Kosovo: Vztahy země s EU
© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)
Zahraničněpolitická orientace Kosova je určována jeho choulostivou mezinárodněpolitickou situací, která je různými státy světa a různými mezinárodními organizacemi interpretována odlišně. Vzhledem k tomu, že Kosovo prozatím neuznává řada členských států OSN, je klíčovou úlohou kosovské zahraniční politiky získat další uznání ve světě. Čtyři z pěti členských zemí EU, které rovněž neuznávají Kosovo jsou zároveň i členy NATO (Řecko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko + Kypr), a tak hlavní snaha Kosova ve vztahu k EU je zajistit si uznání ze strany těchto zemí. Mimo to Kosovo usiluje rovněž o vízovou liberalizaci se zeměmi EU. Dalším klíčovým zahraničním partnerem jsou Spojené státy americké. Ve vývoji mezinárodní pozice Kosova hraje klíčovou roli tzv. Kvinta, což jsou země Kontaktní skupiny s výjimkou Ruska, čili USA, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. Vzhledem k nejednotnosti EU, NATO a OSN v otázce statusu Kosova hrají tyto státy roli větší než kdekoliv jinde.
- 3.1. Zastoupení EU v zemi
- 3.2. Obchodní vztahy země s EU
- 3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU
3.1. Zastoupení EU v zemi
Evropská unie hraje klíčovou roli v realizaci evropské agendy v Kosovu. Jejím hlavním cílem je podpořit přibližování země k Evropské unii. Zastoupení Evropské unie v Prištině poskytuje poradenství a podporu vládě Kosova v politickém procesu, poskytuje celkovou koordinaci pro přítomností EU v Kosovu a přispívá k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Kosovu. V roce 2016 vstoupila v platnost Stabilizační a asociační dohoda s EU, která rovněž přispívá k dalšímu sbližování Kosova s EU. V Kosovu působí Mise Evropské unie na podporu práva v Kosovu (EULEX), která je největší civilní misí EU v zahraničí. Jejím hlavním cílem je pomáhat kosovským orgánům v oblasti právního státu, předeším v policejní práci a soudnictví.
European Union Office in Kosovo / European Union Special Representative in Kosovo
Kosovo Street 1
P.O. Box 331
10000 Priština
Tel.: +381 38 51 31 200
Fax: +381 38 51 31 305
E-mail : delegation-kosovo@eeas.europa.eu,
Web: http://eeas.europa.eu/delegations/kosovo
Zdroj: EU Office in Kosovo
3.2. Obchodní vztahy země s EU
Evropská unie má s Kosovem uzavřenou asociační dohodu, která přispívá k užší spolupráci bloku s touto balkánskou zemí a otevírá cestu k přijetí Kosova za člena EU. Dohoda představuje významný příspěvek ke stabilitě a prosperitě v Kosovu i v širším regionu. Dohoda předpokládá sladění kosovské správy a norem podle unijních standardů. Její součástí jsou také závazky o posílení vzájemného obchodu. Podpisem smlouvy se Kosovo zavázalo , že otevře evropským firmám a výrobkům svůj trh výměnou za finanční pomoc z Unie. Obchodní výměna se zeměmi EU se každý rok zvyšuje a tvoří 40-45 % celkového obratu zahraničního obchodu Kosova. Tradičně největšími obchodními partnery jsou Německo, Itálie, Nizozemsko, Řecko, Francie a Belgie.
Celkový vývoz Kosova do zemí EU v roce 2019 činil 138,5 mil. EUR. Hlavními partnery pro vývoz kosovského zboží do EU byly Německo (30,9 mil. EUR, podíl 22,3 % na celkovém vývozu do EU), Itálie (22,6 mil. EUR, podíl 16,3 %) a Nizozemí (16,3 mil. EUR, 11,8 %).
Celkový dovoz do Kosova ze zemí EU dosáhl v roce 2019 celkem 1 749,342 mil. EUR. Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (447,6 mil. EUR, podíl 25,6 % na celkovém dovozu z EU), Itálie (222,4 mil. EUR, podíl 12,7 %) a Řecka (196,5, podíl 11,2 %).
Export z Kosova dle regionů (tis. EUR) |
||||
|
EFTA |
EU |
CEFTA |
Ost. Evropa |
2015 |
11,749 |
106,052 |
123,747 |
34,449 |
2016 |
16,881 |
69,998 |
144,267 |
57,278 |
2017 |
21,950 |
94,228 |
183,033 |
20,407 |
2018 |
29,230 |
110,874 |
173,515 |
16,029 |
2019 |
29,421 |
138,534 |
164,821 |
16,992 |
Export z Kosova do zemí EU – nevýznamnější teritoria (tis. EUR)
|
Import do Kosova dle regionů (tis. EUR) |
||||
|
EFTA |
EU |
CEFTA |
Ost. Evropa |
2015 |
25,976 |
1,112,892 |
769,366 |
468,070 |
2016 |
23,224 |
1,202,110 |
753,183 |
522,451 |
2017 |
26,047 |
1,312,241 |
856,100 |
544,985 |
2018 |
35,845 |
1,457,340 |
853,562 |
645,128 |
2019 |
34,472 |
1,749,342 |
502,681 |
826,346 |
Import do Kosova ze zemí EU – nevýznamnější teritoria (tis. EUR) |
Země |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
AT |
43,705 |
46,368 |
50,570 |
52,545 |
64,051 |
FR |
22,593 |
32,338 |
37,541 |
48,026 |
47,623 |
DE |
290,948 |
342,890 |
378,515 |
394,143 |
447,612 |
GR |
110,260 |
118,517 |
135,464 |
124,156 |
196,527 |
IT |
226,476 |
202,819 |
194,722 |
205,495 |
222,436 |
CZ |
18,777 |
24,954 |
26,657 |
33,610 |
39,915 |
PL |
71,174 |
75,405 |
80,147 |
87,218 |
104,888 |
HU |
24,397 |
26,552 |
28,895 |
34,773 |
60,092 |
SK |
6,696 |
9,855 |
11,515 |
14,054 |
12,732 |
SI |
58,556 |
61,099 |
63,890 |
95,267 |
131,337 |
Zdroj: Kosovo Agency of Statistics
3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU
Finanční pomoc EU Kosovu podporuje jeho ambiciózní reformní program. Projekty napříč širokou škálou odvětví, regionů a měst v Kosovu jsou v současné době řízeny Zastoupením Evropské unie v Prištině. Pomoc EU se zaměřuje na plnění politických kritérií EU, včetně posílení právního státu a podpory reformy veřejné správy, etnických komunit, kultury, médií, mládeže a sportu. Finanční prostředky EU na projekty v Kosovu jsou poskytovány ve formě grantů a smluv v rámci programu IPA/II. Pro roky 2014 – 2020 je v tomto programu alokováno celkem 645,5 mil. EUR. Výběr subjektů k realizaci projektů se děje pomocí výběrových řízení ve veřejných tendrech. (http://eeas.europa.eu). Kosovo je členskou zemí EBRD, která poskytuje důležité finanční zdroje na rozvoj kosovské ekonomiky. Mezi priority EBRD pro Kosovo patří podpora privatizace a rozvoj soukromého sektoru a dále též podpora konkurenceschopnosti, rozvoje dopravní infrastruktury, energetického a těžebního sektoru. Od roku 2016 poskytuje EBRD Kosovu finanční prostředky na modernizaci železniční infrastruktury s cílem prohloubit regionální integraci země a posílit hospodářský rozvoj země. Úvěr do rozvoje kosovské železniční sítě je jednou z největších investic do sektoru dopravy v Kosovu. Projekt počítá s modernizací stávající železniční sítě mezi Kosovem a Evropskou železniční sítí přes koridory v Makedonii na jihu země a obnovení železničního spojení na hranici se Srbskem na severu (Route 10, trasa Hani i Elezit – Leshak). K dalším projektům financovaným EBRD je možné zařadit investice do městské dopravy v Prištině, do obnovy některých silničních úseků, dokončení části dálnice z Besia do Merdare a do stavby dálnice z Lipjane do Gjilanu. Rovněž Mezinárodní měnový fond (IMF) a Světová banka (WB) významně přispívají k hospodářskému rozvoji země. Podpora je soustřeďována na na střednědobé projekty zaměřené na snížení chudoby prostřednictvím financování klíčových strukturálních a sektorových reforem, dále na projekty boje proti korupci a budování infrastruktury.
Česká republika podporuje Kosovo např. z prostředků vyčleněných na zahraniční rozvojovou spolupráci. Vzorovým příkladem naší pomoci Kosovu je realizace projektu Výstavba čistírny odpadních vod v Harilaçi, na které se podílelo konsorcium českých firem Ircon, TopolWater a Dekonta. Vedoucím sdružení s názvem „Harilaci Waste Water Consortium“ byla společnost Ircon. Uvedený projekt zahrnoval výstavbu biologické čistírny odpadních vod pro město Harilaci, ležící v těsné blízkosti letiště v Prištině v oblasti Fushe Kosova, vyškolení pracovníků partnerské organizace Regional Water Company of Prishtina (RWCP) v metodách čištění odpadních vod a provozu a údržbě dodané technologie a rovněž rozsáhlou osvětovou kampaň v obci Harilaci, zaměřenou na otázky hospodaření s vodou a životního prostředí. Projekt byl unikátní zejména tím, že se jednalo o první biologickou čistírnu odpadních vod pracující na bázi aeračních procesů, postavenou v Kosovu. Společnost Ircon, která celý projekt řídila, zajišťovala dodávku stavební části, jež byla realizována kosovskou firmou Project Plus. Technologii Monoblok 1320 dodala partnerská firma TopolWater z Čáslavi. Bylo vyškoleno více než deset pracovníků RWCP, kteří byli po skončení projektu schopni sami provozovat čistírnu, včetně řešení potenciálních technických problémů.
Zdroj: EBRD, MPO ČR
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Prištině (Kosovo) ke dni 20. 4. 2020