Kosovo: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Vstup na kosovský trh je velmi náročný. Většina velkoobchodního trhu je spravována několika širšími rodinami, které mají vybudované své distribuční kanály. Přesto je reálné pro české firmy nalézt vhodné odběratele. České firmy mohou využít dobré jméno českých výrobků, dobrou kvalitu a příznivou cenu. Obeně platí, že zahraniční firmy a společnosti mohou v Kosovu podnikat za stejných podmínek jako kosovské. Vzhledem k tomu, že obchodní vztahy v Kosovu se rozvíjí na základě existujících osobních, doporučuje se využívat místní obchodní zástupce, případně oslovit Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Kosovu, se kterým vstup na trh konzultovat.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Kosovské republice existuje několik tisíc převážně malých a středně velkých obchodních firem, které se zabývají jak dovozem a vývozem, tak domácím velkoobchodem i maloobchodem. Část těchto firem vznikla z předválečných podniků zahraničního obchodu nebo velkých výrobních podniků. Na trhu působí rovněž nové soukromé obchodní firmy vzniklé po válce, a dále též filiálky zahraničních obchodních řetězců. Bohužel v obchodní oblasti je stále ještě zakořeněná korupce. V Kosovské republice existují velmi rozšířené osobní a rodinné vazby, do kterých je velmi složité proniknout. Proto využívání místních obchodních zástupců s dobrými znalostmi trhu je často jedinou možností pro úspěšné podnikání v oblasti vývozu do Kosovské republiky. Vzhledem ke složitosti a finanční náročnosti právního řešení obchodních sporů v zemi je nezbytné mít všechny obchodní podmínky dobře smluvně zajištěné. Dovozní obchodní zástupci často požadují výhradní zastoupení na neomezenou dobu, což v první fázi obchodních jednání nedoporučujeme. Naopak doporučujeme sjednání zkušební doby na 2-3 roky s možností vypovězení smlouvy v případě nedodržení odběrového závazku.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Prištině

Zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Základním legislativním aktem, upravujícím podmínky dovozu, je Zákon o zahraničním obchodu. S výjimkou importu z členských zemí CEFTA uplatňuje Kosovo na dovozy sazbu dle celního sazebníku. Od cla je osvobozen dovoz většiny nerostných surovin, kapitálových statků, zemědělských surovin a zařízení, farmaceutických produktů a strojů a zařízení určených k produkci výrobků v Kosovu. Kosovský celní tarif vychází z harmonizovaného systému Světové celní organizace (WCO). Na hranici je nutno také uhradit daň z přidané hodnoty ve výši 8 % nebo 18 % (z hodnoty CIF + clo + příp. spotřební daň) a případnou spotřební daň z dováženého zboží. Podrobné informace ohledně pravidel pro dovoz zboží, přehled hraničních přechodů a celních úřadů aj. lze získat na stránkách Kosovské celní správy. Ty obsahují mj. odkaz na integrovaný celní sazebník. Celní a daňový zákoník Kosovské republiky. Aktuální údaje lze nalézt na webu celní správy: https://dogana.rks-gov.net/tarik/. Souhrnné informace pro dovozce nabízí Kosovský portál pro zahraniční obchod – www.itg-rks.com.

Zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Legislativním základem, upravujícím podmínky jednotlivých druhů podnikání, je Zákon o obchodních organizacích. Institucí zodpovědnou za registraci a evidenci podnikatelských subjektů je Kosovská agentura pro registrování obchodní činnosti (Kosovo Business Registration Agency, ARBK, https://arbk.rks-gov.net), na jejíchž webových stránkách lze získat základní informace o požadavcích pro zápis obchodních společností, včetně potřebných formulářů. Lze zde také nahlédnout on-line do obchodního rejstříku a vyhledávat firmy podle různých parametrů.


Základními formami podnikání jsou:

  • podnik jednotlivce (většina všech podnikatelských subjektů v Kosovu);
  • veřejná obchodní společnost (general partnership);
  • komanditní společnost (partnership);
  • společnost s ručením omezením (limited liability company; albánsky Shoqëria me përgjegjësi të kufizuar (Sh.p.k.), srbsky Društvo sa Neograničenim Odgovornosču (d.o.o.), minimální výše základního kapitálu není stanovena);
  • akciová společnost (joint stock company, albánsky Shoqëri aksionare (Sh.a.), srbsky Deoničarsko društvo (d.d.) s minimální výší základního kapitálu 10 000 EUR);
  • zahraniční společnost;
  • právnícká osoba ve společném vlastnictví (družstvo);
  • veřejnoprávní podnik v obecním zájmu;
  • zemědělské družstvo.

Pro účely zápisu akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným je třeba předložit stanovy společnosti, společenskou (zakladatelskou) smlouvu, kopie pasů cizozemských ředitelů a akcionářů společnosti a národních osobních dokladů v případě občanů Kosova. V případě založení pobočky či reprezentace zahraniční firmy je třeba předložit notářsky ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku mateřské firmy a rozhodnutí o založení společnosti v úředním překladu. Jako sídlo pobočky lze uvést právní nebo účetní kancelář. Zahraniční obchodní organizace mohou v Kosovu vyvíjet podnikatelskou činnost za stejných podmínek jako domácí subjekty. Musejí být zapsány do obchodního rejstříku a předložit „memorandum zahraniční obchodní organizace“, obsahující informace vyžadované Zákonem o obchodních organizacích. V souladu se Zákonem o financování místní správy může municipalita, v níž firma využívá prostory pro svou činnost (ať se jedná o sídlo či nikoli), požadovat také registraci těchto prostor. Výši poplatku za registraci si municipality stanovují samy podle druhu činnosti firmy (cca od 100 EUR za např. obchodní stánek). Před zahájením podnikatelské činnosti je třeba (do 15 dní od zápisu společnosti) zažádat u příslušné regionální pobočky Kosovské daňové správy o přidělení daňového identifikačního čísla.

Zdroj: Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosovské republiky

Zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V Kosovu je k dispozici standardní spektrum marketingových prostředků. Převážná většina reklamní činnosti probíhá prostřednictvím televize. V Kosovu působí tři televizní společnosti s celostátním pokrytím – státní RTK a soukromé RTV21 a KTV, které vysílají i přes satelit do světa (zejména pro kosovskou diasporu). Nejdražší reklamní čas má RTK. V případě zaměření na určitý region lze využít finančně podstatně méně náročné místní televizní stanice. K propagaci jsou dále využívány rozhlasové stanice, tištěná periodika a internet. V poslední době se dosti rozmohlo zasílání reklamy prostřednictvím mobilních telefonů. Venkovní reklama se uskutečňuje buď na malých plochách, nebo nově na billboardech podél hlavních komunikací.

K významnějším veletržním akcím patří:
Education Fair, Priština, květen
EXPOKOS Fair, Priština, říjen
Tourism and Travel Fair, Piriština, říjen
AGROKOS Fair (potraviny), Priština, říjen

Pozn.: Další výstavy regionálního významu pořádá Kosovská hospodářská komora a municipality. Kosovské veletržní akce jsou mnohem menšího rozsahu, než veletrhy konané v ČR. Rovněž celková úraveň výstavních ploch a možností prezentace je na nižší úrovni. Proto v případě zájmu českých firem o účast na některém z kosovských veletrhů doporučujeme, aby se případní zájemci obrátili na Obchodní úsek velvyslanectví ČR v Prištině a svůj záměr konzultovali.

Zdroj: CEOKOS

Zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V oblasti práv duševního vlastnictví je Kosovská republika vázána všemi základními mezinárodními úmluvami (Revidovaná úmluva Bernská, Pařížská úmluva, Stockholmský závěrečný akt, Smlouva o patentové spolupráci – PCT, Madridská úmluva o obchodních známkách, Locarnská smlouva o průmyslových vzorech, Lisabonská úmluva o označeních původu. Kosovská legislativa v této oblasti byla připravována ve spolupráci s experty Evropské unie a je tedy mezinárodně smluvním závazkům přizpůsobena.

Institucionální rámec pro duševní vlastnictví v Kosovu

Klíčovými institucemi s pravomocemi a odpovědnostmi za provádění právních předpisů o duševním vlastnictví v Kosovu jsou:
Kosovská agentura pro průmyslové vlastnictví – jako orgán ministerstva obchodu a průmyslu je agentura jednou z klíčových institucí na ochranu duševního vlastnictví. Agentura je odpovědná za posuzování žádostí, sestavování a údržbu registrů a za sestavování úředních věstníků s údaji pro žádosti o registraci v oblasti duševního vlastnictví.
Úřad pro autorská práva a související práva – jako správní orgán Ministerstva kultury, mládeže a tělovýchovy je tento úřad hlavní institucí v oblasti autorských práv a práv s nimi souvisejících.
Kosovské celní orgány – mají zásadní úlohu, pokud jde o ochranu společnosti a ekonomiky před nezákonnými činnostmi v oblasti dovozu a vývozu s cílem ochrany ochranných známek a ochrany před padělaným zbožím.
Inspektorát trhu – jako orgán ministerstva obchodu a průmyslu v rozsahu, který zahrnuje dohled nad prováděním zákonů za účelem ochrany spotřebitele a bezpečnosti a kvality výrobků.
Kosovská policie – jako orgán, který chrání práva duševního vlastnictví prostřednictvím sektorů, jako je například sektor pro vyšetřování a hospodářské trestné činy (ISEC) a sektor pro počítačové trestné činy.

Zdroj: Kosovská obchodní komora, Kosovská agentura pro průmyslové vlastnictví

Zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Kosovskou legislativu přiblížil evropským standardům Zákon o veřejných zakázkách. Orgánem zodpovědným za zadávání a dohled nad veřejnými zakázkami je Kosovská regulační komise pro veřejné zakázky, která na svých internetových stránkách (https://krpp.rks-gov.net) zveřejňuje vypsané veřejné zakázky. Významná výběrová řízení na zakázky většího rozsahu jsou rovněž uveřejňována na webových stránkách Evropské organizace EULEX se sídlem v Kosovu https://www.eulex-kosovo.eu. Zahraniční subjekty mají stejný přístup k tendrům jako domácí, všechny větší zakázky bývají uveřejňovány i v angličtině. Proti výsledku výběrového řízení je možné se odvolat k přezkumnému orgánu (Procurement Review Body). Poplatek za podání stížnosti činí většinou 500 EUR. Přetrvávajícím problémem je vysoká míra korupce v Kosovu, která proces zadávání veřejných zakázek a vybírání vítězů provází. V roce 2015 byl přijat nový zákon o strategických investicích. Cílem nové legislativy je podpora vybraných zahraničních investic, které budou představovat vysoký potenciál rozvoje. Zákon definuje postupy a pravidla pro upřednostňování, usnadňování a urychlení jednání o investicích s cílem podporovat a přilákat zahraniční investice do vybraných sektorů ekonomiky.

Zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Obchodní spory se řídí ustanoveními Obchodních zákoníků a současně dojednanými obchodními podmínkami ve smlouvě. Veškeré smlouvy s místními firmami by měly obsahovat jednoznačně formulované soudní doložky s určením příslušného soudu v jedné, druhé nebo třetí zemi, popř. možnost řešení sporu arbitráží. K projednávání obchodních sporů a vynucování plnění smluv jsou příslušné kosovské okresní soudy, případně Obchodní soud v Prištině. U něj se lze také domáhat výkonu rozhodčího nálezu zahraničního (např. českého) rozhodčího orgánu. Při Kosovské obchodní komoře je zřízen rozhodčí soud, který má pravomoc rozhodovat spory mezi kosovskými subjekty navzájem, či mezi kosovskými a zahraničními subjekty. Mezi rozhodci jsou i zahraniční odborníci. Je třeba počítat s tím, že justiční systém se vyznačuje nízkou efektivitou a bohužel i korupcí. Kapacity soudů jsou naprosto nedostatečné a dochází k hromadění neprojednaných případů, kterých u kosovských soudů v současnosti leží desetitisíce. Řešení konkrétního sporu se tak může protáhnout na řadu let. Vymahatelnost práva a ochrana vlastnických práv v praxi je tak pomalá, nákladná a velmi nejistá. Velké množství neuzavřených případů způsobuje mj. značné škody pozici právního státu a rovněž hospodářskému rozvoji v Kosovu.

Místní trh vykazuje výrazná regionální specifika. Nelze téměř počítat s tím, že obchodní jednání s partnerem z Kosovské republiky bude možné realizovat pouze prostřednictvím e-mailu. Nezbytné je připravit se na osobní návštěvy a zdlouhavá jednání. Věrohodnost garancí ze strany partnera je vždy nutné prověřit. Státní garance se vystavují výjimečně, a to pouze pro nejvýznamnější projekty (energetika, infrastruktura apod.). Jejich získání je finančně i časově velmi náročné. Všudypřítomná je politicko-hospodářská provázanost, přežívají také silné rodinné vazby. Jakákoliv obchodní operace s kosovskými firmami by proto měla být zajištěna např. platbou předem, kvalitním pojištěním z české strany nebo např. neodvolatelným akreditivem otevřeným u prvotřídní banky. Otevírání akreditivu je díky vyššímu riziku relativně drahé. U velkých zakázek je doporučováno pracovat s pojištěním zakázek v zahraničí, které poskytuje např. EGAP.

Problematickými faktory jsou rovněž špatná pracovní morálka, neefektivní a přebujelá byrokracie, omezený přístup k financování, nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla, nedostatečná úroveň infrastruktury, malá podpora inovacím, nestabilní politická a ekonomická situace. Kromě permanentní politické krize, která vnáší do činnosti státní správy i soudnictví nejistotu a zmatek, je velkým problémem je rozšířená korupce a šedá ekonomika.

Obdobně jako s obchodní činností je v Kosovu rizikové i investování. Především zmiňovaná politická nestabilita a korupce odrazuje zahraniční firmy investovat v zemi ve větší míře. Kromě špatné vymahatelnosti práva je problémem též nedostatečná infrastruktura, nedostatečný vzdělávací systém, časté výpadky elektřiny atd. Naopak mezi hlavní výhody patří levná pracovní síla a přístup na trh EU bez cla. Hlavním cílem kosovské organizace na podporu přílivu zahraničních investic (KIESA) je zlepšení podnikatelského prostředí a zabezpečení rovného zacházení v souladu s mezinárodními normami.

Zdroj: Kosovská obchodní komora

Zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti
Zkušenosti českých dodavatelů potvrzují, že kosovský trh má potenciál a nabízí možnosti pro navázání dlouhodobé a spolehlivé obchodní spolupráce. Podmínky pro podnikání se postupně zlepšují, nicméně při vstupu na kosovský trh se doporučuje obezřetnost a trpělivost. Doporučujeme poskytnout partnerovi čas na vytvoření důvěry a obchodní jednání neuspěchat. Podmínky pro podnikání se postupně zlepšují a víceméně odpovídají standardům v regionu. Převážná většina kosovských firem je malá s nepříliš silným kapitálovým zázemím. Je proto důležité předem prověřit solventnost kosovského obchodního partnera. V případě vývozu do Kosova současně doporučujeme každý obchodní případ zajistit platbou předem, případně jinou vhodnou platební podmínkou, která dá záruky, že zboží bude uhrazeno. V minulosti bylo podnikání v Kosovu tradičně založeno na důvěře, tedy na dodržování ústně uzavřených smluv. V současnosti se tyto zvyklosti výrazně mění a jsou nahrazovány standardním právním rámcem. Obchodní prostředí, návyky a reakce lidí se nikterak dramaticky neodlišují od jiných evropských zemí. Navázání obchodních kontaktů vyžaduje obecně větší trpělivost, než je obvyklé v našich podmínkách. Je potřeba poskytnout partnerovi čas na vytvoření důvěry. Znalost místního jazyka usnadňuje první kontakt, značný podíl mladší kosovské populace ovládá angličtinu nebo němčinu. Předpokladem úspěchu je důkladná příprava a seznámení se s místním prostředím. Kosovské obchodníky zajímá vývoj v ČR. V mnoha směrech náš polistopadový vývoj obdivují, zvláště pak mírové rozdělení státu a členství v EU a NATO. Mnoho kosovských občanů Českou republiku (případně bývalé Československo) navštívilo.

Státní svátky 2020, obvyklá pracovní a prodejní doba
leden – Nový rok + též 2. ledna;
leden – pravoslavné Vánoce (7.-8. ledna);
únor – Den nezávislosti (17. – 19. února);
duben – Velikonoce (katolické a následně pravoslavné) / velikonoční pondělí (2. dubna);
duben – Den ústavy (9. dubna, volný den ale bývá v den vstupu ústavy v platnost 15. června);
květen – Svátek práce (1. května);
květen – Den Evropy (9. května);
červen – muslimské svátky Eid al-Fitr (15. června);
srpen – muslimské svátky Eid al-Adha (21. srpna);
listopad- Den vlajky (28. listopad);
prosinec – Vánoce (24. – 26. prosince).

Konec ramadánu (Íd al-Fitr, albánsky Fitër Bajrami) – v závislosti na muslimském kalendáři;

Svátek obětí (Íd al-Adhá, albánsky Kurban Bajrami) – v závislosti na muslimském kalendáři;

6. březen (Den veteránů) a 28. listopad (Den albánské vlajky) – nejsou oficiální státní svátky, avšak také se slaví a bývají spojeny se dnem volna.

Obyvatelé Kosova slaví katolické, pravoslavné i muslimské církevní svátky bez ohledu na vyznání. V případě, že státní svátek připadá na víkend, přesouvá se den volna na nejbližší pracovní den.

Obvyklá pracovní doba
Státní úřady pracují od 8:00 do 16:00 hod., od 12:00 – 13:00 bývá zpravidla polední přestávka).

Obvyklá prodejní doba
Pondělí – sobota, 8:00 – 20:00, supermarkety a obchodní centra mají otevřeno i neděli.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
– albánština

Ostatní užívané jazyky
angličtina
– němčina
– italština

Obvyklá pracovní doba
Státní úřady pracují od 8:00 do 16:00 hod., 12:00 – 13:00 polední přestávka);

Obvyklá prodejní doba
pondělí – sobota, 8:00 – 20:00, supermarkety a obchodní centra mají otevřeno i neděli.

Zdroj: Kosovská obchodní komora

Zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Víza
Občané České republiky a ostatních členských států Evropské Unie jsou osvobozeni z vízové povinnosti pro vstup, průjezd a pobyt na území Kosovské republiky po dobu 90 dní během jakýchkoliv 180 dní. Pokud se nejedná se o pracovní činnosti, pro ně je nutné získat pracovní a pobytové povolení.


Informace ke vstupu do Kosova a výstupu z něj

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Aktuální podmínky ohledně vstupu na území cizího státu sděluje příslušný zastupitelský úřad daného státu, tj. Velvyslanectví Kosova v Praze. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Pro vstup do Kosova je nutno použít platný český cestovní pas, případně jako cestovní doklad Kosovo uznává rovněž občanský průkaz nového typu s čipem s biometrickými údaji, který musí být platný po celou dobu předpokládaného pobytu. Vzhledem ke krizi v souvislosti se šířením koronaviru v Evropě doporučujeme českým občanům, aby si před cestou do Kosova ověřili u zastupitelského úřadu Kosovské republiky v Praze, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Čeští občané i občané všech členských států Evropské Unie jsou vyňati z vízové povinnosti pro vstup, průjezd a pobyt na území Kosovské republiky po dobu 90 dní během jakýchkoliv 180 dní v roce. To však neplatí pro pracovní a studijní pobyty. V těchto případech je nutné požádat o pobytové povolení a pracovní/studijní vízum. Komplikovanějším než vstup je výstup ze země. Z Kosova nelze vycestovat přes Srbsko, pokud cestovatel do Kosova přes Srbsko nevstoupil. Srbská vláda považuje vstupy do Kosova ze třetích zemí za ilegální. Pokud tedy cestovatel vstoupí do Kosova přes letiště v Prištině, z Makedonie, z Albánie nebo z Černé Hory a bude mít zájem Kosovo opustit po zemi přes Srbsko, nebude na území Srbska vpuštěn, pokud policisté na hranici v cestovním pasu zjistí razítko těchto zemí, kterému v průběhu posledních max. 90 dnů nepředchází razítko srbské. Řešením je opustit Kosovo např. směrem do Makedonie nebo Černé Hory a odtud vstoupit do Srbska. Jednodušším řešením je prokázat se na srbské hranici občanským průkazem nového typu s biometrickými údaji, který je pro občany EU při krátkodobých cestách (nepřesahujících 90 dnů) do Srbska dostačujícím cestovním dokladem.


Zdravotní pojištění

V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR a Jugoslávií/Srbskem. Doporučujeme sjednat před cestou do Kosova kvalitní cestovní pojištění s odpovídajícím krytím. Je třeba počítat s tím, že za lékařské ošetření bude vyžadována platba v hotovosti.


Bezpečnost

Bezpečnostní situace v Kosovu je dnes v zásadě stabilní. Od vyhlášení nezávislosti v r. 2008 došlo jen k ojedinělým incidentům, a to zejména ve městě Mitrovica, kde dlouhodobě dochází ke konfliktům mezi kosovskými Albánci a kosovskými Srby. Běžná majetková i násilná kriminalita v Kosovu, včetně Prištiny a dalších větších měst však nevybočuje z úrovně evropských metropolí. Turistům se doporučuje dodržovat všeobecná pravidla chování a především obezřetnost. Problémem býval výskyt minových polí a nevybuchlé munice z válečných konfliktů v minulých letech. Dnes již byla převážná většina území Kosova vyčištěna. Některá místa na albánsko-kosovské hranici jsou stále prověřována. Většina míst v Kosovu včetně horských oblastí je prochozena a již dlouho nebyl zaznamenán žádný úraz způsobený výbuchem miny či jiné munice.


Databáze Drozd

Velvyslanectví ČR v Prištině doporučuje občanům ČR, kteří hodlají cestovat do Kosova, aby se předem zaregistrovali v databázi Ministerstva zahraničních věcí ČR prostřednictvím internetové stránky DROZD. Registrace umožní MZV ČR a Velvyslanectví ČR v Prištině v případě nouze či mimořádné situace tyto občany snáze informovat, příp. jim poskytnout účinnější pomoc.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Prištině, MZV ČR, MZV Kosovské republiky

Zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pro zaměstnávání cizinců v jednotlivých profesích neexistují žádná omezení. Cizinec, který chce v Kosovu pracovat (ať již pro místní nebo pro zahraniční firmu), musí na Ministerstvu vnitra, cizinecké policii požádat o dlouhodobé vízum za účelem zaměstnání a následně na Ministerstvu práce a sociálního zabezpečení požádat o pracovní povolení. Odbor práce a zaměstnání povolení vydá (či žádost zamítne) v zákonné lhůtě 30 dní, většinou však rozhoduje do jednoho týdne. Žádost je třeba podat na předepsaném formuláři a přiložit k ní pracovní smlouvu s kosovskou společností, dále doklad o příslušném vzdělání či kvalifikaci, výpis z obchodního rejstříku firmy, u níž má být zaměstnán, povolení k pobytu, výpis z rejstříku trestů, lékařskou zprávu, fotografie, doklad o uhrazení administrativního poplatku a potvrzení z úřadu práce, že žádný registrovaný nezaměstnaný občan Kosova nesplňuje podmínky pro obsazení daného místa. O prodloužení pracovního povolení je třeba požádat nejpozději měsíc před vypršením platnosti stávajícího povolení. Řada profesí jako např. pedagogičtí a vědečtí pracovníci, zaměstnanci nevládních neziskových organizací a novináři jsou od povinnosti získat pracovní povolení osvobozeni. Přesné podmínky zaměstnávání cizinců definuje Zákon o udělování pracovních povolení a zaměstnávání cizích státních občanů a vyhlášky Ministerstva práce a sociálního zabezpečení. Obecné pracovněprávní předpisy obsahuje rovněž nový Zákoník práce. Průměrná čistá měsíční mzda ve veřejném sektoru v roce 2019 činila 571 EUR a v soukromém sektoru 427 EUR.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení Kosovské republiky

Zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V současné době platí v Kosovu v důsledku opatření proti šíření koronaviru specifické podmínky, které se týkají např. doby vycházení, zákazu používání soukromých vozidel, zákazu návštěv veřejných parků apod. V důsledku mimořádných opatření jsou uzavřeny kosovské hranice a do země nelze vstoupit a ani ze země nelze vycestovat. Mezi mimořádná opatření patří též uzavření hlavního města Prištiny pro vstup i výstup.

V období po ukončení mimořádných opatření je rovněž třeba přihlédnout ke specifickým hygienickým a zdravotním podmínkám v Kosovu, které jsou všeobecně na nižší úrovni, než v České republice. V Kosovu se vyskytuje žloutenka typu A i B, proti které je doporučeno očkování. V letních měsících se v centrální/jihozápadní části země každoročně několik osob nakazí krymsko-konžskou hemoragickou horečkou, přenášenou klíšťaty. Při kontaktu s divokými zvířaty/psy existuje možnost nákazy vzteklinou. Žádné očkování však není při vstupu do Kosova povinné. Je třeba počítat s tím, že obzvláště ve venkovských oblastech je dostupnost rychlé lékařské pomoci omezená. Pouze ve větších městech a v turistických oblastech fungují zdravotní střediska, která často nejsou dostatečně vybavena lékařskou technikou, ani zdravotnickým materiálem. Ve větších městech jsou provozována soukromá lékařská zařízení, poskytující péči na vyšší úrovni, za kterou je třeba platit hotově. Řada z nich je vybavena moderními technologiemi a zařízením, nicméně ani zde kvalita personálu neodpovídá českému standardu.

Poměrně vysokou úroveň zdravotní péče v Kosovu poskytuje zdravotnické zařízení EULEX. V případě neakutních problémů a složitějších lékařských výkonů lze doporučit raději ošetření v ČR. Lékáren je dostatek a jsou relativně dobře vybavené, i když ani kontrola léčiv není na takové úrovni, jako v ČR. Proto doporučujeme vybavit se na cestu do Kosova základní léky a zdravotnický materiál (obvaz, zdravotnické náplasti apod.) s sebou. V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR s Jugoslávií. Kromě EULEXu patří mezi nejlépe vybavená zdravotnická zařízení v Kosovu rovněž American Hospital a EUROMED.


Vybraná zdravotnická zařízení

  • EULEX Medical Facilities in Pristina, Industrial Zone, 10000 Pristina, Kosovo, Reception Landline: +381 (0) 38 78 7154, Doctor-on-Call: +386 (0) 49 78 1500, Nurse-on-Call: +386 (0) 49 78 1555
  • EULEX Medical Facilities in Mitrovica, St. Industrial Zone/Ferki Lisica, 40000 Mitrovica, Kosovo: Reception Landline: +381 (0) 38 78 7127, Doctor-on-Call: +386 (0) 49 78 1600, +381 (0) 66 862 5990 (MTS)
  • Klinika Euromed, Mother Tereze Nr. 158, 12000 Fushe/Kosove/Kosovo Polje, Tel.:+381-(0)38-534-072, Email: klinika.euromed@hotmail.com
  • American Hospital in Kosovo, Reception Landline:+381 (0) 38 221 661 (most of the time is busy), Cell-phone:+377 (0) 45 500 910, Cell-phone: +377 (0) 45 503 255
  • Zubní ordinace, Ortodoncia, Str. Zagreb 33, Dragodan, Priština:+377 (0) 44 69 68 18

    Zdroj: EULEX, EUROMED, American Hospital in Kosovo, Ministerstvo zdravotnictví Kosovské republiky

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Prištině (Kosovo) ke dni 20. 4. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem