Kosovo: Zahraniční obchod a investice

Kumulativní obchodní deficit Kosova se ustálil na meziročních 2,5-4,3 %. V únoru 2018 vzrostl obchodní deficit ve srovnání s únorem 2017 o dalších 5 % a dosáhl celkové výše 182,8 mil. EUR. V únoru 2018 činil import 205,2 mil. EUR, zatímco export pouze 22,3 mil. EUR, export pokrýval pouze z 10,9 % import.

V únoru 2018 převládal import ropných produktů (14,5 %), strojních výrobků, mechanických a elektrických strojů (13,1 %), potravin, nápojů a tabákových výrobků (12,0 %), výrobků ze železa (10,5 %). Ve vývozu dominovaly výrobky ze železa (40,0 %), výrobky z plastů a gumy (12,6 %), potraviny, nápoje a tabákové výrobky (8,9 %) a minerální produkty (7,6 %),

Zdroj: KSA

Teritoriálně – v roce 201… největší podíl na dovozu zboží do Kosova představoval import zboží ze zemí EU (28) a zemí CEFTA. Hlavními vývozními destinacemi pro kosovský export byly rovněž země CEFTA a EU.

Obchod se zeměmi EU-28 – Teritoriálně činil vývoz Kosova do zemí EU-28 v únoru 2018 celých 6,0 mil. EUR, tj. 26,9 % z celkového vývozu (pokles o 1,3 %). Hlavními partnery pro vývoz zboží v rámci EU-28 byly v únoru 2018 Německo (7,7 %), Nizozemí (4,8 %), Bulharsko (2,3 %) a Rakousko (2,1 %). Dovoz do Kosova ze zemí EU-28 dosáhl 91,7 mil. EUR, tj. 44,7 % na celkovém dovozu (nárůst o 8,8 %). Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (11,9 %), Řecka (6,5 %), Itálie (5,8 %), Polska (2,4 %) a Bulharska (2,4 %).

Obchod se zeměmi CEFTA – V únoru 2018 činil vývoz Kosova do států CEFTA 9,7 mil. EUR, tj. 43,6 % z celkového vývozu (pokles o 4,1 %). Hlavními partnery pro export zboží byly Albánie (16,6 %), Makedonie (13,9 %), Srbsko (7,8 %) a Černá Hora (3,2 %). Dovozy ze zemí CEFTA činily 52,5 mil. EUR, tj. 25,6 % z celkového dovozu (pokles o 13,2 %). Mezi zeměmi s nejvyšším objemem dovozu byly Srbsko (14,7 %), Makedonie (4,4 %), Albánie (4,2 %) a Bosna a Hercegovina (2,0 %).

Obchod s ostatními státy světa – Vývoz Kosova do ostatních zemí činil v únoru 2018 celkem 6,6 mil. EUR, tj. 29,6 % z celkového vývozu. Hlavními partnery pro export byla Indie (15,1 %) a Švýcarsko (8,8 %). Dovoz Kosova z jiných zemí činil 60,9 mil. EUR, tj. 29,7 % z celkového dovozu. Nejvyšší podíl na dovozu dosáhlo Turecko (9,6 %) a Čína (9,6 %).

Zdroj: KSA

Zdroj: KSA 

Zdroj: KSA 

Zdroj: KSA  

V komoditní struktuře vývozu v roce 2016 představovaly největší položku tržní výrobky, výrobky z kovů (6). K dalším výraznějším exportním položkám patřil vývoz surových materiálů, nerostných surovin (3), potravin, a živých zvířat (0).

Zdroj: KSA 

V dovozu dominoval v roce 2016 import tržních výrobky (6), strojů a dopravních prostředků (7) a potravin a živých zvířat (0). 

droj: KSA 

V návaznosti na zákon o hospodářských oblastech z roku 2012 vláda Republiky Kosovo ustanovila Národní radu pro ekonomické zóny, vedené Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rada, na základě zákona o ekonomických zónách, připravila národní plán pro rozvoj konceptu hospodářských oblastí, který byl v říjnu rok 2013 schválen vládou Republiky Kosovo. Cílem vytvoření ekonomických zón je podpora domácího průmyslu, zejména vytvoření vhodného prostředí pro místní a mezinárodní podniky, přilákání nových investic, soustředění firem na vhodném místě k podnikání, rozšíření stávajícího průmysl a rozvoj určitých lokalit.

Názor na ekonomické zóny se po prvních zkušenostech pomalu mění a od roku 2017 začíná převládat názor, že Kosovo je příliš malá země na zvýhodněné ekonomické zóny, které ve svém důsledku stahují podnikatele z blízkého okolí. Po úpravách převažuje kombinace technologických parků bez daňového a celního zvýhodňování s několika málo ekonomickými zónami. Kosovská Agentura pro podporu investic a podnikání (Kosova Investment and Enterprise Support Agency – KIESA) uvádí existenci následujících ekonomických zón a průmyslových parků. Počátkem roku 2018 fungovaly – Ekonomická zóna a průmyslový park Mitrovice, Business park Drenas, ekonomická zóna Shtime, průmyslová zóna Suhareka, průmyslový park Lipjan a Vitia.

V rámci odvětvové struktury nejvíce investic mířilo v roce 2015 do sektoru nemovitostí (187,6 mil. EUR), dále finančních služeb (64.3 mil. EUR), stavebnictví (46,3 mil. EUR), zpracovatelského průmyslu (23,1 mil EUR) a velkoobchodu a oprav vozidel (13,0 mil. EUR).

V roce 2016 mířilo nejvíce přímých zahraničních investic do sektoru nemovitostí (167,6 mil. EUR) a do stavebnictví (28,2 mil. EUR). Kosovo získalo v roce 2016 celkem 215,9 mil. EUR přímých zahraničních investic.

Zdroj: Central Bank of RKS

Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosova podporuje příliv přímých zahraničních investic a rozvoj soukromého sektoru v Kosovu prostřednictvím Agentury pro podporu investic (Kosovo Investment and Enterprise Support Agency – KIESA).

Od roku 1999 budovaný právní systém Kosova je v souladu s právním prostředím zemí EU. Zahraniční investoři požívají ochranu proti vyvlastnění a znárodnění. Repatriace zisků a převod investovaného kapitálu je zdarma. Kosovo má jednoduchý a přímočarý daňový systém a dodržuje mezinárodní účetní standardy.

Přes tyto pozitivní aspekty je třeba upozornit na vyšší míru korupce, „monopolizaci“ některých oblastí podnikání, resp. rozdělení sektorů mezi několik širších rodin.  Rovněž hodnocení investičních rizik ze strany OECD (7/7) charakterizuje podnikatelské prostředí v Kosovu.

Probíhající větší investiční projekty zahrnují mj. moderní propojení dálniční sítě do Albánie (v provozu od roku 2013), do Srbska (v návrhu) a do Makedonie (výstavba byla oficiálně zahájena v roce 2014, prakticky se rozběhla až v roce 2016). V rámci konektivity západního Balkánu a napojení na evropskou železniční síť se v roce 2016 začala realizovat první fáze investičního projekt na rekonstrukci a výstavbu páteřní železniční sítě.

K dalším významnějším projektům patří investice do energetického sektoru, mj. rekonstrukce uhelných elektráren Kosovo A a B, včetně přípravy výstavby nové elektrárny Kosovo C/New. Realizováno je rovněž propojení elektrické sítě (400 kV) s Albánií, které umožní využívat rozdílné zdroje elektrické energie v Kosovu (uhlí) a v Albánii (vodní). Novým trendem je rovněž zaměření na energetickou efektivitu budov v zájmu snižování jejich energetické náročnosti.