Kolumbie: Zahraniční obchod a investice

V roce 2018 dosáhl obrat zahraničního obchodu Kolumbie výše 93,0 mld. USD, z toho export činil 41,8 mld. USD (nárůst způsobený především navýšením vývozu ropy a jejích derivátů) a dovoz 51,2 mld. USD, . Zahraniční obchod Kolumbie po historicky nejvyšším deficitu v roce 2015 ve výši 15,9 mld. USD v roce 2018 opět vzrostl na 9,4 mld. USD.

Zdroj: Ministerstvo obchodu Kolumbie

Kolumbie v současné době má volný přístup díky dohodám o volném obchodu na trh celkem 45 zemí, kde žije 1,5 mld. potenciálních spotřebitelů. Podíl zahraničního obchodu na HDP Kolumbie činí 38 %, z toho export se podílí na tvorbě HDP 18 % a import 20 %.

Z hlediska teritoriální struktury exportů směřovala největší část do USA (25,4 %; propad o 3,7% z roku 2017), Číny (9,7 %; nárůst o 5,6 % z roku 2017), Panamy (7,3 %), Ekvádoru (4,4 %), Turecka (4 %), Mexika (3,9%), a Brazílie (3,7 %). Největší část dovozů směřovala na kolumbijský trh z USA (26,6 %), a dále z Číny (19,5 %), Mexika (6,7 %) a dále Brazílie, Německa, Korey, Francie, a dalších.

Z teritoriálního hlediska byly 3 největšími kolumbijskými obchodními partnery Spojené státy s bilaterální obchodní výměnou ve výši 32,3 mld. USD, Evropská unie (18,2 mld. USD) a Čína (17,6 mld. USD). Celkově 86 % všech kolumbijských dovozů se loni realizovalo jen z 10 zemí.

Význam EU jako obchodního partnera Kolumbie neustále roste, a to zvláště v souvislosti se vstupem v platnost mnohostranné obchodní dohody mezi EU a Kolumbií/Peru (srpen 2013).

Vzájemný obchod EU a Kolumbie dosáhl za období leden–prosinec 2018 12,3 mld. USD, z toho export z EU na kolumbijský trh 7,5 mld. USD (nárůst o skoro 1 mld. oproti roku 2017) a vývoz Kolumbie na společný trh EU 4,8 mld. USD (mírný pokles od minulého roku).

ČR zaujímá z hlediska exportu ČS EU na kolumbijský trh 14. místo s podílem 0,9 % na celkovém vývozu EU do Kolumbie. Největším unijním exportérem je Německo (podíl 25 %) následované Španělskem (16 %) Francií (12 %), Itálií (11 %), Nizozemskem (9 %), Belgií, Velkou Británií (6 %), Rakouskem, Rumunskem, Dánskem.

V rámci dovozu z Kolumbie se ČR řadí na 20. místo mezi ČS EU s podílem 0,03 % na celkovém importu. Největšími importéry z Kolumbie v roce 2018 bylo Španělsko (31 %), dále Nizozemsko (22 %), Velká Británie (12 %), Itálie (10 %), Německo (9 %), Belgie (6 %), Francie (3 %), Portugalsko (2 %), Dánsko (1,6 %) a Finsko (0,7 %).

V kolumbijském exportu připadalo v roce 2018 59,1 % na tzv. energetické produkty a suroviny (ropa a ropné deriváty, plyn, uhlí). Export neenergetických surovin mírně vzrost o 0,3 %. Dále 19,9 % zastoupil vývoz zařízení a strojů, a 17,5 % zemědělské produkty.

V importu v roce 2018 převládaly stroje, automobily a jiné zařízení (podíl 77,8 % na souhrnném dovozu ve výši 48,2 mld. USD), dále zemědělské produkty se zastoupením 13,5 %, deriváty ropy a jiné produkty získávané těžením (8,6 %).

V Kolumbii je v provozu celkem 11 volných zón (Zonas Francas Permanentes, ZFP). Současně se existuje možnost, aby departamenty či obce udělily zvláštní status volné zóny kdekoliv v zemi (Zonas Francas Uniempresariales) s cílem podpořit podnikatelskou aktivitu a vytvořit nová pracovní místa. V rámci

ZFP (Barranquilla, Bogota, La Caldelaria, Cartagena 2x, Cúcuta, Cali-Del Pacífico, Cali-Palmaseca, Eje Cafetero, Medellín-Rionegro, Santa Marta) je v platnosti zvláštní ekonomický režim, umožňující daňová, celní, úvěrová a investiční zvýhodnění.

Uživatelé volných zón pro zboží a služby mohou až na maximální dobu 30 let využívat sníženou sazbu z daně z příjmu (15 %), neplatí DPH 16 % a požívají dalších výhod. Všechny volné zóny jsou spravovány soukromými společnostmi, které mají oprávnění k povolování činnosti v zónách jak pro národní tak pro zahraniční sektor. Zóny jsou zaměřeny na zboží a služby, turistické služby a technologické služby. Uživatelé zón využívají výhod plynoucích z mezinárodních dohod ATPDEA, GSP+, aj.

Využití zóny volného obchodu připadá v úvahu i při dovozu zboží a jeho dalším reexportu. Podle dostupných informací momentálně žádný český subjekt nevyužívá služeb těchto volných zón.

V roce 2018 investovaly zahraniční firmy v Kolumbii celkem 11 mld. USD, což je nejméně za posledních 5 let. Tento trend je dán především snížení PZI do průzkumu, těžby a zpracování ropy a uhlí kvůli redukci světových cen těchto surovin na trhu.

Obecně lze říci, že z hlediska alokace směřují v posledních letech přímé zahraniční investice (PZI) především do těžby ropy, nicméně její priorita se zmenšuje a více pozornosti získává těžba plynu a uhlí. Druhým nejdůležitějším sektorem v rámci PZI jsou finanční služby. Tyto tři sektory reprezentují více než 50% celkové PZI v Kolumbii. Další důležité sektory jsou doprava a telekomunikace, a obchod a pohostinství. Naopak investice kolumbijských firem v zahraničí roku 2018 vzrostly do výše 5,1 mld. USD, což je nejvyšší hodnota v posledních pěti letech a výrazný nárůst oproti minulému roku (3,6 mld. USD)

Hlavními investory v zahraničí byly společnosti Grupo Aval, Grupo Sura, Grupo Éxito, EPM, EEB, Bancolombia, Cementos Argos, Nutresa, Avianca, Alpina, Odinsa, Quala, Casa Luker, Davivienda, Punto Blanco, ISA, Promigás, Darnel a Fanalca.

Zdroj: Banco de la República

Největšími investory do kolumbijské ekonomiky jsou členské státy EU, dále USA, Kanada, Čína a Korejská republika.

Kolumbie má z hlediska rizika investic jednu z nejlepších klasifikací v regionu. Podle agentury Standard & Poors je v současnosti klasifikace Kolumbie v pozitivním investičním pásmu na úrovni BBB, resp. dle Moody´s Baa2.

Kolumbie aplikuje standardní mezinárodně uznávané podmínky pro vstup zahraničního kapitálu, přičemž existují tři základní principy legislativy zahraničních investic:

• (1) rovnost – stejná práva pro zahraniční i pro kolumbijské investory;
• (2) univerzálnost – přístup možný do všech odvětví, s výjimkou sektoru obrany a národní bezpečnosti, zpracování a manipulace s radioaktivními odpady, které nevznikly v Kolumbii, nemovitosti, s výjimkou staveb vystavěných samotným investorem a zajištění nemovitostí;
• (3) automatičnost – investiční práva jsou automatická a předchozí autorizace je vyžadována u DNP (Departamento Nacional de Planeación) jen na pojistky a garance z titulu mezinárodních smluv ratifikovaných Kolumbií. Mimoto zahraniční investor může v Kolumbii vlastnit až 100 % kapitálu společnosti.

Ve snaze přilákat nové PZI Kolumbie aplikuje řadu daňových pobídek, které osvobozují firmy od placení běžné sazby daně z příjmu (25 %) na určitou dobu. Nicméně firmy se nevyhnou placení daně CREE (9 %). Od daní jsou osvobozeny:

• Na 20 let – služby v oblasti eko-turistiky od roku 2003.
• Do 1. ledna 2018 – firmy prodávající elektřinu vyrobenou z větrných zdrojů, biomasy nebo zemědělského odpadu.
• Do 31. prosince 2033 – vydavatelství zabývající se vydáváním knih, časopisů, brožur nebo sběratelských sérií v oblasti vědy a kultury.
• Na 5 let počínaje 1. 1. 2013 – software vyvinutý v Kolumbii s chráněnými právy k duševnímu vlastnictví za předpokladu vysokého podílu národního vědeckého a technologického výzkumu a zároveň s certifikací od Colciencias.

Mezi další pobídky patří např. odpuštění daně od centrální banky za export (33 %) či prémie za investice do zalesňování (20 %). Pro hraniční provincie Caucá, Nariňo, Valle de Caucá a Huila platí zvláštní režim podle zákona č. 218/95, podle něhož mají 10leté daňové prázdniny nové podniky v zemědělství, dobytkářství, průmyslu, obchodu, turistice, těžbě (vyjma ropy a plynu) a exportu.

Není bez zajímavosti, že poslední Doing Business Report označil kolumbijské podnikatelské prostředí jako 3. nejlepší v Latinské Americe. Na pomoc a podporu zahraničních investorů v Kolumbii existuje vládní agentura ProColombia. Investiční klima v zemi nejvíce limituje nepříznivá vnitropolitická bezpečnostní situace, obchod s narkotiky a pěstování drog a vysoká všeobecná kriminalita. S tím souvisí i rizika spojená s investováním do energetiky, těžebního průmyslu a infrastruktury spojená s možnými sabotážními akcemi guerrilly. 

Další údaje o podmínkách investic lze získat na www.inviertaencolombia.com nebo www.procolombia.co.

Z pohledu českých investorů se jako omezující jeví také neexistence dohody o ochraně investic. Bohužel, expertní jednání o její podobě dosud nebyla zahájena.