Jihosúdánská republika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název státu:

Jihosúdánská republika
Republic of South Sudan

Prezident:
Salva Kiir Mayardit (strana SPLM)

Složení vlády:

Po zpožděních v důsledku sporů s hlavní opoziční stranou SPLM-IO jmenoval dne 13. 3. 2020 prezident Salva Kiir nový 35-ti členný vládní kabinet:

• Viceprezident: Riek Machar (SPLM-IO)
• Viceprezident: James Wani Igga(SPLM)
• Viceprezident: Taban Deng Gai (SPLM-IO)
• Viceprezident: Rebecca Nyandeng Garang (Former Detainees)
• Viceprezident: Hussein Abdelbagi (SSOA)
• Ministr prezidentské kanceláře: Mayiik Ayii Deng
• Ministr zemědělství a lesnictví: Josephine Joseph Lagu
• Ministr živočišných zdrojů a rybolovu: Anyoti Adigo Nyikec
• Ministr záležitostí kabinetu: Martin Elia Lomuro
• Ministr obchodu, průmyslu a investic: Kuol Athian Mawien
• Ministr kultury, mládeže a sportu: Nadia Arop Dudi
• Ministr obrany a veteránů: Angelina Teny
• Ministr pro východoafrické záležitosti: John Luk Jok
• Ministr pro elektřinu a přehrady: Peter Mercallo Nasir
• Ministr životního prostředí: Josephine Napwon Cosmas
• Ministr federálních záležitostí: Lasuba L. Wango
• Ministr financí a hospodářského plánování: Salvatore Mabiordiit
• Ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce: Beatrice Wani-Noah
• Ministr pro genderovou politiku, sociální věci a náboženské otázky: Ayaa Benjamin Warille
• Ministr pro obecné vzdělávání: Awur Deng Achuil
• Ministr zdravotnictví: Elizabeth Acuei Yor
• Ministr pro vyšší vzdělávání a vědu: Deny Jock Chagor
• Ministr pro bydlení a životní prostředí: Michael Chaniek Geay
• Ministr pro humanitární záležitosti a zvládání krizí: Peter Mayen
• Ministr informací: Michael Makuei Lueth
• Ministr vnitra: Paul Mayom Akec
• Ministr zavlažování a vodních zdrojů: Manoah Peter Gatkuoth
• Ministr spravedlnosti: Ruben Madol Aroi
• Ministr práce, služeb pro veřejnost a rozvoje lidských zdrojů: James Hoth Mai
• Ministr dolů: Henry Dilang Odwar
• Ministr národní bezpečnosti: Obote Mamur Mete
• Ministr pro záležitosti parlamentu: Jemma Nunu Kumba
• Ministr pro budování míru: Stephen Par Kuol
• Ministr ropy: uok Kang Chol
• Ministr silnic a mostů: Simon Miok Maják
• Ministr dopravy a silnic: Madut Biar Yol
• Ministr pro ochranu divoké přírody a turistiku: Rizik Zakaria Hassan

Počet obyvatel
odhad CIA pro červenec r. 2020: 10 561 300
údaj www.worldmeters.info pro duben r. 2020: 11 166 800
průměrný věK: 18, 6 let

Věková struktura
0 – 14 let: 41, 58 %
15 – 24 let: 21, 28 %
25 – 54 let:  30, 67 %

55 – 64 let: 3, 93 %
65 let a více: 2, 53 %

Průměrný roční přírůstek (odhad CIA pro červenec 2020):  2, 7 %

Demografické složení (2018, odhad SB):  49,9 % ženy, 51,1 % muži

Národnostní složení: obyvatelstvo je tvořeno mnoha etnickými skupinami, mezi hlavní patří:  Dinka 35, 8 %, Nuer 15, 6 %, dále Shilluk, Azande, Bari, Kakwa, Kuku, Murle, Mandari, Didinga, Ndogo, Bviri, Lndi, Anuak, Bongo, Lango, Dungotona, Acholi

Náboženské složení: křesťané (cca 60 %), animistická náboženství (33 %), islám (6 %)

Těžba ropy (dle SB)

Ekonomika Jižního Súdánu je omezena na těžbu ropy a samozásobitelské zemědělství. Před vypuknutím konfliktu v prosinci 2013 byly výhledy pro hospodářský rozvoj příznivé, jakýkoliv další vývoj však závisí na vývoji stávajícího konfliktu. Pokud dojde k jeho ukončení, prioritními úkoly vlády budou zabezpečení základních sociálních služeb, rozvoj zemědělství a investice do infrastruktury. Příjmy rozpočtu (kde téměř 2/5 výdajů je určeno na obranu) se odvíjejí a do budoucna budou odvíjet, od vývozu ropy a získané rozvojové pomoci. V současnosti jsou však rozvojová pomoc, stejně jako případné zahraniční investice, limitovány probíhajícím konfliktem a vysokou mírou korupce.

Disponibilní údaje o výši HDP jsou vzhledem k vysokému podílu šedé ekonomiky pouze přibližné; odhaduje se, že od vzniku samostatného státu v r. 2011 HDP každoročně klesá v průměru o cca 5 % (se značnými výkyvy, vč. 30 % růstu v období 2013/14). Tento současný nepříznivý vývoj je doprovázen hyper inflací (310 % v polovině r. 2016) a soustavným poklesem kurzu domácí měny (o 90 % od zavedení pohyblivého kurzu koncem r. 2015).

Naprosto zásadním faktorem pro ekonomiku země je tak dosahovaný objem těžby ropy. Aktuální těžba (130 tisíc barelů denně) je díky poškození výrobních zařízení a nucené evakuaci zahraničních pracovníků zhruba na úrovni jedné třetiny plné kapacity. V zemi jsou třetí největší zásoby ropy v rámci subsaharské Afriky (po Nigérii a Angole); veškerá produkce je transportována ropovody do (severního) Súdánu, kde jsou i příslušné rafinérie. Vláda se proto snaží i o získání investorů pro výstavbu ropovodu na keňské pobřeží i výstavbu rafinérií na svém území.

Podnikatelské aktivity se odehrávají v rámci malých a středních podniků, které dominují všem oblastem ekonomiky, většina podniků má své sídlo v hlavním městě Juba. Jakémukoliv rozmachu podnikání ovšem brání politická nestabilita, nefunkční vládní instituce, nízká úroveň právního prostředí, vysoká míra korupce, nedostatečná infrastruktura, omezený přístup k půdě, omezený přístup k finančním prostředkům i nedostatek kvalifikované pracovní síly. Země trpí nedostatkem elektrické energie (většina je generována neekonomickými diesel agregáty) i nedostatkem tekoucí vody.

Jižní Súdán se v září 2016 stal členem East African Community. Členství v tomto uskupení zavazuje mj. dodržovat kritéria ekonomické konvergence (cílem uskupení je měnová unie). Toto ovšem představuje dlouhodobý záměr, pro vládu Jižního Súdánu zůstává bezprostředním úkolem zlepšit základní ekonomické ukazatele a tím obnovit důvěru v domácí trh.

Dle hodnocení Doing Business 2018 Světové banky se Jižní Súdán umístil na 185 místě ze 190 hodnocených zemí. Zlepšení tohoto stavu vyžaduje nastolení právního prostředí a odvrácení hrozby nefunkčního státu.
Očekávaný vývoj v teritoriu:

Ekonomické prostředí bude i nadále problematické. Přesto, že je předpokládán růst hospodářství, stále nebudou nahrazeny škody, k nimž došlo během let konfliktu. Navíc jedinou reálnou podporou ekonomického růstu a aktivit bude růst ropné produkce. Růst hospodářstvív roce 2019 je odhadován v meziročním srovnání na 2,5 % a hlavní podíl budou mít vývoz ropy a vládní výdaje (díky vývozu ropy).

Pokračující ozbrojený konflikt neumožňuje výraznější příliv investic do země. Kromě toho povede ke zvýšeným výdajům na zbrojení na úkor kapitálových výdajů.

Jediným pozitivem během nadcházejícího ročního období bude růst ropné produkce. Protože export ropy tvoří ca 30 % HDP, promítne se tento růst do makroekonomických čísel výrazně. Vládní příjmy budou navíc podpořeny také růstem cen ropy. Nicméně veřejné výdaje budou neproduktivní, půjdou do zvýšení platů a na zbrojení (dle jihosúdánského ministerstva financí půjde většina výdajů do administrativy, na „vládu práva“ a do ministerstva obrany).

směnný kurs: dle MMF viz výše

Platební bilance (PROJEKCE MMF – poslední ověřené údaje jsou z roku 2014, miliony USD)

Vnější dluh a dluhová služba (PROJEKCE MMF¨)

Centrální banka:

Bank of South Sudan
HQ Juba Town
P.O.Box 136, Juba
tel.: +211 9150 77077
web: https://bosshq.net  

Komerční banky:

Afriland First Bank
BP 640 Juba, 3 Hai Cinema Road
tel: +211 956 688 405

Commercial Bank of Ethiopia
Haileselasie Avenue Juba Town, Juba
tel.: +211 928 944 809 / 927 639 407

Ivory Bank
Hai Suk, Juba Town
tel: +211 811 820 239 / 977 117 611

Kenya Commercial Bank
Jebel Kujuru, Rockcity Hotel, Juba
tel.: +211 957 148 468

South Sudan Commercial Bank
African National Bank

Agricultural Bank of South Sudan

Buffalo Commercial Bank

Charter One Bank of South Sudan

Cooperative Bank of South Sudan

Ecobank South Sudan

Eden Commercial Bank

Equity Bank South Sudan LimitedInternational Commercial BankKCB Bank South Sudan

Kush Bank Plc.

Liberty Commercial Bank

Mountain Trade and Development Bank

National Credit Bank

Nile Commercial Bank

Opportunity Bank South Sudan

Southern Rock Bank

People´s Bank Plc.

Phoenix Commercial Bank

Qatar National Bank

Regent African Bank

Royal Express Bank

Stanbic Bank South Sudan .

Alpha Commercial Bank

Ebony Bank

St. Theresa Rural Development Bank

Daň z příjmu je rozdělena do tří pásem ve výši 0 %, 10 % a 15 %. Firemní daň dosahuje 10 % pro malé podniky a 15 % pro střední podniky. Dividendy, úroky a tantiémy podléhají 10 % dani. Daňový zákon z roku 2009 nenastavuje podmínky pro danění velkých podniků, nezavádí DPH, ani daň z pozemku.