Kazachstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Kazachstán je hospodářsky i sociálně nejvyspělejší země ve střední Asii, která svou rozlohou patří mezi 10 největších států světa. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Kazachstán v roce 2019 umístil na 55. pozici ze 141 srovnávaných ekonomik. Země má obrovské zásoby ropy, minerálů a kovů. Má také značný zemědělský potenciál díky rozsáhlým stepím, které poskytují prostor jak pro produkci hospodářských zvířat, tak i pro pěstování obilovin. Kazachstánský průmysl spočívá především v těžbě a zpracování přírodních zdrojů. Má však též poměrně rozvinuté strojírenské odvětví se specializací na stavební materiály, traktory, zemědělské stroje, kosmickou infrastrukturu a vojenskou techniku.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Republika Kazachstán (KZ). Ústava KZ připouští též Kazachstán.
Kazakstan Republikasy – kazašský název
Republic of Kazakhstan – anglický název
Rozloha Kazachstánu – 2 724 902 km2. Celková délka obvodu hranic činí 13 349,9 km. Délka hranic s Ruskem – 7 548,1 km, Uzbekistánem – 2 351,4 km, ČLR – 1 782,8 km, Kyrgyzstánem – 1 241,6 km a s Turkmenistánem 426 km.
Od 23. března 2019 bylo hlavní město Astana přejmenováno na Nur-Sultan.

Politické uspořádání Kazachstánu vychází z Ústavy. Na jejím základě v zemi funguje demokracie prezidentského typu s množstvím pravomocí, soustředěných do rukou prezidenta. Prezident je volen na období 5 let s omezením na dva mandáty. Toto omezení se nevztahovalo na prvního prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, který byl prezidentem nepřetržitě od roku 1991 až do 20. 3. 2019, kdy sám dobrovolně odstoupil. Současným prezidentem Kazachstánu je Kasym-Zhomart Tokayev.

V roce 2017 došlo k částečnému přerozdělení moci v zemi, kdy na ministerského předsedu a vládu přešla odpovědnost za ekonomický a sociální rozvoj země. Prezident nadále rozhoduje o zahraniční politice, obraně a vnitřní bezpečnosti. První prezident N. Nazarbajev se stal doživotním předsedou bezpečnostní rady státu a stále má vliv na zahraničně-politické a bezpečnostní směřování země.
Složení vlády Kazachstánu k 5. 11. 2020:

  1. Askar Mamin předseda vlády
  2. Alichan Smailov 1. místopředseda vlády a ministr financí
  3. Eraly Tugzhanov místopředseda vlády
  4. Roman Sklyar  místopředseda vlády
  5. Muchtar Tleuberdi ministr zahraničních věcí
  6. Nurlan Ermekbaev ministr obrany
  7. Erlan Turgumbaev ministr vnitra
  8. Aida Balaeva ministr informací a sociálního rozvoje
  9. Marat Beketaev ministr spravedlnosti
  10. Alexey Tsoy ministr zdravotnictví
  11. Aktoty Raimkulova  ministryně kultury a sportu
  12. Bagdat Mussin ministr digitálního rozvoje, obranného a kosmického průmyslu
  13. Nurlan Nogayev ministr energetiky
  14. Birzhan Nurymbetov ministr práce a sociální ochrany obyvatelstva
  15. Saparchan Omarov ministr zemědělství
  16. Aschat Aimagambetov ministr školství a vědy
  17. Beibut Atamkulov ministr průmyslu a infrastrukturního rozvoje
  18. Ruslan Dalenov ministr ekonomiky
  19. Magzum Myrzagaliyev ministr ekologie, geologie a přírodních zdrojů
  20. Bachyt Sultanov ministr obchodu a integrace
  21. Yerulan Zhamaubayev ministr financí
  22. Yuri Iljin ministr pro mimořádné události

Parlament je nejvyšším orgánem Kazachstánu, který plní zákonodárné funkce. Sestává se ze dvou komor – Senátu a Mažilisu. Poslanci Senátu – 47 senátorů (15 jmenuje přímo prezident) – jsou voleni na šest let), Mažilisu – 107 poslanců – na 5 let. Parlament na základě návrhů prezidenta schvaluje změny v Ústavě, schvaluje státní rozpočet, dává souhlas na obsazení pozic předsedy vlády, předsedy Národní banky, rozhoduje o otázkách války a míru. Parlament má dále pravomoc iniciativy na vyhlášení referenda, může vyjádřit nedůvěru vládě. Dne 20. 3. 2016 proběhly mimořádné volby do dolní komory, ve kterých zvítězila prezidentská strana Nur Otan, která získala 82,15 % hlasů. V parlamentu jsou zastoupeny tři politické strany, a to Nur Otan, Národní komunistická strana a podnikatelsko-nacionalistická strana Ak-Zhol.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Dle Statistického výboru Kazachstánu (www.stat.gov.kz) bylo v Kazachstánu k 1.  září 2020 evidováno 18 785 tis. obyvatel, Hustota obyvatelstva je 6,89 obyv./km2. V 90. letech v Kazachstánu klesal přirozený roční přírůstek obyvatel (1993-2003). Významnou skutečnost v celkovém poklesu počtu obyvatel KZ představovalo zejména v devadesátých letech minulého století kromě uvedeného faktoru i vystěhovalectví. Šlo zejména o vystěhovalectví ne kazašského etnika (Rusů, Ukrajinců, Němců) do zemí bývalého SSSR a Německa, kdy počet vystěhovaného obyvatelstva výrazně převyšoval imigraci. Trvale nejvyšší počet vystěhování je registrován do Ruské federace, největší počet přistěhování je z Uzbekistánu. Tento proces se podle Statistické agentury KZ zastavil a v současné době se do Kazachstánu stěhuje více lidí, než zemi opouští.

Od devadesátých let docházelo k přesídlování krajanů z Kazachstánu rovněž do České republiky. Na základě usnesení vlády ČR ze dne 1. listopadu 2006, č. 1248, bylo rozhodnuto o „Postupu při dokončování přesídlení osob s prokázaným českým původem (krajanů) z Kazachstánu“. Celkem bylo v této etapě přesídleno 157 krajanů. Prvních 57 bylo přepraveno koncem července 2007, další letadlo přistálo s krajany z Kazachstánu začátkem září a poslední let se uskutečnil koncem října 2007.
Na městské obyvatelstvo připadá cca 57,0 % s tím, že pokračuje dlouhodobý trend přesunu obyvatel z venkova do měst.

V Kazachstánu žije cca 147 národností a etnických skupin a etnické složení obyvatel je následující ((údaje k 1.ledna 2020, celkový počet obyv. 18 631,8 tis.):

  • Kazaši – 12 764 tis. (68 %)
  • Rusové – 3 512 tis. (18,7 %)
  • Uzbeci – 605 tis. (3,2 %)
  • Ukrajinci – 263 tis. (1,4 %)
  • Ujguři – 274 tis. (1,5 %)
  • Tataři – 200 tis. (1,1 %
  • Němci – 176 tis. (0,9 %)
  • zbytek – ostatní (Korejci, Ázerbájdžánci, Bělorusové, Turci, Poláci, Baškiři atd.).

Ve stalinském období došlo k násilnému přesídlení příslušníků mnoha národností do Kazachstánu, jako např. Čečenců, Ingušů, Peršanů, Poláků, Ujgurů, Kurdů, Korejců atd. Kromě etnické strukturalizace společnosti hraje stejně důležitou úlohu i strukturalizace klanová a dělení na kmenové svazy, tzv. Starší, Střední a Mladší žuzy. Ty představují specifické formy sociálně-politické organizace kazašského národa. Postupně vznikly tři klanová společenství – Uly žuz (Starší, nebo Největší), který se identifikuje s jižním Kazachstánem, Orta žuz (Střední) se identifikuje se středním a východním Kazachstánem a Kiši žuz (Mladší nebo Malý) se identifikuje se západní a severní částí Kazachstánu. Každý žuz se skládá z několika rodů a plemen. Rodově nejpočetnější je Orta žuz, skládající se z 12 rodů a plemen. Cháni, kteří stáli v čele společenství, měli různou autoritu a moc nad územím, které spravovali. Nejvíce autoritativní ze žuzů se jeví Uly – Starší-Největší, jehož příslušníci se cítí být nejbližšími potomky Čingischána.

Náboženské složení:

  • Kazaši – islám sunitské odnože (70,4 %),
  • obyvatelé evropského původu – křesťanství různých směrů – zejména pravoslavní, katolíci, protestanti (24,8 %),
  • budhisté (0,2 %),
  • ateisté (4,2 %),
  • lidové přesvědčení (0,3 %),
  • jiné (0,1 %).

Kazachstán prosazuje politiku náboženské, etnické a národnostní snášenlivosti. V hlavním městě  Nur-Sultanu se každé tři roky scházejí lídři všech světových i tradicionalistických náboženství. Mezináboženský dialog rozebírá roli a odpovědnost náboženských lídrů v uspořádání světa, založeného na toleranci, vzájemné úctě a spolupráci. Každoročně se v hlavním městě koná také sjezd Shromáždění národů Kazachstánu.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

HDP (mil. USD)

221 417,7

184 387,0

137 278,3

162 887,4

170 536,8

179 322,4

Růst HDP (%)

4,2

1,2

1,1

4,1

4,1

4,5

Míra inflace

7,4

13,6

8,5

7,1

5,3

5,4

Míra nezaměstnanosti

5,0

5,1

5,0

4,9

4,9

4,8

Zdroj: Statistická agentura KZ, Národní banka KZ

Kazachstán je zemí s obrovským územím, rovnající se oblasti západní Evropy, s jednou z nejnižších hustot obyvatelstva na světě. Strategicky spojuje velké a rychle rostoucí trhy v Číně a Jižní Asii s Ruskem a Evropou. V méně než dvou desetiletích země dokázala přejít ze statusu zaostalé země k zemi s vyššími příjmy (2006). Od roku 2002 HDP na obyvatele vzrostl šestkrát a výskyt chudoby prudce klesl. V posledních 5 letech HDP meziročně stoupal o 1-4 % (růst HDP vyjádřeného v Tenge, HDP v USD byl ovlivněn kurzovou fluktuací).

Na konci roku 2019 vzrostly reálné příjmy obyvatelstva o 5,5 %, přičemž růst HDP dosáhl 4,5%. Více než 85 % růstu bylo generováno sektory mimo těžbu. Rostly zejména následující sektory: stavebnictví – 12,9 %, obchod – 7,6 %, doprava – 5,1 % a průmysl – 3,8 %. Ve zpracovatelském průmyslu byl růst 4,4 %, čehož bylo dosaženo v automobilovém průmyslu (63 %), výrobě strojů a zařízení (22 %), farmaceutickém průmyslu (12 %), lehkém průmyslu (14 %) a výrobě nápojů (10 %). Těžební průmysl vzrostl o 3,7 % v důsledku zvýšení produkce kovové rudy o 16 %.

V roce 2019 se mzdy zvýšily v případě 2,7 milionu obyvatel, také díky zvýšením minimální mzdy (1,5krát na 42,5 tis. Tenge). Trh práce zůstává stabilní. Míra nezaměstnanosti byla 4,8 %. Bylo vytvořeno více než 423 tisíc nových pracovních míst, z toho 279 tisíc stálých.

Průměrná měsíční mzda dosáhla v roce 2019 úrovně 185 487 Tenge. Průměrná mzda kolísá podle jednotlivých oblastí Kazachstánu a též podle zaměstnaneckých odvětví. Např. ve čtvrtém kvartálu 2019 dosahovala průměrná mzda v Atyrauské oblasti 215 tisíc Tenge, v Mangystauské oblasti 144 tisíc Tenge, v Nur-Sultanu úrovně 175 tisíc Tenge  a v Almaty 163 tisíc Tenge. Nejnižší průměrné mzdy jsou v Turkestánské oblasti, tj. 55 tisíc Tenge, dále v Žambylské oblasti 74 tisíc Tenge. Nejvyšší jsou mzdy ve finančním sektoru, v důlním a zpracovatelském sektoru, v dopravě a spojích a ve stavebnictví, nejnižší mzda je v oblasti stravování, vzdělávání a zemědělství.

Od 1. ledna 2015 byla vytvořena Euroasijská hospodářská unie (EEU) s tím, že bude pokračovat trend integrace ekonomik jednotlivých zemí EEU. Kazachstán se stal zakládajícím členem společně s RF a Běloruskem. V roce 2015 do EEU vstoupila Arménie a Kyrgyzstán.

Trendy ve světové ekonomice a vývoj v rámci EEU (zejména nízké ceny ropy a oslabený rubl) vedly KZ v srpnu 2015 ke zrušení omezení rozpětí pohybu měny. V důsledku došlo k oslabení kurzu ze 188 Tenge za USD na cca 380 Tenge za USD v průběhu 5 měsíců. Vedlejším výsledkem bylo srovnání hodnot kurzu vůči rublu, což zkorigovalo předchozí zlevnění výrobků na ruském trhu pro Kazachstánce a rozsáhlé nákupy KZ občanů spotřebního zboží z Ruska zejména v pohraničních oblastech. Po jistém posílení v roce 2017 se Tenge vrátilo na hodnoty kolem 380 KZT za 1 USD, kde se udržela do března 2020. Měna je stále velmi citlivá na výkyvy sousedního rublu (mimo jiné v souvislosti se sankcemi, které na Rusko uvaluje USA a EU).

V prosinci 2015 se KZ stal členem WTO. Tento krok mimo jiné znamenal snížení celních sazeb u některých položek, na což Kazachstánu poskytla EEU výjimku. Zboží dovezené do KZ za snížených celních sazeb nelze ovšem rexportovat do dalších států EEU.

Dne 21. 12. 2015 byla v Nur-Sutanu podepsána nová Dohoda EU – Kazachstán k partnerství a spolupráci (nová PCA), která vytváří kvalitnější rámec pro rozvoj politických a ekonomických vztahů mezi KZ a EU a pro růst úrovně obchodu a investic. Vstoupila v platnost 1. března 2020.

Dalším nástrojem pro boj s nepříznivou ekonomickou situací byla nová hospodářská politika země, přijatá v únoru 2015. Nová politika „Nurly žol“ je zaměřena na vytváření efektivní dopravně – logistické infrastruktury v jednotlivých směrech od hlavního města Nur-Sultanu, dále na energetické projekty, výstavbu bytového fondu apod. V rámci programu „Nurly žol“  se realizují další doplňující opatření včetně podpory domácího strojírenství a exportujících společností, rozvoje infrastruktury pro SMEs, opatření k ochraně vnitřního trhu apod. Realizace státních programů „Nurly Zhol“, „Nurly Zher“ a rozvoje regionů umožnila výstavbu více než 13 milionů čtverečních metrů bydlení, rekonstrukci více než 4,4 tisíc km místních silnic a výstavbu 640 km republikových silnic.

V roce 2017 se Kazachstán postupně zotavil z předchozí stagnace a sociálně-ekonomické ukazatele KZ se postupně zkorigovaly vůči výkyvům předchozích let. HDP rostl 4%-ním tempem, inflace se snižuje, nezaměstnanost se stabilně drží na 5 %. Z hlediska žebříčku „Doing Business Report“ sestavovaného Světovou bankou, Kazachstán v roce 2019 obsadil 28. příčku ze 190 zemí světa. Stupeň exportního rizika dle OECD byl zlepšen ze šesté skupiny (ze 7) na pátou.

Snížení cen ropy na světových trzích počátkem roku 2020 společně s pandemií koronaviru  vedly od března 2020 k přijetí řady dalších opatření, zaměřených zejména na sociální stabilitu, podporu podnikání (daňové úlevy, subvence odstraňování exportních cel) a zesílení přechodu na e-government. Současně Národní banka zesílila intervence ke stabilizaci měny, která v dubnu 2020 klesla na 430 KZT/USD. Opatření na restart ekonomiky musí brát v úvahu vývoj státního rozpočtu, který e pod značným tlakem na příjmové i výdajové straně. 

Očekávaný vývoj

Původně KZ vláda plánovala pokračovat v podpoře 7 strategických oblastí: přilákání investic, vytváření pracovních míst s vysokou produktivitou, rozvoj infrastruktury, industrializace orientovaná na vývoz, palivové a energetické a agroprůmyslové komplexy a digitalizace hospodářství. Do těchto plánů však podstatným způsobem zasála koronavirová epidemie.

V roce 2020 bude postaveno 15 milionů metrů čtverečních bydlení. Bydlení získá více než 150 tisíc rodin. V rámci projektu Auyl-El Besigi bude realizováno více než 800 projektů na rozvoj inženýrské, dopravní a sociální infrastruktury ve 190 vesnicích.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

(v mld. Tenge)

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy

7 321,3

7 634,8

9 308,5

11 567,7

9 985,5

12 758,4

Příjmy % HDP

18,4 %

18,6 %

19,8 %

22,4 %

25,0 %

21,3 %

Výdaje

7 791,8

8 227,1

9 433,7

12 485,8

10 025.4

13 535,5

Výdaje % HDP

19,6 %

20,1 %

20 %

24,2 %

25,1 %

20, 7%

Saldo *

– 1 086,6

– 915,7

– 737,7

– 1 455,3

-365

-777,1

Zdroj: Statistická agentura KZ, Ministerstvo financí KZ
*vč. poskytnutých úvěrů

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(mil. USD)

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Běžný účet

6 113,7

-6 011,6

-8 132,1

-5 101,9

-51,7

-6 497,6

Běžný účet
(v % k HDP)

2,8

-3,3

-5,9

-3,1

0,0

-3,6

Obchodní bilance
(v % k HDP)

16,5

6,3

6,7

10,3

15,5

10,7

Kapitálový účet

29,3

131,7

269,5

346,8

203,4

127,2

Finanční účet

-6 704,8

-9 655,7

-7 894,2

-5 478,4

2 558,6

1 567,8

Mezinárodní rezervy

29 208,5

27 871,3

29 710,2

30 996,6

30 927

28 957,7

Veřejný dluh (v % k HDP)

14,5

21,9

19,7

20,8

21,9

24,1

Zdroj: Statistická agentura KZ, Národní banka KZ, IMF

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v mil. USD)

(údaje ke konci roku)

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Vládní dluhy a vládou garantované závazky

8 702,5

12 877,7

13 676,7

14 307,9

13 915,4

12 389, 3

Nevládní dluhy (vč. firemních)

148 410,80

140 128,9

149 631,8

152 910,0

144 871,9

144 412, 8

Celkem vnější dluh

157 114,5

153 006,6

163 308,5

167 217,9

158 787,3

156 802, 1

vnější dluh bez mezifiremních úvěrů (v %)

35,2 %

30,8 %

42,9 %

38,7 %

33,9 %

33,1 %

Zdroj: Národní banka Kazachstánu

I přes pokles výnosů z ropy (z 50 na 35 % příjmů do státního rozpočtu), zvýšení výdajů na podporu podnikání, nákladnou sanaci některých bankovních institucí a depreciaci, veřejný dluh (napůl v devizách) zůstává mírný. To se vysvětluje použitím prostředků v Národního fondu KZ.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kazachstán má dvouúrovňový bankovní systém.
Národní (centrální) banka a představuje vrchní úroveň systému. Všechny ostatní banky jsou druhé úrovně.

Základním normativním dokumentem pro činnost bankovního sektoru je zákon № 2444 o „Bankách a bankovní činnosti“ z roku 1995. V roce 2014 byla vládou utvrzena Koncepce rozvoje finančního sektoru Kazachstánu do roku 2030 (№954).

V dubnu 2020 bylo v Kazachstánu registrováno celkem 27 bank. K největším bankám v Kazachstánu patří National Bank of Kazakhstan, First Heartland Jýsan Bank, Kaspi bank, SberBank, Bank RBK, ATF Bank, BankCenterCredit, Forte Bank, apod. Z nich v Kazachstánu též působí 13 bank se zahraniční účastí. V Kazachstánu je též 29 pojišťovacích společností.

Od srpna 2017 do podzimu 2018 probíhal program na ozdravení bankovního sektoru v zemi. Programu se účastnily banky s kapitálem nejméně 45 mld. Tenge. Dle programu, dvě třetiny hodnoty rekapitalizace půjčovala Národní banka, jednu třetinu akcionář. Programu využilo 5 bank (Eurasijská banka, Cesnabank, ATF Bank, BankCenterCredit a Bank RBK) patřící do TOP 10 kazachstánských bank, co se týče hodnoty aktiv. Tím bylo, dle slov zástupců Národní banky, zajištěno 50 % ozdravení bankovního sektoru v zemi. Zahraniční zdroje uvádějí hodnotu těchto investic do výše 5 % HDP.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V prosinci 2017 Kazachstán schválil nový Daňový kodex, který de facto kopíruje původní daňový zákon z roku 2008 (закон Республики Казахстан от 10. 12. 2008 № 99-IV – „Налоговый Кодекс РК 2009 года – Кодекс Республики Казахстан „О налогах и других обязательных платежах в бюджет“ (viz. např. http://ru.wikisource.org). I z tohoto důvodu sklidil rozsáhlou vlnu kritiky, kromě toho, že obsahuje ještě více odkazů na různá ustanovení než ten původní.

Podle tohoto zákona v platnosti od 1. 1. 2020 jsou:

  • daň z příjmu právnických osob (daně z příjmů) u nesurovinového sektoru se sazbou 20 %;
  • daň z příjmu právnických osob u zemědělského sektoru se sazbou 10 %;
  • daň z příjmu fyzických osob se sazbou 10 %;
  • sociální pojištění se sazbou 9,5 % (ve výjimečných případech 0 %);
  • daň z přidané hodnoty (DPH) se sazbou 12 %.
  • poplatek na povinné sociální pojištění 2%.

Kazachstán má s řadou zemí (s 36-ti), včetně ČR, uzavřenou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. Taková Smlouva má vyšší právní sílu, než ustanovení zákona, a její aplikace je včleněna do procedur popsaných v Části 2., Oddíl VII., Hlava 26., § 206 – § 220 zákona.

Nerezident, právnická osoba, podnikající v KZ prostřednictvím trvalého zastoupení (filiálka, spol. podnik apod.) platí kromě daně z příjmů 20 % ještě daň z čistého přijmu 15%.
Nerezident, právnická osoba, mající příjem ze zdrojů v KZ a nepodnikající prostřednictvím trvalého zastoupení, platí kromě daně z příjmu 20 % ještě:

  • daň z dividendového příjmu 15 %;
  • pojištění podnikatelských rizik 15 %;
  • připojštění 5 %;
  • daň z příjmu z mezinárodních transitů 5 %.

Postup uplatnění Smlouvy o zamezení dvojího zdanění při plném nebo částečném osvobození od placení těchto daní právnických či fyzických osob – nerezidentů je popsán v Hlavě 75 (§660 a dále), postup při vracení přeplatků daní, včetně potřebných dokladů, jsou popsány v § 217 – § 220 starého Kodexu, který v této části stále platí (v novém Kodexu §310 a 672).

DPH 12 % je uplatňována na prodej zboží a služeb, je-li místem odbytu KZ, a na zdaňované dovozy. Bez DPH je vývoz, prodej drahých kovů mezi rezidenty, příjmy z mezinárodních transitů, prodej zboží ve zvláštních zónách a některé další zvláštní případy. Firmy, i zahraniční, s obratem do 222 000 dolarů ročně (dle aktuálního kurzu), DPH neplatí.

DPH se nerezidentům – právnickým či fyzickým osobám vrací. Vracení DPH je v zákoně popsáno v Části 2., Oddíl X., Hlava 49., § 429 – § 436 (jejich znění je velmi podobné znění § 80 – § 87 zákona č. 235/2004 Sb.). Opět ale platí, že procedura vrácení je zdlouhavá.

Podle ustanovení zákona je schéma vracení daně z přidané hodnoty následující:

  • prokázání nároku na vrácení DPH;
  • podání žádosti na daňový úřad s doklady o zaplacení daně;
  • kontrola nároku na vrácení DPH daňovým úřadem;
  • vrácení daně.

V případě řešení konkrétní situace v daňové oblasti se doporučuje kontaktovat místní právnické firmy, ev. i některé větší mezinárodní auditorské firmy, které zde mají zastoupení.

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem