Kolumbie: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

  1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
  2.  Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
  3.  Komoditní struktura
  4.  Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
  5.  Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
  6.  Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V roce 2019 dosáhl obrat zahraničního obchodu Kolumbie výše 93,2 mld. USD, z toho export činil 42,4 mld. USD (nárůst způsobený především navýšením vývozu ropy a jejích derivátů) a dovoz 50,8 mld. USD. Zahraniční obchod Kolumbie po historicky nejvyšším deficitu v roce 2015 ve výši 15,9 mld. USD v roce 2019 oproti loňsku klesl na 8,4 mld. USD.

 

Vývoj zahraničního obchodu Kolumbie za posledních 5 let

 

 

2015

 

2016

 

2017

 

2018

 

2019

 

 

 

 

 

 

EXPORT (mld.

35,7

33

37,8

41.8

42,4

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

IMPORT (mld.

51,6

43,2

46,0

51,2

50,8

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OBRAT (mld.

87,3

76,2

83,8

93,0

93,2

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bilance (mld.

-15,9

-10,2

-6,2

-9,4

-8,4

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo obchodu Kolumbie

 

Kolumbie v současné době má volný přístup díky dohodám o volném obchodu na trh celkem 45 zemí, kde žije 1,5 mld potenciálních spotřebitelů. Podíl zahraničního obchodu na HDP Kolumbie činí 38 %, z toho export se podílí na tvorbě HDP 18 % a import 20 %.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury exportů směřovala největší část do USA (25,4 %; propad o 3,7% z roku 2018), Číny (9,7 %; nárůst o 5,6 % z roku 2018), Panamy (7,3 %), Ekvádoru (4,4 %), Turecka (4 %), Mexika (3,9%), a Brazílie (3,7 %). Největší část dovozů směřovala na kolumbijský trh z USA (26,6 %), a dále z Číny (19,5 %), Mexika (6,7 %) a dále Brazílie, Německa, Korey, Francie, a dalších. V uplynulém roce výrazně posiloval obchodní vliv Číny (zakázka Metro Bogotá, odbytiště kolumbijských zemědělských produktů). V důsledku pandemie se však analytici shodují, že bude opět posílena role USA coby obchodního partnera, stejně tak sousedních zemí v regionu.

 

Z teritoriálního hlediska byly 3 největšími kolumbijskými obchodními partnery Spojené státy s bilaterální obchodní výměnou ve výši 34,3 mld. USD, Evropská unie (17,1 mld. USD) a Čína (17,0 mld. USD). Celkově 84 % všech kolumbijských dovozů se loni realizovalo jen z 10 zemí.

 

Význam EU jako obchodního partnera Kolumbie neustále roste, a to zvláště v souvislosti se vstupem v platnost mnohostranné obchodní dohody mezi EU a Kolumbií/Peru (srpen 2013).

 

Vzájemný obchod EU a Kolumbie dosáhl za období leden – prosinec 2019 11,6 mld. EUR, z toho export z EU na kolumbijský trh 6,8 mld. EUR (nárůst o 12,8 % oproti roku 2018) a vývoz Kolumbie na společný trh EU 4,8 mld. USD (mírný pokles o 5,6 % od minulého roku).

 

ČR zaujímá z hlediska exportu ČS EU na kolumbijský trh 14. místo s podílem 0,9 % na celkovém vývozu EU do Kolumbie (celkově nárůst o 20,7 % oproti loňskému roku. Největším unijním exportérem je Německo (podíl 24 %) následované Španělskem (16 %) Francií (11 %), Itálií (10 %), Nizozemskem (8 %), Belgií, Velkou Británií (7%), Rakouskem, Rumunskem, Dánskem.

 

V rámci dovozu z Kolumbie se ČR řadí na 20. místo mezi ČS EU s podílem 0,03 % na celkovém importu. Největšími importéry z Kolumbie v roce 2019 bylo Španělsko (31 %), dále Nizozemsko (22 %), Velká Británie (12 %), Itálie (10 %), Německo (9 %), Belgie (6 %), Francie (3 %), Portugalsko (2 %), Dánsko (1,6 %) a Finsko (0,7 %).

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V kolumbijském exportu připadalo v roce 2019 60 % na tzv. energetické produkty a suroviny (ropa a ropné deriváty, plyn, uhlí). Export neenergetických surovin mírně vzrost o 0,5 %. Dále 21 % zastoupil vývoz zařízení a strojů, a 17,4 % zemědělské produkty.

 

V importu v roce 2019 převládaly stroje, automobily a jiné zařízení (podíl 80 % na souhrnném dovozu ve výši 50,4 mld. USD), dále zemědělské produkty se zastoupením 14,1 %, deriváty ropy a jiné produkty získávané těžením (8,6 %).

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Kolumbii je v provozu celkem 11 volných zón (Zonas Francas Permanentes, ZFP). Současně se existuje možnost, aby departamenty či obce udělily zvláštní status volné zóny kdekoliv v zemi (Zonas Francas Uniempresariales) s cílem podpořit podnikatelskou aktivitu a vytvořit nová pracovní místa. V rámci

ZFP (Barranquilla, Bogota, La Caldelaria, Cartagena 2x, Cúcuta, Cali-Del Pacífico, Cali-Palmaseca, Eje Cafetero, Medellín-Rionegro, Santa Marta) je v platnosti zvláštní ekonomický režim, umožňující daňová, celní, úvěrová a investiční zvýhodnění.

Uživatelé volných zón pro zboží a služby mohou až na maximální dobu 30 let využívat sníženou sazbu z daně z příjmu (15 %), neplatí DPH 16 % a požívají dalších výhod. Všechny volné zóny jsou spravovány soukromými společnostmi, které mají oprávnění k povolování činnosti v zónách jak pro národní tak pro zahraniční sektor. Zóny jsou zaměřeny na zboží a služby, turistické služby a technologické služby. Uživatelé zón využívají výhod plynoucích z mezinárodních dohod ATPDEA, GSP+, aj.

Využití zóny volného obchodu připadá v úvahu i při dovozu zboží a jeho dalším reexportu. Podle dostupných informací momentálně žádný český subjekt nevyužívá služeb těchto volných zón.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V roce 2019 investovaly zahraniční firmy v Kolumbii celkem 14,5 mld. USD, což je nárůst o 25,6 % oproti loňskému roku a nejvíce za posledních šest let. Investice pocházeli v loňském roce zejména z USA (31 %) a ze Španělska. Jedná se o důsledek vládního programu Rudý koberec, který má přitáhnou zahraniční investory.

 

Obecně lze říci, že z hlediska alokace směřují v posledních letech přímé zahraniční investice (PZI) především do těžby ropy, nicméně její priorita se zmenšuje a více pozornosti získává těžba plynu a uhlí. Druhým nejdůležitějším sektorem v rámci PZI jsou finanční služby a technologické start-ups (např. investice 1,0 mld. USD japonské SoftBank do společnosti Rappi). Tyto tři sektory reprezentují více než 50% celkové PZI v Kolumbii. Další důležité sektory jsou doprava a telekomunikace, a obchod a pohostinství. Naopak investice kolumbijských firem v zahraničí roku 2018 vzrostly do výše 6 mld. USD, což je nejvyšší hodnota v posledních šesti letech, kdy se kolumbijské investice téměř zdvojnásobily.

 

Hlavními investory v zahraničí byly společnosti Grupo Aval, Grupo Sura, Grupo Éxito, EPM, EEB, Bancolombia, Cementos Argos, Nutresa, Avianca, Alpina, Odinsa, Quala, Casa Luker, Davivienda, Punto Blanco, ISA, Promigás, Darnel a Fanalca.

 

 

 

 

 

2015

 

2016

 

2017

 

2018

 

2019

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přímé zahraniční

11,7

 

13,8

 

13,8

11,0

14,5

 

investice (mld.

 

 

 

 

 

 

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kolumbijské

4,2

 

4,5

 

 

 

 

investice

 

 

3,6

5,1

 

 

v zahraničí

 

 

 

 

6,0

 

(mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Banco de la República

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Kolumbie má z hlediska rizika investic jednu z nejlepších klasifikací v regionu. Podle agentury Standard & Poors je v současnosti klasifikace Kolumbie v pozitivním investičním pásmu na úrovni BBB, resp. dle Moody´s Baa2. Agentura Fitch však v dubnu 2020 snížila rating Kolumbie na -bbb, s negativním výhledem. 

Kolumbie aplikuje standardní mezinárodně uznávané podmínky pro vstup zahraničního kapitálu, přičemž existují tři základní principy legislativy zahraničních investic:

  • (1) rovnost – stejná práva pro zahraniční i pro kolumbijské investory;
  • (2) univerzálnost – přístup možný do všech odvětví, s výjimkou sektoru obrany a národní bezpečnosti, zpracování a manipulace s radioaktivními odpady, které nevznikly v Kolumbii, nemovitosti, s výjimkou staveb vystavěných samotným investorem a zajištění nemovitostí;
  • (3) automatičnost – investiční práva jsou automatická a předchozí autorizace je vyžadována u DNP (Departamento Nacional de Planeación) jen na pojistky a garance z titulu mezinárodních smluv ratifikovaných Kolumbií. Mimoto zahraniční investor může v Kolumbii vlastnit až 100 % kapitálu společnosti.

Ve snaze přilákat nové PZI Kolumbie aplikuje řadu daňových pobídek, které osvobozují firmy od placení běžné sazby daně z příjmu (25 %) na určitou dobu. Nicméně firmy se nevyhnou placení daně CREE (9 %). Od daní jsou osvobozeny:

  • Na 20 let – služby v oblasti eko-turistiky od roku 2003.
  • Do 1. ledna 2018 – firmy prodávající elektřinu vyrobenou z větrných zdrojů, biomasy nebo zemědělského odpadu.
  • Do 31. prosince 2033 – vydavatelství zabývající se vydáváním knih, časopisů, brožur nebo sběratelských sérií v oblasti vědy a kultury.
  • Na 5 let počínaje 1. 1. 2013 – software vyvinutý v Kolumbii s chráněnými právy k duševnímu vlastnictví za předpokladu vysokého podílu národního vědeckého a technologického výzkumu a zároveň s certifikací od Colciencias.

Mezi další pobídky patří např. odpuštění daně od centrální banky za export (33 %) či prémie za investice do zalesňování (20 %). Pro hraniční provincie Caucá, Nariňo, Valle de Caucá a Huila platí zvláštní režim podle zákona č. 218/95, podle něhož mají 10leté daňové prázdniny nové podniky v zemědělství, dobytkářství, průmyslu, obchodu, turistice, těžbě (vyjma ropy a plynu) a exportu.

Není bez zajímavosti, že poslední Doing Business Report označil kolumbijské podnikatelské prostředí jako 3. nejlepší v Latinské Americe. Na pomoc a podporu zahraničních investorů v Kolumbii existuje vládní agentura ProColombia. Investiční klima v zemi nejvíce limituje nepříznivá vnitropolitická bezpečnostní situace, obchod s narkotiky a pěstování drog a vysoká všeobecná kriminalita. S tím souvisí i rizika spojená s investováním do energetiky, těžebního průmyslu a infrastruktury spojená s možnými sabotážními akcemi guerrilly. 

Další údaje o podmínkách investic lze získat na www.inviertaencolombia.com nebo www.procolombia.co.

Z pohledu českých investorů se jako omezující jeví také neexistence dohody o ochraně investic. Bohužel, expertní jednání o její podobě dosud nebyla zahájena.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bogotě (Kolumbie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem