Kambodža: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Phnompenhu (Kambodža)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016 

2017

2018                      

 2019           

Vývoz

6 530

7 408

8 453

9 233

10 112

10 780

16 069

Dovoz

9  744

10 616

11 879

12 649

13 717

15 368

18 600

Obrat

16 274

18 024

20 332

21 882

23 829

26 148

34 670

Saldo  

-3 214

-3 208

-3 426

-3 416

-3 605

-4 588

-2 531

Údaje jsou v mil. USD
Zdroj: Ministerstvo hospodářství a financí Kambodže (2013-2017), EU DG Trade (2018-2019)

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery Kambodže byly v roce 2019 Čína, EU, USA a Thajsko. Celkový objem obchodu s EU vzrostl za posledních 10 let přibližně 9x z 678 mil. EUR v roce 2009 na 5,6 mld. EUR v roce 2019. Obchodní bilance je výrazně deficitní. Od roku 2016 se nicméně tempo růstu kambodžského vývozu do EU snižuje, a to v důsledku klesající výkonosti kambodžského textilního průmyslu. V roce 2019 byl tento přírůstek dovozu dokonce nejnižší za posledních deset let – 4,7 %. Nedochází tedy již k tak výrazným propadům obchodní bilance jako tomu bylo v minulosti. Za růstem vzájemného obchodu stojí především systém všeobecných celních preferencí EU (GSP) a režim „Everything But Arms“ (EBA), ale také specializace země jako nízkonákladové destinace pro výrobu textilu a obuvi.

Teritoriální struktura celkového obchodu Kambodže (v mil. EUR)
 

2017

% 2018 % 2019 %

Svět

23 756

100 27 034 100 34 670 100

Čína

5 522

23,2 6 436 23,8 8 169 23,6

EU (v roce 2019 bez UK)

4 532

19,1 4 674 17,3 4 111 11,9

Thajsko

2 115

8,9 2 567 9,5 3 530 10,2

USA

2 212

9,3 2 559 9,5 4 064 11,7

Vietnam

1 657

7,0 1 293 4,8 2 798 8,1

Japonsko

1 244

5,2 1 420 5,3 1 923 5,5

Hong Kong

689

2,2 786 2,9 n/a n/a

Kanada

695

2,9 761 2,8 875 2,5

Singapur

1 828

7.7 2 685 9,9 2 644 7,6
Teritoriální struktura vývozu (v mil. EUR)
 

2017

% 2018 % 2019 %

Svět

9 511

100 10 472 100 16 069 100

EU (v roce 2019 bez UK)

3 803

40 4 037 38,5 3 399 21,2

USA

2 042

21,5 2 381 22,7 3 791 23,6

Japonsko

727

7,6 892 8,5 1 039 6,5

Kanada

640

6,7 681 6,5 795 4,9

Čína

658

6,9 824 7,9 812 5,1

Thajsko

350

3,7 309 3,0 833 5,2

Vietnam

223

2,3 140 1,3 756 4,7

Hong Kong

183

1,9 198 1,9 232 1,4

Jižní Korea

159

1,7 181 1,7 n/a n/a
Teritoriální struktura dovozu (v mil. EUR)
 

2017

% 2018 % 2019 %

Svět

14 245

100 16 562 100 18 600 100

Čína

4 864

34,1 5 611 33,9 7 357 39,6

Thajsko

1 765

12,4 2 257 13,6 2 697 14,5

Vietnam

1 434

10,1 1 152 7,0 2 043 11

Singapur

1 817

12,8 2 681 16,2 n/a n/a

EU (v roce 2019 bez UK)

728

5,1 637 3,8 713 3,8

Tchaj-wan

471

3,3 564 3,4 595 3,2

Japonsko

517

3,6 528 3,2 884 4,8

Hong Kong

506

3,6 587 3,5 524 2,8

Jižní Korea

390

2,7 387 2,3 536 2,9

Zdroj: EU DG Trade

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní vývozní položky

Mezi nejdůležitější vývozní komodity patří oděvy (70 % celkového vývozu), obuv, dopravní prostředky (především jízdní kola), přírodní kaučuk a zemědělské produkty (rýže, kukuřice, sojové boby, pepř a různé druhy ořechů).

Hlavní dovozní položky

Dovoz zahrnuje především látky pro oděvní průmysl, dopravní prostředky, velkoobchodní přízi, elektrické komunikační vybavení a farmaceutické výrobky.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Kambodža schválila status zvláštních ekonomických zón (Special Economic Zone – SEZ) v roce 2005 a v roce 2006 začaly fungovat první z nich. Jejich hlavním smyslem je zvýšit konkurenceschopnost Kambodže a přilákat zahraniční investory prostřednictvím následujících investičních pobídek:

  • snížená daň ze zisku ve výši 9 % (běžná daň ze zisku činí 20 %);
  • daňové prázdniny až po dobu 9 let;
  • bezcelní dovoz stavebního materiálu, výrobních prostředků, zařízení, surovin a náhradních dílů;
  • nulová sazba DPH;
  • oproštění od exportní daně (pokud existuje v daném případě);
  • povolení k zaměstnání zahraničního managementu, technického personálu;
  • volná repatriace zisků, nulová daň z dividendy;
  • dlouhodobý pronájem pozemků (až na 99 let);
  • „one-stop service“ pro vývoz a dovoz.

K aktuálnímu datu funguje v Kambodži 43 SEZ pod správou Rady kambodžských zvláštních ekonomických zón, jejíž činnost zaštiťuje Rada pro rozvoj Kambodže (Council for the Development of Cambodia – CDC).  K největším investorům podnikajícím v SEZ se řadí zejména Čína, dále Korejská republika a Japonsko. K nejvýznamnějším SEZ patří Phnompenh, vzdálena cca 10 km od mezinárodního letiště v Phnompenhu, Sihanoukville v blízkosti námořního přístavu Sihanoukville a Manhattan Svay Rieng nedaleko hranic s Vietnamem. Do budoucna se plánuje rozšiřování a budování dalších SEZ především v Sihanoukville.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Výše přímých zahraničních investic v zemi podle Rady pro Rozvoj Kambodže od roku 2012 postupně roste. V letech 2012-2016 se jejich objem zvýšil o 24 % z 2,9 mld. USD na 3,6 mld. USD. V roce 2019 pak objem investic meziročně vzrostl o 45 %. Kapitál investovaný místními investory představuje přibližně 35% celkových investic. Mezi zahraničními investory byli nejvíce aktivní čínští investoři. Asijské investice tvoří 90 % všech investic. Evropské investice jsou stále poměrně omezené.

Pokud jde o sektorové zaměření, v posledních letech výrazně převažují investice do sektorů průmyslu a infrastruktury, které společně představovaly 53 % celkových investic v posledních pěti letech, po nichž následovalo odvětví cestovního ruchu (41 %) a zemědělství (6 %). Z hlediska průmyslu a infrastruktury nejvíce příímých zahraničních investic míří do stavebního sektoru (výstavba rezidenčních a komerčních nemovitostí) a textilního průmyslu.

Teritoriální struktura

2015 2016 2017 2018 2019
4,6 mld. USD 3,6 mld. USD 6,3 mld. USD 6,4 mld. USD 9,4 mld. US
Kambodža (69,28 %) Čína (29, 92 %) Kambodža (50,68 %) Čína (51, 06 %) Kambodža (49, 44 %)
Čína (18,62 %) Kambodža (27,55 %) Čína (25,97 %) Kambodža (31,15 %) Čína (39, 55 %)
UK (3 %) Japonsko (22,78 %) Vietnam (9,20 %) Japonsko  (13, 69 %) Britské Panenské ostrovy (4, 93%)
Singapur (2,18 %) Thajsko (4,61 %) Malajsie (4, 37 %) Thajsko (0, 80 %) Japonsko (3, 18 %)
Vietnam (1,92 %) Korea (4,59 %) Singapur (4, 12 %) Britské Panenské ostrovy (0, 76 %) Thajsko (0,78 %)

Zdroj: Rada pro rozvoj Kambodže (Council for the Development of Cambodia – CDC) 

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční prioritou kambodžské vlády zůstává nadále rozvoj infrastruktury. Téměř všechny investiční projekty v infrastruktuře jsou financovány na bázi BOT – Build-Owned-Transfer (viz dále) a ze zdrojů mezinárodní rozvojové pomoci, ze zdrojů Asijské rozvojové banky (ADB). Vláda prosazuje svoji investiční politiku prostřednictvím Rady pro rozvoj Kambodže (CDC), která je nejvyšším rozhodčím orgánem pro definování investiční strategie státu i pro schvalování jednotlivých investičních záměrů (týká se soukromých i veřejných investic). Pokud jde o investice ve veřejném zájmu, je na zahraniční investory apelováno k investicím do výstavby letišť, námořních a říčních přístavů, úpraven vody a vodovodů, elektrického vedení a elektráren (vodních, solárních, tepelných). Mezi další odvětví, jejichž rozvoj kambodžská vláda podporuje, patří rozvoj turistiky a zpracovatelského průmyslu.

V rámci Strategie průmyslového rozvoje na období 2015-2025 byly vytyčeny čtyři hlavní pilíře: přilákání přímých zahraničních investic k oživení průmyslového rozvoje v domácím soukromém sektoru, modernizace malých a středních podniků a jejich napojení na mezinárodní regulatorní rámec za účelem posílení konkurenceschopnosti a strategie rozvoje lidských zdrojů a zlepšení infrastruktury a služeb.

Pouze v následujících případech musí CDC žádat Radu ministrů o schválení projektu:

  • investiční záměr nad 50 mil. USD;
  • politicky citlivá témata;
  • využívání přírodních a minerálních zdrojů;
  • projekty s případným negativním dopadem na životní prostředí;
  • projekty dlouhodobé (strategické);
  • projekty typu BOT (Build-Owned-Transfer), BOOT (Build-Owned-Operate-Transfer), BOO (Build-Owned-Operate) nebo BLT (Build-Lease-Transfer).

V souladu se zákonem o investicích (Law on Investment, 2004) vláda schválila investiční pobídky, které se týkají těchto oblastí: vyspělé technologie (Hi-Tech), tvorba nových pracovních příležitostí, exportně orientovaná výroba, agroprůmysl a zpracovatelský průmysl, infrastruktura a energetika, hospodářský rozvoj venkova, ochrana životního prostředí, investice ve zvláštních ekonomických zónách (SEZ). Vláda garantuje, že investice realizované v souladu s přijatým zákonem o investicích jsou posuzovány bez diskriminace, nebudou znárodněny, nebude prováděna kontrola cen. Vláda zaručuje transfer prostředků do zahraničí – při platbách za dovozy a poskytnuté dluhy, transfer zisku i investovaného kapitálu a platů zahraničních zaměstnanců.

Podrobné informace o podmínkách investování a investičních pobídkách lze nalézt na stránkách CDC. Řadu praktických informací lze také nalézt v Investičním průvodci pro rok 2019 vydaném právnickou kanceláří DFDL.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Phnompenhu (Kambodža) ke dni 29.4.2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem