Kuba: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Havaně

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • República de Cuba
  • Kubánská republika
  • Zkratka: CU           

10. dubna 2019 byla na Kubě vyhlášena nová ústava, která poprvé od vzniku kubánské revoluce zavádí funkce prezidenta republiky a premiéra. V nastalém přechodném období nicméně dosud hlavou státu i vlády zůstává předseda Státní rady (Consejo de Estado, nejvyšší vedení státu) a Rady ministrů (Consejo de Ministros, de facto vláda), Miguel Díaz-Canel Bermúdez.

Složení vlády:

 

 

  • Prezident země : Miguel Díaz-Canel Bermúdez
  • Viceprezident: Salvador Valdés Mesa
  • První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Kuby (Primer Secretario del Comité Central del Partido Comunista de Cuba): Raúl Castro Ruz

 

  • Předseda vlády (Primer ministro) Manuel Marrero Cruz
  • 6 místopředsedů (Viceministros) vlády

 

  • Alejandro Gil Fernandez
  • Inés María Chapman Waugh
  • Roberto Tomás Morales Ojeda
  • Ramiro Valdés Menéndez
  • Ricardo Cabriras Ruíz
  • Jorge Luis Tapia Fonseca

Tajemník vlády a jejího výkonného výboru (Secretario del Consejo de Ministros y de su Comité Ejecutivo): José Amado Ricardo Guerra

Složení Rady ministrů:
Julio César Gandarilla Bermejo Ministr vnitra Ministro del Interior (MININT)
Alejandro Gil Fernández Ministr hospodářství a plánování Ministro de Economía y Planificación (MEP)
Gustavo Rodríguez Rollero Ministr zemědělství Ministro de la Agricultura (MINAG)
Betsy Díaz Velázquez Ministryně vnitřního obchodu Ministra del Comercio Interior (MINCIN)
René Mesa Villafaña Ministr výstavby Ministro de la Construcción (MINCON)
Alpidio Alonso Grau Ministr kultury Ministro de Cultura (MINCULT)
Ena Elsa Velázquez Cobiella Ministryně školství Ministra de Educación (MINED)
Leopoldo Cintra Frías Ministr obrany (ministr revolučních ozbrojených sil) Ministro de las Fuerzas Armadas Revolucionarias (MINFAR)
Meisi Bolaňos Weiss Ministryně financí a cen Ministra de Finanzas y Precios (MFP)
Jorge Luis Perdomo Di-Lella Ministr spojů Ministro de la Informática y las Comunicaciones (MINCOM)
Manuel Santiago Sobríno Martínez Ministryně potravinářského průmyslu Ministra de la Industria Alimentaria (MINAL)
Alfrédo López Valdés Ministr průmyslu Ministro de Industrias (MINDUS)
Oscar Manuel Silevira Martínez Ministr spravedlnosti Ministra de Justicia (MINJUS)
Bruno Eduardo Rodríguez Parilla Ministr zahraničních věcí Ministro de Relaciones Exteriores (MINREX)
José Ángel Portal Miranda Ministr zdravotnictví Ministro de Salud Pública (MINSAP)
Marta Elena Feito Cabrera Ministryně práce a sociálních věcí Ministra de Trabajo y Seguridad Social (MINTRAB)
Eduardo Rodríguez Dávila Ministr dopravy Ministro de Transporte (MITRANS)
Manuel Marrero Cruz Ministr cestovního ruchu Ministro del Turismo (MINTUR)
Rodrigo Malmierca Díaz Ministr zahraničního obchodu a zahraničních investic Ministro de Comercio Exterior e Inversión extrajera (MINCEX)
Martha Wilson Gonzáles Ministryně-Prezidentka Centrální banky Kuby Ministra-Presidenta del Banco Central de Cuba (BCC)
Elba Rosa Pérez Montoya Ministryně vědy, technologie a životního prostředí Ministro de Ciencia, Tecnología y Medio Ambiente (CITMA)
Liván ArronteCruz Ministr energie a těžby Ministro de Energía y Minas (MINEM)
Antonio Rodríguez Rodríguez Předseda Národního úřadu vodních zdrojů Presidente del Instituto Nacional de Recursos Hidráulicos
Osvaldo Vento Montiller Prezident Národního institutu sportu, tělesné výchovy a rekreace Presidente del Instituto Nacional de Deportes, Educación Física y Recreación (INDER)
Alfonso Noya Martínez Prezident Kubánského rozhlasového a televizního institutu Presidente del Instituto Cubano de Radio y Televisión (ICRT)
José Ramón Saborido Loidi Ministr vysokého školství Ministro de Educación Superior (MES)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkem obyvatel: 11 059 062 (odhad 2020)
  • Průměrný roční přírůstek/úbytek: –0,25 na 1000 obyv.

Na Kubě existuje pouze kubánská národnost. Kubánské státní občanství ze získává automaticky narozením na území Kuby.

Složení kubánského obyvatelstva:

  • běloši: 64,1%
  • mulati: 26,6%
  • černoši: 9,3%

Náboženské složení:

  • křestané 59,2%
  • ateisté 23%
  • afrokubánská náboženství (santería) 17,4%
  • ostatní 0,4%

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2015 2016 2017  2018  2019 *
HDP v běžných cenách (mil. USD) 87 133 91 370 96 851 105 836 106 340 
Růst HDP (%) 4,4 -0,5 1,8 1,2 1,9 
Inflace (%) 4,6 4,5 5,5 6,9 5,6 
HDP / os. (parita kupní síly, USD) 12 334 12 517 13 003 13 420 14 083 
Nezaměstnanost (%) 2,4 2,4 2,6 2,8  3,1

Zdroj dat: Economist Intelligence Unit, * EIU odhad

 

Dlouhodobou charakteristikou kubánské socialisté ekonomiky je skutečnost, že za posledních 60 let nebyla Kuby schopna financovat svůj dovoz prostřednictvím příjmu z vlastního exportu a vytvořit tak stabilní a udržitelný růst bez významné pomoci cizího státu. Nová ústava, nepředstavuje změnu přetrvávajícího modelu centralizovaného plánování a státní dominance nad veškerými výrobními procesy. Růst HDP v roce 2018 jen lehce překročil 1% ,v roce 2019 dokonce poklesl na 0,5%.

Na ekonomické situaci ostrova se velmi výrazně podepisuje americké embargo a krize ve Venezuele a z ní vyplývající drastické výpadky dodávek subvencované venezuelské ropy. Na začátku dubna 2019 USA zavedly sankce vůči společnostem transportujícím ropu z Venezuely na Kubu. Od září 2019 se Kuba cyklicky potýká s nedostatkem pohonných hmot charakteristickým stovky metrů dlouhými frontami u benzínových stanic. Kuba se v souvislosti s hospodářským kolapsem ve Venezuele a přitvrzením amerického embarga vůči Kubě za prezidenta Trumpa nachází v nejhorší hospodářské krizi od 90. let. Po dvou desetiletích relativní stability poháněn=é dodávkami levné venezuelské ropy se nedostatek potravin, léků, spotřebního zboží a pohonných hmot stal opět vážným problémem pro miliony Kubánců.

 

Vláda však odmítá zahraniční pomoc a turistický ruch nemůže sám o sobě situaci zachránit. Fiskální deficit v posledních dvou letech narůstá, reálné mzdy jsou výrazně nižší než na konci 80. let. Protože nejsou peníze na dovoz zboží, vláda spoléhá na zahraniční investice, jejichž počet na papíře vzrůstá, ale ve skutečnosti zůstávají ve valné většině nerealizovány.

 

V poslední době se množí spekulace o ukončení existence konvertibilního pesa (CUC) které podle mnohých ekonomů ztratilo důvod existence. Je pravděpodobné, že ke sjednocení měny dojde již v roce 2020. Pro vývoj ekonomicky bude podstatné stanovení odpovídajícího směnného kurzu.

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  2015 2016 2017 2018  2019* 
Příjmy (% HDP) 57,4 56,5 57,4 54,5 56,4
Výdaje (%HDP) 63,4 63,3 66,0 62,8 62,7
Deficit (% HDP) -6,0 -6,8 -8,6 -8,2 -6,3
Veřejný dluh (% HDP) 40,3 42,7 46,7 48,3 51,9

Zdroj dat: Economist Intelligence Unit, * EUI odhad

Pozn.: Kubánský rozpočet pracuje se směnným kurzem 1:1 mezi oběma kubánskými měnami (CUC a CUP), narozdíl od spotřebitelského 1:25. Vypovídací hodnota dat je tak přinejmenším sporná.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  2015 2016 2017 2018  2019 *
Bilance běžného účtu (mil. USD) 1 422 1 903 2 384 1 300  1 470
Obchodní bilance (mil. USD) -8 173 -7 756 – 7 508 – 8 492 -8 252 
Vývoz zboží a služeb (mil. USD) 3 572 2 546 2 704 2 068 2 364 
Dovoz zboží a služeb (mil. USD) – 11 745 – 10 302 – 10 212 – 10 560 -10 616 
Devizové rezervy (mil. USD) 11 803 12 003 11 353 10 953 9 194 
Veřejný dluh (% HDP) 40,3 42,7 46,7 48,3  51
Vnější dluh (mil. USD) 30 327 29 981 29 693 29 231  29 400

Zdroj dat: Economist Intelligence Unit, * EIU odhad

 

Dalším významným příjmem jsou remitence ze zahraničí ( 6 600 milionů USD v r. 2018), jejichž výše je momentálně limitována ze strany USD ( 1000 USD/čtvrtletí/os) a příjmy z cestovního ruchu. V r. 2019 navštívilo Kubu 4,3 milionů turistů, ačkoliv kubánská vláda na dané období plánovala počet 5,1 milionů. Kanaďané si drží první příčku co do počtu turistů na Kubě, následují Kubánci žijící v zahraničí, dále pak turisté z Francie, Německa, Mexika a Španělska. Je patrný pokles turistů z Evropy, naopak stoupá počet turistů z Ruska (91 619 v r. 2018, 104 300 v r. 2019)

 

Vypořádání kubánského dluhu je předmětem jednání Kuby se zástupci věřitelských zemí. Kubánská strana zdůrazňuje, že si je vědoma svých závazků, kterým chce dostát. V roce 2014 Kubě část dluhu odpustilo Rusko, předtím Čína a Mexiko. Koncem roku 2015 uzavřel Pařížský klub (skupina 15 hlavních věřitelů Kuby) dohodu s Kubou, na jejímž základě bude odpuštěna část historického dluhu ve výši 8,5 mld. USD (půjde zejména o poplatky). Kuba naopak ve lhůtě 18 let uhradí 2,6 mld. USD ze samotného původního dluhu – zaplacená částka bude poskytnuta přímo nebo konvertována do rozvojových projektů. V první polovině roku 2016 Kuba postupně začala podepisovat bilaterální dohody o restrukturalizaci (odpuštění) čássti dluhu se členy Pařížského klubu. V roce 2019 Kuba nebyla schopná vzhledem ke složité ekonomické situaci dostát svým závazkům a splácet dluhy všem členům Pařížského klubu. Mezi ČR a Kubou ve věci kubánského dluhu z dob RVHP nadále probíhají expertní jednání.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kubánské banky:

  • Kubánská centrální banka – (BCC – Banco Central de Cuba)
  • Kubánská národní banka – (BNC – Banco Nacional de Cuba)
  • Kreditní a obchodní banka – (BANDEC- Banco de Crédito y Comercio)
  • Lidová spořitelna – (BPA – Banco Popular de Ahorro)
  • Mezinárodní obchodní banka a.s. – (BICSA – Banco Internacional de Comercio S.A.)
  • Mezinárodní finanční a.s. – (FINSA – Financiera Internacional S.A.)
  • Směnárny s.a. – (CADECA, Casas de Cambio S.A.) se směnárenskými stánky
  • Metropolitní banka s.a. – (Banco Metropolitano S.A.)
  • Investiční banka s.a. – (Banco de Inversiones S.A.)
  • Fiduciární společnost – (Compañía Fiduciaria S.A.)
  • Mezinárodní finanční banka – (BFI – Banco Financiero Internacional, S.A.)
  • Havana International Bank Ltd. – (HAVINT)

Kanceláře zahraničních bank na Kubě:

  • HAVin BANK, LTD.
  • National Bank of Canada
  • Banco Bilbao Vizcaya Argentaria, S.A.
  • Banco Sabadell, S.A.
  • Societé Genéralé
  • Fransabank SAL
  • Bankia, S.A.
  • Republic Bank Limited
  • BPCE International et Outre-Mer (BPCR IOM)
  • Banco Nova Scotia (Scotiabank)

Bankovní sysém funguje značně specificky, veškeré kubánské banky jsou státní, transakce s USD nejsou povoleny (embargovaná měna), jakékoli mezinárodní převody odkazující na Kubu jsou zpravidla blokovány, platební karty fungují pouze pokud vydávající banka nemá žádné spojení s USA.

Pojišťovací systém:

Na Kubě existuje Grupo Empresarial de Seguros (Podnikatelská pojišťovací skupina) pokrývající všech 19 státních pojišťovacích podniků. Z těchto devatenácti jsou tři smíšenými podniky se zahraničním kapitálem a jeden s kubánským podnikem pro pojišťování turistického průmyslu FINTUR.

Mezi významnější pojišťovny skupiny patří:

  • ESICUBA – obdoba českého EGAPu. Jde o kubánský podnik zabývající se pojištěním pohybu zboží na mezinárodním trhu. Na Kubě je pojištění povinné pro kubánské státní podniky. Pokud se v kontraktu ustanovuje, že pojištěním je pověřena kubánská strana, musí dotyčný kubánský podnik povinně použít tuto pojišťovnu.
  • ASISTUR – poskytuje služby turistům, cestovní pojištění, vlastní i poradenskou službu v otázce pojišťovnictví (i pro podniky).

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Od ledna 2013 na Kubě platí nový daňový zákon č. 113 z července 2012. Spolu s rozpočtem a prováděcími předpisy MF představuje základní rámec fiskální struktury země. Zákon nahrazuje předchozí předpis č. 73 z roku 1994 a více jak 200 dalších ad hoc předpisů. Obsahuje 19 daní (impuestos), 3 dávky (contribuciones) a 3 poplatky (tasas). Mezi specifika kubánského daňového systému patří i neexistence DPH.

Cílem nové úpravy bylo přinést především zvýšení efektivity výběru daní a tím i výnosu z nich, neboť kubánský rozpočet se potýká s chronickým schodkem a na sociální politiky, které tvoří cca 50 % jeho výdajových položek, zbývá čím dál méně prostředků. Současně byl vytvořen daňový rámec pro nově se vytvářející soukromý sektor. Daně jsou vedeny v CUP, zákon tak počítá s budoucím měnovým sjednocením namísto současné existence dvou měn – národního (CUP) a konvertibilního (CUC) pesa.

Podle nového zákona nejsou remitence (transfer peněz nebo zboží od migrantů, kteří pobývají v zahraničí) zdaňovány jako příjmy.

Předpis vytváří tzv. „prioritní režimy“ pro některé sektory kubánské ekonomiky, konkrétně např. zemědělský sektor je zvýhodněn oproti jiným až o 50 % daňové zátěže ve snaze podpořit národní produkci potravin. Pachtýři hospodařící na státní půdě jsou od daňové povinnosti částečně osvobozeni po dobu 2 let.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Havaně ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem