Kostarika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

  1. Oficiální název státu, složení vlády
  2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin) 
  3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
  4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
  5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
  6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
  7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

Kostarická republika

  • República de Costa Rica

Složení vlády:

Prezident: Carlos Alvarado Quesada (od 8. května 2018)

První viceprezidentka: Epsy Campbell/ová Barr

Druhý viceprezident: Marvin Rodríguez Cordero

Ministr prezidentského úřadu (kancléř): Rodolfo Piza Rocafort

Ministr zahraničních věcí: Rodolfo Solano Quirós

Ministryně financí: María del Rocío Aguilar/ová Montaya

Ministryně hospodářství, průmyslu a obchodu: Victoria Eugenia Hernández/ová Mora

Ministr veřejných prací a dopravy: Rodolfo Méndez Mata

Ministr zemědělství: Renato Alvarado Rivera

Ministr školství: Édgar Mora Altamirano

Ministr pro vědu, technologie a telekomunikace: Luis Adrián Salazar Solís

Ministr veřejné správy a bezpečnosti: Michael Mauricio Soto Rojas

Ministr životního prostředí a energií: Carlos Manuel Ridríguez Echandi

Ministryně cestovního ruchu: María Amalia Revelo/vá Raventós

Ministryně pro otázky žen: Ana Patricia Mora/ová Castellanos

Ministryně kultury a mládeže: Sylvie Durán/ová Salvatierra

Ministr komunikací: Juan Carlos Mendoza García (od 8. května do 8. ledna 2019), Nancy Marín Espinoza (od 8. ledna 2019)

Ministryně zahraničního obchodu: Dayalá Jiménez/ová Figueres

Ministr práce a sociálních věcí: Steven Núňez Rímola

Ministryně spravedlnosti: Marcia González/ová Aguiluz

Ministryně zdravotnictví: Guiselle Amador/ová Muňoz (od 8. května do 26. listopadu 2018), Daliel Salas Peraza (od 28. listopadu 2018)

Ministryně bydlení: Irene María Campos/ová Gómes

Ministryně plánování a hospodářské politiky: María del Pilar Garrido/vá Gonzalo

Ministryně pro rozvoj lidských zdrojů: María Fullmen/ová Salazar Elizondo (od 8. května do 8. ledna 2019), Juan Luis Bermúdez Madriz (od 8. ledna 2019)

Ministr sportu: Hernán Solano Venegas

Ministr pro koordinaci s privátním sektorem: André Garnier Kruse

Ministryně pro koordinaci ekonomického týmu vlády: Edna Camacho/vá

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

 

Počet obyvatel:           4,9 milionů (odhad červenec 2018)

Průměrný roční přírůstek:       1,13 % (2018)

Z hlediska demografického složení tvoří 50,8 % muži a 49,2 % ženy.

Národnostní a náboženské složení:   

Největší skupinu obyvatelstva tvoří běloši (potomci Španělů, příp. dalších evropských imigrantů) 83,63 %, 6,72 % mulati, 2,4 % indiáni, 1,1 % černoši, 0,21 % Asiaté aj. Imigranti tvoří 9 % místní populace (není započítána poměrně vysoká pracovní imigrace Nikaragujců, která sezónně dosahuje 200–300 tisíc osob). (2011)

V zemi vyznává 71,8 % obyvatel náboženství římskokatolické, 12,3% evangelické, asi 2,6 % protestantské, 0,5 svědci Jehovovi,. dále je zastoupeno náboženství indiánských skupin obyvatel, a přibližně 10 % ateistů

 

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Kostariky v roce 2019 dosáhl 2,1 %, což je sice o 0,6 procentního bodu méně než v roce 2018, avšak i tak se řadí v rámci Latinské Ameriky k nejrychleji rostoucím ekonomikám (od roku 2013 jde o nárůst HDP o 69,5 %). Na konci roku 2019 došlo k posílení hospodářského růstu zejména díky navýšením investic do zemědělského a zpracovatelského sektoru.

Rychlejšímu rozvoji ekonomiky brání nepříznivé vnější faktory (oslabení ekonomické konjunktury v rámci celé LA a rovněž na trzích hlavních obchodních partnerů v Asii, což se odrazilo na výrazném snížení exportu) a jednak domácím oslabením podnikatelské aktivity (uzavření výroby Intelu, problémy s výběrem daní a prohlubující se deficit veřejných financí).

Index spotřebitelských cen vykázal na konci prosince 2019 kumulovanou roční míru inflace na úrovni 2,1 % (pokles oproti loňské hodnotě 3,3 %), přičemž cílem vlády je udržení inflace v rozmezí 2-4 %. Díky minimálnímu růstu cen centrální banka (BCCR) drží svoji základní úrokovou intervenční sazbu na 5 %.

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2019 narostla na 11,8 % obyvatel v aktivním věku.

 

Základní makroekonomické ukazatele Kostariky v posledních 5 letech

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

 

 

 

 

 

 

HDP (mld. Euro)

50

51,9

53,4

56,5

57,1

 

 

 

 

 

 

HDP (růst v %)

3,6

4,2

3,4

2,7

2,1

 

 

 

 

 

 

HDP/ 1 obyv.

10.400

10.683

10 859

10 742

10 851

(Euro)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Míra inflace (%)

0,7

1,6

2,6

3,3

2,1

 

 

 

 

 

 

Míra

8,5

9,1

9,3

 

11,8

nezaměstnanosti

 

 

 

10,2

 

(%)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: BCCR

 

 

Jakkoliv se Kostarice daří zvládat pandemii COVID-19 nejlépe ze všech zemí Latinské Ameriky, hospodářská újma v důsledku poklesu cestovního ruchu, který je pro zemi klíčový, povede k předpokládanému poklesu růstu HDP až na -3,8 % a skokový nárůst veřejného dluhu až na 85 % HDP. Při obnově země však může důvěře investorů napomáhat skutečnost, že Kostarika je od dubna 2020 zemí pozvanou ke vstupu do OECD.

Vláda uplatňuje pragmatismus v obchodních vztazích, spojený s liberalizací zahraničního obchodu a prohlubováním obchodních vztahů se všemi partnery bez ohledu na jejich politický charakter. Prioritou vlády v oblasti hospodářské politiky je zejména rozvoj průmyslu náročných technologií, investice

do vzdělávání a infrastruktury, zvýšení konkurenceschopnosti, apod. Projevuje se trend otevírání se zahraničním firmám a privatizace (většinou zadlužených) státních podniků. Došlo k otevření sektoru telekomunikací a pojišťovacích služeb soukromým firmám. Nové zákony také umožňují soukromým společnostem exportovat do zahraničí jimi vyrobenou elektrickou energii, což bylo předtím výsadním právem státního podniku ICE.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2019 dosáhly příjmy státního rozpočtu 8,8 mld. USD a výdaje narostly na 15,9 mld. USD.

Ačkoli Kostarika dlouhodobě vykazuje deficitní státní rozpočet, v posledních letech administrativa uplatňuje odpovědnou fiskální politiku s cílem postupně snižovat deficit státního rozpočtu. Tento trend byl porušen v roce 2018, kdy Kostarika ekonomicky utrpěla a rozpočtový deficit stoupl na 7 mld. USD. Vývoj v roce 2020 a 2021 je v současné době značně nepředvídatelný.

 

Vývoj rozpočtu, tj. jeho příjmové a výdajové části, za posledních 5 let byl následující:

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

 

 

 

 

 

 

Příjmy (mld.

6,8

8,1

8,3

8,8

8,8

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výdaje (mld.

8,1

11,3

 

15,9

12,3

USD)

 

 

11,9

 

 

 

 

 

 

 

 

Saldo státního

-1,3

– 1,4

 

-7,1

 

rozpočtu (mld.

 

 

-1,6

 

-3,5

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo financí Kostariky

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Pokud jde o devizové rezervy, kostarické vládě se daří postupně zvyšovat objem volně směnitelných měn v rámci rezervního systému. Za posledních 5 let se zvýšily devizové rezervy z 4,6 mld. USD na 7,5 mld. USD (prosinec 2019).

Co se týče veřejného dluhu Kostariky, za posledních 5 let se vládě podařilo snížit jeho podíl na HDP z 45 % na 36 %, avšak v v posledních třech letech se zase zvýšil, v roce 2019 dokonce na 63,1 % HDP. V roce 2020 se očekává až ve výši 85 % HDP.

Z dat dostupných na BCCR, zahraniční zadluženost v mld. USD stoupá, ale její zastoupení v rámci dluhů se snižuje (v roce 2019 20 % z celkového zadlužení). Vyčíslené v procentech HDP se jedná o 10 %. Dluhová služba v posledních letech také stoupá, a v roce 2018 se jedná o 5 mld USD.

 

 

Platební bilance

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

 

 

 

 

 

 

-bilance BÚ

-1,0

-1,0

– 1,2

-1,9

-2,1

(mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-bilance BÚ (v

4,7

4,6

-6,2

-7,2

-7,3

% HDP)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Devizové

7,5

7,5

7,5

N/A

7,5

rezervy, mld.

 

 

 

 

 

USD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Veřejný dluh/

36,1

45

50

53,5

63,1

HDP (%)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zahraniční

5,5

5,7

5,9

6,1

6,3

zadluženost

 

 

 

 

 

(mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dluhová služba

n/a

n/a

 

5,1

5,0

(v mld. USD)

 

 

5,0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo financí KR

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kostarice existují 2 druhy bank – státní a privátní. Celý bankovní sektor sestává z 22 komerčních bank (z toho jsou 3 státní a 19 privátních), 1 hypotéční banka, 15 privátních finančních společností a penzijních fondů, 27 úvěrových firem a spořitelních družstev a centrální banky.

 

Z komerčních bank patří mezi největší Banco Nacional, Banco de Costa Rica a Banco Credito Agricola de Cartago. Z dalších velkých bank lze nazvat Banco de San Jose, Banca Promerica, Banco Improsa a Banco Cathay. Ze zahraničních bank mají největší podíl na domácím trhu HSBC a Citi.

 

Roli centrální banky plní Banco Central de Costa Rica (www.bccr.fi.cr).

 

Regulátorem bankovního finančního trhu v Kostarice je SUGEF (the General Supervisory Agency of Finance).

 

Kostarickou národní měnou je „colon“, jehož směnný kurz k USD činil 563 CRC/1 USD a k euru 663 CRC/ 1 Euro (květen 2018).

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu v Kostarice pro právnické osoby se aplikuje na celkový čistý příjem. Pokud je hrubý zisk do 43 253 000 CRC, jedná se o 10 %, pokud se zisk pohybuje do 87 004 000 CRC, aplikuje se sazba 20 %, pro vyšší zisky 30 %.

 

Pro fyzické osoby s příjmy do 685 000 CRC se daň neaplikuje. Pro ty, co vydělávají mezi 685 000 CRC a 1 028 000 CRC je daň z příjmu 10 %. Pokud je příjem vyšší, daňová sazba je 15 %.

 

Daň z přidané hodnoty je prozatím 13 %, ale vláda pracuje na reformě, která by tuto hodnotu zvýšila na 15 %.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bogotě (Kolumbie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem