Keňa

Rozcestník informací o Keni:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Keňa prodělává vlivem proběhlé globální pandemie vážný ekonomický šok. V reálném ohrožení se ocitlo více než 3 mil. pracovních míst, a to kvůli devastujícímu vlivu na dva hlavní sektory ekonomiky, tj. export květin a cestovní ruch. Keňa dodávala jednu třetinu všech růží prodaných v EU. Řezané květiny tvořily po čaji druhý největší keňský exportní artikl a přispívají ke zhruba 1 % HDP země. Odvětví bylo zároveň jedním z největších zdrojů zaměstnanosti v zemi. Výnosy z cestovního ruchu tvořily vedle čaje a květin další hlavní zdroj příjmů deviz, odvětví zároveň zaměstnávalo více než 1,2 mil. lidí.

Výše uvedené ekonomické šoky pak mají přirozeně negativní vliv na státní finance, jejichž stav byl již před samotnou pandemií považován za neudržitelný. Úroveň zadlužení rovněž přesahuje MMF doporučenou hranici 50 % HDP pro země s ekonomickým rozvojem na úrovni Keni.

Dluh je financován z více než 50 % prostřednictvím finančních trhů, a to v USD. To vše vytváří možné předpoklady, že by Keňa nemusela být vzhledem k výpadku na straně příjmu, možnému oslabení měny a sníženému zájmu finančních trhů refinancovat úvěry schopna splácet své mezinárodní finanční závazky.

Negativní dopad pandemie na veřejné finance se odrazil do revize rozpočtového deficitu na období 2020/21, která je výrazně vyšší než původní předpoklady (ze 4,9 % HDP na 7,5 % HDP). Reálně se však očekává ještě větší schodek, a to ve výši nejméně 9 % HDP vzhledem k poklesu HDP (oproti růstu v původních projekcích státní pokladny).

Výše deficitu odráží prudký pokles příjmů a mírně vyšší výdaje zaměřené na zmírnění dopadů pandemie. Daňové příjmy utrpěly snížením podnikatelské činnosti a ztrátou pracovních míst, jakož i opatřeními v oblasti úlevy daní.

Vláda vyčlenila 40 mld. KSh (0,4 % HDP) do fondů na posílení kapacit boje s epidemií, tj. na dohled, laboratorní služby, izolační jednotky či potraviny pro rodiny v sociální nouzi. K posílení ekonomiky byly z těchto prostředků vyčleněny fondy na urychlení plateb stávajících závazků státu v rámci udržení likvidity podnikové sféry.

K přímému posílení ekonomiky pak bylo vyčleněno 53,7 mld. KSh (0,54 % HDP). Pod heslem „Build Kenya, Buy Kenya“ vláda deklaruje, že převážná většina prostředků bude využita na posílení zaměstnanosti (například vytvoření 200 tis. pracovních míst pro mládež, přičemž se jedná o hrubou manuální práci typu výkopové práce) či nákupů vybavení od keňských výrobců (například 25 tis. dřevěných školních tabulí).

Vláda dále snížila nejvyšší sazby daně z příjmu a sazby daně z příjmu právnických osob u rezidentských firem na 25 % (z 30 %) a snížila daň z přidané hodnoty na 14 % (z 16 %). Daňové úlevy jsou dočasné – růst se očekává, jakmile nastane ekonomické oživení.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Přestože je vyhlášený ekonomický plán zaměřen především na vytváření pracovních míst a příležitostí pro dodávky od domácích firem, v rámci některých opatření by se měly nabízet možné příležitosti i pro české firmy.

Obranný průmysl

Potenciál pro dodávky obranného průmyslu vyplývá z hrozby teroristických útoků ze strany somálských Al Shabaab. Z tohoto důvodu bude vláda i v postcovidovém období věnovat vysokou pozornost i finanční prostředky na vybavení armády i policie. Ministerstvo obrany dostane pro současný fiskální rok přiděleno 115,48 mld. KSh, tj. obdobnou částku jako v předchozích dvou letech (121 mld., respektive 116 mld.), a to i přes negativní dopad pandemie covidu-19 na keňskou ekonomiku.

V rámci rozpočtu však bude zásadně navýšena částka na strategické výdaje. Keňa se tak i přes dopady krize drží svého pětiletého plánu technické modernizace vybavení armády a zůstává stejně jako v posledních pěti letech i nadále regionálním lídrem jak ve velikosti rozpočtu, tak i v dynamice růstu výdajů.

S rozvojem se počítá i v případě policie. Rozvojový program Vize 2030 / Vision 2030 počítá s navýšením počtu policejních složek tak, aby se Keňa přiblížila hranici 1:450 (jeden policista na 450 obyvatel doporučených OSN). Navyšování počtu policistů představuje příležitost pro dodavatele z oblasti obranného průmyslu. Nabízí se tak možnosti dodávek policejní techniky a vybavení či opravy a modernizace policejních vrtulníků.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zdravotnictví bylo ještě před vypuknutím pandemie vládní prioritou. V rámci ekonomických opatření přijatých vládou bylo potvrzeno prioritní postavení sektoru pro následující období. Kromě programu Kenya Health Policy (2014–2030), který definuje dlouhodobý záměr dosáhnout všeobecného pokrytí základních zdravotnických služeb, které by odpovídaly standardu země střední úrovně příjmů. Záměr dosažení všeobecné zdravotní péče byl potvrzen i v rámci opatření pro boj s následky krize. Díky navýšení výdajů se tak má počet pojištěnců zvýšit ze současných 16 mil. na 25 mil. pojištěnců.

Zvýšené výdaje do zdravotnictví představují příležitost pro české dodavatele vzhledem k tomu, že většina zdravotních zařízení se do Keni dováží. Projekty v sektoru zdravotnictví jsou rovněž finančně podporovány ze strany Světové banky. Kromě veřejného zdravotnictví existují příležitosti i v oblasti dodávek pro soukromé nemocnice.

Neuspokojená poptávka po soukromých zdravotních službách dosahuje 100 mil. USD (10 tis. Keňanů vyjíždí ročně za zdravotní péčí do zahraničí s tím, že v průměru utratí za zahraniční péči 10 tis. USD). V postcovidovém období lze očekávat, že poptávka po levnějších službách poskytovaných domácími soukromými zdravotnickými zařízeními se navýší na úkor dražších zahraničních služeb.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství zaměstnává 75 % pracovní síly a na tvorbě HDP se podílí plnými 30 % (tento podíl, na rozdíl od ostatních zemí regionu východní Afriky, za posledních 5 let dokonce o 5 % vzrostl). Vývoz čaje, kávy a čerstvých květin tvoří spolu s cestovním ruchem pilíře keňské ekonomiky. Význam odvětví pro keňskou ekonomiku se nezmění ani v postcovidovém období. V zemi existuje i relativně vyspělý agro-průmysl.

V rámci programu ekonomického oživení keňské ekonomiky z následků globální pandemie získá keňské zemědělství ve fiskálním roce 2020–2021 rozsáhlou finanční podporu. Ministerstvo financí navrhlo uvolnit pro sektor zemědělství během příštích dvanácti měsíců finanční prostředky v rozsahu 52,8 mld. KSh (528 mil. USD), které mají podpořit hospodářskou činnost zemědělských podniků.

Mechanizace a nové technologie pro zemědělskou prvovýrobu v Keni představují další příležitosti. Zemědělství se navíc stále potýká s řadou problémů a země není stále schopna zabezpečit dostatek potravin pro keňskou populaci, a zemědělské komodity se tak musí do země dovážet. To se projevilo i v období pandemie, kdy se vzhledem ke špatnému uskladnění většina strategických zásob kukuřice zkazila a nebyla vhodná ke krmení ani domácích zvířat. Situace kolem uskladnění píce, která se projevila i během krize covidu-19, není v Keni ojedinělým jevem.

Každoročně chybí farmářům krmivo, vzhledem k tomu, že keňští zemědělci nevyužívají v období dešťů metody silážování krmiva. Problém nedostatku potravin je navíc spojen s nedostatečným zavlažováním. Pouze 2 % zemědělské půdy jsou zavlažována, což je i na subsaharskou Afriku málo (průměr činí 6 %). Vládní výdaje na rozvoj zemědělství by se měly zásadně navýšit ze současných 2 % minimálně na průměrnou úroveň ostatních zemí subsaharské Afriky, která je dvojnásobná. Dodávky zemědělských technologií tak představují příležitosti pro české dodavatele.

Velvyslanectví ČR v Nairobi
e-mail: nairobi@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/nairobi




• Teritorium: Afrika | Keňa | Zahraničí