Kambodža

V důsledku pandemie byl poprvé od 80. let zaznamenán pokles ekonomiky. Výpadky globálních dodavatelských řetězců pocítila kambodžská ekonomika, která je silně závislá na zahraničním obchodu s převažujícím neformálním sektorem, propadem ve všech klíčových odvětvích – textilním průmyslu, stavebnictví a cestovním ruchu.

Ekonomická krize potvrdila předešlá varování mezinárodních finančních institucí, že po dekádu trvající 7 % růst je nevyvážený a Kambodža není dostatečně připravena čelit vnějším šokům. Závislost na rozvojové spolupráci a grantové pomoci se může kvůli přetrvávající nejistotě plného obnovení globální poptávky krátkodobě prohloubit. Postupné oživení lze očekávat již v letošním roce, návrat na původní růstové hodnoty však bude mít postupný ráz.

Vláda přijala národní plán obnovy na období 2021–2023. V plánu byly sektory zemědělství, zpracovatelského průmyslu a domácího cestovního ruchu identifikovány jako prioritní pro opětovné nastartování ekonomiky. Byl zřízen mimořádný fond nízkoúročených půjček malým a středním podnikům v zemědělském a potravinářském průmyslu.

Připravuje se rovněž revize investičního zákona, který má ulehčit zahraničním investorům v přístupu na trh a snížit byrokratickou zátěž. Zvažován je též větší důraz na digitalizaci státní správy a administrativy. Dopady ekonomické krize motivují vládu k aktivnějšímu přístupu v podpoře exportu a uzavírání nových dohod o volném obchodu, kde Kambodža doposud zaznamenávala nižší odbyt produkce (např. Čína, Korea ad.).

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Je nutné nadále počítat s rizikem odkládání větších projektů a snížením investic státu a soukromých subjektů. Příležitosti lze naopak hledat v menších projektech a investicích. Pandemie se projevila útlumem vládních nákupů, avšak vyvolává tlak na zlepšování zdravotnického systému. Připravovaná revize investičního zákona by mohla napomoci zvýšit důvěru zahraničních investorů, kteří se doposud zaměřovali na jednodušší výrobu zejména v textilním průmyslu.

V konečném důsledku může mít pandemie pozitivní vliv na zahájení procesu diverzifikace kambodžské ekonomiky, která je žádoucí pro její udržitelný růst a jako prevence budoucích globálních krizí. Slibné možnosti skýtají dosud málo využívané obory služeb e-commerce a fintech. Kromě toho lze využívat nástroje zahraniční rozvojové spolupráce ČR, kde sektory zdravotnictví a vody a sanitace představují prioritní obory.

Civilní letecký průmysl

Aktuálně probíhá výstavba nových páteřních letištních hubů a modernizace stávajících regionálních letišť. V roce 2020 byly zahájeny projekty nových letišť v Phnompenhu a Siem Reapu s předpokladem dokončení v roce 2023. Modernizací by mělo projít menší letiště v provincii Mondulkiri. Realizátory těchto projektů jsou převážně čínské subjekty, možnosti subdodávek se nabízejí zvláště pro ty české firmy, které již mají dostatečné reference na čínském trhu.

Energetický průmysl

Kambodža obrací svou pozornost k dříve opomíjené fotovoltaice, zahraniční firmy rovněž zkoumají potenciál malých vodních elektráren a větrné energie. Podle odhadů by se podíl sluneční a větrné energie na energetickém mixu země mohl do roku 2030 zvýšit ze současných 5 % až na 15 %. Menší projekty obnovitelných zdrojů jsou současně nejzajímavější investiční alternativou sektoru energetiky.

Kambodža však nadále počítá také s fosilními zdroji a v roce 2020 byla zahájena výstavba několika uhelných elektráren formou joint-venture. Pro případné subdodávky je nezbytná spolupráce s investory těchto projektů, kterými jsou zpravidla čínské firmy. Časté výpadky proudu mohou být předpokladem pro dodávky záložních generátorů a spojených technologií, které jsou všude v zemi běžně využívány.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Příležitosti pro uplatnění nabízejí menší projekty s využitelností inovativních a cenově nenáročných řešení (mobilní úpravny vody, kořenové čističky ad.). Nedostatečný kapitál veřejného sektoru na realizaci projektů lze v některých případech překlenout nástroji zahraniční rozvojové spolupráce. Firmy by se mohly uplatnit i jako dodavatelé pro místní neziskový sektor s přístupem k vlastnímu financování. Lze identifikovat částečné možnosti cestou subdodávek pro velké projekty typu úpraven vody financované mezinárodními finančními institucemi.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zdravotní péče se dlouhodobě potýká s nízkou důvěrou veřejnosti kvůli nedostatečnému vybavení veřejných nemocnic a nízké kvalifikaci personálu pro složitější zákroky. Ve veřejných nemocnicích chybějí zkušenosti personálu provozovat a pravidelně opravovat technologicky náročné vybavení. Pandemie prokázala potřebu nezbytných investic do vybavení nemocnic (přístroje, lůžka, nástroje a další pomůcky pro rutinní i složitější zákroky). Současně se potvrdilo, že zdravotnictví není dostatečně připraveno čelit mimořádným událostem a vyššímu počtu pacientů. V rámci dodávek lze využívat některé rozvojové nástroje s možností zaměřit se na nemocnice, kde již Česko v této prioritně indikované oblasti rozvojové spolupráce působí.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Sektor zemědělství nebyl v důsledku pandemie zasažen tak výrazně jako jiná odvětví. Jeho dlouhodobou slabinou však zůstává nízká konkurenceschopnost pěstitelů a přílišná závislost na prvovýrobě s nedostatečně rozvinutým agrobyznysem a zpracovatelským průmyslem. Moderní zemědělské metody a technika chybějí především malým a středním podnikům.

Nedoceněný potenciál nabízí agrobyznys produktů s chráněným zeměpisným označením (kampotský pepř, palmový cukr z Kampong Speu či pomelo z ostrova Koh Trong), po nichž roste poptávka, avšak jejich producenti nedisponují dostatečnými kapacitami pro zpracování a vývoz do zahraničí. Uplatnit by se mohli zejména vývozci mikro a mini řešení, využívat lze nulovou celní sazbu při dovozu zemědělské techniky a vybavení.

Velvyslanectví ČR v Phnompenhu
e-mail: commerce_Phnompenh@mzv.cz
www.mzv.cz/phnompenh