Kyrgyzstán: Zahraniční obchod a investice

Zdroj: Národní statistický výbor Kyrgyzstán

Zahraničně-obchodní bilance Kyrgyzstánu je dlouhodobě  se záporným saldem. V roce 2018 byl dovoz pokryt vývozem pouze z 35,9 %.
Kyrgyzstán má uzavřené dohody o zóně  volného obchodu se zeměmi SNS, tj. s Běloruskem, Ázerbájdžánem, Arménií, Ruskem, Moldavskem, Ukrajinou, Kazachstánem, Tádžikistánem, Uzbekistánem, Turkmenistánem.
Kyrgyzstán je členem WTO od prosince 1998. Kyrgyzstán od konce ledna 2018 též využívá program EU GPS+, který odstraňuje celní tarify na více jak 6000 kategorií zboží.

Kyrgyzstán podepsal počátkem května 2015 na zasedání hlav států Euroasijské ekonomické unie (EEU) dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. Před podpisem všech smluv byly dojednány body k systému veterinární kontroly v Kyrgyzstánu a dále mezinárodní smlouva mezi KG a Čínou. Ratifikace  uzavřených dohod o přistoupení Kyrgyzstánu k EEU byla zahájena v květnu 2015 (KG Parlament ratifikoval přistoupení k EEU dne 20. 5. 2015).

V roce 2017 (poslední dostupné údaje) Kyrgyzstán nejvíce exportoval do Uzbekistánu (67,2 %), Kazachstánu a Číny (po 9,5 %), Tádžikistánu (4,7 %) a Ruska (2,2 %), a Uzbekistánu (7.9 %).  Též v roce  nejvíce importu přicházelo z Číny (43,3 %) Ruska (17,5 %) a Turecka (6,1 %).

Do EU Kyrgyzstán exportoval zhruba 3 % své produkce a připadalo na ni 7,0 % z celkových dovozů.

Hlavními položkami kyrgyzského exportu jsou vzácné kovy a kameny (zejména zlato, v roce 2017 na ně připadalo 39,7 % celkových vývozů země), produkty živočišné výroby, nerostné suroviny,  zelenina a výrobky ze zeleniny, textilní výrobky, apod.

Hlavními položkami kyrgyzského importu jsou suroviny, stroje, zařízení a dopravní prostředky, elektrická zařízení, chemické výrobky, textilní výrobky, potraviny, nápoje, tabák, živá zvířata apod.

Zóny volného obchodu v Kyrgyzstánu jsou zajímavé hlavně speciálním právním režimem, ve kterém existují. Díky tomu zde existují např. daňové úlevy a částečné osvobození od cel a dalších poplatků, zjednodušený návštěvní režim pro zahraniční pracovníky, zjednodušená registrační procedura pro firmy, zjednodušené proclívání. V zóně se mohou registrovat jakékoliv firmy kromě těch, které vyrábějí a/nebo prodávají zbraně a munici, výbušniny, apod., zabývají se radioaktivním materiálem, psychotropními látkami či jinými narkotiky, atd.

V Kyrgyzstánu jsou v současné době následující svobodné ekonomické zóny:

• Svobodná ekonomická zóna „Biškek“,
• Svobodná ekonomická zóna „Majmak“,
• Svobodná ekonomická zóna „Naryn“,
• Svobodná ekonomická zóna „Karakol“,
• Svobodná ekonomická zóna „Leilek“.

Více informací naleznete na stránkách kyrgyzské Agentury pro propagaci a ochranu investicí.

Dle Statistické služby Kyrgyzstánu dosáhla výše přímých zahraničních investic v roce 2018 569,79 mil. USD s tím, že většinou směřovaly do zpracovatelského průmyslu, do těžebního průmyslu, do finanční oblasti, dále do vědecko-technické činnosti, sektoru obchodu a informací. Nejvíce přímých zahraničních investic je v Kyrgyzstánu z Číny, Ruska, Nizozemska a Kazachstánu. Celková výše všech zahraničních investic ke konci roku 2018 dosáhla 5352,6 mil. USD.

Přímé zahraniční investice do Kyrgyzstánu z Číny činily v roce 2018 245,5 mil. USD, tj skoro polovinu všech PZI. Ze zemí SNS dosáhly úrovně 154,5 mil. USD, tj. cca třetiny z celkové hodnoty přímých zahraničních investic.

Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojímu zdanění s 25 zeměmi a dohody o ochraně investic s 30 zeměmi. Je též členem Mezinárodního centra k řešení investičních sporů.

Kyrgyzstán charakterizuje liberální investiční prostředí, které mj.  zahrnuje rovná práva pro místní a zahraniční investory, garanci vývozu investic a majetku, garanci ochrany před vyvlastněním investice, volné finanční operace apod. Investoři mohou též využívat příznivý daňový systém Kyrgyzstánu, tj. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu je 10 % a daň ze zisku je na úrovni 10 %.

Rozvoj ekonomiky Kyrgyzstánu je přímo odvislý od  zahraničních investic, země je však ze strany OECD zařazena až do sedmé (nejvíce rizikové) investičně-exportní skupiny.

Zahraniční investoři, kteří využili politicky stabilní období devadesátých let a začátek tohoto desetiletí, získali od kyrgyzské vlády daňové prázdniny od dvou do pěti let, a to v závislosti  na výši investice, počtu kyrgyzských zaměstnanců  v podniku a rovněž podle poměru vlastnictví ve společnosti. Přesný systém investičních pobídek neexistuje a je do značné míry závislý na schopnostech vyjednávání investora. Takto dosáhly daňových úlev některé nadnárodní společnosti.