Kosovo: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Zahraniční obchod Kosova je stále výrazně deficitní, přičemž schodek mírně roste. Obchodní deficit je dlouhodobým problémem kosovské ekonomiky, vývoz v posledních letech pokrývá pouze z 10-11 % dovoz do Kosova. V dovozu tradičně dominuje import ropných produktů, strojních zařízení, potravin, nápojů a tabákových výrobků. Ve vývozu převládá export výrobků ze železa, plastů a gumy, vývoz minerálních surovin, nápojů a tabákových produktů.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Kumulativní obchodní deficit Kosova se ustálil na meziročních 2,5-4,3 %. V únoru 2018 vzrostl obchodní deficit ve srovnání s únorem 2017 o dalších 5 % a dosáhl celkové výše 182,8 mil. EUR. V únoru 2018 činil import 205,2 mil. EUR, zatímco export pouze 22,3 mil. EUR, export pokrýval pouze z 10,9 % import.

V únoru 2018 převládal import ropných produktů (14,5 %), strojních výrobků, mechanických a elektrických strojů (13,1 %), potravin, nápojů a tabákových výrobků (12,0 %), výrobků ze železa (10,5 %). Ve vývozu dominovaly výrobky ze železa (40,0 %), výrobky z plastů a gumy (12,6 %), potraviny, nápoje a tabákové výrobky (8,9 %) a minerální produkty (7,6 %),

Obchodní bilance (mil. EUR)        
  Export Import Bilance Pokrytí export/import v %
2011 319,165 2 492,348 -2 173,183 12,8
2012 276,100 2 507,609 -2 231,509 11,0
2013 293,842 2 449,064 -2 155,211 12,0
2014 324,543 2 538,337 -2 213,794 12,8
2015 325,306 2 634,693 -2 309,561 12,3
2016 309,627 2 789,491 -2 479,864 11,1

Zdroj: KSA

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriálně – v roce 201… největší podíl na dovozu zboží do Kosova představoval import zboží ze zemí EU (28) a zemí CEFTA. Hlavními vývozními destinacemi pro kosovský export byly rovněž země CEFTA a EU.

Obchod se zeměmi EU-28 – Teritoriálně činil vývoz Kosova do zemí EU-28 v únoru 2018 celých 6,0 mil. EUR, tj. 26,9 % z celkového vývozu (pokles o 1,3 %). Hlavními partnery pro vývoz zboží v rámci EU-28 byly v únoru 2018 Německo (7,7 %), Nizozemí (4,8 %), Bulharsko (2,3 %) a Rakousko (2,1 %). Dovoz do Kosova ze zemí EU-28 dosáhl 91,7 mil. EUR, tj. 44,7 % na celkovém dovozu (nárůst o 8,8 %). Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (11,9 %), Řecka (6,5 %), Itálie (5,8 %), Polska (2,4 %) a Bulharska (2,4 %).

Obchod se zeměmi CEFTA – V únoru 2018 činil vývoz Kosova do států CEFTA 9,7 mil. EUR, tj. 43,6 % z celkového vývozu (pokles o 4,1 %). Hlavními partnery pro export zboží byly Albánie (16,6 %), Makedonie (13,9 %), Srbsko (7,8 %) a Černá Hora (3,2 %). Dovozy ze zemí CEFTA činily 52,5 mil. EUR, tj. 25,6 % z celkového dovozu (pokles o 13,2 %). Mezi zeměmi s nejvyšším objemem dovozu byly Srbsko (14,7 %), Makedonie (4,4 %), Albánie (4,2 %) a Bosna a Hercegovina (2,0 %).

Obchod s ostatními státy světa – Vývoz Kosova do ostatních zemí činil v únoru 2018 celkem 6,6 mil. EUR, tj. 29,6 % z celkového vývozu. Hlavními partnery pro export byla Indie (15,1 %) a Švýcarsko (8,8 %). Dovoz Kosova z jiných zemí činil 60,9 mil. EUR, tj. 29,7 % z celkového dovozu. Nejvyšší podíl na dovozu dosáhlo Turecko (9,6 %) a Čína (9,6 %).

Export z Kosova dle regionů (mil. EUR)
  Celkem EFTA EU (28) CEFTA Ost. Evropa Asie
2012 276,1 15,2 109,8 100,3 11,4 26,2
2013 293,9 7,2  118,4 104,5 7,5 30,2
2014 324,6  10,1 98,1 127,1 10,4 70,1
2015 325,3 11,7  106,1 123,8 9,2 49,3
2016 309,6 16,9 70,0 144,3 7,8 21,2

Zdroj: KSA

Export z Kosova dle zemí EU (mil. EUR)
  Vybrané země                        
AT BE FR DE EL IT NL UK CZ SI BG HR
2011 5,7 5,1 1,2 24,1 0,2 83,9 2,9 1,3 0,2 6,0 0,9 2,8
2012 4,4 0,5 1,9 15,0 0,3 71,4 1,4 2,2 0,4 1,4 1,8 2,4
2013 6,3 0,8 1,5 11,0 0,8 74,4 2,4 2,1 0,5 1,4 1,0 2,6
2014 6,4 0,7 1,2 11,3 0,9 49,7 2,1 1,3 0,5 0,6 3,8 2,4
2015 12,3 24,3 5,6 11,7 1,0 19,6 8,4 0,8 0,4 2,0 6,7 2,9
2016 6,7 2,7 3,2 13,8 0,9 5,7 11,9 0,8 0,5 1,2 11,3 3,2

Zdroj: KSA 

Import do Kosova dle regionů (mil. EUR)
  Celkem EFTA EU (28) CEFTA Ost. Evropa Asie
2012 2 507,6 26,5  1 050,2 772,7 209,3 186,3
2013 2 449,1  22,1 1 083,2 676,3 212,9 204,4
2014 2 538,3 32,5  1 080,0 720,4 248,5 225,7
2015 2 634,7 26,0  1 112,9 769,4 259,7 258,4
2016 2 789,5 23,2 1 202,1 753,2 294,9 288,5

Zdroj: KSA 

Import do Kosova dle zemí EU (mil. EUR)
  Vybrané země                    
AT FR DE EL IT CZ PL HU SK SI
2011 38,7 34,8 293,4 103,2 159,4 19,3 33,0 35,0 5,7 71,6
2012 34,1 24,1 304,2 109,2 213,5 19,1 31,0 27,7 6,1 68,4
2013 36,9 26,8 252,6 145,5 228,5 16,6 36,6 28,2 7,5 61,3
2014 36,7 29,2 273,0 137,5 203,1 17,9 55,8 24,9 7,8 66,7
2015 43,7 22,6 291,0 110,3 226,5 18,8 79,2 24,4 6,7 58,6
2016 46,4 32,3 342,9 118,5 202,8 24,9 75,4 26,5 9,8 61,1

Zdroj: KSA  

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V komoditní struktuře vývozu v roce 2016 představovaly největší položku tržní výrobky, výrobky z kovů (6). K dalším výraznějším exportním položkám patřil vývoz surových materiálů, nerostných surovin (3), potravin, a živých zvířat (0).

Komoditní struktura – Export z Kosova (tis. EUR)
  SITC   2011 2012 2013 2014 2015 2016
0 Potraviny a živá zvířata 17.552 19.843 20.723 25.472 24.341 26.756
1 Nápoje, tabák 8.097 10.264 13.387 12.498 15.981 16.979
2 Surové mater., nepoživatelné, s výj. paliv 81.108 77.711 73.836 77.617 56.117 68.934
3 Minerální paliva, maziva a příb. materiály 16.229 13.359 22.562 17.094 21.010 32.491
4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 45 59 45 19 41 9
5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 4.174 5.803 8.139 10.249 12.681 15.419
6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 168.766 123.441 129.437 153.876 153.781 104.522
7 Stroje a dopravní prostředky 16.162 16.628 11.629 13.637 13.607 10.162
8 Průmyslové spotřební zboží 6.902 8.912 13.941 14.027 22.367 34.184
9 Komodity a předměty obchodu, j.n. 131 81 143 54 5.368 171
  Celkem 319.165 276.100 293.842 324.543 325.294 309.627

Zdroj: KSA 

V dovozu dominoval v roce 2016 import tržních výrobky (6), strojů a dopravních prostředků (7) a potravin a živých zvířat (0). 

Komoditní struktura – Import do Kosova (tis. EUR)
  SITC 2011 2011 2012 2013 2014 2015 2016
0 Potraviny a živá zvířata 413.054 420.982 429.618 460.039 480.112 490.740
1 Nápoje, tabák 114.472 116.808 119.203 123.344 117.060 127.915
2 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 86.309 83.751 63.688 65.265 67.321 51.643
3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 452.498 457.935 412.309 400.123 337.415 279.241
4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 19.292 23.468 22.737  21.870 22.493 24.135
5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 256.657  264.181  277.471 284.059 313.331 338.673
6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 488.804  520.567  520.610  510.318  557.258 596.187
7 Stroje a dopravní prostředky 422.316  411.112  385.376  417.933  466.853 566.450
8 Průmyslové spotřební zboží 226.544  207.024  216.185  252.490  269.997 311.949
9 Komodity a předměty obchodu, j.n. 12.401  1.779  1.866 2.894 2.854 2.560
  Celkem 2.492.348  2.507.609  2.449.064  2.538.337 2.634.693 2.789.491

droj: KSA 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V návaznosti na zákon o hospodářských oblastech z roku 2012 vláda Republiky Kosovo ustanovila Národní radu pro ekonomické zóny, vedené Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rada, na základě zákona o ekonomických zónách, připravila národní plán pro rozvoj konceptu hospodářských oblastí, který byl v říjnu rok 2013 schválen vládou Republiky Kosovo. Cílem vytvoření ekonomických zón je podpora domácího průmyslu, zejména vytvoření vhodného prostředí pro místní a mezinárodní podniky, přilákání nových investic, soustředění firem na vhodném místě k podnikání, rozšíření stávajícího průmysl a rozvoj určitých lokalit.

Názor na ekonomické zóny se po prvních zkušenostech pomalu mění a od roku 2017 začíná převládat názor, že Kosovo je příliš malá země na zvýhodněné ekonomické zóny, které ve svém důsledku stahují podnikatele z blízkého okolí. Po úpravách převažuje kombinace technologických parků bez daňového a celního zvýhodňování s několika málo ekonomickými zónami. Kosovská Agentura pro podporu investic a podnikání (Kosova Investment and Enterprise Support Agency – KIESA) uvádí existenci následujících ekonomických zón a průmyslových parků. Počátkem roku 2018 fungovaly – Ekonomická zóna a průmyslový park Mitrovice, Business park Drenas, ekonomická zóna Shtime, průmyslová zóna Suhareka, průmyslový park Lipjan a Vitia.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V rámci odvětvové struktury nejvíce investic mířilo v roce 2015 do sektoru nemovitostí (187,6 mil. EUR), dále finančních služeb (64.3 mil. EUR), stavebnictví (46,3 mil. EUR), zpracovatelského průmyslu (23,1 mil EUR) a velkoobchodu a oprav vozidel (13,0 mil. EUR).

V roce 2016 mířilo nejvíce přímých zahraničních investic do sektoru nemovitostí (167,6 mil. EUR) a do stavebnictví (28,2 mil. EUR). Kosovo získalo v roce 2016 celkem 215,9 mil. EUR přímých zahraničních investic.

Přímé zahraniční investice dle zemí
  2010 2011 2012 2013 2014 2015 Celkem
2007-2015
Germany 91,5 66,6 49,5 21,7 29,4 -24,6 401,4
UK 38,9 80,1 14,3 10,7 -39,5 11,9 275,4
Switzerland 35,1 30,9 43,8 41,7 38,2 46,3 300,5
Turkey 4,9 34,7 65,6 88,6 20,0 13,0 270,5
Slovenia 34,0 16,2 9,3 7,0 -9,4 23,1 231,5
Austria 21,1 19,6 0,4 10,7 30,3 0,9 185,2
Albania 20,3 11,2 4,7 19,3 20,4 -6,2 118,3
USA 12,6 14,3 10,8 12,7 14,7 64,3 154,8
Netherlands 17,2 4,7 -25,6 -0,1 -7,8 -0,1 78,5
France 3,8 0,2 6,3 3,8 3,2 189,6 225,1

Zdroj: Central Bank of RKS

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosova podporuje příliv přímých zahraničních investic a rozvoj soukromého sektoru v Kosovu prostřednictvím Agentury pro podporu investic (Kosovo Investment and Enterprise Support Agency – KIESA).

Od roku 1999 budovaný právní systém Kosova je v souladu s právním prostředím zemí EU. Zahraniční investoři požívají ochranu proti vyvlastnění a znárodnění. Repatriace zisků a převod investovaného kapitálu je zdarma. Kosovo má jednoduchý a přímočarý daňový systém a dodržuje mezinárodní účetní standardy.

Přes tyto pozitivní aspekty je třeba upozornit na vyšší míru korupce, „monopolizaci“ některých oblastí podnikání, resp. rozdělení sektorů mezi několik širších rodin.  Rovněž hodnocení investičních rizik ze strany OECD (7/7) charakterizuje podnikatelské prostředí v Kosovu.

Probíhající větší investiční projekty zahrnují mj. moderní propojení dálniční sítě do Albánie (v provozu od roku 2013), do Srbska (v návrhu) a do Makedonie (výstavba byla oficiálně zahájena v roce 2014, prakticky se rozběhla až v roce 2016). V rámci konektivity západního Balkánu a napojení na evropskou železniční síť se v roce 2016 začala realizovat první fáze investičního projekt na rekonstrukci a výstavbu páteřní železniční sítě.

K dalším významnějším projektům patří investice do energetického sektoru, mj. rekonstrukce uhelných elektráren Kosovo A a B, včetně přípravy výstavby nové elektrárny Kosovo C/New. Realizováno je rovněž propojení elektrické sítě (400 kV) s Albánií, které umožní využívat rozdílné zdroje elektrické energie v Kosovu (uhlí) a v Albánii (vodní). Novým trendem je rovněž zaměření na energetickou efektivitu budov v zájmu snižování jejich energetické náročnosti.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Prištině (Kosovo) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem