Kosovo: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)
Zahraniční obchod Kosova je stále výrazně deficitní. Obchodní deficit je dlouhodobým problémem kosovské ekonomiky. Vývoz v posledních letech pokrývá pouze jednu desetinu dovozu Kosova. V dovozu tradičně dominuje import dopravních prostředků a strojů, tržních výrobků tříděných podle materiálu, potravin a živých zvířat, minerálních paliv a chemikálií. Mezi nejvýznamnější vývozní položky se řadí suroviny rostlinného původu, ovoce, tržní výrobky tříděné podle materiálu, surové materiály, nerostné suroviny, průmyslové spotřební zboží, potraviny a živá zvířata.
Kosovo je vzhledem k pomalu probíhajícím ekonomickým reformám stranou zájmu velkých zahraničních investorů. Podpora privatizace a soukromého sektoru jednou z priorit vlády. Největší investice, směřující do kosovského energetického sektoru a rozvoje infrastruktury (silnice, železnice), pocházejí z mezinárodní pomoci. Velká část zahraničních investic pochází od kosovských občanů žijících v zahraničí, kteří podporují své rodiny v Kosovu. Finanční prostředky z této pomoci podporují domácí spotřebu.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Kosovský vývoz v roce 2019 dosáhl výše 383,5 mil. EUR a dovoz 3 497,1 mil. EUR. Vývoz se zvýšil o 4,3 % a dovoz o 4,5 %. Obchodní deficit dosáhl výše 3 113,628 mil. EUR a ve srovnání s rokem předchozím se tak zvýšil o 4,5 %. Dovoz pokrýval 11,0 % vývozu. Mezi nejvýznamnější vývozní položky se zařadily výrobky ze železa (40,0 %), výrobky z plastů a gumy (12,6 %), potraviny, nápoje a tabákové výrobky (8,9 %) a minerální produkty (7,6 %). Mezi nejvýznamnější dovozní položky patřily ropné produkty (14,5 %), stroje a vybavení továren (13,1 %), potraviny, nápoje a tabákové výrobky (12,0 %) a výrobky ze železa (10,5 %).
Obchodní bilance (mil. EUR) |
Export |
Import |
Bilance |
Pokrytí export/import v % |
2015 |
325,294 |
2 634,693 |
-2 309,399 |
12,3 |
2016 |
309,627 |
2 789,491 |
-2 479,864 |
11,1 |
2017 |
378,010 |
3 047,018 |
-2 699,008 |
12,8 |
2018 |
367,500 |
3 347,007 |
-2 979,507 |
12,4 |
2019 |
383,505 |
3 497,131 |
-3 113,626 |
11,0 |
Zdroj: KSA
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Největší podíl na dovozu zboží do Kosova v roce 2019 představoval import zboží ze zemí EU a CEFTA. Hlavními vývozními destinacemi pro kosovský export v loňském roce byly rovněž země CEFTA a EU. Teritoriálně činil vývoz Kosova do zemí EU celkem 138,5 mil. EUR, t.j. 36,1 % z celkového vývozu. Hlavními partnery pro vývoz zboží do EU byly Německo (8,1 % z celkového vývozu Kosova), Itálie (5,9 %) a Nizozemí (4,3 %). Dovoz do Kosova ze zemí EU dosáhl v roce 2019 1 749,342 mil. EUR, což je 50,0 % celkového dovozu (nárůst 20 %). Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (12,8 % z celkového dovozu Kosova), Itálie (6,4 %) a Řecka (5,6 %). Pro srovnání uvádíme též statistické údaje ohledně vývozu a dovozu Kosovské republiky týkající se ostatních regionů.
Export z Kosova dle regionů (tis. EUR) |
||||||||
|
Celkem |
EFTA |
EU (28) |
CEFTA |
Ost. Evropa |
Asie |
US |
Ostatní |
2015 |
325,294 |
11,749 |
106,052 |
123,747 |
9,240 |
49,297 |
458 |
24,751 |
2016 |
309,627 |
16,881 |
69,998 |
144,267 |
7,801 |
21,204 |
1,799 |
47,677 |
2017 |
378,010 |
21,950 |
94,228 |
183,033 |
7,313 |
58,394 |
2,408 |
10,685 |
2018 |
367,500 |
29,230 |
110,874 |
173,515 |
8,383 |
37,853 |
2,321 |
5,325 |
2019 |
383,505 |
29,421 |
138,534 |
164,821 |
7,995 |
33,737 |
3,168 |
5,829 |
Export z Kosova dle zemí EU – nejvýznamnější EU dovozci (tis. EUR)
|
Import do Kosova dle regionů (tis. EUR) |
|
|
||||||
|
Celkem |
EFTA |
EU (28) |
CEFTA |
Ost. Evropa |
Asie |
US |
Ostatní |
2015 |
2,634,693 |
25,976 |
1,112,892 |
769,366 |
259,671 |
37,506 |
258,389 |
170,893 |
2016 |
2,789,491 |
23,224 |
1,202,110 |
753,183 |
294,878 |
55,551 |
288,524 |
172,022 |
2017 |
3,047,018 |
26,047 |
1,312,241 |
856,100 |
301,499 |
35,803 |
307,644 |
207,684 |
2018 |
3,347,007 |
35,845 |
1,457,340 |
853,562 |
354,975 |
35,679 |
355,132 |
254,474 |
2019 |
3,497,131 |
34,472 |
1,749,342 |
502,681 |
454,076 |
46,245 |
384,290 |
326,025 |
Import do Kosova dle zemí EU – nejvýznamnější EU vývozci (mil. EUR) |
Země |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
AT |
43,705 |
46,368 |
50,570 |
52,545 |
64,051 |
FR |
22,593 |
32,338 |
37,541 |
48,026 |
47,623 |
DE |
290,948 |
342,890 |
378,515 |
394,143 |
447,612 |
GR |
110,260 |
118,517 |
135,464 |
124,156 |
196,527 |
IT |
226,476 |
202,819 |
194,722 |
205,495 |
222,436 |
CZ |
18,777 |
24,954 |
26,657 |
33,610 |
39,915 |
PL |
71,174 |
75,405 |
80,147 |
87,218 |
104,888 |
HU |
24,397 |
26,552 |
28,895 |
34,773 |
60,092 |
SK |
6,696 |
9,855 |
11,515 |
14,054 |
12,732 |
SI |
58,556 |
61,099 |
63,890 |
95,267 |
131,337 |
Zdroj: Kosovo Agency of Statistics
2.3. Komoditní struktura
V komoditní struktuře vývozu v roce 2019 dominovaly tržní výrobky tříděné podle materiálu, surové materiály, nerostné suroviny, průmyslové spotřební zboží, potraviny a živá zvířata.
Export v tis. EUR
SITC |
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
0 |
Potraviny a živá zvířata |
24,341 |
26,756 |
35,241 |
33,400 |
30,645 |
1 |
Nápoje, tabák |
15,981 |
16,979 |
24,194 |
27,565 |
28,787 |
2 |
Surové mater., nepoživatelné, s výj. paliv |
56,117 |
68,934 |
92,537 |
84,453 |
71,722 |
3 |
Minerální paliva, maziva a příb. materiály |
21,010 |
32,491 |
35,327 |
25,052 |
17,896 |
4 |
Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky |
41 |
9 |
179 |
343 |
1,293 |
5 |
Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. |
12,681 |
15,419 |
18,836 |
22,623 |
23,167 |
6 |
Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu |
153,781 |
104,522 |
117,416 |
106,980 |
122,601 |
7 |
Stroje a dopravní prostředky |
13,607 |
10,162 |
10,359 |
13,705 |
20,006 |
8 |
Průmyslové spotřební zboží |
22,367 |
34,184 |
39,786 |
50,176 |
64,452 |
9 |
Komodity a předměty obchodu, j.n. |
5,368 |
171 |
4,135 |
3,203 |
2,936 |
|
Celkem |
325,294 |
309,627 |
378,010 |
367,500 |
383,505 |
Mezi nejvýznamnější dovozní položky v roce 2019 se zařadily stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky tříděné podle materiálu, potraviny a živá zvířata, minerální paliva a maziva a chemikálie.
Import v tis. EUR
SITC |
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
0 |
Potraviny a živá zvířata |
480,112 |
490,740 |
517,703 |
530,739 |
568,125 |
1 |
Nápoje, tabák |
117,060 |
127,915 |
136,569 |
141,271 |
148,687 |
2 |
Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv |
67,321 |
51,643 |
69,534 |
54,446 |
62,901 |
3 |
Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály |
337,415 |
279,241 |
381,268 |
452,551 |
452,884 |
4 |
Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky |
22,493 |
24,135 |
24,313 |
24,016 |
26,451 |
5 |
Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. |
313,331 |
338,673 |
351,167 |
370,773 |
388,090 |
6 |
Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu |
557,258 |
596,187 |
631,489 |
723,546 |
732,185 |
7 |
Stroje a dopravní prostředky |
466,853 |
566,450 |
620,804 |
693,447 |
738,840 |
8 |
Průmyslové spotřební zboží |
269,997 |
311,949 |
311,689 |
354,017 |
373,901 |
9 |
Komodity a předměty obchodu, j.n. |
2,854 |
2,560 |
2,482 |
2,200 |
5,066 |
|
Celkem |
2,634,693 |
2,789,491 |
3,047,018 |
3,347,007 |
3,497,131 |
Zdroj: Kosovo Agency of Statistics
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Hospodářské zóny se zřizují rozhodnutím kosovské vlády na základě návrhu ministerstva obchodu a průmyslu a po konzultaci s kosovskými obcemi, na jejichž území se uvažuje vytvoření průmyslové zóny. Pro zřízení a správu průmyslové zóny se upravují příslušná ustanovení celního zákoníku Kosovské republiky. Cílem vytvoření ekonomických zón je podpora domácího průmyslu, zejména vytvoření vhodného prostředí pro místní i zahraniční podniky, přilákání nových investic, soustředění firem na vhodném místě k podnikání, rozšíření stávajícího průmyslu a rozvoj určitých lokalit. Ministerstvo obchodu a průmyslu uvádí, že v současné době jsou provozovány průmyslové zóny v katastrálních územích Mitrovica, Gjakova a Prizren. Kosovská Agentura pro podporu investic a podnikání (Kosova Investment and Enterprise Support Agency – KIESA) uvádí existenci vědecko-technickcýh parků parků v Drenas, Shtime, Suhareka, Lipjan a Vitia.
Zdroj: KIESA
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
V roce 2019 investovaly zahraniční firmy do Kosova celkem 219,4 mil. EUR. Nejvíce investic směřovalo do sektoru nemovitostí (162,0 mil. EUR), stavebnictví (25,2 mil. EUR), zpracovatelského průmyslu (21,5 mil. EUR) a velkoobchodu (10,7 mil. EUR).
Mezi nevýznamnější investory patřilo Německo (83,0 mil. EUR), Švýcarsko (55,0 mil. EUR) a USA (32,6 mil. EUR).
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Germany |
45.3 |
25.7 |
55.9 |
60.3 |
83.0 |
UK |
26.6 |
13.6 |
27.0 |
57.4 |
6.5 |
Switzerland |
72.9 |
61.8 |
50.6 |
71.0 |
55.0 |
Turkey |
55.4 |
42.7 |
29.5 |
12.2 |
3.3 |
Slovenia |
5.6 |
-4.5 |
1.2 |
-8.7 |
9.3 |
Austria |
33.5 |
9.9 |
20.3 |
11.2 |
9.4 |
Albania |
40.1 |
28.6 |
2.4 |
22.3 |
16.7 |
USA |
25.0 |
23.0 |
20.3 |
35.5 |
32.6 |
Netherlands |
-36.4 |
-23.1 |
-14.1 |
-39.7 |
0.1 |
France |
3.2 |
2.8 |
3.6 |
5.6 |
3.5 |
Zdroj: Central Bank of RKS
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Agenda přímých zahraničních investic v Kosovu je upravená zákonem č. 04/L-220 o zahraničních investicích. Cílem zákona je podporovat, chránit zahraniční investice a investory především poskytováním základních práv, ochranných opatření a záruk v investiční oblasti dle platných mezinárodních norem, zlepšit podnikatelské prostředí, zajistit spravedlivé zacházení s investory a tím podpořit jejich zájem o investování v Kosovu. Zákon upravuje všechny aspekty agendy zahraničních investic, podporuje rovné zacházení a mechanismy řešení obchodních sporů v uvedené oblasti. Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosova podporuje příliv přímých zahraničních investic a rozvoj soukromého sektoru v Kosovu prostřednictvím Agentury pro podporu investic KIESA – Kosovo Investment and Enterprise Support Agency. Od roku 1999 budovaný právní systém Kosova je v souladu s právním prostředím zemí EU. Zahraniční investoři požívají ochranu proti vyvlastnění a znárodnění. Repatriace zisků a převod investovaného kapitálu je zdarma. Kosovo má jednoduchý a přímočarý daňový systém a dodržuje mezinárodní účetní standardy. Přes tyto pozitivní aspekty je třeba upozornit na vyšší míru korupce a „monopolizaci“ některých oblastí podnikání, resp. rozdělení sektorů mezi několik širších rodin. Rovněž hodnocení investičních rizik ze strany OECD (7/7) charakterizuje podnikatelské prostředí v Kosovu jako velmi rizikové. Probíhající větší investiční projekty zahrnují mj. moderní propojení dálniční sítě do Albánie, Srbska a do Makedonie. V rámci konektivity západního Balkánu a napojení na evropskou železniční síť se v roce 2016 začala realizovat první fáze investičního projektu na rekonstrukci a výstavbu páteřní železniční sítě. K dalším významnějším projektům patří investice do energetického sektoru, mj. rekonstrukce hnědouhelných elektráren a výstavba nových energetickcýh zdrojů – hnědouhelné, vodní a větrné elektrárny. Realizováno je rovněž propojení elektrické sítě (400 kV) s Albánií, které umožní využívat rozdílné zdroje elektrické energie v Kosovu (uhlí) a v Albánii (vodní). Novým trendem je rovněž zaměření na energetickou efektivitu budov v zájmu snižování jejich energetické náročnosti. Mezi aktuální investice patří renovace hnědouhelné elektrárny Kosovo B. Na základě dohody s kosovskou vládou uvolní Evropská unie celkem 76,4 mil. EUR, které budou v elektrárně využity na renovaci filtrace a dalšího zařízení na čištění spalin (DeNox). Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku J. Borrell, který v únoru 2020 navštívil Kosovo, potvrdil, že realizace tohoto projektu významně pomůže Kosovu vylepšit kvalitu ovzduší, které elektrárna Kosovo B v současné době znečišťuje. Rovněž generální ředitel společnosti Kosovo Energy Corporation (KEK) N. Thaci oznámil, že KEK do tohoto projektu investuje dalších 54 milionů EUR. Elektrárna Kosovo B bude modernizována ve spolupráci s kosovskou vládou a pod vedením společnosti Engineering Dobersek (DE) za podpory partnerských společností Hamon Thermal Europe (FR) a RJM Corporation (GB). Vzhledem k objemu investice je zřejmé, že řada subdodávek bude realizována rovněž firmami z dalších zemí. České firmy, které mají zkušenosti z výstavby a rekonstrukce tepláren a elektráren, by se tak mohly do projektu zapojit např. subdodávkami pro filtraci (elektrostatické odlučovače), dodávkami hořáků, zařízení pro manipulaci s popelem (pásové přepravníky) apod. Níže uvádíme kontakt na kosovskou agenturu pro podporu investic:
Kosovo Investment and Enterprise Support Agency (KIESA)
Muharrem Fejza str. n.n.
Lagja Spitalit
10000 Prishtine
Republic of Kosovo
Tel: +383 (0) 38 200 36542, +383 (0) 38 200 36585
E-mail: info.kiesa@rks-gov.net
https://kiesa.rks-gov.net
Zdroj: KIESA
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Prištině (Kosovo) ke dni 20. 4. 2020