Korejská republika: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Soulu (Korejská republika)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Obchodní bilance Korejské republiky 2015 – 2019 (mld. USD)
Rok |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Vývoz |
526,8 |
495,4 |
573,7 |
604,9 |
542,4 |
Dovoz |
436,5 |
406,2 |
478,4 |
535,2 |
503,2 |
Obrat |
963,3 |
901,6 |
1 052,1 |
1 140,1 |
1 045,6 |
Saldo |
90,3 |
89,2 |
95,3 |
69,7 |
39,2 |
Zdroj: Ministry of Trade, Industry and Energy (MOTIE)
Ačkoliv byl v roce 2019 zaznamenán 10,33% pokles vývozu oproti roku 2018, obchodní obrat Korejské republiky se světem dosahuje už tři roky po sobě 1 bil. USD. Saldo obchodní výměny Korejské republiky se světem je v posledních pěti letech rovněž aktivní.
Z hlediska exportu se mezi hlavní obchodní partnery Korejské republiky v loňském roce zařadily následující teritoria: Čína, ASEAN, USA, EU a Japonsko. Z hlediska dovozu byly hlavními obchodními partnery v loňském roce rovněž Čína, EU, ASEAN, USA, Japonsko. Vývoj obchodní bilance v letech 2015-2019 ukazuje následující tabulka.
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Vývoz Korejské republiky do nejvýznamnějších teritorií (mld. USD)
Země / rok |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Čína |
137,1 |
124,4 |
142,1 |
162,1 |
136,2 |
EU |
48,1 |
46,6 |
54,0 |
57,7 |
52,8 |
Japonsko |
25,6 |
24,4 |
26,8 |
30,5 |
28,4 |
USA |
69,9 |
66,5 |
68,9 |
72,7 |
73,3 |
ASEAN |
74,8 |
74,5 |
95,3 |
100,1 |
95,1 |
Zdroj: MOTIE
Dovoz Korejské republiky z nejvýznamnějších teritorií (mld. USD)
Země / rok |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Čína |
90,3 |
87,0 |
97,9 |
106,5 |
107,2 |
EU |
57,2 |
51,9 |
57,3 |
62,3 |
55,8 |
Japonsko |
45,9 |
47,5 |
55,1 |
54,6 |
47,6 |
USA |
44,0 |
43,2 |
50,7 |
58,9 |
61,8 |
ASEAN |
45,0 |
44,3 |
53,8 |
59,6 |
56,2 |
Zdroj: MOTIE
2.3. Komoditní struktura
Hlavní exportní komodity v roce 2019:
- elektrické stroje a zařízení, elektrosoučástky (podíl na celkovém korejském vývozu 28,3 %)
- strojní zařízení četně počítačové techniky (13,1 %)
- dopravní prostředky kromě vlaků, tramvají, lodí apod. (11,6 %)
- minerální oleje, ropa (7,8 %)
- výrobky z plastů (6 %)
- výrobky ze železa a oceli (4,3 %)
- optické a zdravotnické přístroje (3,9 %)
- organické chemikálie (3,92 %)
- lodě a ostatní plavidla (3,5 %)
- surové železo a ocel (1,7 %)
Hlavní dovozní komodity v roce 2019:
- minerální oleje, ropa (podíl na celkovém korejském vývozu 25,3 %)
- elektrické stroje a přístroje, elektrosoučástky (17,8 %)
- strojní zařízení četně počítačové techniky (10,3 %)
- optické a zdravotnické přístroje (3,7 %)
- dopravní prostředky kromě vlaků, tramvají, lodí apod. (3,3 %)
- surové železo a ocel (3,1 %)
- rudy (3 %)
- organické chemikálie (2,5 %)
- výrobky z plastů (2,3 %)
- ostatní chemické výrobky (1,6 %)
Zdroj: MOTIE
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Korejská vláda si uvědomuje význam zahraničních investic pro korejskou ekonomiku i nutnost zatraktivnění méně rozvinutých oblastí pro zahraniční investory. Kromě investičních pobídek je to forma volných ekonomických zón (FEZ – Free Economic Zone), které prostřednictvím zahraničních investic mohou sloužit jako motory dalšího ekonomického rozvoje jihokorejských provincií Snahy korejské vlády o přilákání zahraničních investorů byly podpořeny již v roce 2003, kdy byl schválen zákon („Free Economic Zones Act“), který zvýhodňuje zahraniční investory fungující v zónách volného obchodu.
V současné době je v Koreji celkem 8 ekonomických zón:
- ChungBuk
- East Coast
- Yellow Sea
- Incheon
- Daegu-Gyeongbuk
- Samangeum-Gunsan
- Gwangyang Bay Area
- Busan-Jinhae
Zahraniční firmy se mohou stát členy klastru po splnění státem stanovených podmínek. Jednou z těch základních je založení vlastní firmy v Korejské republice. Ta se musí řídit příslušnými korejskými zákony a předpisy. Účast v klastru přináší jeho členům výhody ve formě daňových úlev, pomoci při zavádění korejských výrobních standardů, získávání výrobních prostor za velmi výhodných podmínek atd. Kromě státem garantovaných daňových úlev jsou investorům nabízeny slevy na pronájem plochy, podporu při zaměstnání více jak 20 osob a finanční podporu firmám při zaškolování nových pracovníků. Výhodou účasti v klastru je rovněž podpora státu při pronikání na zahraniční trhy. Mezi další výhody patří též možnost využívání R&D center, zkušeben kvality produkce, zkušeben používaného materiálu, centra pro testování balících materiálů apod. Výhodou je též možnost získávání nových kontaktů a výměna informací s dalšími členy klastru, možnost společného podnikání na třetích trzích apod.
Zdroj Free Economic Zone Planning Office
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Korejská republika se dlouhodobě zaměřuje na přímé zahraniční investice jako na jednu z priorit pro udržení konkurenceschopnosti ekonomiky a vysokého tempa hospodářského růstu. Růst přílivu zahraničních investic je dlouhodobým trendem, přičemž jejich výše dosahuje historických rekordů (přes 20 mld. USD ročně) pět let za sebou.
Objem přímých zahraničních investic do Korejské republiky (FDI) za posledních 5 let (mld. USD):
Rok |
FDI |
2015 |
20,9 |
2016 |
21,3 |
2017 |
22,9 |
2018 |
26,9 |
2019 |
23,33 |
Zdroj:Invest Korea
Největším investorem do Koreje v roce 2019 byla EU s 55,2% podílem na FDI do Koreje. Z čehož Nizozemí se podílelo na FDI 2,3 mld. USD, následované Velkou Británií (1,9 mld. USD) a Maltou (1.4 mld. USD).
Další místa obsadily USA a Čína. Bohužel však obchodní spor mezi oběma zmíněnými zeměmi vedl ve 2019 i k poklesu FDI do Korejské republiky o 13,27 % ve srovnání s rokem minulým.
Růst přílivu investic je dlouhodobým trendem, nicméně podíváme-li se na výši investic, které do Koreje skutečně došly (Arrived in to Korea), dostaneme čísla poněkud nižší (2018 – 17,262 mld. USD, 2019 – 12,854 mld. USD).
Nejvíce peněz z FDI obdržel Soul s 10,1 mld. USD a to především do oblasti tzv. K-beauty (korejská kosmetika, kosmetické produkty a salóny) – cca 2 mld. USD.
I když korejská vláda deklaruje podporu zahraničním investorům, vlastní realizace investic je velmi složitá a časově i finančně náročná. Nejedná se pouze o základní investiční vstupy (nájem kanceláří, ceny nemovitostí, hodnota korejské pracovní síly, úroveň a ceny právních služeb apod.). Zahraniční investoři se potýkají především se složitým a zdlouhavým jednáním s korejskými úřady. Proto nová korejská administrativa v čele s prezidentem Moonem slibuje zjednodušení schvalovacích řízení a větší podporu zahraničním investorům. Důvodem je mimo jiné též konkurence z ostatních asijských zemí, jako je např. Čína, Malajsie, Indonésie a Vietnam, kam plyne značné množství zahraničních investic.
Na druhé straně Korea v zahraničí v roce 2019 investovala přes 50 mld. USD. Ačkoliv je tato investice sice nejvyšší od roku 1981, tak stejně vede k úbytku domácích pracovních míst (např. v automobilovém průmyslu, kdy se výroba přesouvá do zahraničí) a k následnému poklesu přidané hodnoty z výroby domácích firem.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Korejská republika se dlouhodobě zaměřuje na přímé zahraniční investice (FDI) jako na jednu z priorit pro udržení konkurenceschopnosti ekonomiky a vysokého tempa hospodářského růstu. Podpora zahraničních investic je také součástí současné vládní politiky a součástí korejských makroekonomických cílů.
Pozn.: Korejská vláda deklaruje podporu zahraničním investorům, nicméně vlastní realizace investic je zpravidla velmi složitá a časově i finančně náročná. Při úvahách o vstupu na trh je třeba důkladně zvážit veškeré aspekty, které výnosnost případné budoucí investice ovlivní. Jedná se nejen o základní investiční vstupy (nájem kanceláří, ceny nemovitostí, hodnota korejské pracovní síly, úroveň a ceny právních služeb, náklady za tlumočení a překlady apod.), ale je třeba brát v úvahu též kulturní odlišnosti a místní zvyklosti, korejskou mentalitu a s tím související způsob jednání s korejskými úřady a obchodními partnery.
Omezení vstupu zahraničního kapitálu
Není-li předepsáno zákony Korejské republiky jinak, může cizinec provádět bez omezení různé činnosti. Pro cizince jsou investice omezeny, pokud by porušovaly zákony, ohrožovaly národní bezpečnost a veřejný pořádek, měly škodlivé účinky na hygienu nebo životního prostředí, nebo pokud by měly negativní vliv na korejskou morálku a zvyky.
Příklady nedovolených kategorií podnikání – penzijní financování, správa finančních trhů, legislativa, soudnictví, správní orgány, vzdělávání (předškolní, základní, střední, vysokoškolské, školy pro postižené, atd.) a náboženství. Mezi příklady omezených kategorií podnikání lze zařadit pěstování obilovin, chov hovězího skotu, rybolov, výroba základních anorganických chemikálií, jaderná energetika, výroba energie, přenos a distribuce energie, velkoobchod masných produktů, letecká doprava, zpravodajství, telekomunikace a infrastruktura aj.
Ačkoliv legislativa byla v posledních letech upravena tak, aby umožňovala v zásadě rovné zacházení podnikům s částečnou či plnou zahraniční účastí, existuje řada překážek, které některé investory odrazují při výběru Korejské republiky jako cílové země pro své investice. Mezi nejčastěji citované problémy patří nedostatek právní jistoty. Zahraniční společnosti se neorientují, které zákony a nařízení se jich týkají. Výběr Korejské republiky jako destinace pro zahraniční investici ovlivňují též obtížné vztahy se zaměstnanci, drahá pracovní síla, odlišné kulturní prostředí, jazyková bariéra, militantní odbory, ochrana práv duševního vlastnictví atd.
Díky zákonu o podpoře zahraničních investic se ochrana přímých zahraničních investic stala silnější ve srovnání s nepřímými investicemi (např. investice do cenných papírů a dluhopisů). Není-li jinak předepsáno zákony Korejské republiky, se zahraničními investory a společnostmi se zahraničním kapitálem musí být zacházeno stejným způsobem jako se státními příslušníky Korejské republiky a korejskými společnostmi. Více informací lze vyhledat na následující webové stránce: www.investkorea.org
Pobídky pro investory
Korejská republika se velmi intenzivně snaží podporovat příliv přímých zahraničních investic. Důvodem je mimo jiné i konkurence v ostatních asijských zemích jako je Čína, Singapur, Malajsie, Indonésie a Vietnam, kam plyne značné množství zahraničních investic. Cílem vládních snah v oblasti podpory FDI je deregulace a liberalizace trhu, a to zejména formou uzavírání nových FTA (Free Trade Agreement) dohod. Korea má tyto dohody o volném obchodě podepsány se všemi klíčovými obchodními partnery (EU, USA, ASEAN, EFTA, Čína a Singapur).
Korejská vláda se pomocí legislativních a institucionálních opatření (investiční pobídky, daňové úlevy, podpora průmyslových a investičních zón) snaží zatraktivnit teritorium pro zahraniční investory.
Postup spojený se zahraniční investicí:
- Přihlášení – oznámení FDI (KOTRA / Invest Korea)
- Převod kapitálu – devizová banka
- Ustanovující zápis u soudu
- Přihlášení (oznámení) o založení společnosti – KOTRA, daňový úřad
- Převod kapitálu na účet společnosti
- Zápis FDI společnosti
Pobídky pro zahraniční investice: slevy na daních, hmotná podpora a podpora v závislosti na místě alokace investice
Slevy na daních
Sleva na dani z příjmů právnických osob – na 5 až 7 let (100 procent po dobu prvních tří nebo pěti let, 50 procent pro další dva roky
- Sleva na regionální dani – možnost osvobození od daně či snížení o 50 % po dobu 5 let od zahájení podnikání, možnost prodloužení až na 15 let
- Osvobození nebo snížení celních sazeb – je aplikováno především pro podnikání posilující mezinárodní konkurenceschopnosti korejského průmyslu, vyspělé technologie nebo podniky ve speciálních investičních a ekonomických zónách
- Sleva na dani z dividend
Hmotná podpora a pobídky v závislosti na umístění investice
Investorům splňujícím stanovené požadavky (např. high-tech, transfer technologií, počet nových pracovních míst atd.) může vláda poskytnout hmotnou podporu na vybudování nového závodu. Výše podpory je individuální v závislosti na důležitosti investice. Může se jednat max. o 30 % nákladů, pro R&D centra max. 40 %. Podpora zaměstnanosti a vzdělávání může dosáhnout až 50 % nákladů na vytvoření nového pracovního místa. Ve snaze podnítit příliv přímých zahraničních investic podporuje korejská vláda budování speciálních zón se zvláštním režimem pobídek pro investory. Pobídky se liší v závislosti na druhu investice a umístění provozu. Podporou zahraničních investic byla pověřena organizace Invest Korea, která při řešení konkrétních investičních projektů úzce spolupracuje s korejskou asociací KOTRA (Korea Trade Association):
INVEST KOREA
KOTRA Bldg.
(137-749) 13, Heolleung-ro
Seocho-gu
Seoul, Korea
Tel.: (+82) 1600-7119
Fax: (82-2) 3497-1611
www.investkorea.org
KOTRA (KOREA TRADE CENTER)
KOTRA Bldg.
(137 – 749), 13 Heolleung-ro
Seocho-gu
Seoul, Korea
Tel.: (+82) 1600-7119
Fax.: (82-2) 3460-7777
www.english.kotra.or.kr
KOTRA PRAGUE
Škrétova 12
120 00 Praha 2
Tel.: 245-005-650, 654, 655
Fax: 245-008-651
E-mail: kotra@kotra.cz
www.kotra.cz
Free Economic Zone Planning Office
3F Government Complex-Sejong 13-dong
402 Hannuri-daero,
Sejong Special Autonomous City
30118, Republic of Korea
http://fez.go.kr/global/en/why/about.do
Zdroj: Invest in Korea, KOTRA
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Soulu (Korejská republika) ke dni