Kosovo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Kosovská republika je podle ústavy z roku 2008 parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, volený v tajných volbách poslanci parlamentu. Volební období prezidenta je pětileté. Nositelem výkonné moci je vláda, jejíž předseda a zároveň člen vlády je na základě návrhu prezidenta republiky schválován parlamentem. Jednokomorové Kosovské shromáždění (parlament) má 120 poslanců volených na čtyřleté volební období. V Kosovu dominují v současné době dva politické směry – levicové hnutí Vetëvendosje a liberální LDK (Demokratická liga Kosova). V říjnu 2019 se v Kosovu uskutečnily předčasné parlamentní volby. Výsledky voleb potvrdily rostoucí preference radikálně nacionalistického hnutí Vetëvendosje, těžícího z nespokojenosti mladých voličů s neutěšenou ekonomickou a politickou situací i zkorumpovaností etablovaných stran. Od 8. dubna 2016 zastává úřad prezidenta Kosova Hashim Thaçi. Rozsah prezidentských pravomocí odpovídá standardnímu rozsahu kompetencí hlavy státu v parlamentním republikánském systému.

Kosovo je jednou z nejchudších zemí v Evropě. V roce 2019 činila výše HDP na hlavu 4 442 EUR. Míra nezaměstnanosti je ze všech evropských zemí nejvyšší, dlouhodobě se pohybuje kolem 30 % (u mladistvých od 15 – 29 let až 55 %.). Skutečná nezaměstnanost je ovšem nižší vzhledem ke značnému podílu neformálního sektoru na ekonomické aktivitě. Podle různých odhadů dosahuje podíl neformální ekonomiky cca 25 %. Významným příspěvkem k národnímu důchodu Kosova jsou remitence členů diaspory, pracujících v zahraničí. Podle studie UNDP celkem 25 % všech domácností je závislých na remitencích, které představují 10-12 % HDP země. Podle posledních odhadů dosáhly v roce 2019 výše 770 mil. EUR. Kosovo je rovněž výrazně závislé na zahraniční rozvojové pomoci, která činí cca 9 % HDP. V posledních třech letech dochází k poměrně silnému hospodářskému růstu, přičemž HDP se v roce 2019 zvýšilo z 3,8 % na 4 %, inflace vzrostla na 3,0 %. Pozitivní hospodářský výsledek byl však dosažen i díky mezinárodní podpoře, především z EU, která je Kosovu poskytována. Budoucí vývoj hospodářství Kosova bude záležet především na tom, zda se podaří urychlit ekonomické reformy, využít značné nerostné bohatství a provést nezbytné strukturální změny, včetně zlepšení podmínek pro investory a snížení korupce. Pro rok 2020 se očekává HDP na úrovni 4,0 %. Ekonomický vývoj bude podpořen růstem vývozu, veřejných investic a domácí poptávkou.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Kosovská republika
  • albánsky: Republika e Kosovës
  • srbsky: Република Косово
  • Republika Kosovo

Prezident: Od 8. dubna 2016 zastává úřad prezidenta Kosova Hashim Thaçi. Rozsah prezidentských pravomocí odpovídá standardnímu rozsahu kompetencí hlavy státu v parlamentním republikánském systému.

Kosovský parlament odhlasoval dne 3. června 2020 na mimořádné schůzi novou vládu Avdullaha Hotiho (LDK), kterou tvoří koalice politických stran ve složení LDK, AAK bývalého premiéra Haradinaje, NISMA/AKR, Srpska Lista a zástupci nesrbských menšin.

 

Vláda Kosovské republiky

  • předseda vlády – Avdullah Hoti (LDK)
  • první místopředseda vlády – Besnik Tahiri (AAK)
  • místopředseda vlády – Driton Semanaj (LDK)
  • místopředsedkyně vlády – Albulena Balaj-Halimaj (NISMA)
  • místopředseda vlády – Goran Rakič (Srpska Lista)
  • ministryně zahraničních věcí a diaspory – Meliza Haradinaj-Stublla (AAK)
  • ministr obchodu a průmyslu – Vesel Krasniqi (Nisma)
  • ministryně financí – Hykmete Bajrami (LDK)
  • ministr hospodářství a životního prostředí – Blerim Kuçi (AAK)
  • ministr vnitra – Agim Veliu (LDK)
  • ministr obrany – Anton Quni (LDK)
  • ministr spravedlnosti – Selim Selimi (AAK)
  • ministr zemědělství – Besian Mustafa (LDK)
  • ministr infrastruktury – Arban Abrashi (LDK)
  • ministr zdravotnictví – Armend Zemaj (LDK)
  • ministr školství, vědy, technologií – Ramë Likaj (AAK)
  • ministryně kultury, mládeže a tělovýchovy – Vlora Dumoshi (LDK)
  • ministr pro komunity – Dalibor Jevtić (Srpska Lista)
  • ministr místního rozvoj – Enis Kervan (KDTP)
  • ministr práce a sociální péče – Skender Reçica (NISMA)

    Zdroj: Úřad Vlády Kosovské republiky

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2016 žije v Kosovu celkem 1,783,531 obyvatel. Sčítání však neproběhlo na severu, kde žije cca 50 tis. osob především srbské národnosti. Poněkud problematické bylo i řešení otázky (ne)započítání kosovské zahraniční diaspory, která čítá přibližně šest set tisíc osob. Hustota obyvatelstva činí 175 obyvatel/km2, zaměstnanost (15 – 64 let) cca 30 %.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • Celkový přírůstek obyvatelstva: 0,6 %
  • Věkové složení obyvatelstva: do 15 let: 28,0 %, 15 – 65 let: 65,0 %, nad 65 let: 7 %
  • Průměrný věk: 30,2 let (nejnižší v Evropě)
  • Střední délka života 77 let (muži 74 a ženy 79 let)

Národnostní složení:

  • Albánci 89,9 %, Srbové (včetně Černohorců) 6,3 %, Bosňáci a Gorané 1,8 %, RAE (Romové, Aškalijové a balkánští Egypťané) 1,7 %, Turci 0,2 %, ostatní 0,1 %

Náboženské složení:

  • 89 % muslimové (většinou sunnité, menšina bektášíjové), 6 % pravoslavní křesťané, 3 % katoličtí křesťané

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Podle předběžných statistických údajů dosáhl růst HDP v loňském roce 4,0 %. Tento pozitivní výsledek byl však dosažen i díky mezinárodní podpoře, především z EU, která je Kosovu poskytována. Hospodářský růst byl podporován investicemi a vyšší domácí spotřebou, která ovlivnila i růst dovozu. Přestože byl celkový hospodářský růst pozitivní, významně nesnížil vysokou nezaměstnanost, která dosahuje 29 % a u mladých (15 – 29 let) dokonce 55 %. Ekonomika se vyznačuje extrémně omezenou globální i regionální integrací, politickou nestabilitou, korupcí, nespolehlivým zásobováním energií a slabým právním státem. Inflaci, která v roce 2019 dosáhla 2,7 %, ovlivnilo zavedení 100% cla na dovoz srbského zboží a dále rostoucí ceny potravin. Nejvýraznější vzrostla cena chleba (+ 12,5 %). Ceny ostatní základních potravin, především masa, mléka, vajec a sýrů, se zvýšily o 2-3 %. Podle prvních ekonomických prognóz by se Kosovská ekonomika měla i v roce 2020 vyvíjet pozitivně, nicméně bude negativně ovlivněna krátkodobým zpomalením v důsledku opatření proti šíření koronaviru. Ekonomika bude podpořena díky zahraniční finanční podpoře, růstem veřejných investic a rovněž zvýšenou domácí spotřebou.

 Základní makroekonomické ukazatele

HDP (mil. EUR)

Počet obyvatel

HDP na obyvatele (EUR)

Nezaměstnanost %

Inflace %

 2015

5 807,0

1 771 604

3 277

32,9

1,9

 2016

6 070,1

1 783 531

3 386

27,5

1,4

 2017

6 413,8

1 798 506

3 566

30,5

1,5

 2018

6 725,9

1 795 666

3 746

29,6

2,1

 2019

7 066,3

1 797 434

3 931

29,0

2,7

Zdroj: KSA

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Kosovo jako malé otevřené hospodářství je do značné míry ovlivněno vnějším hospodářským vývojem. Kosovský státní rozpočet je dlouhodobě deficitní. V roce 2019 činily příjmy státního rozpočtu celkem 1 939 mil. EUR a výdaje 2 183 mil. EUR. Rozpočtový deficit dosáhl výše 244 mil. EUR. Cíl na rok 2020 je dosáhnout schodku rovnajícího se 2,0 % plánovaného hrubého domácího produktu. Rozpočet je postaven na předpokládaném ekonomickém růstu 4,2 %. Očekává se, že příjmy v roce 2020 dosáhnou výše 2,0 mld. EUR, výdaje 2,4 mld. EUR a deficit 0,4 mld. EUR.

 Státní rozpočet (mil. EUR)

 Příjmy

 Výdaje

 Saldo

 2015

1 587

1 612

– 25

 2016

1 698

1 764

– 66

 2017

1 725

1 811

– 86

 2018

1 829

2 092

– 263

 2019

1 939

2 183

– 244

Zdroj: KSA

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Hospodářství Kosovské republiky představuje mimořádně složitý ekonomický prostor, jehož zásadním problémem je korupce a špatně fungující podnikatelské prostředí, které odrazuje investory i přes pozitivní růst ekonomiky v posledních letech. Z uvedeného důvodu trpí kosovská ekonomika nedostatkem financí. Závislost země na zahraniční pomoci je tak značná. Mezinárodní měnový fond proto doporučuje provést strukturální změny, které by měly zvýšit důvěryhodnost země pro podnikání a zahraniční investice a snížit sociální napětí. Zejména se jedná o navýšení investic nejen do průmyslu, energetiky a silniční a železniční infrastruktury, ale též do vzdělávání, zdravotnictví ekologie. Sociální programy by měly být zaměřeny na snižování chudoby a nezaměstnanosti. Zároveň by měla být přijata opatření ke zvýšení efektivnosti veřejné a státní správy. Další doporučení se týkají daní a celních poplatků, které nejsou v souladu s principy WTO.

Platební bilance (mil. EUR)

2015

 2016

 2017

 2018

 2019

Platební bilance Kosova

-471,4

-467,2

-360,4

-519,9

-322,6

Běžný účet

-497,3

-481,4

-348,6

-497,3

-508,8

Kapitálový/finanční účet

-312,2

-199,0

-276,2

-355,5

-117,0

Zdroj: Central Bank of RKS

 

Zadluženost (mil. EUR)

 2015

 2016

 2017

 2018

 2019

External debt

1 931,8

2 051,1

2 088,5

2 035,7

2 150,6

Public external debt

441,8

444,6

499,3

498,4

498,8

Private external debt

1 4900

1 570,5

1 589,2

1 537,3

1 651,7

Zdroj: Central Bank of RKS

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kosovský bankovní sektor je stabilní a vysoce rentabilní, ale velmi rychle rostoucí spotřebitelské i realitní úvěry vyžadují důkladný dozor od Ministerstva financí Kosovské republiky. Roční růst úvěrů se pohybuje kolem 12 %. Banky hrají ve finančním sektoru Kosova dominantní roli (drží 67,52 % aktiv), následují penzijní fondy (26,63 %), mikro-finanční instituce (2,71 %) a pojišťovny (3,14 %). Bankovní sektor v Kosovu má dostatečnou likviditu. V roce 2019 činil vlastní kapitál kosovských bank 520,2 mil. EUR, což je o 4,5 % více než v roce předcházejícím. V roce 2019 činily sazby bankovních úvěrů v průměru 6,4 % a úrokové sazby vkladů 0,90 %. V Kosovu působí 10 komerčních bank, přičemž cca 70 % všech aktiv spravují tři největší z nich ProCredit, Raiffeisen a Novla Ljubljanska Banka – tento poměr ovšem postupně klesá. Celkově drží přes 90 % kapitálu zahraniční bankovní instituce. V posledních letech se rychle rozvíjí bankovní infrastruktura. V Kosovu působí následující banky: ProCredit Bank, Raiffeisen Bank, NLB Prishtina (Nova Ljubljanska banka), TEB Sh. A. (Türk Ekonomi Bankası), Banka Ekonomike, Banka Kombetare Tregtare, Banka për Biznes, Komercijalna Banka ad Beograd, Is-bank a Ziraat Bank, a pojišťovny: Dardania, Illyria, Kosova e Re, Siguria, Insig, Sigal, Sigma, Croatia Sigurimi, Sigkos a Elsig, Eurosig, Prisig, Scardian, Grawe Kosova.

Zdroj: Central Bank of RKS

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kosova je relativně jednoduchý. Ačkoli potřebná legislativa je v platnosti, praktická úspěšnost při výběru daní je nízká, i když se postupně zvyšuje. Přibližně dvě třetiny fiskálních příjmů získává stát z celních poplatků. Fiskální zatížení (daně a sociální odvody) je relativně nízké. Základními složkami kosovského daňového systému jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, srážková daň (z úroků, nájemného, autorských honorářů), cla, spotřební daň, municipální daně (daň z nemovitostí a poplatky za obchodní licence) a těžební daň. Od roku 2015 vláda postupně schválila zákony na reformu daňového systému. Záměrem reformy bylo zajištění spravedlivějšího rozdělení daňové zátěže, jakož i zlepšení podmínek pro podnikatele. Snížila se hranice registrace pro plátce DPH, snížila se DPH na základní produkty na 8 % a zároveň se zvýšila základní sazba DPH na 18 %. Snížená sazba na vybrané základní produkty ve výši 8 % byla zavedena s cílem zmenšit finanční zátěž nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva. Kosovo přejalo do svého zákona o dani z přidané hodnoty většinu principů směrnice EU o DPH. Zároveň došlo ke změnám v daních právnických a fyzických osob. Od daně je osvobozeno zboží a produkty určené pro export. Podnikatelské subjekty, jejichž roční obrat přesahuje 50 000 EUR, mají povinnost se zaregistrovat jako plátci daně. Značné množství malých podniků žádnou daň neodvádí. Sazba daně z příjmu právnických osob se odvíjí od výše ročního obratu. Přiznání k dani se podává a daň se platí měsíčně do 20. dne následujícího měsíce. Daň z nemovitosti činí 0,05 – 1 % ročně z tržní hodnoty nemovitosti v závislosti na druhu nemovitosti. Daň se odvádí pololetně. Proti rozhodnutím daňové (a celní) správy se lze odvolat k tzv. Independent Review Board, který ovšem disponuje jen malou personální kapacitou a je zahlcen množstvím nevyřešených případů, takže v současnosti je třeba v případě odvolání se k němu počítat s trváním řízení v řádu několik let. S cílem podpořit domácí výrobu vláda stanovila osvobození od daní pro místní výrobce, dále osvobození od celních poplatků pro všechny výrobce, kteří importují surový materiál použitý k produkci nebo k částečnému zpracování v Kosovu.

Zdroj: Tax Administration of Kosovo

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Prištině (Kosovo) ke dni 20. 4. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem