Korea (Severní – KLDR): Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Pchjongjangu (Korejská lidově demokratická republika)

Zahraniční obchod KLDR se v posledních letech přeorientoval především na obchodní výměnu s ČLR, která je však výrazně kvalitativně nevyrovnaná a i v rámci vedení KLDR má tato jednostranná závislost patrně své odpůrce. Nicméně KLDR není schopna svůj obchod diverzifikovat. Podíl Číny na ZO KLDR tak v roce 2019 představoval přibližně 95 %. KLDR se i přes dílčí úspěchy exportu výrobků s vyšší přidanou hodnotou z důvodu zaostalého hospodářství nadále orientuje především na export uhlí a železných rud. Vzhledem k rozsahově nejsilnějšímu sankčnímu režimu v dějinách se KLDR uchýlila ke zdokonalování metod ilegálního exportu a naopak stejným způsobem získává tolik potřebné ropné zdroje. V ostatních oblastech je však Kimovým přáním učinit KLDR co nejvíce nezávislou a soběstačnou v souladu s režimní ideologií a propagandou.

Obchodní „výměna“ s KR existovala v podstatě jen ve formě společného průmyslového komplexu Kaesong, kde KLDR poskytovala pozemky a levnou pracovní sílu, byť do KLDR nesměrovalo žádné zboží tam vyrobené. KR však průmyslovou zónu v únoru 2016 uzavřela (jednalo se o jednostranné opatření KR přijaté v reakci na jaderný test a test rakety dlouhého doletu, které KLDR provedla na začátku r. 2016).

V současné době jsou veškeré hlavní oblasti exportu limitovány či zcela zakázány sankcemi. Ty však čínští pašeráci v pohraničních oblastech díky politicky motivované laxnosti autorit mohou obcházet a pokračovat tak ve výkupu a prodeji sankcionovaného zboží.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Zahraniční obchod KLDR (v miliardách USD)

 

 

2015

 

2016

 

2017

 

2018

 

2019

Export

2,7

2,82

1,77

0,24

0,26

Import

3,56

3,71

3,78

2,6

3,0

Saldo

-0,86

-0,89

-2,01

-2,36

-2,74

Obrat

6,25

6,53

5,55

2,84

3,26

Zdroj: Bank of Korea

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Přibližně 95% obchodní výměny realizuje KLDR s Čínou. Tento poměr platí pro vývoz i dovoz. 

Po zavedení současného sankčního režimu koncem roku 2017 je obchodní výměna s ČS EU marginální.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu a dovozu byla silně ovlivněna po zavedení sankcí koncem roku 2017.

Sankce nepovolují např. vývoz černého uhlí, které bylo hlavní položkou vývozu KLDR, podobně jako i vývoz oděvů, mořských živočichů. Naopak sankcemi byl silně omezen dovoz ropných produktů.

V současné době patří mezi největší položky dovozu potraviny a ropné produkty (i po omezení množství), dále též textil (látky) a hnojiva.

Vývoz je po zavedení sankcí silně omezen (snížil se téměř 10-násobně). Mezi největší položky patří hodiny, paruky, umělé řasy, některé nesankcionované suroviny – ferrosilikáty, molybden, wolfram.

Reálně je však sankční režim obcházen, zejména dovozem ropných produktů několika násobně převyšujícím povolené množství. Rovněž v porušování sankcí se vyváží černé uhlí, písky a štěrky, oděvy a další.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V KLDR v současné době formálně existuje na 26 zvláštních ekonomických zón. Mezi nejznámější a nejúspěšnější z nich patří průmyslový komplex Kaesong na hranicích s Jižní Koreou a nejstarší zvláštní ekonomická zóna Rason. Ostatní zóny jsou spíše menší a nedaří se jim příliš lákat zahraniční investory. O ne příliš velké úspěšnosti těchto projektů svědčí skutečnost, že i komplex Kaesong je od února 2016 opětovně uzavřen a rozvoj zóny Rason od roku 2013 stagnuje. V současné době je logicky zájem o rozvoj těchto zón u hranic s Čínou, kde se soustřeďuje ekonomická aktivita.

Průmyslový komplex Kaesong

Průmyslový komplex Kaesong (KIC – Kaesong Industrial Complex) byl otevřen v roce 2004 přímo u demilitarizované zóny na území KLDR. V r. 2012 zde 123 společností z KR zaměstnávalo 53 507 severokorejských dělníků a bylo vyprodukováno zboží v hodnotě 470 mil. USD. Kapacita KIC s ohledem na rozlohu a předpřipravenou infrastrukturu je dvakrát až třikrát větší, bouřlivý rozvoj se však z důvodu ochlazení vztahů zpomalil. V únoru 2016 byl KIC uzavřen, jako reakce KR na jadrné a balistické testy KLDR.

Produkty vyráběné v KIC byly rozmanité: oblečení a textil (71 společností), kuchyňské příslušenství (4 společnosti), automobilové součástky (2 společnosti), polovodiče (2 společnosti), kazety do tiskáren (1 společnost) atd. KR a KLDR se snažily přilákat do této zóny i další zahraniční investory. Za tímto účelem bylo v roce 2014 v rámci Administrativní agentury KIC otevřeno Centrum pro podporu zahraničních investic s cílem propagovat KIC a poskytovat konzultační služby potenciálním zahraničním investorům.

KIC byl pro KR (a rovněž USA) politicky poněkud sporným projektem, který na jedné straně pomáhá udržet stabilitu na Korejském poloostrově, ale na straně druhé je nezanedbatelným zdrojem příjmů pro režim KLDR (za rok 2015 se mělo jednat o 120 mil. USD). Jedná se o peníze vyplácené na mzdy, ty však firmy platily přímo státu, který si už řeší odměňování zaměstnanců po svém.

 

Zvláštní ekonomická zóna Rason

Nejstarší severokorejská speciální ekonomická zóna Rason umístěná v severovýchodní části KLDR (města Rajin a Sonbong) poblíž hranic s Čínou a Ruskem byla založena v roce 1991. Během pětadvaceti let své existence však zóna v zásadě nepřilákala žádné významné investice v důsledku nedostatečného zájmu soukromých subjektů a chybějící významnější podpory vedení KLDR. Základní příčina neúspěchu na rozdíl od rychle se rozvíjejících zón v Číně byla v tom, že v ČLR byla uskutečněna řada dalších ekonomických reforem, zatímco v KLDR byly nabídnuty jen menší daně a levná pracovní síla. Spíše ze strategických důvodů o zónu začaly projevovat zájem ruské a čínské společnosti, které si dlouhodobě pronajaly dva z pěti přístavních mol a začaly masivněji investovat do dopravní infrastruktury. Získaly tak nejen celoročně využitelný přístav, ale Čína navíc ještě přístup k Japonskému moři, který je součástí ambiciózního čínského plánu při rozvoji provincie Jilin. Číně to dává velkou příležitost k rozvoji této méně rozvinuté severovýchodní oblasti, hlavně díky očekávanému růstu obchodu s Japonskem. Rozvoj transportních možností mezi severokorejskou zónou Rason a čínskou provincií Jilin včetně několika kroků k zabezpečení energetických dodávek do této oblasti indikují vážný zájem ČLR.

V září 2013 došlo ke zprovoznění železniční trati mezi RF (město Chasan), zónou Rason a severokorejským přístavem Rajin. Podle společného korejsko-ruského projektu bude RF využívat železnici a přístav pro přepravu ruského uhlí do ČLR. Ke změně původního projektu došlo poté, co KR odstoupila od záměru přepravovat kontejnery z KR do Rajinu a následně po železnici do Ruska a Evropy. 

Od roku 2013 však další rozvoj zóny opět stagnuje. V zóně Rason působilo koncem roku 2015 na 129 zahraničních firem. Během roku 2014 se však podmínky působení firem v zóně Rason výrazně zhoršily (zpřísněné kontroly na hranicích, omezení prodeje benzínu a dodávek elektřiny) a v prosinci 2015 byl i zaveden poplatek za vstup do zóny.

Další zvláštní ekonomické zóny

KLDR se snaží rozšířit počet zvláštních ekonomických zón (ZEZ) o Nampo (přístav cca 60 km od Pchjongjangu), Haeju (jih) a Sinuiju (provincie Severní Pyongan). Tyto projekty však zatím nebyly plně realizovány.

Nedošlo ani k velkému pokroku v budování již předtím uzákoněných dvou ZEZ společně s Čínou na ostrovech v ústí hraniční řeky Yalu (v okolí měst Dandong – ČLR – a Sinuiju v KLDR). Pohraniční obchodní zóna Guomenwan v Dandongu byla přes její dokončení již o dva roky dříve otevřena až v říjnu 2015. Jejím účelem má být podpora obchodu KLDR s Číňany žijícími do 20 km od hranic prostřednictvím snížení cel na nízkoobjemové obchody. V zóně Sinuiju Čína postavila koncem roku 2014 most přes řeku Jalu, nicméně KLDR nebyla pro nový hraniční přechod stále schopná vybudovat potřebnou související administrativní a dopravní infrastrukturu (výstavba započala až začátkem roku 2020).

V roce 2014 byla vyhlášena zvláštní ekonomická zóna Wonsan – Mt. Kumgang na jihovýchodě KLDR. Jedná se o jediný projekt tohoto typu, který oficiálně navštívil i vůdce Kim Čong-un. Zóna je zaměřená na cestovní ruch. Začátkem roku 2015 byla založena korporace pro rozvoj zóny Wonsan, jejímž účelem je lákat do zóny zahraniční investice. Cíl KLDR přilákat do zóny milion turistů ročně a do roku 2020 zvýšit tento počet na dva miliony však nebyl vzhledem k podmínkám stanoveným KLDR realizován. Většímu přílivu turistů z KR brání rovněž sankční režim, zejména sankce týkající se finančních převodů.

V roce 2015 byly dále vyhlášeny Zvláštní zóna pro mezinárodní cestovní ruch Mubong v obci Samjiyon (asi 37 km od hory Paektu) a ekonomická zóna Kyongwon v Ryudasom-ri poblíž hranic s Čínou (Hunchun), z nichž ovšem ani jedna doposud nejeví známky fungování.

Problémy jasně převažují nad úspěchy v této sféře a vše je způsobenou neochotou vedení KLDR otevřít ekonomiku investicím na základě mezinárodně platných principů, a nikoliv jejich vlastních, které nepředstavují skutečnou ochranu zahraničních (ani čínských!) investic.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investiční klima je nepříznivé a riskantní, o čemž výmluvně svědčí Index ekonomické svobody, uveřejňovaný pravidelně think-tankem Heritage Foundation. V něm se KLDR v roce 2016 opětovně umístila na posledním 178. místě ve světě. Investice v KLDR je zatím riskantním podnikem, relativně zajímavý by mohl být barterový obchod, outsourcing v oblasti služeb, jako je programování, tvorba databází, vývoj softwaru, animátorská studia atp. Nicméně jakýkoliv druh podnikání je nadále vysoce rizikový. KLDR ve snaze přilákat zahraniční kapitál provedla několik legislativních změn, ale vynutitelnost práva za stávajících podmínek by mohla být pro soukromého investora neřešitelným problémem. Nejistotu ještě zvyšuje pokračující klima militarizované a centrálně plánované ekonomiky. V současné době jsou navíc investice značně komplikované zpřísněnými mezinárodními sankcemi, přijatými vůči KLDR do konce roku 2017.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

KLDR přijala v r. 1984 první zákon o společných podnicích, který otevřel cestu zahraničním investorům. Tento zákon byl aktualizován v roce 1991. Legislativní předpis je založen na čínském modelu včetně daňových a jiných úlev pro zahraniční investory. V roce 2004 byla založena obchodní komora (Chamber of Commerce), která spravuje zahraniční obchod. Od té doby KLDR přijala již cca 60 zákonů a nařízení usnadňujících příliv zahraničních investic a vytvořila i zvláštní administrativní zóny (Free Trade District Act). V těchto zónách je nabízeno nižší zdanění. V březnu 2012 vláda KLDR odsouhlasila dodatky k zákonu o zahraničních investicích, který částečně vyslyšel kritiku původního zákona.

V roce 2020 v zemi působí minimální počet zahraničních investorů, nejvýznamnějším je egyptský Orascom který za značně netranparentních podmínek investoval do mobilní telekomunikační sítě v zemi.

Občanům i dalším entitám z EU byly investice do KLDR přímo zakázány autonomními opatřeními EU, přijmutými nad rámec transpozice opatření stanovených v rámci rezoluce RB OSN č. 2270 (2016).

Znění jednotlivých zákonů v oblasti investování a zakládání podniků se zahraniční účastí.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pchjongjangu (Korejská lidově demokratická republika) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem