Kazachstán: Zahraniční obchod a investice

Kazachstán se do mezinárodního obchodu zapojuje zejména vývozem surovin. Příjmy z těžby ropy vytvářejí prostor pro financování dovozů, mimo jiné pro účely moderrnizace místní ekonomiky.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017

2018

2019

export

45 955,8

36 736,9

48 503,3

60 956,2

57 722,9

import

30 567,7

25 376,7

29 599,6

35 533,5

38 356,7

saldo

15 388,1

11 360,2

18 903,7

25 422,7

19 366,2

V roce 2019 činil obrat zahraničního obchodu Kazachstánu 96,1 miliardy dolarů. Celková hodnota dovezeného zboží dosáhla 38,3 miliardy USD, což je o 13,2 % více než v roce 2018. Naopak vývoz klesl o 4,5 % na 57,7 miliardy USD, k celkovému poklesu zahraničních prodejů přispěl především pokles vývozu ropy o 11,3 % (na 21,6 miliardy USD). Černé zlato stále generuje více než polovinu všech zahraničních prodejů v Kazachstánu – 57,5 % oproti 61,9 % v předchozím roce.

Kazachstán je členem Celní unie Rusko – Kazachstán – Bělorusko a též Eurasijské ekonomické unie. Od ledna 2010 je v platnosti Jednotný celní tarif Celní unie (Common Customs Tariff of the Customs Union) pro import zboží do zemí Celní unie. Členem EAEU je také od ledna 2015 Arménie a od srpna 2015 Kyrgyzstán.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Kazachstánu v roce 2019 byla Evropská unie s 29,0 % podílem na zahraničním obchodu KZ (podíl na KZ dovozech činí 18,3 % a na vývozech 36,2 %).

Mezi evropskými zeměmi významný podíl dosahuje Itálie (10,4 %), dále Nizozemsko (4,8 %), Francie (4,5 %), Španělsko (2,5 %) Německo (1,9 %). Ze zemí mimo EU jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery Kazachstánu zejména Rusko (20,5 %) a Čína (15,0 %), Jižní Korea (6,8 %), Turecko (3,3 %), Uzbekistán (2,9 %), Švýcarsko (2,9%), USA (2,3 %), Japonsko (1.5 %), Ukrajina (1,4 %).

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Největší váhu v KZ exportu mají suroviny (zejména ropa a plyn), na které v roce 2019 připadalo 73 % z celkového exportu země. Mezi další položky exportu patří kovy a výrobky z nich (13,7 %) a výrobky živočišného a rostlinného původu (5,4 %).

Kazachstán importuje zejména stroje a zařízení (44,2 %), chemické výrobky (14,2 %) a výrobky z kovů (12,0 %), zpracované potraviny (10,2 %), atd.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Kazachstánu je zakládání tzv. speciálních (svobodných ekonomických zón) považováno za jeden z prvků rozvoje hospodářství. V současné době existuje 13 zvláštních ekonomických zón a 24 průmyslových zón, které osvobozují investory od různých druhů daní a cel (https://invest.gov.kz/ru/doing-business-here/fez-and/the-list-of-sez-and/).

Hospodářské zóny standardně poskytují bezplatně pozemek a přístup k zavedené infrastruktuře. V případě uzavření investiční smlouvy s Investičním výborem Ministerstva zahraničních věcí KZ mohou investoři získat takové investiční preference, jako je osvobození od cla na dovážené zařízení a suroviny, granty, či daňové výhody.

První zóna vznikla již v roce 1991 – Žajreb Atasujská v Žezkazganské oblasti (Morport Aktau).
Další ekonomické zóny jsou Alakulská a Žarkentská v Taldykorganské oblasti, Lisakovská v Kostanajské oblasti, Kyzyl-Ordinská, Atyrauská, Jižně-Kazachstánská, Karagandinská a Mangystauská.

Zónou volného obchodu je Atakent v Almaty a Nurs-Sultan na výstavbu hlavního města. Konkrétně v Nur-Sultanu je záměr vybudovat svobodnou ekonomickou zónu s cca 50 závody, které by zaměstnávaly cca 8000 pracovníků.

V lednu 2008 byla vyhlášena speciální ekonomická zóna „Burabaj“ pro rozvoj Šučinsko-Borovské lázeňské oblasti. Cílem je vybudovat konkurenceschopnou turistickou infrastrukturu pro domácí i zahraniční turisty.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Příliv PZI do Kazachstánu v roce 2019 činil 25,9 mld. USD, což je o 15,8 % více oproti loňskému roku. Jako základní zdroj přílivu se uvádí reinvestice příjmů nerezidentů do kapitálu KZ společností.

KZ strana definovala 6 prioritních zemí, se kterými rozpracovává prioritní projekty s cílem získání velkých společností pro investování v Kazachstánu. Cca 80% všech přímých zahraničních investic směřovaných do střední Asie se nachází v Kazachstánu.

Nejvíce přímých zahraničních investic přichází do Kazachstánu z Nizozemí (30,2 %), dále ze Spojených států (22 %), Švýcarska (10.5 %), Ruska (6,18 %), Číny (6,14 %) a Belgie (4,3 %).
Nejvíce přímých zahraničních investic v Kazachstánu směřuje do těžebního průmyslu (55,8 %), zpracovatelského průmyslu (7,9 %), obchodu (13,5 %), finančního a pojišťovacího sektoru (5,4 %) a dopravy (3,2 %).

V Kazachstánu investují velké společnosti jako je Chevron, Siemens, Microsoft, General Electric, The Coca-Cola Company, Danone, Henkel apod.  

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Od prosince 2018 byly výkon kompetencí v otázce lákání investic převeden na Ministerstvo zahraničních věcí KZ, naopak tvorba relevantních politik byla přenesena na Ministerstvo národního hospodářství KZ. Investiční výbor a národní společnost KAZAKH INVEST JSC, zřízená vládou KZ a jednající jejím jménem jako jediný vyjednávač, byla zmocněna vést jednání s investory a sledovat provádění investičních projektů.

Investorům je poskytována celá řada podpůrných služeb podle principu „one-stop shop“ – od hledání nápadu po uvedení projektu do provozu. Takový mechanismus umožňuje vysílat projekty z regionů přímo do zahraničních agentur a hledat potenciální investory a naopak.
Byly vyvinuty a implementovány nové přístupy, které zahrnují vývoj investičních návrhů, podporu investorů, identifikaci a eliminaci nepříznivých faktorů.

Vláda Kazachstánu prosazuje dlouhodobě vstřícnou politiku vůči zahraničním investorům. Od roku 2015 uplatňuje KZ vláda upravený rejstřík investičních pobídek pro zahraniční investory. V rámci investičních pobídek jsou pro zahraniční investory k dispozici následující pobídky: osvobození od celních poplatků (pro import technologického zařízení a jeho částí na období 5 let, pro import náhradních dílů pro technologické zařízení, suroviny a materiály na období 5 let v závislosti na rozměru investice), granty „in-kind“ (majetek, vlastněný Republikou Kazachstán, bude převeden do dočasného bezplatného užívání nebo bude poskytnuto právo na dočasné bezplatné užívání pozemků, a to s předpokladem následujícího převodu do vlastnictví nebo využití půdy; maximální rozměr grantu „in-kind“ nesmí převyšovat 30% investice).

Pro prioritní investiční projekty mohou být poskytnuty další následující pobídky: daňové pobídky (snížení daně z příjmu právnických osob až o 100 %, uplatnění 0 koeficientu u daně z půdy, výměr daně z majetku na úrovni 0 % ke zdaňovanému základu), investiční dotace (vrácení do 30 % skutečných nákladů na výstavbu a montážní práce a nákladů za zakoupené zařízení).

Investiční pobídky jsou určeny pro projekty v definovaných prioritních oblastech, jako je chemický průmysl, metalurgie, výroba osobních vozidel, výroba nábytku, pozemní doprava, letecká doprava, komunikace, zdravotnické aktivity apod.

Investiční preference se poskytují právním subjektům (legal entity) Kazachstánu. Investiční pobídky jsou poskytovány na základě investiční dohody, uzavřené mezi Investičním výborem (Investment Committee) Ministerstva zahraničních věci KZ a právním subjektem implementujícím investiční projekt.

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem