Kosovo: Vztahy země s EU

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Zahraničněpolitická orientace Kosova je určována jeho choulostivou mezinárodněpolitickou situací, která je různými státy světa a různými mezinárodními organizacemi interpretována odlišně. Vzhledem k tomu, že Kosovo prozatím neuznává řada členských států OSN, je klíčovou úlohou kosovské zahraniční politiky získat další uznání ve světě. Čtyři z pěti členských zemí EU, které rovněž neuznávají Kosovo jsou zároveň i členy NATO (Řecko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko + Kypr), a tak hlavní snaha Kosova ve vztahu k EU je zajistit si uznání ze strany těchto zemí. Mimo to Kosovo usiluje rovněž o vízovou liberalizaci se zeměmi EU. Dalším klíčovým zahraničním partnerem jsou Spojené státy americké. Ve vývoji mezinárodní pozice Kosova hraje klíčovou roli tzv. Kvinta, což jsou země Kontaktní skupiny s výjimkou Ruska, čili USA, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. Vzhledem k nejednotnosti EU, NATO a OSN v otázce statusu Kosova hrají tyto státy roli větší než kdekoliv jinde.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Evropská unie hraje klíčovou roli v realizaci evropské agendy v Kosovu. Jejím hlavním cílem je podpořit přibližování země k Evropské unii. Zastoupení Evropské unie v Prištině poskytuje poradenství a podporu vládě Kosova v politickém procesu, poskytuje celkovou koordinaci pro přítomností EU v Kosovu a přispívá k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Kosovu. V roce 2016 vstoupila v platnost Stabilizační a asociační dohoda s EU, která rovněž přispívá k dalšímu sbližování Kosova s EU. V Kosovu působí Mise Evropské unie na podporu práva v Kosovu (EULEX), která je největší civilní misí EU v zahraničí. Jejím hlavním cílem je pomáhat kosovským orgánům v oblasti právního státu, předeším v policejní práci a soudnictví.


European Union Office in Kosovo / European Union Special Representative in Kosovo
Kosovo Street 1
P.O. Box 331
10000 Priština
Tel.: +381 38 51 31 200
Fax: +381 38 51 31 305
E-mail : delegation-kosovo@eeas.europa.eu,
Web: http://eeas.europa.eu/delegations/kosovo

Zdroj: EU Office in Kosovo

Zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Evropská unie má s Kosovem uzavřenou asociační dohodu, která přispívá k užší spolupráci bloku s touto balkánskou zemí a otevírá cestu k přijetí Kosova za člena EU. Dohoda představuje významný příspěvek ke stabilitě a prosperitě v Kosovu i v širším regionu. Dohoda předpokládá sladění kosovské správy a norem podle unijních standardů. Její součástí jsou také závazky o posílení vzájemného obchodu. Podpisem smlouvy se Kosovo zavázalo , že otevře evropským firmám a výrobkům svůj trh výměnou za finanční pomoc z Unie. Obchodní výměna se zeměmi EU se každý rok zvyšuje a tvoří 40-45 % celkového obratu zahraničního obchodu Kosova. Tradičně největšími obchodními partnery jsou Německo, Itálie, Nizozemsko, Řecko, Francie a Belgie.

Celkový vývoz Kosova do zemí EU v roce 2019 činil 138,5 mil. EUR. Hlavními partnery pro vývoz kosovského zboží do EU byly Německo (30,9 mil. EUR, podíl 22,3 % na celkovém vývozu do EU), Itálie (22,6 mil. EUR, podíl 16,3 %) a Nizozemí (16,3 mil. EUR, 11,8 %).

Celkový dovoz do Kosova ze zemí EU dosáhl v roce 2019 celkem 1 749,342 mil. EUR. Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (447,6 mil. EUR, podíl 25,6 % na celkovém dovozu z EU), Itálie (222,4 mil. EUR, podíl 12,7 %) a Řecka (196,5, podíl 11,2 %).

 Export z Kosova dle regionů (tis. EUR)

 

EFTA

EU

CEFTA

Ost. Evropa

2015

11,749

106,052

123,747

34,449

2016

16,881

69,998

144,267

57,278

2017

21,950

94,228

183,033

20,407

2018

29,230

110,874

173,515

16,029

2019

29,421

138,534

164,821

16,992

 

 Export z Kosova do zemí EU – nevýznamnější teritoria (tis. EUR)

 

  Země

2015

2016

2017

2018

2019

AT

12,316

6,667

10,548

8,303

8,498

BE

24,303

2,261

1,076

2,719

4,572

FR

5,569

3,238

3,652

3,402

4,304

DE

11,693

13,830

20,194

24,872

30,907

GR

1,022

943

1,154

1,497

1,476

IT

19,568

5,727

6,341

7,800

22,608

NL

8,420

11,881

12,760

14,651

16,302

GB

810

779

11,192

9,830

11,242

CZ

398

530

428

826

2,299

SI

1,997

1,190

928

13,684

7,005

BG

6,700

11,283

8,891

7,490

5,195

HR

2,935

3,150

2,123

2,938

3,580

 

 Import do Kosova dle regionů (tis. EUR)

 

EFTA

EU

CEFTA

Ost. Evropa

2015

25,976

1,112,892

769,366

468,070

2016

23,224

1,202,110

753,183

522,451

2017

26,047

1,312,241

856,100

544,985

2018

35,845

1,457,340

853,562

645,128

2019

34,472

1,749,342

502,681

826,346

 

 Import do Kosova ze zemí EU – nevýznamnější teritoria (tis. EUR)

 

Země

2015

2016

2017

2018

2019

AT

43,705

46,368

50,570

52,545

64,051

FR

22,593

32,338

37,541

48,026

47,623

DE

290,948

342,890

378,515

394,143

447,612

GR

110,260

118,517

135,464

124,156

196,527

IT

226,476

202,819

194,722

205,495

222,436

CZ

18,777

24,954

26,657

33,610

39,915

PL

71,174

75,405

80,147

87,218

104,888

HU

24,397

26,552

28,895

34,773

60,092

SK

6,696

9,855

11,515

14,054

12,732

SI

58,556

61,099

63,890

95,267

131,337

Zdroj: Kosovo Agency of Statistics

Zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Finanční pomoc EU Kosovu  podporuje jeho ambiciózní reformní program. Projekty napříč širokou škálou odvětví, regionů a měst v Kosovu jsou v současné době řízeny Zastoupením Evropské unie v Prištině. Pomoc EU se zaměřuje na plnění politických kritérií EU, včetně posílení právního státu a podpory reformy veřejné správy, etnických komunit, kultury, médií, mládeže a sportu. Finanční prostředky EU na projekty v Kosovu jsou poskytovány ve formě grantů a smluv v rámci programu IPA/II. Pro roky 2014 – 2020 je v tomto programu alokováno celkem 645,5 mil. EUR. Výběr subjektů k realizaci projektů se děje pomocí výběrových řízení ve veřejných tendrech. (http://eeas.europa.eu). Kosovo je členskou zemí EBRD, která poskytuje důležité finanční zdroje na rozvoj kosovské ekonomiky. Mezi priority EBRD pro Kosovo patří podpora privatizace a rozvoj soukromého sektoru a dále též podpora konkurenceschopnosti, rozvoje dopravní infrastruktury, energetického a těžebního sektoru. Od roku 2016 poskytuje EBRD Kosovu finanční prostředky na modernizaci železniční infrastruktury s cílem prohloubit regionální integraci země a posílit hospodářský rozvoj země. Úvěr do rozvoje kosovské železniční sítě je jednou z největších investic do sektoru dopravy v Kosovu. Projekt počítá s modernizací stávající železniční sítě mezi Kosovem a Evropskou železniční sítí přes koridory v Makedonii na jihu země a obnovení železničního spojení na hranici se Srbskem na severu (Route 10, trasa Hani i Elezit – Leshak). K dalším projektům financovaným EBRD je možné zařadit investice do městské dopravy v Prištině, do obnovy některých silničních úseků, dokončení části dálnice z Besia do Merdare a do stavby dálnice z Lipjane do Gjilanu. Rovněž Mezinárodní měnový fond (IMF) a Světová banka (WB) významně přispívají k hospodářskému rozvoji země. Podpora je soustřeďována na na střednědobé projekty zaměřené na snížení chudoby prostřednictvím financování klíčových strukturálních a sektorových reforem, dále na projekty boje proti korupci a budování infrastruktury.

Česká republika podporuje Kosovo např. z prostředků vyčleněných na zahraniční rozvojovou spolupráci. Vzorovým příkladem naší pomoci Kosovu je realizace projektu Výstavba čistírny odpadních vod v Harilaçi, na které se podílelo konsorcium českých firem Ircon, TopolWater a Dekonta. Vedoucím sdružení s názvem „Harilaci Waste Water Consortium“ byla společnost Ircon. Uvedený projekt zahrnoval výstavbu biologické čistírny odpadních vod pro město Harilaci, ležící v těsné blízkosti letiště v Prištině v oblasti Fushe Kosova, vyškolení pracovníků partnerské organizace Regional Water Company of Prishtina (RWCP) v metodách čištění odpadních vod a provozu a údržbě dodané technologie a rovněž rozsáhlou osvětovou kampaň v obci Harilaci, zaměřenou na otázky hospodaření s vodou a životního prostředí. Projekt byl unikátní zejména tím, že se jednalo o první biologickou čistírnu odpadních vod pracující na bázi aeračních procesů, postavenou v Kosovu. Společnost Ircon, která celý projekt řídila, zajišťovala dodávku stavební části, jež byla realizována kosovskou firmou Project Plus. Technologii Monoblok 1320 dodala partnerská firma TopolWater z Čáslavi. Bylo vyškoleno více než deset pracovníků RWCP, kteří byli po skončení projektu schopni sami provozovat čistírnu, včetně řešení potenciálních technických problémů.

Zdroj: EBRD, MPO ČR

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Prištině (Kosovo) ke dni 20. 4. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem