Kosovo: Zahraniční obchod a investice

Kosovský vývoz v roce 2019 dosáhl výše 383,5 mil. EUR a dovoz 3 497,1 mil. EUR. Vývoz se zvýšil o 4,3 % a dovoz o 4,5 %. Obchodní deficit dosáhl výše 3 113,628 mil. EUR a ve srovnání s rokem předchozím se tak zvýšil o 4,5 %. Dovoz pokrýval 11,0 % vývozu. Mezi nejvýznamnější vývozní položky se zařadily výrobky ze železa (40,0 %), výrobky z plastů a gumy (12,6 %), potraviny, nápoje a tabákové výrobky (8,9 %) a minerální produkty (7,6 %). Mezi nejvýznamnější dovozní položky patřily ropné produkty (14,5 %), stroje a vybavení továren (13,1 %), potraviny, nápoje a tabákové výrobky (12,0 %) a výrobky ze železa (10,5 %).

Zdroj: KSA

Největší podíl na dovozu zboží do Kosova v roce 2019 představoval import zboží ze zemí EU a CEFTA. Hlavními vývozními destinacemi pro kosovský export v loňském roce byly rovněž země CEFTA a EU. Teritoriálně činil vývoz Kosova do zemí EU celkem 138,5 mil. EUR, t.j. 36,1 % z celkového vývozu. Hlavními partnery pro vývoz zboží do EU byly Německo (8,1 % z celkového vývozu Kosova), Itálie (5,9 %) a Nizozemí (4,3 %). Dovoz do Kosova ze zemí EU dosáhl v roce 2019 1 749,342 mil. EUR, což je 50,0 % celkového dovozu (nárůst 20 %). Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (12,8 % z celkového dovozu Kosova), Itálie (6,4 %) a Řecka (5,6 %). Pro srovnání uvádíme též statistické údaje ohledně vývozu a dovozu Kosovské republiky týkající se ostatních regionů.

Zdroj: Kosovo Agency of Statistics

V komoditní struktuře vývozu v roce 2019 dominovaly tržní výrobky tříděné podle materiálu, surové materiály, nerostné suroviny, průmyslové spotřební zboží, potraviny a živá zvířata.

Export v tis. EUR

Mezi nejvýznamnější dovozní položky v roce 2019 se zařadily stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky tříděné podle materiálu, potraviny a živá zvířata, minerální paliva a maziva a chemikálie.

Import v tis. EUR

Zdroj: Kosovo Agency of Statistics

Hospodářské zóny se zřizují rozhodnutím kosovské vlády na základě návrhu ministerstva obchodu a průmyslu a po konzultaci s kosovskými obcemi, na jejichž území se uvažuje vytvoření průmyslové zóny. Pro zřízení a správu průmyslové zóny se upravují příslušná ustanovení celního zákoníku Kosovské republiky. Cílem vytvoření ekonomických zón je podpora domácího průmyslu, zejména vytvoření vhodného prostředí pro místní i zahraniční podniky, přilákání nových investic, soustředění firem na vhodném místě k podnikání, rozšíření stávajícího průmyslu a rozvoj určitých lokalit. Ministerstvo obchodu a průmyslu uvádí, že v současné době jsou provozovány průmyslové zóny v katastrálních územích Mitrovica, Gjakova a Prizren. Kosovská Agentura pro podporu investic a podnikání (Kosova Investment and Enterprise Support Agency – KIESA) uvádí existenci vědecko-technickcýh parků parků v Drenas, Shtime, Suhareka, Lipjan a Vitia.

Zdroj: KIESA

V roce 2019 investovaly zahraniční firmy do Kosova celkem 219,4 mil. EUR. Nejvíce investic směřovalo do sektoru nemovitostí (162,0 mil. EUR), stavebnictví (25,2 mil. EUR), zpracovatelského průmyslu (21,5 mil. EUR) a velkoobchodu (10,7 mil. EUR).

Mezi nevýznamnější investory patřilo Německo (83,0 mil. EUR), Švýcarsko (55,0 mil. EUR) a USA (32,6 mil. EUR).

Zdroj: Central Bank of RKS

Agenda přímých zahraničních investic v Kosovu je upravená zákonem č. 04/L-220 o zahraničních investicích. Cílem zákona je podporovat, chránit zahraniční investice a investory především poskytováním základních práv, ochranných opatření a záruk v investiční oblasti dle platných mezinárodních norem, zlepšit podnikatelské prostředí, zajistit spravedlivé zacházení s investory a tím podpořit jejich zájem o investování v Kosovu. Zákon upravuje všechny aspekty agendy zahraničních investic, podporuje rovné zacházení a mechanismy řešení obchodních sporů v uvedené oblasti. Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosova podporuje příliv přímých zahraničních investic a rozvoj soukromého sektoru v Kosovu prostřednictvím Agentury pro podporu investic KIESA – Kosovo Investment and Enterprise Support Agency. Od roku 1999 budovaný právní systém Kosova je v souladu s právním prostředím zemí EU. Zahraniční investoři požívají ochranu proti vyvlastnění a znárodnění. Repatriace zisků a převod investovaného kapitálu je zdarma. Kosovo má jednoduchý a přímočarý daňový systém a dodržuje mezinárodní účetní standardy. Přes tyto pozitivní aspekty je třeba upozornit na vyšší míru korupce a „monopolizaci“ některých oblastí podnikání, resp. rozdělení sektorů mezi několik širších rodin.  Rovněž hodnocení investičních rizik ze strany OECD (7/7) charakterizuje podnikatelské prostředí v Kosovu jako velmi rizikové. Probíhající větší investiční projekty zahrnují mj. moderní propojení dálniční sítě do Albánie, Srbska a do Makedonie. V rámci konektivity západního Balkánu a napojení na evropskou železniční síť se v roce 2016 začala realizovat první fáze investičního projektu na rekonstrukci a výstavbu páteřní železniční sítě. K dalším významnějším projektům patří investice do energetického sektoru, mj. rekonstrukce hnědouhelných elektráren a výstavba nových energetickcýh zdrojů – hnědouhelné, vodní a větrné elektrárny. Realizováno je rovněž propojení elektrické sítě (400 kV) s Albánií, které umožní využívat rozdílné zdroje elektrické energie v Kosovu (uhlí) a v Albánii (vodní). Novým trendem je rovněž zaměření na energetickou efektivitu budov v zájmu snižování jejich energetické náročnosti. Mezi aktuální investice patří renovace hnědouhelné elektrárny Kosovo B. Na základě dohody s kosovskou vládou uvolní Evropská unie celkem 76,4 mil. EUR, které budou v elektrárně využity na renovaci filtrace a dalšího zařízení na čištění spalin (DeNox). Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku J. Borrell, který v únoru 2020 navštívil Kosovo, potvrdil, že realizace tohoto projektu významně pomůže Kosovu vylepšit kvalitu ovzduší, které elektrárna Kosovo B v současné době znečišťuje. Rovněž generální ředitel společnosti Kosovo Energy Corporation (KEK) N. Thaci oznámil, že KEK do tohoto projektu investuje dalších 54 milionů EUR. Elektrárna Kosovo B bude modernizována ve spolupráci s kosovskou vládou a pod vedením společnosti Engineering Dobersek (DE) za podpory partnerských společností Hamon Thermal Europe (FR) a RJM Corporation (GB). Vzhledem k objemu investice je zřejmé, že řada subdodávek bude realizována rovněž firmami z dalších zemí. České firmy, které mají zkušenosti z výstavby a rekonstrukce tepláren a elektráren, by se tak mohly do projektu zapojit např. subdodávkami pro filtraci (elektrostatické odlučovače), dodávkami hořáků, zařízení pro manipulaci s popelem (pásové přepravníky) apod. Níže uvádíme kontakt na kosovskou agenturu pro podporu investic:

Kosovo Investment and Enterprise Support Agency (KIESA)
Muharrem Fejza str. n.n.
Lagja Spitalit
10000 Prishtine
Republic of Kosovo
Tel:  +383 (0) 38 200 36542, +383 (0) 38 200 36585
E-mail: info.kiesa@rks-gov.net
https://kiesa.rks-gov.net

Zdroj: KIESA