Katar: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Stát Katar je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1971. Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Thani. Emír vykonává exekutivní moc prostřednictvím vlády, kterou sám jmenuje a odvolává. Jako vrchnímu veliteli branné moci mu přímo podléhá obranná rada, která vykonává obvyklé funkce ministerstva obrany. Soudní moc je kontrolovaná emírem, který jmenuje a odvolává soudce. Ústava z roku 2005 ustavuje Parlament (Majlis al-Shura) o 45 členech, z nichž 2/3 (30 členů) má být voleno v přímé volbě a 1/3 (15 členů) je jmenována emírem z členů vlády a jiných osobností. Politické strany nejsou v Kataru povoleny.

Katar patří mezi ekonomiky s dominantní orientací na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Příjmy z prodeje ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) tvoří tradičně kolem 70 % rozpočtových příjmů, představují 90 % exportu a podílí se ze 60 % na HDP země, nicméně Kataru se daří diverzifikovat svoji ekonomiku a druhým největším tvůrcem HDP s podílem 30-40 % jsou dnes služby, především finanční služby a turismus. Vzhledem k omezené místní produkci je většina potřeb země kryta dovozem. 

Katar je jedním z nejbohatších států na světě – v přepočtu na hlavu (per capita) je HDP země podle Economist Intelligence Unit (EIU) více než 126 tis. USD (2019). Země disponuje 3. největšími zásobami zemního plynu na světě a je jeho největším exportérem. Export plynu směřuje do více než dvou desítek států 4 kontinentů. Katar je rovněž sídlem Gas Exporting Countries Forum (GECF), které slouží koordinci světových cen plynu.

Katar byl ještě nedávno jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik Zálivu, v posledních letech však růst ochabl. V roce 2019 HDP země poklesl o 0,3 % a pro rok 2020 se v důsledku světové epidemie COVID-19 očekává propad HDP o 2,5 % (EIU). Od roku 2021 však EIU očekává opětovný mírný růst HDP. Hlavním motorem růstu země je tradičně mohutná domácí investiční poptávka, která je dána dlouhodobými investičními plány Kataru a podporováná masivní výstavbou spojenou s pořádáním světového mistrovství v kopané v roce 2022. Přebytky státního rozpočtu jsou nicméně minulostí a od roku 2015 i Katar vykazuje deficitní rozpočty.

Od roku 2019 Katar vykazuje deflaci na úrovni 0,7 %, která setrvá až do konce roku 2020, než se opět překlopí do inflace v roce 2021. Míra nezaměstnanosti v roce 2019 dále klesla na 0,2 %. Na podobné úrovni (0,5 %) se bude dle EIU držet i v roce 2020. Katar si i nadále zachovává regionálně nejvyšší áčkové ratingy AA (Standards & Poor´s) a AA (Fitch) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kataru výrazně zlepšují naakumulované devizové rezervy z předchozích let, které jsou odhadovány na přibližně 300 mld. USD (tato částka přesahuje 150 % HDP země).  Rezervy jsou z větší části dlouhodobě investovány v zahraničí a z menší části pak uloženy v domácích aktivech. Správcem rezervních aktiv je Qatar Investment Authority (QIA), státní suverénní fond, který aktiva investuje prostřednicvím své dceřiné společnosti Qatar Holding.

Pokles cen ropy a plynu a s tím související pokles státních příjmů po roce 2014 nezměnil grandiózní investiční plány Kataru do roku 2030 (cca 200 mld. USD infrastrukturních investic) a větší vliv na ně dle dostupných informací nemá ani současná pandemie COVID-19. Po uvalení ekonomické blokády a dovozního embarga na Katar ze strany jeho sousedů SAE, KSA a Bahrajnu v červnu 2017 utrpěla katarská ekonomika ztráty, avšak poměrně rychle se opět stabilizovala. Přeorientovala se na nové dodavatele a obchodní partnery a katarská vláda maximalizovala své úsilí o budování domácího spotřebitelského průmyslu a high-tech odvětví, které zemi mají zajistit soběstačnost zásobování. 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Česky: Stát Katar
  • Arabsky: Dawlat Al Qatar
  • Anglicky: The State of Qatar

Emír Státu Katar:

  • Sheikh Tamim bin Hamad bin Khalifa Al Thani

Složení vlády: 

  • Předseda vlády a ministr vnitra (Prime Minister and Interior Minister): Sheikh Khalid bin Khalifa bin Abdel-Aziz al-Thani
  • Ministr zahraničních věcí (Foreign Minister): Sheikh Mohammed bin Abdulrahman Al-Thani
  • Státní ministr pro záležitosti obrany a člen kabinetu (Minister of State for Defence Affairs, and Cabinet Member): Dr. Khalid bin Mohammed Al-Attiyah
  • Ministr pro obecní správu a městské plánování (Minister of Municipality and Urban Planning): Sheikh Abdulrahman bin Khalifa bin Abdulaziz Al Thani
  • Ministr pro energii a průmysl (Minister of Energy and Industry): Dr. Mohammed bin Saleh Al-Sada
  • Ministr financí (Minister of Finance): Mr. Ali Sherif Al-Emadi 
  • Ministr pro kulturu a sport (Minister of Culture and Sport): Salah bin Ghanem bin Nassen Al Ali
  • Ministr zdravotnictví (Minister of Public Health): Dr. Hanan Mohamed Al Kuwari
  • Ministr pro sociální dávky, náboženství a záležitosti islámu (Minister of Endowments (Awqaf) and Islamic Affairs): Dr. Ghaith bin Mubarak Al-Kuwari
  • Ministr mládeže a sportu (Minister of Youth and Sports): Mr. Salah bin Ghanem bin Nasser Al Ali
  • Ministr pro ekonomiku a obchod (Minister of Economy and Trade): Sheikh Ahmed bin Jassim bin Mohamed Al Thani
  • Ministr spravedlnosti (Minister of Justice): Dr. Hassan Lahdan Saqr Al Mohannadi
  • Ministr administrativního rozvoje, práce a sociálních záležitostí (Minister of Administrative Development, Labor and Social Affairs): Dr. Issa Saad Al-Jafali Al-Nuaimi
  • Ministryně komunikací a informačních technologií (Minister of Communication and Information Technology): Dr. Hessa Sultan Al Jaber
  • Ministr pro plánování rozvoje a statistiku (Minister of Development Planning and Statistics): Dr. Saleh Mohamed Salem Al Nabit
  • Ministr pro školství a vyšší vzdělávání (Minister of Education and Higher Education): Mr. Mohammed Abdul Wahed Ali Al Hammadi
  • Ministr pro životní prostředí a místní správu (Minister of Environment and Municipality): Mr. Mohamed bin Abdullah Al Rumaihi 
  • Ministr dopravy a komunikací (Minister of Transport and Communications): Mr. Jassim Seif Ahmed Al-Sulaiti

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

2,7 mil. (2019), hustota obyvatelstva je 125 osob na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je přibližně 60 %.

Národnostní složení: 

Katařané se na celkovém složení obyvatelstva podílí pouze asi 12 %. Cizinci s dlouhodobým pobytem se rekrutují jak z arabských zemí (především Egypťané, Syřané, Libanonci, celkem asi 30 %), tak asijských zemí (Pákistánci 14 %, Indové 14 %, Iránci 14 %, ostatní 14 %, tj. Bangladéšané, Filipínci, Srílančané) a zbytek tvoří Evropané a Američané.

Náboženství

Oficiálním náboženstvím v zemi je islám, islámské právo šaría je hlavním zdrojem legislativy. Mezi Katařany je 95% muslimů, z nichž je 92% sunnitů a 8% šíitů wahhábovského směru, založeného na striktním dodržování zásad prvotního islámu.

Úřední jazyk: 

Arabština, vedle ní je běžně používaná angličtina.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj HDP

HDP

2015 2016 2017 2018 2019

Nominální HDP (mld. USD)

161 151 166 192 183

Růst HDP v %

3,7 2,2 1,6 1,4 -0,3

HDP per capita PPP (tis. USD)

127 127 128 129

126

Zdroj: Economist Intelligence unit

Vývoj inflace

 

2015 2016 2017 2018 2019

Inflace v %

3,1

1,7

3

0,3 -0,7

Zdroj: Economist Intelligence Unit

Vývoj nezaměstnanosti

 

2015 2016 2017 2018 2019

Nezaměstnanost v %

0,3 0,4

0,5

0,5

0,2

Zdroj: Qatar National Bank, Qatar Economic Insight, Economist Intelligence Unit

Od devadesátých let až do krize v roce 2008/2009 meziroční růst katarského HDP běžně přesahoval 20-30 %. V kontextu světové recese způsobené dopady finanční a ekonomické krize se postupně ustálil na hodnotě kolem 5-6%. Po prudkém propadu světových cen ropy v roce 2014 postupně dále oslabil až na současné hodnoty kolem 1-2 %. V roce 2020 se v důsledku pandemie COVID-19 očekává propad HDP o 2,5 %, od roku 2021 opětovný růst na úrovni 1 – 2 %.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

  2015 2016 2017 2018 2019 
HDP (nominální, mld. USD) 161 151 166 192 183
rozpočtové příjmy (% HDP) 31 31 26 26 30,6
rozpočtové výdaje (% HDP) 32 40 32 29 29,7
rozpočtová bilance (% HDP) -1 -9 -6 -3 0,9

zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU) 

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Přehled platební bilance, běžného, kapitálového a finančního účtu (v mil. USD)
 

2014

 2015

2016

2017

 2018

2019

Běžný účet

23 807

51 975

 62 031

 62 587

54 835

41 581

Kapitálový účet

10 687

40 141

42 200

48 010

52 453

n.a.

Platební bilance

12 206

20 042

16 150

9 090

1 368

n.a.

Zdroj: Qatar National Bank, Facts and Figures, Economist Intelligence Unit (EIU)

 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky:

Sektor bankovnictví je v zemi mimořádně rozvinut a skládá se ze 17 bank, z nichž 9 je v katarském vlastnictví. Qatar Industrial Development Bank byla založena v r. 1997 a jedná se o specializovanou, státem vlastněnou instituci financující malé a střední podniky. V zemi působí 2 arabské a 6 zahraničních bank. Katarská centrální banka Qatar Central Bank, založená v r. 1993 na základech Qatar Monetary Agency, určuje bankovní a peněžní politiku v zemi. Dle investičního zákona č. 13 z roku 2000 (a jeho novely z ledna 2019) je stále zakázáno podnikání zahraničního kapitálu v sektoru bankovnictví, pojištovnictví a obchodních služeb, vláda však vytvořila instituci Qatar Financial Center, který tuto překážku překonává a je možno jí využít i pro založení nové zahraniční banky. Stávající zahraniční banky byly v Kataru založeny ještě před vyhlášením nezávislosti Kataru v roce 1971.

Přehled nejvýznamnějších bank v Kataru

 

Banka

v majetku

od

zákl. jmění  v mil. QR

1

Qatar National Bank

Katar

1. 1. 1965

301 955

2

Commercial Bank

Katar

10. 4. 1975

71 540

3

Doha Bank

Katar

15. 3. 1979

52 420

4

Qatar Islamic Bank

Katar

7. 1. 1983

58 286

5

Al Ahli Bank of Qatar

Katar

1. 9. 1984

17 734

6

Qatar Islamic Bank

Katar

1. 1. 1991

58 286

7

International Islamic

Katar

Od 2000

23 400

8

Al Khaliji

Katar

Od 2007

32 000

Zahraniční banky

9

HSBC

Anglie

28. 2. 1954

19 251

10

Arab Bank Ltd

Jordánsko

18. 6. 1957

5 988

11

Mashreq Bank Ltd

SAE

1. 10. 1993

4 907

12

Standard Chartered Bank

Anglie

21. 1. 1950

7 869

13

BNP Paribas

Francie

28. 2. 1954

2 663

14

Bank Saderat

Írán

1. 11. 1956

723

15

United Bank

Pákistán

9. 9. 1970

818

Zdroj: Qatar National Bank, Doing Business with Qatar 2012

Pojišťovny:

Přehled hlavních pojišťovacích společností

 

Pojišťovna

v majetku

založena

1

Qatar Insurance Co

Katar

1964

2

Qatar General Insurance

Katar

1978

3

Al Khaleej Insurance

Katar

1978

4

Qatar Islamic Insurance

Katar

1994

5

Atlas Assurance

Anglie

1966

6

Arabian Insurance

Libanon

1966

7

Libano – Suiss Insurance

Libanon

1966

8

National Insurance Co

Egypt

1969

Zdroj: Qatar National Bank

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Katar nemá zavedenu daň z příjmu, neplatí se tu (zatím) DPH, silniční daň, v zemi se neplatí spotřební daně (kromě daně na alkohol, slazené nápoje a tabákové výrobky), ani není třeba platit zdravotní a sociální pojištění. Katar má zavedenu daň ze zisku pro korporace (korporátní daň), která se pohybuje v rozmezí 10 až 35 %. Daň ze zisku má řadu výjimek, jsou od ní osvobozeny např. podniky vzniklé jako přímé zahraniční investice. (viz. kapitolu 2.6.)

V rámci snahy přilákat zahraniční kapitál poskytuje Katar výhodné podmínky pro příliv zahraničních investic – levný plyn, elektřinu, nájemné pozemků, bezcelní dovozy zařízení podniků, bezcelní vývozy, ale také nulové daně ze zisku po určité předem schválené období (výjimka se uděluje na období 5–10 let), nedaní se rovněž platy cizinců – fyzických osob.

Na úrovni Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC) byl odsouhlasen záměr závest ve členských státech GCC DPH ve výši 5 %. Katar však zavedení DPH odložil na neurčito. 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuvajtu (Kuvajt) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem