Keňa: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Nairobi (Keňa)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

▶ Energetický průmysl

Plány rozvoje průmyslu se zatím nedaří naplňovat a Keňa je v současné době ve spotřebě energie soběstačná. Keňská vláda však vyhlásila v roce 2018 tzv. „Big 4 agenda“ s cílem akcelerovat ekonomický růst. Podle rozvojového plánu se tak má velikost průmyslu do roku 2022 zdvojnásobit (nárůst podílu průmyslu na HDP z 8 % na 15 %). To by s sebou mělo přinést pro nadcházející období i růst poptávky po elektrické energii. V současnosti se hovoří zejména o energii jaderné, kdy podle plánů, by měla Keňa v příštích osmi letech zařít s výstavbou 1 000 MW jaderné elektrárny.

Další příležitosti pak existují v oblasti rekonstrukce zastaralé energetické soustavy. Přestože je Keňa z pohledu nabídky elektrické energie saturovaná, existují po celé Keni pravidelné výpadky proudu, a to právě z důvodů neadekvátní energetické soustavy. Ztráty v přenosové soustavě navíc dosahují 16 %. V příštích deseti letech by se tak mělo zrekonstruovat 4.500 km sítí.

▶ Obranný průmysl

Potenciál pro dodávky obranného průmyslu vyplývá z hrozby teroristických útoků ze strany somálských Al Shabaab. Že nejde jen o hrozbu, ukázal i lednový teroristický útok na americkou základnu realizovaný Al Shabaabem na keňském pobřeží. Z tohoto důvodu bude vláda věnovat ještě větší pozornost i finanční prostředky na vybavení armády i police. Rozvojový programu Vise 2030 navíc počítá s navýšením počtu policejních složek tak, aby se Keňa přiblížila hranici 1:450 (jeden policista na 450 obyvatel doporučených OSN). Navyšování počtu policistů představuje příležitost pro dodavatele z oblasti obranného průmyslu. Nabízí se tak možnosti dodávek policejní techniky a vybavení či opravy a modernizace policejních vrtulníků.

▶ Služby

V souvislosti s rozvojem ekonomiky země lze očekávat zájem o uplatnění environmentálních technologií. Nově je kladen důraz na rozvoj tzv. Blue Economy tj. environmentálně udržitelné využití potenciálu přístupu k moři. V rámci rozvoje přímořských oblastí by tak měla být podle vládních plánů oznámených na konci roku 2018 proinvestována do roku 2025 ze soukromých zdrojů téměř 1 mld. USD. Další příležitosti v oblasti služeb s sebou přinese i plánované zdvojnásobení počtu turistů navštěvujících ročně Keňu ze 1,8 mil. na 3 mil. v roce 2022.

▶ Stavební průmysl

Rozdíl mezi poptávkou po bydlení a nabídkou bytů přesahuje ročně 156 tis. bytů. Díky objektivním příčinám se nedaří tento deficit v nabídce uspokojit (rozdíl mezi příjmy obyvatelstva a stavebními náklady na bydlení) Neuspokojivou situaci na trhu nemovitostí se proto nově snaží řešit nová hospodářská strategie tzv. „Big 4 agenda“, v rámci které je rozvoj výstavby dostupných bytů určena jako jedna ze čtyř vládních priorit. Strategie tak stanovila cíl do roku 2022 dokončit 500 tisíc nových nízkonákladových bytových jednotek (v případě úspěšné realizace se jedná o investice v objemu 1 mld. USD, z toho 10 % ze státního rozpočtu a 90 % ze soukromých zdrojů). Keňští developeři tak přesouvají pozornost od nabídky luxusního bydlení k nabídce dostupného bydlení pro středně příjmovou část populace. Vzhledem k nedostatečné lokální nabídce některých stavebních a vybavovacích materiálů představuje budoucí výstavba dostupného bydlení příležitost pro české firmy.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zdravotnictví je vládní prioritou, program Kenya Health Policy (2014–2030) definuje dlouhodobý záměr dosáhnout všeobecného pokrytí základních zdravotnických služeb, které by odpovídaly standardu země střední úrovně příjmů. Vláda nově v rámci nové hospodářské strategie „Big 4 agenda“ oznámila konkrétní plán, jak dosáhnout všeobecného zdravotního pojištění. V rámci plánu se mají výdeje státu na zdravotnictví zvýšit do roku 2022 na 10 % HDP ze současných 7 %. Díky navýšení výdajů se tak počet pojištěnců zvýší ze současných 16 mil. na 25 mil. pojištěnců. Zvýšené výdaje do zdravotnictví představují příležitost pro české dodavatele vzhledem k tomu, že veškeré zdravotní zařízení se do Keni dováží. Projekty v sektoru zdravotnictví jsou rovněž finančně podporovány ze strany Světové banky. Kromě veřejného zdravotnictví existují příležitosti i v oblasti výstavby soukromých nemocnic a dodávek pro ně. Neupokojená poptávka po soukromých zdravotních službách dosahuje 100 mil USD (10 tis. Keňanů vyjíždí ročně za zdravotní péčí do zahraničí s tím, že v průměru utratí za zahraniční péči 10 tis. USD).

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství zaměstnává 75 % pracovní síly a na tvorbě HDP se podílí plnými 30 % (tento podíl, na rozdíl od ostatních zemí regionu, za posledních 5 let dokonce o 5 % vzrostl). Vývoz čaje, kávy a čerstvých květin tvoří spolu s cestovním ruchem pilíře keňské ekonomiky. V zemi již existuje relativně vyspělý agroprůmysl a lze předpokládat jeho další rozvoj. Stále však existuje značný potenciál, který zemědělská prvovýroba v Keni nabízí v oblasti mechanizace (ať již pro malé tak pro velké farmy). Zemědělství se navíc stále potýká s řadou problémů a země není stále schopna zabezpečit dostatek potravin pro keňskou populaci a zemědělské komodity se tak musí do země dovážet. Slabá místa se projevují zejména v obdobích sucha, která nejsou v Keni ojedinělým jevem. Během období sucha dochází k úhynu skotu, pro který farmáři nemají krmivo, vzhledem k tomu, že keňští zemědělci nevyužívají v období dešťů metody silážování krmiva. Kromě toho pouze 2 % zemědělské půdy je zavlažováno, což je i na subsaharskou Afriku málo (průměr SSA činí 6 %). Nově přijatá hospodářská strategie „Big 4 agenda“ má proto přirozeně rozvoj zemědělství jako jednu ze svých čtyř priorit s tím, že vládní výdaje na rozvoj zemědělství by se měly zásadně navýšit ze současných 2 % výdajů státního rozpočtu minimálně na průměrnou úroveň ostatních zemí subsaharské Afriky, která je dvojnásobná. Rozvoj zemědělství a zejména technologií umožňující překonat každoroční období sucha se tak stává klíčovou prioritou. Dodávky těchto technologií tak představuje příležitosti pro české dodavatele.

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Energetický průmysl

HS 8504 – Elektrické transformátory, statické měniče a induktory

HS 8507 – Elektrické akumulátory, včetně separátorů

HS 8537 – Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a. základny pro el. ovládání

HS 8541 – Diody, tranzistory ap. polovodičová zařízení

HS 8544 – Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodiče vláken

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 8432 – Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví a lesnictví ap.

HS 8433 – Žací nebo mláticí stroje, sekačky na trávu ap.

HS 8434 – Dojicí stroje a mlékárenské stroje a zařízení

HS 8435 – Lisy, drtiče ap. přístroje pro výrobu vína, moštů ap.

HS 8436 – Ost. stroje pro zemědělství, lesnictví, včelařství ap., umělé líhně

HS 8438 – Stroje pro přípravu, výrobu potravin nebo nápojů

Stavební průmysl

HS 7306 – Ost. trouby, trubky a duté profily ze železa nebo oceli

HS 8415 – Stroje, přístroje klimatizační

HS 8431 – Části a součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz aj.

HS 8481 – Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle, vany aj.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 3003 – Léky neodměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj.

HS 3004 – Léky odměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj.

HS 9018 – Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

HS 9402 – Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo zvěrolékařský nábytek

Obranný průmysl

HS 9301 – Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307

HS 9302 – Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

HS 9303 – Ost. střelné zbraně ap. zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně

HS 9304 – Ost. zbraně, kromě zbraní čísla 9307

HS 9305 – Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304

HS 9306 – Bomby, granáty, torpéda, miny ap. válečné střelivo a jejich části; náboje ap.

Služby

CPA 37 – Služby související s odpadními vodami

CPA 38 – Sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadu; zpracování odpadu k dalšímu využití

 

 

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

U příležitosti návštěvy ministra zahraničních věcí ČR L. Zaorálka v Nairobi se dne 26. května 2015 uskutečnil podnikatelský seminář, kterého se za českou stranu zúčastnilo 20 zástupců firem a za keňskou stranu cca 90 potenciálních zájemců o obchodní spolupráci. Na organizace semináře se rovněž podílely obě národní hospodářské komory. Jako hlavní řečníci vystoupili ministr L. Zaorálek a jeho partnerka ministryně zahraniční věcí a mezinárodního obchodu A. Mohamed.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Nairobi (Keňa) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem