Jordánsko: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu (Jordánsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 Podle Jordánského statistického úřadu (www.dos.jo) se celkové dovozy za 1 – 10/2019 zvýšily o 8,6 %. Srovnání ukazuje tabulka.

 

 

vývoz (mil. JD)

dovoz (mil. JD)

re-export (mil. JD)  

2014

5 163,679

16 145,881

   789,917

2015

4 795,161

14 436,005

   763,193

2016

5 362,213

13 720,240

   962,125

2017

5 303,228

14 488,573

   875,283

2018

5 494,144

14 285,732

   898,040

2019

5 556, 000

11 180,000

   746,080

Zdroj: Central Bank of Jordan, DEU Amman

 

Objemově nízký vývoz je spojen s poklesem hospodářských aktivit, uzavíráním podniků a dlouhodobým nenaplněním investičních plánů vlády, které by vedly k nárůstu výrobního a exportního potenciálu, včetně nedostatku reálných projektů. Na obchodní výkonnost Jordánska působí řada externích vlivů, např. dosud ne plně fungující tradiční obchodní cesty jako důsledek regionálních konfliktů, ale i zátěž řešení přílivu uprchlíků. Další informace lze nalézt na http://eeas.europa.eu/delegations/jordan.

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Podle zprávy o partnerství mezi Evropskou unií a Jordánskem za období 1 – 4/2019 zůstává partnerství mezi EU a Jordánskem v roce 2019 silné a rozvíjí se. V roce 2019 bylo 40. výročí přítomnosti zastoupení Evropské unie v Jordánsku. Evropská unie je hlavním partnerem a podporovatelem Jordánska. Navzdory regionálním výzvám se Jordánsku podařilo udržet vnitřní stabilitu a nadále hrát v regionu moudrou, stabilizační a zmírňující roli (Zdroj:Delegace EU v JO)

Nejvýznamnější jordánské vývozní destinace v roce 2019 byly: USA s 24,9% celkového vývozu JO, Saúdská Arábie 12,8 %, Indie 8,2 %, Irák 8,2 %, dále Kuvajt 5,4 %, SAE 4,5 %, EU 2,8 %, Katar 2.6 %, Indonésie 2,3 %, Palestina 2,2%.

Nejvýznamnější země dovážející do Jordánska byla EU s podílem na celkovém dovozu 22 %, dále Čína 13,6 %, Saúdská Arábie 13,5 %, USA 9,8 %, Spojené arabské emiráty 4,9 %, Turecko 3,4 %, Japonsko 2,8 %, Jižní Korea 2,7 %, Indie 2,5 %, Egypt 2,3 % atd. (Delegace EU v Ammánu).

Vývoz EU do Jordánska dosáhl 3 752 miliard EUR za rok 2019, což je nárůst ve srovnání s 3 568 miliardami EUR v roce 2018.

Hlavní vývozní produkty EU byly stroje a dopravní zařízení (20,3 %), chemikálie (15 %) a stroje a zařízení (11,5 %).

Vývoz z Jordánska do Evropské unie zaznamenal v období 1-9/2019 ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 pokles o 2,6 %. Vývoz Jordánska do zemí Severní Ameriky o volném obchodu (NAFTA) vzrostl o 2,5 %, včetně vývozu do USA o 3 procenta. Během tohoto období také vzrostl národní vývoz do nearabských asijských zemí o 9,4 %, vývoz do Indie o 0,5 %. Vývoz do členských států arabské zóny volného obchodu (GAFTA) se podle ministerstva statistiky (DoS) zvýšil o 8 %, vývoz do Saúdské Arábie o 18 %.

Dovoz království za rok 2019 ze zemí NAFTA klesl o 8 %, z USA klesl o 13 % a ze zemí EU se zvýšil o 7 %.

EU dovezla z Jordánska zboží v hodnotě 300 miliónů EUR, převážně chemikálie (36,4 %), dále textil a oděvy (17,7 %).

Dohoda o přidružení je platná ve vztahu k EU s účinností od května 2002. Dne 1. ledna 2006 vstoupila v platnost Dohoda o obchodu s agrárními komoditami mezi EU a Jordánskem.

Od začátku syrské krize poskytla Evropská unie humanitární, rozvojovou a finanční pomoc do Jordánska ve výši 2,7 miliardy EUR. Z toho činí humanitární pomoc více než 375 miliónů EUR. Jedná se o poskytování služeb včetně zdravotní péče, stravy, víceúčelové hotovostní pomoci a dalších základů, jako jsou přístřeší, voda a hygiena, vzdělávání, psychosociální podpora a ochrana.

V roce 2019 přispěla EU na humanitární pomoc Jordánsku částkou 20 miliónů EUR. Vzájemné závazky mezi EU a Jordánskem existují na základě dohody přijaté k řešení krize v Sýrii na londýnské konferenci v roce 2016 a na bruselských konferencích z let 2017, 2018 a 2019. Bruselské konference byly úspěšné při mobilizaci mezinárodní finanční podpory pro Sýrii a sousední země  (https://ec.europa.eu/echo/node/5256).

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Pokud jde o nejvýznamnější zboží vyvezené za 1-9/2019, zvýšil se jordánský vývoz oděvů a oděvů o 10,8 %, surové potaše o 14,4 %, hnojiv o 9,1 % a chemických výrobků o 37,1 %, zatímco vývoz surového fosfátu se snížil o 2,4 %.

Pokud jde o nejvýznamnější dovážené zboží za 1-9/2019, vzrostl dovoz strojů a jejich částí o 1,6 %, elektrických zařízení a jejich částí o 10,6 %, semen o 7 %.

Dovoz ropných derivátů se snížil o 19,8 %, vozidel a jejich částí o 7,2 % a dovoz železa o 15,8 %.

Pokud jde o zahraniční obchodní partnery, jordánský vývoz v prvních devíti měsících roku 2019 v oblasti zóny arabského volného obchodu vzrostl o 6,3 %. Vývoz do zemí dohody o volném obchodu NAFTA včetně USA vzrostl o 11,5 %.

Ve stejném období se dovoz ze zemí mimo arabskou Asii zvýšil o 6,4 %, včetně Číny o 11,6 %, zatímco dovoz ze zemí arabské zóny volného obchodu se ve stejném období dle statisktiky snížil o 5,3 %, v relaci Saúdské Arábie o 2,8 % (www.Jordantimes.com).

Nejdůležitější průmyslová odvětví jsou potravinářský a rafinérský průmysl. V obou případech jde o odvětví s nízkým vývozním potenciálem, výroba je určena především pro domácí trh. Stavebnictví zůstává jedním z motorů jordánské ekonomiky, často je investovanáno zahraničními investory z arabského regionu.

Sektor služeb je nejdůležitější z hlediska HDP, ve kterém činí 65 %. Jeho podpůrnými odvětvími jsou bankovnictví a pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi, soukromé vzdělávání, doprava a spoje, a v neposlední řadě také cestovní ruch, z čehož 8,7 % HDP představuje pouze zdravotní cestovní ruch. Jordánská ekonomika ve třetím čtvrtletí roku 2019 meziročně vzrostla o 1,9 %. Hlavním přispěvatelem růstu bylo odvětví těžby nerostných surovin (7,4 %), následované sociálními a osobními službami (3,4 %), finančním sektorem, pojišťovnictvím a nemovitostmi (3,0 %), dopravou a skladováním (2,7 %).

V zemědělské produkci je hlavním problémem chronický nedostatek vody. Téměř 90 % půdy země je poušť, pouze 7,6 % obdělávané půdy, přičemž více než 70 % veškeré vody se používá k zavlažování. Jordánsko je 4. nejsušší stát na světě.

Jordánsko dostává silnou mezinárodní podporu při financování a zahájení projektů obnovitelné energie. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Francouzská rozvojová agentura poskytují půjčky na průmyslové projekty, jako je financování solárních elektráren v Jordánsku. Během posledních dvou desetiletí EBRD investovala v Jordánsku téměř 1 miliardu dolarů, z toho 90 % v soukromém sektoru a 10 % ve veřejném sektoru. Tento výsledek představuje významné zvýšení původně stanovených plánů.

Jednou z priorit jordánské vlády je energetika a v jejím rámci budování obnovitelných zdrojů. Jordánské ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů zveřejnilo „Národní akční plán energetické účinnosti 2017–2020“ (NEEAP).

 

Cílem NEEAP je zajistit spolehlivé zdroje energie při co nejnižších nákladech, zlepšit energetickou účinnost v průmyslové výrobě a obecně podporovat energetickou účinnost.

 

V roce 2019 byl index globálního terorismu v Jordánsku 3,09. Globální teroristický index Jordánska se zvýšil z indexu 1,75 v roce 2015 na 3,09 v roce 2019 (https://knomea.com/jordan).

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi je podle společnosti Free Zones Company, zřízené na podporu exportně orientovaného průmyslu a „tranzitního“ obchodu celkem 43 bezplatných zón (FZ), z toho 6 veřejných a 37 soukromých. Zboží v nich je osvobozeno od obvyklých poplatků a považuje se za zboží mimo Jordánska. Zahraniční a místní firmy ve FZ mají následující výhody: osvobození výnosů od daní z příjmů a sociálních služeb po dobu 12 let od zahájení prací;

  • mzdy nejordánských zaměstnanců nepodléhají daním z příjmů a sociálních služeb;
  • zboží dovážené do FZ nepodléhá clu, dovozním poplatkům a prodejní dani; vyvážené zboží je osvobozeno od všech daní a poplatků;
  • budovy v FZ nepodléhají povolovacím poplatkům a dani z nemovitostí;
  • investovaný kapitál a zisk může být volně repatriován;
  • cizí měna může být volně transferována.

Na území Jordánska fungují tzv. Qualifying Industrial Zones (QIZ`s). Zboží vyrobené v QIZ`s, jehož alespoň 35 % přidané hodnoty je vytvořeno v této zóně (tj. jordánského původu) a u kterého je 8 % inputů izraelské provenience, je při vývozu na trh USA osvobozeno od celních poplatků a kvót. Příjmy z vývozu „QIZ výrobků“ jsou osvobozeny od daní z příjmu a sociálního zabezpečení a dovážené suroviny na jejich produkci nepodléhají clu. V současné době jich je 19. Působí v nich cca 70 továren, které zaměstnávají více než 50 000 pracovníků.

Obchod v jordánských veřejných svobodných zónách se v průběhu roku 2019 zvýšil o 4,5 % v porovnání s rokem 2018. Vývoz soukromých svobodných pásem dosáhl 584 miliónů dinárů a hodnota dovozu soukromých svobodných pásem dosáhla 748 miliónů.

Počet investorů ve veřejných a soukromých svobodných pásmech do konce roku 2019 dosáhl přibližně 2709 registrovaných investorů, což je nárůst o 7,2 % ve srovnání s rokem 2018.

 „Aqaba Special Economic Zone Authority“ (ASEZA) je finančně a administrativně autonomní instituce zodpovědná za řízení a rozvoj akabské volné zóny ASEZ.

ASEZ má ekonomické a obchodní úlevy, např. nižší daň ze zisku, neplatí sociální daně a daně z nemovitostí, nejsou uplatňována žádná restriktivní opatření vůči zahraničním investorům, navíc existuje možnost bezcelního dovozu zboží pro obchodní účely, 100 % vlastnictví objektů zahraničními investory a možnost zaměstnávání až 70 % zahraniční pracovní síly, atd.

K největším současným projektům ASEZA patří rozšíření kontejnerového přístavu Aqaba a ropného terminálu, výstavba jižní průmyslové zóny, sklady na surovou naftu a výstavba rezidenčních a rekreačních objektů. ASEZA od r. 2018 připravuje zřízení tzv. „Dry Port“ , tj. překladiště a celní odbavení kontejnerů z přístavu Aqaba, které bude vybudováno cca 70 km od Aqaby. K tomuto překladišti povede nově vybudovaná železnice.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice do Jordánska se za období 1-10/2019 zvýšily o 203,2 miliónů USD ve srovnání s předchozím rokem. Podrobnosti lze nalézt na webových stránkách (http://eeas.europa.eu/delegations/jordan).  Hlavními faktory slabého přílivu PZI jsou regionální nestabilita a komplikovanost domácího legislativního rámce, který upravuje vstup investic do Jordánska.

Přesto mezinárodní instituce v r. 2019 deklarovaly zájem o investice v Jordánsku, například Overseas Private Investment Corporation (portfolio OPIC investic v Jordánsku přesahuje částku 1 miliardy dolarů a zahrnuje poskytování přímých úvěrů malým a středním podnikům a společnostem, které přispívají k transferu technologií) nebo Mezinárodní finanční korporace (IFC), která bude směrovat své investice do Jordánska na projekty obnovitelných zdrojů energie, stejně jako na podporu domácímu finančnímu sektoru. V Jordánsku investuje také Evropská investiční banka (EIB), která v únoru 2019 poskytla Jordánsku půjčku ve výši 870 miliónů EUR a Evropská banka pro rozvoj a obnovu (EBRD).

Velký podíl na investicích mají Syřané, jejichž celkové investice do nových firem od začátku syrské krize dosahují téměř 200 miliónů JD. Od roku 2017 existuje „Saúdsko-arabský investiční fond“ ve výši 3 mld. USD,  který financuje projekty v klíčových sektorech v Jordánsku (zdravotnictví, doprava).

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky pro investice v Jordánsku upravuje zákon č. 15/1995 (Investment Promotion Law) včetně jeho pozdějších novelizací.

Nejdůležitější ustanovení zákona:

  • rovnoprávnost nejordánských a jordánských investorů;
  • pobídky pro investice ve vymezených oborech (průmysl, zemědělství, hotely, nemocnice, námořní a železniční doprava; další může stanovit vláda) a v určených oblastech země; pobídky se liší podle toho, zda jde příslušná oblast klasifikována jako A, B, C;
  • projekty realizované v tzv. zónách A, B, či C (jedná se o územní části Jordánska klasifikované jako „zóny s nízkým růstovým potenciálem“) jsou částečně osvobozeny od placení daně z příjmů a sociálního zabezpečení po dobu 10 let; v zóně A se jedná o 25 %, v zóně B o 50 % a v zóně C o 75 %;
  • rozšíření nebo modernizace projektu tak, že se zvýší jeho produkce nejméně o 25 %, znamená další rok daňové úlevy, max. po dobu 4 let;
  • dovoz základních prostředků pro projekt je osvobozen od cla po dobu 3 let;
  • náhradní díly pro projekt jsou osvobozeny od cla, nepředstavuje-li jejich hodnota 15 % celkové ceny základního prostředku, pro nějž se díl dováží;
  • hotely a nemocnice jsou osvobozeny od cla na dovoz nábytku a vybavení jednou za 7 let;
  • zahraniční investoři mohou dosud ve firmách podnikajících ve stavebnictví vlastnit podíl menší 50 %;
  • minimální hranice pro investici není stanovena;
  • zahraniční investor může transferovat ze země investovaný kapitál a zisk.

Níže je uveden přehled právních předpisů upravujících investice v Jordánsku:

Investice do Jordánského hášimovského království jsou zahraničními i domácími investory považovány za úspěšné investice. Je stanoveno, že investor v jakémkoli sektoru musí mít znalosti o právních předpisech upravujících dané odvětví, včetně následujících aspektů:

1/ Je nutno rozlišit, zda se jedná o investice v oblasti obchodu, průmyslu, nebo služeb. V souladu s účelem investice musí být investující společností splněna a je kontrolována podmínka přítomnosti/nebo nepřítomnosti jordánského partnera v daném projektu spolu se zahraničním partnerem.

2/ Právní a administrativní pojetí investice bude odlišné, pokud půjde o existenci a působení společnosti ve volné zóně, nebo tzv. kvalifikované zóně, nebo v tzv. zvláštní zóně Aqaba.

Oblast investic je v Jordánsku upravena zákony:

Companies Law No. 27 of 1997

Investment Law No. 30 of 2014

Free Zones Law No. 2 of 2008

Aqaba Economic Law No. 8 of 1996

Income Tax Law No. 38 of 2018

Customs Law No. 20 of 1998

Labor Law No. 8 of 1996

 

Vzhledem k tomu, že každá investice nebo obchodovaná oblast má odlišný charakter, budou se postupy a schvalovací procesy nezbytné pro umístění investice v různých oblastech lišit případ od případu.

Jako příklad lze uvést:

  1. Podmínky investic v obchodu jsou odlišné od investic v průmyslu
  2. Specifická pravidla má oblast cestovního ruchu
  3. Investování do lékařství podléhá zvláštním podmínkám a kontrole
  4. Podmínky investic ve volných zónách se liší od ostatních oblastí

Pro maximální míru úspěšnosti investice je žádoucí spolupracovat s osvědčenou místní právní kanceláří. Velvyslanectví ČR v Jordánsku má dobrou zkušenost s advokátní kanceláří Dr. Smadi, /viz www.smadi-lawfirm.com/, e-mail: smadi_lawfirm@yahoo.com. Jmenovaná právní kancelář nabízí poradenství i českým investorům, kteří by o investování v Jordánském hášimovském království projevili zájem. Firma nabízí investorům další právní služby v různých oblastech, např. v oblasti založení společnosti, dále k získání všech nezbytných licencí a schválení investice, jakož i poskytování dalších standardních právních služeb.

V případě obdržení konkrétního dotazu české firmy může výše uvedená právní kancelář poskytnout podrobné informace o rozsahu a podmínkách specifické investice, tak aby byla učiněna v dobré víře, a současně poskytne investorovi kvalifikované poradenství k danému projektu.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ammánu (Jordánsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem