Kosovo: Vztahy země s EU
© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)
Zahraničněpolitická orientace Kosova je určována jeho choulostivou mezinárodněpolitickou situací, která je různými státy světa a různými mezinárodními organizacemi interpretována odlišně. Vzhledem k tomu, že Kosovo prozatím neuznává řada členů OSN, je klíčovou úlohou kosovské zahraniční politiky získat další uznání ve světě. Čtyři z pěti členských zemí EU, které rovněž neuznávají Kosovo jsou zároveň i členy NATO (Řecko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko + Kypr), a tak hlavní snaha Kosova ve vztahu k EU je mj. zajistit si uznání ze strany těchto zemí. Kosovo usiluje rovněž o vízovou liberalizaci a o členství v mezinárodních organizacích. Klíčovým zahraničním partnerem a do jisté míry protektorem Kosova jsou Spojené státy americké. Se zvolením nového amerického prezidenta Donalda Trumpa může dojít k jistému posunu v této pozici USA. Ve vývoji mezinárodní pozice Kosova hraje klíčovou roli tzv. Kvinta, což jsou země Kontaktní skupiny s výjimkou Ruska, čili USA, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. Vzhledem k nejednotnosti EU, NATO a OSN v otázce statusu Kosova hrají tyto státy roli větší než kdekoliv jinde.
- 3.1. Zastoupení EU v zemi
- 3.2. Obchodní vztahy země s EU
- 3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU
3.1. Zastoupení EU v zemi
European Union Office in Kosovo / European Union Special Representative in Kosovo
Kosovo Street 1 (P.O. Box 331), Priština
Tel.: +381 38 51 31 200
Fax: +381 38 51 31 305
E-mail : delegation-kosovo@eeas.europa.eu,
Web: http://eeas.europa.eu/delegations/kosovo
Úřední doba: Pondělí – Čtvrtek: 8:30 – 13:00 a 14:00 – 17:30, Pátek: 8:30 – 14:00
EU Office hraje klíčovou roli v realizaci evropské agendy v Kosovu s cílem podpořit přibližování země k Evropské unii. Jako nedílná součást Evropské služby pro vnější činnost a zastoupení Evropské komise v Prištině, úřad zajišťuje trvalý politický a technický dialog s institucemi v Bruselu. Zvláštní zástupce EU poskytuje poradenství a podporu vládě Kosova v politickém procesu; poskytuje celkovou koordinaci pro přítomností EU v Kosovu; a přispívá k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Kosovu. V říjnu 2015 byla podepsána Stabilizační a asociační dohoda s EU, která rovněž přispěje k dalšími sbližování Kosova s EU. SAA s Kosovskou Republikou byla vyjednávána od října 2013 do května 2014, podepsána byla 27.10.2015 ve Štrasburku, ratifikována Parlamentem Kosova byla 2.11.2015 a v platnost vstoupila 1.4.2016.
Mise Evropské unie na podporu práva v Kosovu (EULEX) je největší civilní mise EU. Hlavním cílem mise je pomáhat kosovským orgánům v oblasti právního státu, konkrétně v policejní práci a v soudnictví. Současný mandát mise končí v červnu 2018.
3.2. Obchodní vztahy země s EU
Obchod se zeměmi EU tvoří tradičně podstatnou část celkového obratu zahraničního obchodu Kosova a jejich podíl se v jednotlivých letech pohybuje ve výši 30-45 % na dovozu a 35-45 % na vývozu Kosova. Tradičně největšími obchodními partnery jsou Německo, Itálie, Nizozemsko, Řecko, Francie a Belgie.
Obchod se zeměmi EU-28 – Teritoriálně činil vývoz do zemí EU-28 v únoru 2018 celých 6,0 mil. EUR, tj. 26,9 % z celkového vývozu (pokles o 1,3 %). Hlavními partnery pro vývoz zboží v rámci EU-28 byly v únoru 2018 Německo (7,7 %), Nizozemí (4,8 %), Bulharsko (2,3 %) a Rakousko (2,1 %).
Dovoz do Kosova ze zemí EU-28 dosáhl 91,7 mil. EUR, tj. 44,7 % na celkovém dovozu (nárůst o 8,8 %). Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (11,9 %), Řecka (6,5 %), Itálie (5,8 %), Polska (2,4 %) a Bulharska (2,4 %).
3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU
Finanční pomoc EU Kosovu podporuje jeho ambiciózní reformní program. Mnoho projektů napříč širokou škálou odvětví, regionů a měst v Kosovu jsou v současné době financovány a řízeny EU Office v Prištině. Pomoc EU se zaměřuje na plnění politických kritérií EU, včetně posílení právního státu a podpory reformy veřejné správy, etnických komunit, kultury, médií, mládeže a sportu. Finanční prostředky EU na projekty v Kosovu jsou poskytovány ve formě grantů a smluv v rámci programu IPA/II. Pro roky 2014 – 2020 je v tomto programu alokováno celkem 645,5 mil. EUR. Výběr subjektů k realizaci projektů se děje pomocí výběrových řízení ve veřejných tendrech. (http://eeas.europa.eu)
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) – Rada guvernérů EBRD schválila členství Kosova v EBRD v listopadu 2012 (po dlouhých jednáních se podařilo získat podporu dostatečného množství členských zemí). Oficiálně se Kosovo stalo členskou zemí EBRD 17. prosince 2012. Členstvím získalo Kosovo důležitý zdroj financování rozvoje ekonomiky, přičemž EBRD se chce soustředit především na podporu privatizace a rozvoje soukromého sektoru, konkurenceschopnosti, rozvoje dopravní infrastruktury, energetického a těžebního sektoru.
EBRD poskytla Kosovu v roce 2015 úvěr ve výši 39,9 mil. EUR k financování modernizace železniční infrastruktury. Cílem je prohloubit regionální integraci země a posílit hospodářský rozvoj Kosova. Tento úvěr EBRD bude jednou z větších investic do sektoru dopravy v Kosovu. Projekt počítá s modernizací stávající železniční sítě mezi Kosovem a Evropskou železniční sítí přes koridory v Makedonii na jihu země a obnovení železničního spojení na hranici se Srbskem na severu (Route 10, trasa Hani i Elezit – Leshak). K dalším projektům financovaným EBRD je možné zařadit investice do městské dopravy v Prištině, do obnovy některých silničních úseků, dokončení části dálnice z Besia do Merdare a do stavby dálnice z Lipjane do Gjilanu.
Mezinárodní měnový fond (IMF) a Světová banka (WB) – Kosovo je členem Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky od 29. června 2009. Členství Kosova ve WB významně přispívá k hospodářskému rozvoji země. Podpora WB je soustředěna na střednědobé projekty zaměřené na snížení chudoby prostřednictvím financování klíčových strukturálních a sektorových reforem, dále na projekty boje proti korupci a budování infrastruktury.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Prištině (Kosovo) ke dni