Kosovo: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Zahraniční obchod Kosova je stále výrazně deficitní. Obchodní deficit je dlouhodobým problémem kosovské ekonomiky. Vývoz v posledních letech pokrývá pouze jednu desetinu dovozu Kosova. V dovozu tradičně dominuje import dopravních prostředků a strojů, tržních výrobků tříděných podle materiálu, potravin a živých zvířat, minerálních paliv a chemikálií. Mezi nejvýznamnější vývozní položky se řadí suroviny rostlinného původu, ovoce, tržní výrobky tříděné podle materiálu, surové materiály, nerostné suroviny, průmyslové spotřební zboží, potraviny a živá zvířata.

Kosovo je vzhledem k pomalu probíhajícím ekonomickým reformám stranou zájmu velkých zahraničních investorů. Podpora privatizace a soukromého sektoru jednou z priorit vlády. Největší investice, směřující do kosovského energetického sektoru a rozvoje infrastruktury (silnice, železnice), pocházejí z mezinárodní pomoci. Velká část zahraničních investic pochází od kosovských občanů žijících v zahraničí, kteří podporují své rodiny v Kosovu. Finanční prostředky z této pomoci podporují domácí spotřebu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Kosovský vývoz v roce 2019 dosáhl výše 383,5 mil. EUR a dovoz 3 497,1 mil. EUR. Vývoz se zvýšil o 4,3 % a dovoz o 4,5 %. Obchodní deficit dosáhl výše 3 113,628 mil. EUR a ve srovnání s rokem předchozím se tak zvýšil o 4,5 %. Dovoz pokrýval 11,0 % vývozu. Mezi nejvýznamnější vývozní položky se zařadily výrobky ze železa (40,0 %), výrobky z plastů a gumy (12,6 %), potraviny, nápoje a tabákové výrobky (8,9 %) a minerální produkty (7,6 %). Mezi nejvýznamnější dovozní položky patřily ropné produkty (14,5 %), stroje a vybavení továren (13,1 %), potraviny, nápoje a tabákové výrobky (12,0 %) a výrobky ze železa (10,5 %).

Obchodní bilance (mil. EUR)

 Export

 Import

 Bilance

 Pokrytí export/import v %

2015

325,294

2 634,693

-2 309,399

12,3

2016

309,627

2 789,491

-2 479,864

11,1

2017

378,010

3 047,018

-2 699,008

12,8

2018

367,500

3 347,007 

-2 979,507

12,4

2019

383,505

3 497,131

-3 113,626

11,0

Zdroj: KSA

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší podíl na dovozu zboží do Kosova v roce 2019 představoval import zboží ze zemí EU a CEFTA. Hlavními vývozními destinacemi pro kosovský export v loňském roce byly rovněž země CEFTA a EU. Teritoriálně činil vývoz Kosova do zemí EU celkem 138,5 mil. EUR, t.j. 36,1 % z celkového vývozu. Hlavními partnery pro vývoz zboží do EU byly Německo (8,1 % z celkového vývozu Kosova), Itálie (5,9 %) a Nizozemí (4,3 %). Dovoz do Kosova ze zemí EU dosáhl v roce 2019 1 749,342 mil. EUR, což je 50,0 % celkového dovozu (nárůst 20 %). Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (12,8 % z celkového dovozu Kosova), Itálie (6,4 %) a Řecka (5,6 %). Pro srovnání uvádíme též statistické údaje ohledně vývozu a dovozu Kosovské republiky týkající se ostatních regionů.

 Export z Kosova dle regionů (tis. EUR)

 

Celkem

EFTA

EU (28)

CEFTA

Ost. Evropa

Asie

US

Ostatní

2015

325,294

11,749

106,052

123,747

9,240

49,297

458

24,751

2016

309,627

16,881

69,998

144,267

7,801

21,204

1,799

47,677

2017

378,010

21,950

94,228

183,033

7,313

58,394

2,408

10,685

2018

367,500

29,230

110,874

173,515

8,383

37,853

2,321

5,325

2019

383,505

29,421

138,534

164,821

7,995

33,737

3,168

5,829

 

 Export z Kosova dle zemí EU  – nejvýznamnější EU dovozci (tis. EUR) 

  Země

2015

2016

2017

2018

2019

AT

12,316

6,667

10,548

8,303

8,498

BE

24,303

2,261

1,076

2,719

4,572

FR

5,569

3,238

3,652

3,402

4,304

DE

11,693

13,830

20,194

24,872

30,907

GR

1,022

943

1,154

1,497

1,476

IT

19,568

5,727

6,341

7,800

22,608

NL

8,420

11,881

12,760

14,651

16,302

GB

810

779

11,192

9,830

11,242

CZ

398

530

428

826

2,299

SI

1,997

1,190

928

13,684

7,005

BG

6,700

11,283

8,891

7,490

5,195

HR

2,935

3,150

2,123

2,938

3,580

 

 Import do Kosova dle regionů (tis. EUR)

 

 

 

Celkem

EFTA

EU (28)

CEFTA

Ost. Evropa

Asie

US

Ostatní

2015

2,634,693

25,976

1,112,892

769,366

259,671

37,506

258,389

170,893

2016

2,789,491

23,224

1,202,110

753,183

294,878

55,551

288,524

172,022

2017

3,047,018

26,047

1,312,241

856,100

301,499

35,803

307,644

207,684

2018

3,347,007

35,845

1,457,340

853,562

354,975

35,679

355,132

254,474

2019

3,497,131

34,472

1,749,342

502,681

454,076

46,245

384,290

326,025

 

 Import do Kosova dle zemí EU – nejvýznamnější EU vývozci (mil. EUR)

 

Země

2015

2016

2017

2018

2019

AT

43,705

46,368

50,570

52,545

64,051

FR

22,593

32,338

37,541

48,026

47,623

DE

290,948

342,890

378,515

394,143

447,612

GR

110,260

118,517

135,464

124,156

196,527

IT

226,476

202,819

194,722

205,495

222,436

CZ

18,777

24,954

26,657

33,610

39,915

PL

71,174

75,405

80,147

87,218

104,888

HU

24,397

26,552

28,895

34,773

60,092

SK

6,696

9,855

11,515

14,054

12,732

SI

58,556

61,099

63,890

95,267

131,337

Zdroj: Kosovo Agency of Statistics

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V komoditní struktuře vývozu v roce 2019 dominovaly tržní výrobky tříděné podle materiálu, surové materiály, nerostné suroviny, průmyslové spotřební zboží, potraviny a živá zvířata.

Export v tis. EUR

  SITC

 

2015

2016

2017

2018

2019

0

Potraviny a živá zvířata

24,341

26,756

35,241

33,400

30,645

1

Nápoje, tabák

15,981

16,979

24,194

27,565

28,787

2

Surové mater., nepoživatelné, s výj. paliv

56,117

68,934

92,537

84,453

71,722

3

Minerální paliva, maziva a příb. materiály

21,010

32,491

35,327

25,052

17,896

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

41

9

179

343

1,293

5

Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

12,681

15,419

18,836

22,623

23,167

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

153,781

104,522

117,416

106,980

122,601

7

Stroje a dopravní prostředky

13,607

10,162

10,359

13,705

20,006

8

Průmyslové spotřební zboží

22,367

34,184

39,786

50,176

64,452

9

Komodity a předměty obchodu, j.n.

5,368

171

4,135

3,203

2,936

 

Celkem

325,294

309,627

378,010

367,500

383,505

Mezi nejvýznamnější dovozní položky v roce 2019 se zařadily stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky tříděné podle materiálu, potraviny a živá zvířata, minerální paliva a maziva a chemikálie.

Import v tis. EUR

  SITC

 

2015

2016

2017

2018

2019

0

Potraviny a živá zvířata

480,112

490,740

517,703

530,739

568,125

1

Nápoje, tabák

117,060

127,915

136,569

141,271

148,687

2

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

67,321

51,643

69,534

54,446

62,901

3

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

337,415

279,241

381,268

452,551

452,884

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

22,493

24,135

24,313

24,016

26,451

5

Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

313,331

338,673

351,167

370,773

388,090

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

557,258

596,187

631,489

723,546

732,185

7

Stroje a dopravní prostředky

466,853

566,450

620,804

693,447

738,840

8

Průmyslové spotřební zboží

269,997

311,949

311,689

354,017

373,901

9

Komodity a předměty obchodu, j.n.

2,854

2,560

2,482

2,200

5,066

 

Celkem

2,634,693

2,789,491

3,047,018

3,347,007

3,497,131

Zdroj: Kosovo Agency of Statistics

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Hospodářské zóny se zřizují rozhodnutím kosovské vlády na základě návrhu ministerstva obchodu a průmyslu a po konzultaci s kosovskými obcemi, na jejichž území se uvažuje vytvoření průmyslové zóny. Pro zřízení a správu průmyslové zóny se upravují příslušná ustanovení celního zákoníku Kosovské republiky. Cílem vytvoření ekonomických zón je podpora domácího průmyslu, zejména vytvoření vhodného prostředí pro místní i zahraniční podniky, přilákání nových investic, soustředění firem na vhodném místě k podnikání, rozšíření stávajícího průmyslu a rozvoj určitých lokalit. Ministerstvo obchodu a průmyslu uvádí, že v současné době jsou provozovány průmyslové zóny v katastrálních územích Mitrovica, Gjakova a Prizren. Kosovská Agentura pro podporu investic a podnikání (Kosova Investment and Enterprise Support Agency – KIESA) uvádí existenci vědecko-technickcýh parků parků v Drenas, Shtime, Suhareka, Lipjan a Vitia.

Zdroj: KIESA

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V roce 2019 investovaly zahraniční firmy do Kosova celkem 219,4 mil. EUR. Nejvíce investic směřovalo do sektoru nemovitostí (162,0 mil. EUR), stavebnictví (25,2 mil. EUR), zpracovatelského průmyslu (21,5 mil. EUR) a velkoobchodu (10,7 mil. EUR).

Mezi nevýznamnější investory patřilo Německo (83,0 mil. EUR), Švýcarsko (55,0 mil. EUR) a USA (32,6 mil. EUR).

 

2015

2016

2017

2018

2019 

Germany

45.3

25.7

55.9

60.3

83.0

UK

26.6

13.6

27.0

57.4

6.5

Switzerland

72.9

61.8

50.6

71.0

55.0

Turkey

55.4

42.7

29.5

12.2

3.3

Slovenia

5.6

-4.5

1.2

-8.7

9.3

Austria

33.5

9.9

20.3

11.2

9.4

Albania

40.1

28.6

2.4

22.3

16.7

USA

25.0

23.0

20.3

35.5

32.6

Netherlands

-36.4

-23.1

-14.1

-39.7

0.1

France

3.2

2.8

3.6

5.6

3.5


Zdroj: Central Bank of RKS

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Agenda přímých zahraničních investic v Kosovu je upravená zákonem č. 04/L-220 o zahraničních investicích. Cílem zákona je podporovat, chránit zahraniční investice a investory především poskytováním základních práv, ochranných opatření a záruk v investiční oblasti dle platných mezinárodních norem, zlepšit podnikatelské prostředí, zajistit spravedlivé zacházení s investory a tím podpořit jejich zájem o investování v Kosovu. Zákon upravuje všechny aspekty agendy zahraničních investic, podporuje rovné zacházení a mechanismy řešení obchodních sporů v uvedené oblasti. Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosova podporuje příliv přímých zahraničních investic a rozvoj soukromého sektoru v Kosovu prostřednictvím Agentury pro podporu investic KIESA – Kosovo Investment and Enterprise Support Agency. Od roku 1999 budovaný právní systém Kosova je v souladu s právním prostředím zemí EU. Zahraniční investoři požívají ochranu proti vyvlastnění a znárodnění. Repatriace zisků a převod investovaného kapitálu je zdarma. Kosovo má jednoduchý a přímočarý daňový systém a dodržuje mezinárodní účetní standardy. Přes tyto pozitivní aspekty je třeba upozornit na vyšší míru korupce a „monopolizaci“ některých oblastí podnikání, resp. rozdělení sektorů mezi několik širších rodin.  Rovněž hodnocení investičních rizik ze strany OECD (7/7) charakterizuje podnikatelské prostředí v Kosovu jako velmi rizikové. Probíhající větší investiční projekty zahrnují mj. moderní propojení dálniční sítě do Albánie, Srbska a do Makedonie. V rámci konektivity západního Balkánu a napojení na evropskou železniční síť se v roce 2016 začala realizovat první fáze investičního projektu na rekonstrukci a výstavbu páteřní železniční sítě. K dalším významnějším projektům patří investice do energetického sektoru, mj. rekonstrukce hnědouhelných elektráren a výstavba nových energetickcýh zdrojů – hnědouhelné, vodní a větrné elektrárny. Realizováno je rovněž propojení elektrické sítě (400 kV) s Albánií, které umožní využívat rozdílné zdroje elektrické energie v Kosovu (uhlí) a v Albánii (vodní). Novým trendem je rovněž zaměření na energetickou efektivitu budov v zájmu snižování jejich energetické náročnosti. Mezi aktuální investice patří renovace hnědouhelné elektrárny Kosovo B. Na základě dohody s kosovskou vládou uvolní Evropská unie celkem 76,4 mil. EUR, které budou v elektrárně využity na renovaci filtrace a dalšího zařízení na čištění spalin (DeNox). Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku J. Borrell, který v únoru 2020 navštívil Kosovo, potvrdil, že realizace tohoto projektu významně pomůže Kosovu vylepšit kvalitu ovzduší, které elektrárna Kosovo B v současné době znečišťuje. Rovněž generální ředitel společnosti Kosovo Energy Corporation (KEK) N. Thaci oznámil, že KEK do tohoto projektu investuje dalších 54 milionů EUR. Elektrárna Kosovo B bude modernizována ve spolupráci s kosovskou vládou a pod vedením společnosti Engineering Dobersek (DE) za podpory partnerských společností Hamon Thermal Europe (FR) a RJM Corporation (GB). Vzhledem k objemu investice je zřejmé, že řada subdodávek bude realizována rovněž firmami z dalších zemí. České firmy, které mají zkušenosti z výstavby a rekonstrukce tepláren a elektráren, by se tak mohly do projektu zapojit např. subdodávkami pro filtraci (elektrostatické odlučovače), dodávkami hořáků, zařízení pro manipulaci s popelem (pásové přepravníky) apod. Níže uvádíme kontakt na kosovskou agenturu pro podporu investic:

Kosovo Investment and Enterprise Support Agency (KIESA)
Muharrem Fejza str. n.n.
Lagja Spitalit
10000 Prishtine
Republic of Kosovo
Tel:  +383 (0) 38 200 36542, +383 (0) 38 200 36585
E-mail: info.kiesa@rks-gov.net
https://kiesa.rks-gov.net

Zdroj: KIESA

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Prištině (Kosovo) ke dni 20. 4. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem