Jihosúdánská republika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název státu:

Jihosúdánská republika
Republic of South Sudan

Prezident:
Salva Kiir Mayardit

Složení vlády:

• První viceprezident: Taban Deng Gai
• Viceprezident: James Wani Igga
• Ministerstvo Úřad prezidenta: Mayiik Ayii Deng
• Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce: Nhial Deng Nhial
• Ministerstvo obrany a válečných veteránů: Gen. Kuol Manyang Juuk
• Ministerstvo národní bezpečnosti: Obote Mamur Mete
• Ministerstvo zemědělství a lesnictví: Onyoti Adigo Nyikwec
• Ministerstvo živočišných zdrojů a rybolovu: Kon Ngu
• Ministerstvo vládních záležitostí: Martin Elia Lomuro
• Ministerstvo obchodu, průmyslu a investic: Dr. Moses Hasan Ayet
• Ministerstvo kultury, mládeže a sportu: Dr. Nadia Arop Dudi
• Ministerstvo energetiky a přehrad: Dr. Dhieu Mathok Diing
• Ministerstvo životního prostředí: Josephine Napon
• Ministerstvo finance a ekonomického plánování: Salvatore Garang Mabiordit
• Ministerstvo genderu, sociálních věcí a náboženských záležitostí: Awut Deng Acuil
• Ministerstvo obecného vzdělávání: Deng Deng Hoc
• Ministerstvo zdravotnictví: Dr. Riak Gai Kok
• Ministerstvo vyššího vzdělávání, vědy a technologií: Yen Oral Lam
• Ministerstvo výstavby, plánování a životního prostředí: Dr Lado Gore
• Ministerstvo humanitárních záležitostí a zvládání krizí Hussein Maar Nyot
• Ministerstvo informací a vysílání: Michael Makuei Lueth
• Ministerstvo vnitřních záležitostí: Micheal Chiengjiek
• Ministerstvo zavlažování a vodních zdrojů: Sophia Pal Gai
• Ministerstvo spravedlnosti: Paulino Wanawilla
• Ministerstvo práce, veřejné služby a lidských zdrojů: James Hoth Mai
• Ministerstvo parlamentních záležitostí: Peter Bashir Bande
• Ministerstvo ropy a těžby: Ezekiel Lul Gatkuoth
• Ministerstvo silnic a mostů: Rebecca Joshua Okwaci
• Ministerstvo dopravy a spojů: John Luk Jok
• Ministerstvo ochrany přírody a turistiky: Jemma Nunu Kumba

Počet obyvatel (červen 2018, odhad CIA, worldometers): 13 milionů

Průměrný roční přírůstek (červen 2017, odhad CIA):  3,83 %

Demografické složení (2018, odhad SB):  49,9 % ženy, 51,1 % muži

Národnostní složení: obyvatelstvo je tvořeno mnoha etnickými skupinami, mezi hlavní patří:  Dinka 35 %, Nuer 15 %, dále Shilluk, Azande, Bari, Kakwa, Kuku, Murle, Mandari, Didinga, Ndogo, Bviri, Lndi, Anuak, Bongo, Lango, Dungotona, Acholi

Náboženské složení: křesťané (cca 60 %), animistická náboženství (33 %), islám (6 %)

Těžba ropy (dle SB)

Ekonomika Jižního Súdánu je omezena na těžbu ropy a samozásobitelské zemědělství. Před vypuknutím konfliktu v prosinci 2013 byly výhledy pro hospodářský rozvoj příznivé, jakýkoliv další vývoj však závisí na vývoji stávajícího konfliktu. Pokud dojde k jeho ukončení, prioritními úkoly vlády budou zabezpečení základních sociálních služeb, rozvoj zemědělství a investice do infrastruktury. Příjmy rozpočtu (kde téměř 2/5 výdajů je určeno na obranu) se odvíjejí a do budoucna budou odvíjet, od vývozu ropy a získané rozvojové pomoci. V současnosti jsou však rozvojová pomoc, stejně jako případné zahraniční investice, limitovány probíhajícím konfliktem a vysokou mírou korupce.

Disponibilní údaje o výši HDP jsou vzhledem k vysokému podílu šedé ekonomiky pouze přibližné; odhaduje se, že od vzniku samostatného státu v r. 2011 HDP každoročně klesá v průměru o cca 5 % (se značnými výkyvy, vč. 30 % růstu v období 2013/14). Tento současný nepříznivý vývoj je doprovázen hyper inflací (310 % v polovině r. 2016) a soustavným poklesem kurzu domácí měny (o 90 % od zavedení pohyblivého kurzu koncem r. 2015).

Naprosto zásadním faktorem pro ekonomiku země je tak dosahovaný objem těžby ropy. Aktuální těžba (130 tisíc barelů denně) je díky poškození výrobních zařízení a nucené evakuaci zahraničních pracovníků zhruba na úrovni jedné třetiny plné kapacity. V zemi jsou třetí největší zásoby ropy v rámci subsaharské Afriky (po Nigérii a Angole); veškerá produkce je transportována ropovody do (severního) Súdánu, kde jsou i příslušné rafinérie. Vláda se proto snaží i o získání investorů pro výstavbu ropovodu na keňské pobřeží i výstavbu rafinérií na svém území.

Podnikatelské aktivity se odehrávají v rámci malých a středních podniků, které dominují všem oblastem ekonomiky, většina podniků má své sídlo v hlavním městě Juba. Jakémukoliv rozmachu podnikání ovšem brání politická nestabilita, nefunkční vládní instituce, nízká úroveň právního prostředí, vysoká míra korupce, nedostatečná infrastruktura, omezený přístup k půdě, omezený přístup k finančním prostředkům i nedostatek kvalifikované pracovní síly. Země trpí nedostatkem elektrické energie (většina je generována neekonomickými diesel agregáty) i nedostatkem tekoucí vody.

Jižní Súdán se v září 2016 stal členem East African Community. Členství v tomto uskupení zavazuje mj. dodržovat kritéria ekonomické konvergence (cílem uskupení je měnová unie). Toto ovšem představuje dlouhodobý záměr, pro vládu Jižního Súdánu zůstává bezprostředním úkolem zlepšit základní ekonomické ukazatele a tím obnovit důvěru v domácí trh.

Dle hodnocení Doing Business 2018 Světové banky se Jižní Súdán umístil na 185 místě ze 190 hodnocených zemí. Zlepšení tohoto stavu vyžaduje nastolení právního prostředí a odvrácení hrozby nefunkčního státu.
Očekávaný vývoj v teritoriu:

Ekonomické prostředí bude i nadále problematické. Přesto, že je předpokládán růst hospodářství, stále nebudou nahrazeny škody, k nimž došlo během let konfliktu. Navíc jedinou reálnou podporou ekonomického růstu a aktivit bude růst ropné produkce. Růst hospodářstvív roce 2019 je odhadován v meziročním srovnání na 2,5 % a hlavní podíl budou mít vývoz ropy a vládní výdaje (díky vývozu ropy).

Pokračující ozbrojený konflikt neumožní výraznější příliv investic do země. Kromě toho povede ke zvýšeným výdajům na zbrojení na úkor kapitálových výdajů.

Jediným pozitivem během nadcházejícího ročního období bude růst ropné produkce. Protože export ropy tvoří ca 30 % HDP, promítne se tento růst do makroekonomických čísel výrazně. Vládní příjmy budou navíc podpořeny také růstem cen ropy. Nicméně veřejné výdaje budou neproduktivní, půjdou do zvýšení platů a na zbrojení (dle jihosúdánského ministerstva financí půjde většina výdajů do administrativy, na „vládu práva“ a do ministerstva obrany).

Platební bilance (PROJEKCE MMF – poslední ověřené údaje jsou z roku 2014, miliony USD)

Vnější dluh a dluhová služba (PROJEKCE MMF¨)

Centrální banka:

Bank of South Sudan
HQ Juba Town
P.O.Box 136, Juba
tel.: +211 9150 77077
web: https://bosshq.net  

Komerční banky:

Afriland First Bank
BP 640 Juba, 3 Hai Cinema Road
tel: +211 956 688 405

Commercial Bank of Ethiopia
Haileselasie Avenue Juba Town, Juba
tel.: +211 928 944 809 / 927 639 407

Ivory Bank
Hai Suk, Juba Town
tel: +211 811 820 239 / 977 117 611

Kenya Commercial Bank
Jebel Kujuru, Rockcity Hotel, Juba
tel.: +211 957 148 468

Daň z příjmu je rozdělena do tří pásem ve výši 0 %, 10 % a 15 %. Firemní daň dosahuje 10 % pro malé podniky a 15 % pro střední podniky. Dividendy, úroky a tantiémy podléhají 10 % dani. Daňový zákon z roku 2009 nenastavuje podmínky pro danění velkých podniků, nezavádí DPH, ani daň z pozemku.