Kyrgyzstán: Zahraniční obchod a investice

Zdroj: Národní statistický výbor Kyrgyzstán
*předběžná data
Zahraničně-obchodní bilance Kyrgyzstánu je dlouhodobě  se záporným saldem. V roce 2019 byl dovoz pokryt vývozem pouze ze 40 %.
Kyrgyzstán je členem WTO od prosince 1998. Kyrgyzstán od konce ledna 2018 též využívá program EU GPS+, který odstraňuje celní tarify na více jak 6000 kategorií zboží.
Kyrgyzstán má uzavřené dohody o zóně  volného obchodu se zeměmi SNS, tj. s Běloruskem, Ázerbájdžánem, Arménií, Ruskem, Moldavskem, Ukrajinou, Kazachstánem, Tádžikistánem, Uzbekistánem, Turkmenistánem.

Kyrgyzstán podepsal počátkem května 2015 na zasedání hlav států Euroasijské ekonomické unie (EEU) dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. Před podpisem všech smluv byly dojednány body k systému veterinární kontroly v Kyrgyzstánu a dále mezinárodní smlouva mezi KG a Čínou. Ratifikace  uzavřených dohod o přistoupení Kyrgyzstánu k EEU byla zahájena v květnu 2015 (KG Parlament ratifikoval přistoupení k EEU dne 20. 5. 2015).

Kyrgyzstán v roce 2019 nejvíce exportoval do Velké Británie (42,39 %), Kazachstánu (17,17%), Ruska (13,78%), Uzbekistánu (7,07%), Turecka (4,57%), Číny (4,14 %), Tádžikistánu (2,91 %). Nejvíc importoval z Číny (35,38 %), Ruska (27,78%) a Kazachstánu (12,44%).

Do EU Kyrgyzstán exportoval zhruba 45 % své produkce a připadalo na ni 6,4 % z celkových dovozů.

Hlavními položkami kyrgyzského exportu jsou vzácné kovy a kameny (zejména zlato, za 9 měsíců roku 2019 na ně připadalo 41,5 % celkových vývozů země), nerostné suroviny a nevzácné kovy, textilní výrobky, produkty živočišné výroby, apod.

Hlavními položkami kyrgyzského importu jsou stroje, zařízení a dopravní prostředky, suroviny, chemické výrobky, textilní výrobky, potraviny, nápoje, tabák apod.

V Kyrgyzstánu jsou v současné době následující svobodné ekonomické zóny:

• Svobodná ekonomická zóna „Biškek“,
• Svobodná ekonomická zóna „Majmak“,
• Svobodná ekonomická zóna „Naryn“,
• Svobodná ekonomická zóna „Karakol“,
• Svobodná ekonomická zóna „Leilek“.

Dle Statistické služby Kyrgyzstánu dosáhla celková výše přímých zahraničních investic v roce 2019 výše  876,1 mil. USD s tím, že většinou směřovaly do těžby (geologický průzkum), zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, do oblasti ICT, dále v menší míře do finanční oblasti, velko- a maloobchodu a stavebnictví. Nejvíce přímých zahraničních investic je v Kyrgyzstánu z Číny (více než 1/3), Kanady, Švýcarska, Turecka, Velké Británie, Nizozemska a Kazachstánu.

Přímé zahraniční investice do Kyrgyzstánu z Číny dosáhly 300,9 mil. USD, Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojímu zdanění s 25 zeměmi a dohody o ochraně investic s 30 zeměmi. Je též členem Mezinárodního centra k řešení investičních sporů.

Kyrgyzstán charakterizuje liberální investiční prostředí, které mj.  zahrnuje rovná práva pro místní a zahraniční investory, garanci vývozu investic a majetku, garanci ochrany před vyvlastněním investice, volné finanční operace apod. Investoři mohou též využívat příznivý daňový systém Kyrgyzstánu, tj. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu je 10 % a daň ze zisku je na úrovni 10 %.

Rozvoj ekonomiky Kyrgyzstánu je přímo odvislý od  zahraničních investic, země je však ze strany OECD zařazena až do sedmé (nejvíce rizikové) investičně-exportní skupiny.

Zahraniční investoři, kteří využili politicky stabilní období devadesátých let a začátek tohoto desetiletí, získali od kyrgyzské vlády daňové prázdniny od dvou do pěti let, a to v závislosti  na výši investice, počtu kyrgyzských zaměstnanců v podniku a rovněž podle poměru vlastnictví ve společnosti. Přesný systém investičních pobídek neexistuje a je do značné míry závislý na schopnostech vyjednávání investora. Takto dosáhly daňových úlev některé nadnárodní společnosti.