Kypr: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Nikósii (Kypr)

Kyperská republika jako malá ostrovní ekonomika s nízkým počtem obyvatel a především minimální vlastní výrobou je historicky závislá na dovozech, které vysoce převyšují vývoz. Kyperské zahraničně-obchodní a finančních statistiky (Cyprus Statistical Service) jsou také tradičně ovlivněny velkým podílem reexportů a mezinárodních finančních transferů. V některých destinacích reexporty svým objemem převyšují skutečný vývoz produktů domácí provenience. Tento fakt je způsoben přetrvávajícím charakterem kyperské ekonomiky, resp. Kyperské republiky coby „daňového ráje“. Na Kypru je registrováno kolem 250 tisíc společností, v drtivé většině zahraničních, které svoji hlavní podnikatelskou činnost nevykonávají na Kypru. Touto perspektivou je potřeba nahlížet na většinu níže uvedených statistik a bilancí.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Celková bilance kyperského zahraničního obchodu (Kyperský statistický úřad, v tis. EUR)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

3 027 338

2 709 770

2 964 348

4 309 883

3 146 178

Dovoz

6 434 713

7 102 015

8 228 899

9 199 954

8 235 906

Saldo

– 3 407 375

– 4 392 245

– 5 264 551

– 4 890 071

– 5 089 728

Pozn.: Statistiky CyStat od roku 2018 zahrnují změny vlastnictví v mezinárodní lodní a letecké dopravě, které způsobují výrazné meziroční výkyvy.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Teritoriální struktura kyperského zahraničního obchodu za rok 2019 (kyperské statistiky v tis. EUR)

 

Dovoz

Vývoz

CELKEM

8 235 906

3 146 178

z toho do zemí EU

5 435 018

1 289 285

Kyperský dovoz ze zemí ze zemí EU tvořil 5 435 mil. EUR: Řecko 1 669 mil., Itálie 884 mil., Německo 496 mil., Španělsko 434 mil., Nizozemsko 355 mil., Francie 264 mil., Belgie 227 mil., Švédsko 105 mil. EUR.

Dovoz z ČR na Kypr dosáhl v roce 2019 výše 99 mil. EUR.

Hlavními dovozními zeměmi mimo EU v roce 2019 byly: Velká Británie 588 mil., Izrael 488 mil., Čína 412 mil., Korejská republika 343 mil., USA 133 mil., Rusko 100 mil., Japonsko 95 mil., Indie 83 mil., Marshallovy ostrovy 63 mil. EUR.

Kyperský vývoz do zemí EU tvořil 1 289 mil. EUR, z toho do hlavních zemí: Nizozemsko 405 mil., Řecko 235 mil.,  Německo 66 mil., Dánsko 49 mil., Malta 45 mil., Itálie 44 mil., Francie 42 mil., Chorvatsko 42 mil., Švédsko 41 mil. EUR.

Vývoz do ČR v roce 2019 dosáhl 31 mil. EUR.

Hlavními vývozními zeměmi mimo EU v roce 2019 byly: Libye 315 mil., Velká Británie 189 mil., Hongkong 81 mil., Marshallovy ostrovy 71 mil., Norsko 66 mil., Izrael 62 mil., Libérie 53 mil., Libanon 52 mil. EUR.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Za rok 2019 tvořilo největší procento dovozu spotřební zboží (28% z celkové hodnoty), dopravní zařízení a jeho části, jakými jsou osobní automobily, nákladní auta, lodě atd. (24%), zemědělské a manufakturní produkty (23 %) a produkty na bázi ropy (18 %).

Největší položkou vývozu jsou na Kypru zpracované průmyslové výrobky (39%), mezi které patří například káva, léčiva, zlato, telekomunikační zařízení a další. Na druhém místě jsou produkty na bázi ropy (29%, způsobeno velkými objemy reexportu) a dále průmyslově zpracované potraviny zejm. maso, sýr halloumi, ovoce, zelenina, olivový olej a další (23%).

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na území Kyperské republiky se nachází dvě zóny volného obchodu (dále v textu FTZ – free trade zones) v přístavech Limassol a Larnaka. V těchto zónách lze výrobky skladovat, upravovat, přepracovávat a pak vyvážet dle příslušných celních předpisů. 

Na tyto zóny je nahlíženo jako na teritorium mimo celní území EU. Vyplývá z toho, že zboží původem mimo EU, které je umístěno v FTZ, nemůže být zatíženo dovozním clem, DPH nebo spotřební daní. FTZ podléhají předpisům Kyperské republiky a EU. Jsou v jurisdikci Celního úřadu, který dohlíží na uplatňování některých omezení a prevenci ilegální činnosti v závislosti na charakteru zboží.

Firmy mající povolení umístit své zboží do larnacké FTZ těží ze skutečnosti, že zóna je výjimkou z uplatňování pravidel pro vstup na kyperské celní území resp. jednotný vnitřní trh (žádost o vstup do FTZ se podává na Ministerstvu financí). Tento fakt dovoluje firmě importovat základní suroviny nebo zboží k další přepravě bez placení cla a DPH. Jediným omezením je podmínka, že zboží musí být striktně prodáno resp. reexportováno mimo oblast EU. V případě, že firma hodlá obchodovat na místním trhu, musí získat povolení od celního úřadu a uhradit příslušné dovozní clo. Žádosti se uplatňují u Ministerstva energetiky, obchodu a průmyslu.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Detailní údaje o přímých investicích podle jejich původu a názvu firem nejsou k dispozici a kyperská centrální banka je považuje za důvěrné. Z důvodu zajištění důvěrnosti údajů CB neuvádí ani data, která se týkají malého počtu investorů v konkrétním odvětví nebo teritoriu.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Od vstupu Kyperské republiky do Evropské unie v roce 2004 existuje v zemi liberalizované prostředí pro zahraniční investice z EU. Zahraniční subjekty mohou investovat a zakládat společnosti za stejných podmínek jako investoři domácí. Administrativní procedury jsou poměrně jednoduché a na Kypru existuje řada firem, které zahraničnímu investorovi mohou asistovat v případě potřeby (investor může vlastnit společnost až do výše 100%, záleží však na odvětví investic).

Významnou pobídkou je kyperský daňový systém, především relativně nízká 12,5% sazba daně z příjmu právnických osob. Daň se dále neplatí z dividend, z příjmu stálých provozoven umístěných mimo Kypr, z kapitálových zisků z převodu cenných papírů, ze zisků z reorganizace a rovněž repatriace zisků a kapitálu se nezdaňuje. Kromě toho daňový systém nabízí širokou škálu odpisů a režim plynoucí z dohod o zamezení dvojímu zdanění, které má Kypr uzavřeny s více než 50 zeměmi.

Kypr si dlouhodobě buduje image bezpečné země Evropské unie v jinak nestabilním regionu.  V posledních letech Kypr díky rychlému ekonomickému růstu přilákal investory hlavně z USA, Číny a Ruska.

Nejvýznamnější přímé zahraniční investice zaznamenaly bankovnictví, lodní doprava, maloobchod, cestovní ruch, farmaceutický průmysl, energetika a trh s investičními nemovitostmi.

Investiční pobídky

Hlavní vládní institucí pro podporu investic je agentura Invest Cyprus (dříve Cyprus Investment Promotion Agency, CYPA), která propaguje z pohledu Kypru prioritní obory a poskytuje poradenství a zprostředkovatelské služby. Pro významné investory nabízí rovněž balíček služeb, vyřízení úředních formalit a povolení. Současně na individuální bázi vyjednává konkrétní investiční pobídky.

Pro již etablované firmy dále ministerstvo průmyslu periodicky vypisuje dotační programy zaměřené na prioritní odvětví.

Nabídka občanství pro investory

Během hospodářské krize po roce 2013 spustila kyperská vláda programy prodeje občanství (oficiálně „Cyprus Investment Programme“) a trvalého pobytu zahraničním investorům. Zájemce o kyperské občanství musí disponovat minimální celkovou částku na 2 mil. EUR, z čehož minimálně 500 tis. EUR investovat trvale. Zbytek peněz je povinen po dobu alespoň 5 let investovat do vládních dluhopisů, finančních produktů na Kypru, nemovitostí či pozemku na Kypru nebo kapitálově vstoupit do kyperské společnosti. Dále musí žadatelé uhradit 75 tis. EUR do fondu vědy a rozvoje a 75 tis. EUR do fondu výstavby nízkonákladového bydlení a současně prokázat, že jim bylo v minulosti uděleno krátkodobé Schengenské vízum.

Pro získání trvalého pobytu je nutné doložit roční příjem 30 tis. EUR a 5 tis. za každého rodinného příslušníka, koupit nemovitost v hodnotě 300 tis. EUR a uložit 30 tis. EUR do jedné z kyperských bank na dobu 3 let.

Zejména prodej pasů vyvolává i přes postupnou korekci podmínek značné kontroverze mezi některými členskými státy EU a u Evropské komise, které shodně upozorňují na možná bezpečnostní rizika spojená s poskytováním občanství nebo rezidentury za finanční úhradu.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Nikósii (Kypr) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem