Kuba

Rozcestník informací o Kubě:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Koronavirová krize paralyzovala všechny hlavní motory kubánské ekonomiky – cestovní ruch, remitence, export a investice. Podle odhadů Economist inteligence unit poklesne HDP Kuby v roce 2020 o 8,3 %. Někteří ekonomové, kteří se zabývají kubánskou ekonomikou, odhadují, že ekonomika poklesne dokonce o více než 8 % a hovoří o novém „zvláštním období“, tedy obrovské hospodářské krizi tentokrát horší než v 90. letech 20. století. Kuba z důvodu koronavirové krize prakticky přišla o všechny zdroje devizových příjmů, které jsou nutné k financování importu. Dovoz na ostrov však klesl ještě před příchodem COVID-19 na národní území v březnu 2020, neboť celkově v prvním čtvrtletí 2020 klesl až o 75 % oproti poslednímu čtvrtletí roku 2019. Tento propad lze vysvětlit problémy s likviditou a poklesem dodávek hlavních importérů, mezi které se řadí Španělsko, Čína, Itálie, Francie. V souvislosti s dlouhodobým a nyní koronavirovou krizí umocněným nedostatkem devizových zdrojů na Kubě lze pro následující období očekávat ze strany kubánského režimu snahu chránit kubánský export, zejména tabák, rum, nikl, biotechnologické výrobky, a upřednostňovat národní produkci před importem.

V době, kdy se většina zemí světa snaží znovunastartovat ekonomiku prostřednictvím zvýšeného financování, na Kubě je tomu zcela naopak a kubánská vláda v návaznosti na koronavirovou krizi schválila úpravu ekonomického plánu na rok 2020, na základě kterého jsou v celé ekonomice aplikována úsporná opatření. Pokračování úsporných opatření lze předpokládat i pro následující období.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Vzhledem ke stále platnému a v posledním roce přitvrzenému americkému embargu, které značně omezuje možnosti exportu na Kubu, se Kuba snaží o získání větší nezávislosti na importu a nastartování vlastní výroby. Kubánská vláda v souvislosti s dlouhodobým nedostatkem potravin na ostrově, který byl v době koronavirové krize ještě umocněn, pro následující období označila za prioritní zajištění potravinové soběstačnosti země. V následujícím období tedy bude kladen důraz zejména na zemědělskou a potravinářskou produkci. Dále existují příležitosti pro český export v energetickém a stavebním sektoru. 

Pro české podniky se otevírá možnost založení smíšeného podniku, takzvaná empresa mixta. Ten v praxi funguje na principu, kdy kubánská strana do smíšeného podniku vloží například významnou místní značku včetně výrobních prostor nebo nemovitostí a zahraniční společnost vloží kapitál, know-how a možnosti expandovat na zahraniční trhy. Tato forma spolupráce se uplatňuje zejména v turistickém průmyslu, kdy zahraniční hotelové řetězce provozují kubánské hotely, ale také v různých odvětvích průmyslu, zejména potravinářském.

Při exportu na Kubu je třeba brát v úvahu riziko chronicky špatné platební morálky způsobené dlouhodobě extrémně nízkou likviditou. Kubánská strana standardně vyžaduje odloženou splatnost na 360, 720, a někdy dokonce i více dní, a bohužel i po takto dlouhých lhůtách dochází k dalšímu prodlení plateb, a to vůči partnerům z celého světa. V současné situaci, kdy byl kvůli koronavirové krizi prakticky paralyzován cestovní ruch, hlavní zdroj devizových příjmů Kuby, lze očekávat, že platební morálka a možnosti importu Kuby budou ještě více omezené.

V oblasti investic Kuba v současné době klade největší důraz na rozvoj zvláštní zóny v oblasti přístavu Mariel (Zona Especial de Desarrollo de Mariel, ZEDM). Tato zóna, kde již dnes působí 49 převážně průmyslových firem z 22 zemí světa, nabízí prostor pro stavbu nových závodů, jejichž ambicí je nejen zásobování kubánského trhu, ale také export do okolních zemí Latinské Ameriky. Výhodou je, že Kuba v této zóně uplatňuje nejen zrychlené schvalovací řízení, ale také daňové úlevy a jiné výhody. Momentálně jsou plány pro rozvoj zóny Mariel spíše ambiciózní a celkové tempo pokroku je velmi pomalé. 

Energetický průmysl

Ačkoliv země disponuje nemalými podmořskými zásobami ropy, je stále závislá na dovozu energetických zdrojů. Vzhledem k tomu, že se Kuba dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem, je prioritou vlády vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity a podporovat projekty na průzkum nalezišť ropy. Potřeba modernizace elektráren a oprava zastaralé a ztrátové rozvodné sítě představuje také významnou příležitost pro český průmysl. 96 % výroby elektřiny je na Kubě realizováno spalováním fosilních paliv, především sirnaté ropy, a to v tepelných elektrárnách sovětské a československé provenience.

Zajímavou příležitostí se stávají rovněž obnovitelné zdroje energie, jejichž využívání je deklarováno jako součást dlouhodobého Programu hospodářského a sociálního rozvoje země. Kubánská vláda plánuje generovat do roku 2030 z obnovitelných zdrojů 24 % elektrické energie. Nyní je to pouze 4,3 %. Prioritní bude zejména výroba energie z biomasy, solární a vodní energie. 

Stavební průmysl

Potřeba modernizace je na Kubě velmi rozsáhlá a zdaleka nezahrnuje jen výše uvedené sektory. Zub času se neúprosně projevuje na prakticky veškeré kubánské architektuře a infrastruktuře. Snahy o její opravy i novou výstavbu ale kromě tradičního nedostatku likvidity narážejí i na související nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Jako příležitost pro český export může být vnímán zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení efektivity výstavby, výroby mate­riálů, náhradních dílů, ale i rekonstrukce a opravy budov. Příležitosti v oblasti stavebnictví existují rovněž při navrhování a výstavbě hotelových komplexů. 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což se stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování ekonomiky. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě prakticky bez jakékoli mechanizace existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Zvyšování potravinové soběstačnosti je dokonce kubánskou vládou označováno za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Celý proces je však poměrně vleklý a naráží na dlouhodobé problémy s likviditou. Dle prohlášení kubánské vlády budou pro následující období prioritní zejména tyto zemědělské komodity: rýže, banány, fazole, kukuřice, sladké brambory, vejce, vepřové a kuřecí maso a drobný skot. 

V zemědělské výrobě a přepravě jsou ve velkém měřítku stále využívána tažná zvířata, většina používaných traktorů jsou dosluhující zbytky sovětských a československých dodávek ze 70. let. Potřeba jejich modernizace, ať už prostřednictvím dodávek náhradních dílů a servisu nebo nákupem zcela nových strojů, rovněž vytváří nezanedbatelnou exportní příležitost.

Velvyslanectví ČR v Havaně
e-mail: commerce_Havana@mzv.cz
www.mzv.cz/havana




• Teritorium: Amerika | Kuba | Zahraničí