vstoupila v platnost ke dni 1. února 2019. Pokud jde o otázku ochrany investic a investorů, která byla nakonec z EPA vyjmuta, jednání o tomto důležitém tématu budou i nadále pokračovat.

EPA představuje vznik zóny volného obchodu pokrývající díky síle obou partnerů celou jednu třetinu světové ekonomiky a světového obchodu a představuje výrazné zjednodušení a zlevnění vzájemné obchodní spolupráce mezi EU a Japonskem. Jedná se o dosud nejvýznamnější a nejkomplexnější dohodu o volném obchodu, kterou EU dojednala. Uzavřením dohody byl navíc oběma stranami vyslán významný signál celému světu, že EU a Japonsko podporují volný obchod založený na pravidlech, sdílených hodnotách a ochraně nejvyšších standardů. Vstup EPA v platnost znamená výrazné posílení vzájemné spolupráce mezi EU a Japonskem a přinese významné obchodní příležitosti – okamžitě k datu vstupu dohody v platnost je odstraněno clo na 90 % vývozů z EU do Japonska a po vypršení přechodných období u nejcitlivějších produktů bude bezcelních 97 % unijních vývozů. Nezávislé studie ukazují, že aplikace výhod obsažených v EPA by mohly přinést potenciální nárůst vývozu EU do Japonska až o 33% a japonský vývoz do EU by mohl vzrůst o 24%. Japonsko rovněž přebírá mezinárodní standardy pro motorová vozidla, textil či zdravotnické prostředky.

EPA s sebou přináší také významné obchodní příležitosti pro české firmy, zejména v oblasti potravinářského a zemědělského exportu (např. odstranění cel u sladu, výrobků z kakaa, tabákových výrobků, vína a lihovin, navýšení dovozní kvóty na mléčné výrobky, ochrana zeměpisných označení původu nebo odstranění některých netarifních překážek obchodu jako jsou certifikace nebo uznávání potravinářských aditiv), další příležitosti se ale nabízí také v textilním průmyslu, sklářském průmyslu, v chemickém a farmaceutickém průmyslu nebo v exportu zdravotnických zařízení.

Základní přehled nejdůležitějších informací o EPA je k dispozici na stránkách Evropské komise – DG TRADE.

Trans-pacifické partnerství (TPP)

Japonsko se v r. 2013 připojilo k vyjednávaní o Transpacifickém partnerství TPP, aby se po odstoupení USA v r. 2017 postavilo do čela zbylé skupiny signatářů dohody (TPP-11, neboli CPTPP).

Vedeckotechnické parky

V Japonsku existuje několik VT parků, většinou zřízených na bázi finanční spolupráce státního a privátního sektoru:

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Japonsko je jedním z největších investorů na světě a celková hodnota jeho FDI (téměř 250 mld. USD za r. 2019) několikanásobně převyšuje objem příchozích investic do země. I přes tento fakt je ale Japonsko dlouhodobě také pátou investičně nejatraktivnější zemí světa, např. v r. 2019 do země přišlo 37 mld. USD.

Nejoblíbenější destinací z hlediska japonských FDI je tradičně Evropa (45% celkové hodnoty, z toho EU 29%, mimo EU 16%), následovaná geograficky blízkými zeměmi Asie (24%) a Severní Amerikou (21%). Nejvýznamnějším zdrojem přímých zahraničních investic do Japonska byly v r. 2019 Spojené státy americké (39%), následovány Francií (8,1%), Velkou Británií (8%), Hong Kongem (5,7%), Čínou (5,2%) a Singapurem (3,9%). Z EU jako celku přišlo v r. 2019 do Japonska 18,6% celkového objemu FDI.

Japonsko tradičně investuje v zahraničí především do oblasti automobilového průmyslu, elektroniky, farmaceutického průmyslu, přesného strojírenství a také do bankovního sektoru a pojišťovnictví. Nejvíce příchozích projektů FDI pak bývá realizováno v oblasti výroby strojních elektromechanických zařízení a výroby dopravních prostředků, v chemickém průmyslu, v oblasti finančnictví a pojišťovnictví a v oblasti dopravy a přepravních služeb.

Aktuálně jsou pro zahraniční investory zajímavé také například sektory maloobchodu, energetiky, farmaceutického průmyslu a zdravotnické techniky, potravinářství, všeobecného strojírenství, informačních technologií a dalších hi-tech oborů (nanotechnologií, biotechnologií, environmentálních technologií, atd.), které se v Japonsku v souvislosti se stárnutím populace a přechodem k vysokému stupni automatizace a robotizace (průmysl 4.0) rychle rozvíjejí.

Rizika investování v Japonsku formou FDI jsou minimální. Právní rámec pro podnikání i FDI je v Japonsku velmi dobře rozvinut a právní kultura je na vysoké úrovni. K místním specifikům, které mohou ovlivnit kvalitu investice, patří zejména přetrvávající jazyková bariéra a odlišnosti japonské podnikatelské kultury. Pro portfoliové investice platí běžná rizika investování na kapitálovém trhu, přičemž v japonských podmínkách je třeba brát ohled na relativně vyšší volatilitu kapitálového trhu v porovnání s jinými světovými ekonomikami a také na občasnou volatilitu směnného kurzu JPY vůči ostatním světovým měnám.

Investice ČR v Japonsku

V Japonsku přímo působí pouze několik českých firem, např. pobočky firem Elmarco, Avast, Flowmon, Zoner, Memsource, Instar ITS nebo Moshna. Většina poboček českých firem v Japonsku je sdružena v České obchodní a průmyslové komoře, která vznikla v roce 2013: https://www.cccij.com/inpage/organizace/

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním principem pro vstup zahraničních investorů do Japonska je nediskriminační zacházení, tj. rovnost podmínek pro zahraniční investory a japonské subjekty. Aktuálně zahraniční investor nepotřebuje ve většině sektorů japonského hospodářství souhlas japonské vlády, a to s výjimkou několika oblastí, které se dotýkají národní bezpečnosti (leteckého a zbrojního průmyslu, jaderné energetiky a kosmického výzkumu a vývoje) a tzv. citlivých odvětví (zemědělství, lesnictví, rybolovu, těžebního a kožedělného průmyslu).

Mnohé investiční příležitosti vznikly pro zahraniční investory v důsledku rozsáhlých deregulačních a privatizačních programů. Zahraniční, zvláště americké firmy, využily vhodné podmínky v Japonsku a svoje přednosti v know-how v telekomunikacích, software apod. a zřídily v Japonsku vlastní podniky, nebo vstoupily do japonských subjektů.

Japonsko je ale jinak zemí s relativně složitými podmínkami pro podnikání zahraničních firem. Za hlavní bariéry pro podnikání zahraničních subjektů jsou považovány nepříliš transparentní byrokratické postupy, složitost legislativy, silná místní konkurence, monopolní postavení a propojení místních společností, extrémně vysoké počáteční náklady, vysoké ceny a obtížnost získání vhodných pozemků, relativně vysoké daňové zatížení, vysoké životní náklady zahraničních expertů, jazyková a kulturní bariéra.

Základní informace o důvodech investiční přitažlivosti pro zahraniční firmy lze nalézt na webových stránkách, které spravuje japonská vládní agentura na podporu obchodu a investic JETRO.

JETRO taktéž uvádí velmi detailní přehled investičních pobídek, poskytovaných na celostátní i regionální či municipální úrovni.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Tokiu (Japonsko) ke dni 1. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem