Kypr: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Nikósii (Kypr)

Kyperská republika je hospodářsky vyspělým státem s otevřenou ekonomikou, s drtivou převahou terciálního sektoru v hospodářství, malým objemem vlastní průmyslové výroby a zemědělské produkce. Kypr dlouhá desetiletí působil coby významné regionální offshore daňové centrum. Významným impulsem pro rozvoj hospodářství byl vstup Kyperské republiky do EU v květnu 2004 a vstup do eurozóny v r. 2008.  Dlouhodobou ambicí Kyperské republiky je těžit ze své geografické polohy a fungovat jako most mezi EU a zejména Blízkým východem.  Kypr se vyznačuje obecně příznivým podnikatelským prostředím, dobrými obchodními a daňovými službami (v současnosti jako určitá podoba EU „daňového ráje“), relativně moderní infrastrukturou, vzdělanou pracovní sílou s dobrou znalostí angličtiny, právním systémem přizpůsobeným pro podnikání a nízkým stupněm kriminality. S ohledem na malý počet obyvatel (na začátku roku 2019: 876 tisíc, z nichž je cca 48% ekonomicky činných), představuje kyperská ekonomika relativně omezený trh, jeho potenciál však znásobuje každoročně významný počet turistů (v letech 2018 i 2019 přijelo rekordních téměř 4 mil. turistů) kteří na ostrově převážně pobývají v období od dubna do listopadu. Vzhledem ke své limitované výrobní základně Kypr představuje určitý potenciál pro dovoz zboží a surovin ze zahraničí. Kvůli závislosti na turistickém ruchu a poskytování profesionálních a finančních služeb zůstává kyperské hospodářství mimořádně citlivé na vnější ekonomické a politické vlivy.

Celá kyperská ekonomika a sociální systém prošly v letech 2011-13 hlubokou krizí, která vyvrcholila kolapsem bankovního sektoru a zařazením Kypru do nápravného programu tzv. Trojky mezinárodních věřitelů (EK, ECB a MMF), který bude ve formě dohledu pokračovat minimálně do roku 2030. Od roku 2015 se podařilo obnovit hospodářský růst, jehož dynamika v letech 2016-2018 přesahovala tempo 4% HDP. Některé strukturální problémy v zemi i nadále přetrvávají, především vysoký objem nesplácených úvěrů (necelých 30%). Krize kolem šíření koronaviru v roce 2020 bude mít dalekosáhlé dopady na kyperskou ekonomiku, zejména kvůli její mimořádné závislosti na vnější poptávce.

Mezi hlavní odvětví kyperského hospodářství dlouhodobě patří finanční a korporátní služby, turistický sektor a navázaný maloobchod, stavebnictví, obchod s nemovitostmi a zprostředkovatelské služby v námořní dopravě.  Nemalý podíl na HDP má také činnost veřejného sektoru. Z výrobního sektoru pak lze zmínit zpracování potravin a výroba nápojů, zpracování cementu a sádry,  produkty farmaceutického průmyslu a energetika. V zemědělské oblasti jde především o pěstování brambor, citrusů, zeleniny, vinné révy a oliv. V oblasti živočišné výroby převažuje chov drůbeže, prasat, ovcí a produkci mléčných výrobků, zvláště sýrů z ovčího a kozího mléka (tzv. halumi).

Jako potenciálně perspektivní odvětví se dlouho jevila těžba zemního plynu z podmořských nalezišť ve výlučné ekonomické zóně na jih od ostrova. Průzkumnou těžbou byla potvrzena dvě velká ložiska se zásobami v objemu 4,5 tcf (Aphrodite, objevené v roce 2011) a 5-8 tcf (Glafkos, 2019), potvrzené zásoby i tak pravděpodobně nejsou dostatečné k výstavbě zkapalňovacího LNG terminálu, který by se Kypru vyplatil až od cca 15 tcf. Hlavními překážkami těžby je odpor Turecka, které je připravené jí bránit, pokud nebude vypořádán nárok tureckých Kypřanů na výnosy z nerostného bohatství, a dále její nízká rentabilita vzhledem k malým objemům a vysokým nákladům na těžbu a transit na koncové trhy. Propad cen ropy a plynu začátkem roku 2020 donutil těžařské společnosti odložit průzkum kyperského plynu a perspektiva možné komerční těžby se odsunula přinejmenším na konec současné dekády.

V roce 2019 měl na tvorbě kyperského HDP rozhodující podíl 68% terciární sektor (ubytovací a restaurační služby, maloobchod, realitní trh, profesionální a technické služby, prodej a oprava motorových vozidel, doprava vč. mezinárodní lodní, vzdělávání a další). Výroba tvoří 8% kyperského HDP, stavebnictví 5%, zemědělství přispívá k tvorbě HDP v rozsahu 2%. Výdaje veřejné správy představují 17% HDP.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády


Oficiální název státu:

  • Kyperská republika
  • Κυπριακή Δημοκρατία (řecky)
  • Kibris Cumhuriyeti (turecky)
  • Republic of Cyprus (anglicky)

Složení vlády:

  • předseda vlády (prezident republiky): Nicos ANASTASIADES
  • ministr zahraničních věcí: Nikos CHRISTODOULIDES
  • ministr financí: Constantinos PETRIDES
  • ministr vnitra: Nikos NOURIS
  • ministr obrany: Charalambos PETRIDES
  • ministryně práce a sociálních věcí: Zeta EMILIANIDOU
  • ministryně spravedlnosti a veřejného pořádku: Emily YIOLITIS
  • ministr školství a kultury: Prodromos PRODROMOU
  • ministryně energetiky, obchodu a průmyslu: Natasa PILIDES
  • ministr zdravotnictví:  Constantinos IOANNOU
  • ministr dopravy, komunikace a veřejných prací: Yiannis KAROUSOS
  • ministr zemědělství, přírodních zdrojů a životního prostředí: Costas KADIS
  • tiskový mluvčí: Kyriakos KOUSIOS

Součástí vlády jsou dále ministerstva, která řídí náměstci vlády:

  • ministerstvo pro námořní dopravu: Vasilis DEMETRIADES
  • ministerstvo turistiky: Savvas PERDIOS
  • ministerstvo pro výzkum, inovace a digitalizaci: Kyriacos KOKKINOS

Poznámka:

  • 43 % území ostrova se nachází mimo jurisdikci vlády Kyperské republiky.
  • 3 % rozlohy ostrova tvoří tzv. British Sovereign Base Areas in Cyprus, resp. dvě suverénní vojenské základny Velké Británie.  

Každodenní život na Kypru je po několik desetiletí negativně ovlivněn nevyřešenou tzv. kyperskou otázkou.

  • 37 % území je od roku 1974 obsazeno tureckou armádou, kde působí mezinárodně neuznávaná (s výjimkou Turecka) tzv. „Severokyperská turecká republika“.
  • 3 % území zabírá tzv. nárazníkové pásmo, které spravuje mise OSN – UNFICYP.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

Poslední sčítání lidu se uskutečnilo v říjnu 2011. Podle údajů z kyperského statistického úřadu žilo ke konci roku 2018 v Kyperské republice 875 900 obyvatel.

V okupované severní části ostrova žije podle údajů tamních úřadů 374 tis. osob (bez započtení tureckých vojáků), z toho 230 tis. je považováno za občany tzv. Severokyperské turecké republiky a něco přes 100 tis. tvoří zahraniční studenti. Poměr tureckých Kypřanů a přistěhovalců po roce 1974 (převážně z Turecka, nově s občanstvím SKTR) je však velmi těžké stanovit.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,2%

Demografické složení obyvatelstva:

  • podle pohlaví: 48,8% mužů, 51,2% žen
  • věkové složení: 0–14 let: 16,1%, 15–44 let: 43,7%, 44-64 let: 24,1%, nad 65 let: 16,1%
  • podle bydliště: 67,8% ve městech, 32,2% na venkově

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

Základní makroekonomické ukazatele 

 

2015 2016 2017 2018 2019

nominální HDP na obyvatele (v tis. EUR)

21 031

22 163 23 315 24 294  24 925

 HDP (v mil. EUR)

17 827

18 873

20 040

21 138

21 944

 roční míra inflace (%)

– 1,5

– 1,2

0,7

0,8

0,3

 roční míra nezaměstnanosti (%)

13

13,3

11,2

8,4

7,4

Očekávaný vývoj kyperského hospodářství v roce 2019

Od roku 2016 zaznamenala kyperská ekonomika čtyřleté období velmi dynamického rozvoje, kdy rostl HDP průměrně o 4% ročně. Pozitivní vývoj zásadně změnila epidemie COVID-19, která zemi navíc zasáhla v období očekávaného ochlazení ekonomiky. Plné dopady koronavirové krize na Kypr je zatím obtížné odhadovat, vzhledem ke struktuře hospodářství ale budou minimálně do roku 2021 hluboké a projeví se napříč všemi hlavními produktivními sektory (turismus, finanční služby, námořní doprava, stavebnictví).

Obecně platí, že kyperská ekonomika je velmi otevřená, silně závislá na turistice, tzv. finančních službách, komerčním vysokém školství a některých dalších službách, jejichž vnější poptávku Kypr nedokáže ovlivnit. Zároveň je vysoce zadlužená, státní dluh je ve výši kolem 100% HDP, k tomu se přidává vysoké zadlužení firem a domácnostní (dalších 160% HDP). Negativem je též vysoký 28% podíl nesplácených půjček (non-performing loans, NPLs). Ke specifickým kyperským rizikům patří, že sektory, na něž místní prosperita spoléhá, se budou zotavovat pomalu a že budou dlouhodobě utlumeny krizí zahraniční poptávky. V situaci, kdy navíc poroste poptávka po úvěrech na mezinárodních trzích, bude Kypr vzhledem k vysokému zadlužení v nevýhodě.

Prognóza IMF vypracovaná po vypuknutí krize předpovídá pro rok 2020 pokles HDP o 6,5% a následný růst o 5,6% v roce 2021, dopad krize ale může být závažnější a bude záležet na tom, jak dlouho omezení vyvolaná pandemií potrvají a jak rychle se globální ekonomika opět nastartuje. Kyperská vláda pracuje s dvěma scénáři propadu ekonomiky o 10% resp. o 13% HDP a s tím korespondujícím dopadem na státní rozpočet.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Výsledky hospodaření s konsolidovanými účty vlády Kyperské republiky

 

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy celkem (v mil. EUR)

7 069

7 117

7 779

8 287

9 258

Výdaje a čisté půjčky (v mil. EUR)

7 242

7 058

7 376

9 213

8 655

Celková bilance (v mil. EUR)

– 173

59

403

– 926

603

Bilance k HDP (v %)

– 1

0,3

1,9

– 4,4

2,7

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (v mil. EUR, metodologie BPM6)

 

2015

2016

2017

2018

2019

 1. Běžný účet platební bilance

– 80

– 796

– 1 022

– 931

– 1 474

     Obchodní bilance (zboží)

– 3 240

– 4 166

– 5 008

– 4 673

– 4 714

     Bilance služeb

3 708

4 487

4 933

4 839

4 683

     Primární výnosy

– 117

– 755

– 611

– 744

– 1 171

     Sekundární výnosy

– 431

– 362

– 336

– 353

– 272

 2. Kapitálový účet

5

16

83

130

33

 3. Finanční účet

322

– 368

– 188

– 533

– 970

     Přímé investice

13 821

– 2 022

– 1 381

– 7 301

– 9 107

     Portfoliové investice

– 2 017

– 3 606

– 408

2 637

4 067

     Finanční deriváty

– 875

347

316

2

22

     Ostatní investice

– 10 603

4 937

1 291

4 077

4 050

 

Hrubý vládní konsolidovaný dluh (konec roku, EDP koncept) 

 

2015

2016

2017

2018

2019

v mil. EUR

19 164

19 509

18 814

21 256

20 958

k HDP v %

108,9

107,4

95,3

100,6

95,5

 

Zahraniční vládní zadluženost

 

2015

2016

2017

2018

2019

v mil. EUR

14 705

15 555

15 589

16 461

16 986

k HDP v %

83,4

79,7

82,9

77,4

81

Zdroj: Statistický úřad Kyperské republiky

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Komplexní krize kyperské ekonomiky a následné reformy v letech 2013-2015 výrazně zredukovaly velikost bankovního sektoru v zemi z neudržitelných 550% HDP na současných 235% HDP. Díky soukromým přímým zahraničním investicím (Bank of Cyprus) a použití prostředků z bail-out programu na kapitalizaci vybraných bank (Coop a Hellenic Bank) se podařilo kyperský bankovní systém do roku 2015 dočasně stabilizovat. V průběhu roku 2018 se propadla do krize likvidity státem vlastněná Cyprus Cooperative Bank (CCB), druhá největší banka v zemi, která byla zatížená největším podílem nesplácených úvěrů (tzv. non-performing loans, NPLs) mezi hlavními finančními institucemi a čelila výraznému odlivu kapitálu. Banka byla nakonec rozdělená na zdravou část prodanou Hellenic Bank, která podala jedinou nabídku, a konsolidační agenturu („bad bank“), která zůstala i s většinou NPLs v rukou státu. Likvidací CCB vznikl v kyperském retailovém bankovnictví de facto duopol Hellenic Bank (30% podíl) a stále ještě největší Bank of Cyprus (necelých 60%).

Kyperské banky zůstávají ve střednědobé perspektivě ohroženy vysokou mírou NPLs, jejichž objem se daří jen pomalu snižovat, a to spíše odprodejem než restrukturalizací dluhů. Na konci roku 2019 představovaly NPLs 9,6 mld. EUR resp. 28% všech úvěrů v bankovním systému, což je po Řecku druhý nejvyšší podíl v EU. Do nadcházející krize vyvolané epidemií COVID-19 vstupují kyperské banky vysoce likvidní, k březnu 2020 tvořily vklady 47,9 mld. EUR a úvěry 33,6 mld. EUR. Hlavním rizikovým faktorem zůstávají NPLs a jejich nízká vymahatelnost. Část nesplácených úvěrů se navíc v důsledku odprodeje pouze přesunula k zahraničním investičním fondům nebo do státní konsolidační agentury. Tím sice zmizely z účetní rozvahy bank, závazky ale zůstaly v ekonomice a představují riziko pro stabilitu soukromých bank a prostřednictvím tzv. bad bank i veřejných financí.

Podle údajů kyperské centrální banky působilo v Kyperské republice na jaře 2020 celkem 29 úvěrových (bankovních) institucí, z toho 11 domácích bank a 18 poboček zahraničních úvěrových institucí (bank).

Centrální banka:

Central Bank of Cyprus
80 Kennedy Ave., P.O.Box 25529, 1395 Nicosia
Guvernér: Constantinos Herodotou

Nejvýznamnější banky na Kypru:

 Nejvýznamnější pojišťovny na Kypru:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Kyperský daňový model je poměrně propracovaný a je klíčovou součástí zdejšího ekonomického modelu – země jako mezinárodní centrum daňových a korporátních služeb. V teritoriální informaci uvádíme pouze základní souhrn daňového systému v zemi. Pro podrobnější seznámení se se zdejším daňovým systémem je nutné vyhledat asistenci kvalifikovaného daňového poradce. Některé pobočky nadnárodních poradenských společností na Kypru navíc volně nabízejí každoročně aktualizované přehledy o platných daních a poplatcích. 

Pro zdanění příjmů na Kypru je rozhodující, zda se jedná o kyperského daňového rezidenta či nerezidenta. Rezidentem je každá fyzická osoba, která pobývá v příslušném kalendářním roce na Kypru více než 183 dní. U právnické osoby je za rezidenta považovaná firma, která má řízení a kontrolu na Kypru. U rezidentů jsou zdaněny všechny příjmy, tj. příjmy plynoucí jak ze zdrojů na Kypru, tak v zahraničí, zatímco u nerezidentů jsou zdaněny pouze příjmy dosažené na Kypru, u právnické osoby prostřednictvím její stálé provozovny umístěné na Kypru.

Na Kypru jsou uplatňovány tyto druhy daně z příjmů:

Daň z příjmů fyzických osob (Personal Income Tax)
Je možné rovněž uplatnit dlouhou řadu odečitatelných položek (viz publikace o daňovém sytému níže).

Roční zdanitelný příjem v EUR

Sazba daně 

0 – 19 500

0 %

19 501 – 28 000

20 %

28 001 – 36 300

25 %

36 301 – 60 000

30 %

60 001 a více

35 %

Daň z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax)
Daň z příjmů právnických osob činí 12,5 %. Od daně jsou osvobozeny dividendy, zisk z prodeje cenných papírů, zisky stálých provozoven v zahraničí a úroky, které nevznikly běžnou činností společnosti či činností, která je s běžnou činností úzce spojená. Mezi odečitatelné položky patří příspěvky na schválené charitativní účely, příspěvky zaměstnavatelů na sociální pojištění a schválené zaměstnanecké fondy a další. V kyperském daňovém systému jsou dále detailně rozpracovány jednotlivé položky pro roční odpisy hmotného majetku.

Zvláštní příspěvek na obranu země (Special contribution for defence)
Všichni daňoví rezidenti na Kypru jsou povinni hradit zvláštní příspěvek na obranu země. Sazby této zvláštní daně pro jednotlivé druhy příjmů jsou následující: dividendy 17%, obecné úroky 30%, úroky jednotlivců ze státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů 3% a další. Současně existuje poměrně složitý mechanismus výjimek z placení tohoto příspěvku pro určité druhy příjmů při plnění specifických podmínek.

Zdanění kapitálových zisků (Capital Gains Tax)
Z převodu nemovitostí, jakož i ze zisku z prodeje akcií společností, které vlastní nemovitosti, s výjimkou společností obchodovaných na burze, se na Kypru platí 20% daň. Od daně jsou osvobozeny např. převody z titulu úmrtí, dary mezi rodiči a dětmi, manžely a příbuznými do třetího stupně, převody z titulu vyvlastnění, převody z titulu reorganizace, dary na charitu, dary vládě atd. Od daně jsou osvobozeny  příjmy z prodeje vlastního bydlení (do 85 430 EUR), z prodeje zemědělské půdy farmářem (do 25 629 EUR) a ostatní do výše 17 086 EUR.

Daň z nemovitostí (Immovable Property Tax) byla od 1. ledna 2017 zcela zrušena.

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax)
Základní sazba DPH činí 19 %, na  široký výběr zboží a služeb jsou uplatněny snížené sazby ve výši 9 %, 5 % a 0 %.
Povinná registrace k DPH je: a) při obratu 15 600 EUR v předchozích dvanácti měsících b) při obratu vyšším než 15 600 EUR očekávaném v následujících 30 dnech a dále regulace upravuje několik dalších specifických podmínek, které je vhodné konzultovat s daňovým poradcem.
Spotřební daň je uvalena na paliva, alkohol, tabákové výrobky a některé druhy luxusního zboží.

Všeobecný zdravotní systém (GESY)
Odvody do systému všeobecného zdravotního systému spuštěného v roce 2019 mají do značné míry charakter daně, protože se vedle mzdy platí také z důchodů, výsluh, diet a výnosu z úroků. Jednotlivé sazby se liší podle mnoha kategorií plátců.

Přehledné publikace o daňovém systému nabízí např. kyperské pobočky PWC, Deloitte, KPMG nebo Ernst & Young.

Další internetové zdroje:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Nikósii (Kypr) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem