Kuba

Rozcestník informací o Kubě:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Negativní dopady amerického embarga a pandemie koronaviru brzdí možnost oživení ekonomiky po prudké recesi v roce 2020, kdy kubánská ekonomika zaznamenala propad HDP o 11,3 %. Koronavirová krize paralyzovala všechny hlavní sektory kubánské ekonomiky – cestovní ruch, remitence, export a investice. V roce 2021 se očekává postupný růst HDP na úrovni 2,7 % a silnější růst ekonomiky je pravděpodobný až v letech 2022–25 v očekávání pozitivních kroků vůči Kubě v rámci nové administrativy USA.

Nyní je v nejhorší ekonomické krizi za posledních 30 let a potýká se se strukturálními problémy své centrálně plánované ekonomiky. Z důvodu koronavirové krize prakticky přišla o všechny zdroje devizových příjmů, které se kubánská vláda snaží kompenzovat exportem služeb, konkrétně vysíláním lékařů a zdravotnického personálu do více než 40 zemí světa. Veřejný rozpočet zatěžují výdaje na zdravotní sektor, izolační centra a subvence na přídělový systém, který na Kubě existuje od roku 1963.

Vlastní průmyslová produkce a import na ostrov výrazně poklesly. Zahraniční importéři se potýkají s nesplacenými pohledávkami i v řádu několika let. Kubánský režim se snaží ochránit vlastní export, zejména tabák, rum, nikl, biotechnologické výrobky, a obecně upřednostňuje národní produkci před importem. Nezaměstnanost roste, zejména v turistickém sektoru.

K 1. lednu 2021 proběhla na Kubě měnová reforma a došlo ke sjednocení obou měn (kubánského konvertibilního pesa CUC a kubánského pesa CUP) ve prospěch kubánského pesa s jednotným směnným kurzem 1 CUC = 24 CUP. Tento proces s sebou přináší navýšení cen potravin, služeb a energií, které není kompenzováno adekvátním nárůstem platů. Míra inflace se bude dle odhadů pohybovat až na úrovni 400 %.

V době, kdy se většina zemí světa snaží znovu nastartovat ekonomiku prostřednictvím zvýšeného financování, na Kubě je tomu zcela naopak a kubánská vláda v návaznosti na koronavirovou krizi schválila v roce 2020 úpravu ekonomického plánu a aplikuje úsporná opatření. Tento trend pokračuje i v roce 2021 a Kuba se ocitá v hluboké krizi a naráží na nedostatek zdrojů v podstatě ve všech sektorech hospodářství.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Vzhledem ke stále platnému a v posledních dvou letech přitvrzenému americkému embargu, které značně omezuje možnosti exportu na Kubu, se Kuba snaží o získání větší nezávislosti na importu a nastartování vlastní výroby. Potýká se však s velmi limitovanými finančními zdroji. Kubánská vláda v souvislosti s dlouhodobým nedostatkem potravin na ostrově, který byl v době koronavirové krize ještě umocněn, pro následující období označila za prioritní zajištění potravinové soběstačnosti země. Hlavní důraz tedy bude kladen zejména na zemědělskou a potravinářskou produkci. Dále existují příležitosti pro český export v energetickém a stavebním sektoru.

Pro české podniky se otevírá možnost založení smíšeného podniku, tzv. empresa mixta. Ten v praxi funguje na principu, kdy kubánská strana do smíšeného podniku vloží například významnou místní značku včetně výrobních prostor nebo nemovitostí a zahraniční společnost vloží kapitál, know-how a možnosti expandovat na zahraniční trhy. Tato forma spolupráce se uplatňuje zejména v cestovním ruchu, kdy zahraniční hotelové řetězce provozují kubánské hotely, ale také v různých odvětvích průmyslu, zejména potravinářském.

V roce 2020 Kuba uvolnila možnost importu a exportu také pro soukromá družstva a drobné podnikatele, kteří prostřednictvím státních importních firem mohou poptávat zahraniční zboží anebo nabízet výrobky ze své produkce. Prozatím je tento nový způsob spolupráce na počátku a potýká se s organizačními potížemi, na hodnocení přínosu této možnosti pro rozvoj ekonomiky je v tuto chvíli příliš brzy.

Při exportu na Kubu je třeba brát v úvahu riziko chronicky špatné platební morálky způsobené dlouhodobě extrémně nízkou likviditou. Kubánská strana standardně vyžaduje odloženou splatnost na 360, 720, a někdy dokonce i více dní, a bohužel i po takto dlouhých lhůtách dochází k dalšímu prodlení plateb, a to vůči partnerům z celého světa. V současné situaci, kdy byl kvůli koronavirové krizi prakticky paralyzován cestovní ruch, hlavní zdroj devizových příjmů Kuby, jsou platební morálka a možnosti importu Kuby ještě více omezené.

V oblasti investic Kuba v současné době klade největší důraz na rozvoj zvláštní zóny v oblasti přístavu Mariel (Zona Especial de Desarrollo de Mariel, ZEDM). Tato zóna, kde již dnes působí 49 převážně průmyslových firem z 22 zemí světa, nabízí prostor pro stavbu nových závodů, jejichž ambicí je nejen zásobování kubánského trhu, ale také export do okolních zemí Latinské Ameriky. Výhodou je, že Kuba v této zóně uplatňuje nejen zrychlené schvalovací řízení, ale také daňové úlevy a jiné výhody. Momentálně jsou plány pro rozvoj zóny Mariel spíše ambiciózní a celkové tempo pokroku je velmi pomalé.

Energetický průmysl

Ačkoliv země disponuje nemalými podmořskými zásobami ropy, je stále závislá na dovozu energetických zdrojů. Vzhledem k tomu, že se Kuba dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem, je prioritou vlády vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity a podporovat projekty na průzkum nalezišť ropy.

Potřeba modernizace elektráren a oprava zastaralé a ztrátové rozvodné sítě představuje také významnou příležitost pro český průmysl. 96 % výroby elektřiny je na Kubě realizováno spalováním fosilních paliv, především sirnaté ropy, a to v tepelných elektrárnách sovětské a československé provenience.

Zajímavou příležitostí se stávají rovněž obnovitelné zdroje energie, jejichž využívání je deklarováno jako součást dlouhodobého Programu hospodářského a sociálního rozvoje země. Kubánská vláda plánuje generovat do roku 2030 z obnovitelných zdrojů 24 % elektrické energie. Nyní je to pouze 4,3 %. Prioritní bude zejména výroba energie z biomasy, solární a vodní energie.

Stavební průmysl

Potřeba modernizace je na Kubě velmi rozsáhlá a zdaleka nezahrnuje jen výše uvedené sektory. Zub času se neúprosně projevuje na prakticky veškeré kubánské architektuře a infrastruktuře. Snahy o její opravy i novou výstavbu ale kromě tradičního nedostatku likvidity narážejí i na související nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Jako příležitost pro český export může být vnímán zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení efektivity výstavby, výroby materiálů, náhradních dílů, ale i rekonstrukce a opravy budov. Příležitosti v oblasti stavebnictví existují rovněž při navrhování a výstavbě hotelových komplexů.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což se stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování ekonomiky. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě prakticky bez jakékoli mechanizace existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Zvyšování potravinové soběstačnosti je dokonce kubánskou vládou označováno za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Celý proces je však poměrně vleklý a naráží na dlouhodobé problémy s likviditou.

Dle prohlášení kubánské vlády budou pro následující období prioritní zejména tyto zemědělské komodity: rýže, banány, fazole, kukuřice, sladké brambory, vejce, vepřové a kuřecí maso a drobný skot.

V zemědělské výrobě a přepravě jsou ve velkém měřítku stále využívána tažná zvířata, většina používaných traktorů jsou dosluhující zbytky sovětských a československých dodávek ze 70. let. Potřeba jejich modernizace, ať už prostřednictvím dodávek náhradních dílů a servisu nebo nákupem zcela nových strojů, rovněž vytváří nezanedbatelnou exportní příležitost.

Velvyslanectví ČR v Havaně
e-mail: commerce_Havana@mzv.cz
www.mzv.cz/havana




• Teritorium: Amerika | Kuba | Zahraničí