Kyrgyzstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Nur-Sultanu (Kazachstán)

Kyrgyzstán je vnitrozemský, hornatý stát, s nízkými příjmy (z hlediska HDP na obyvatele druhá nejchudší země ve střední Asii) a ekonomikou závislou na těžbě nerostů (především zlata v dole Kumtor), zemědělství a remitencích od občanů pracujících v zahraničí, především RF. Bavlna, vlna a maso jsou hlavní zemědělské výrobky, přičemž pouze bavlna jde ve větším množství na export. Ostatní exportní produkce je zlato, uran, rtuť, zemní plyn.

Po získání nezávislosti v 90. letech Kyrgyzstán urychleně implementoval tržní reformy (zlepšení regulačního systému, zemská reforma), proto také se stal v roce 1998 první zemí ze skupiny SNS, která vstoupila do WTO.  Země se v posledních letech snaží přilákat zahraniční investice pro zlepšení infrastruktury země a rozšíření exportní základny, avšak přetrvávající obtížné investiční klima odrazuje potenciální investory. V žebříčku Doing Business je Kyrgyzstán za rok 2019 na 70. pozici. 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Kyrgyzská republika, Ústava připouští též – Kyrgyzstán
  • Kyrgyzstan Respublikasy, mezinárodní označení KG
  • The Republic of Kyrgyzstan

Kyrgyzstán je parlamentní republika, v jejímž vedení dochází poměrně často ke změně vlády.
Složení KG vlády:

  • Kubatbek Boronov – předseda vlády
  • Almazbek Baatyrbekov – první místopředseda vlády
  • Akram Madumarov – místopředseda vlády (pro silové otázky)
  • Aida Ismailova – místopředsedkyně vlády (pro sociální blok)
  • Erkin Asrandiyev – místopředseda vlády (pro ekonomické otázky)
  • Taalajbek Temiraliev – ministr a vedoucí Úřadu vlády
  • Čingiz Aidarbekov – ministr zahraničních věcí
  • Kaškar Džunušaliyev – ministr vnitra
  • Marat Džamankulov – ministr spravedlnosti
  • Baktygul Žeenbaeva – ministryně financí
  • Sanžar Mukanbetov – ministr ekonomiky
  • Erkinbek Čoduyev – ministr zemědělství, potravinářství a meliorací
  • Zhanat Bejšenov – ministr dopravy a komunikací
  • Zamirbek Askarov – ministr pro mimořádné situace
  • Azamat Žamankulov – ministr kultury, cestovního ruchu a informací
  • Sabiržan Abdikarimov – ministr zdravotnictví
  • Kanybek Isakov – ministr školství a vědy
  • Ulukbek Kočkorov – ministr práce a sociálního rozvoje
  • Orozbek Opumbayev – předseda státního Výboru národní bezpečnosti
  • Erlis Terdikbaev – předseda státního Výboru pro obranu
  • Emil Osmonbetov – předseda státního Výboru pro průmysl, energetiku a suroviny
  • Dastan Dogoyev – předseda státního výboru informačních technologií a spojů

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Na začátku rok 2020 dosáhl počet obyvatel Kyrgyzstánu 6,456 mil. obyvatel, hustota obyvatel je 32,2 obyvatel na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 56,2 %, dětí do 15 let 32,6 % a ve věku nad 65 let je 4,7 % obyvatel. Cca 33 % obyvatelstva žije ve městech, 67 % na venkově. V hlavním městě Biškeku žije cca 1 mil. obyvatel.
Národnostní složení obyvatel v Kyrgyzstánu:

  • 73,5 % Kyrgyzové
  • 14,7 % Uzbeci
  • 5,5 % Rusové
  • 1,1 % Dungani
  • 0,9 % Ujguři
  • 0,9 % Tádžici
  • 0,7 % Turci
  • 0,6 % Kazaši
  • 0,4 % Tataři
  • 0,4 % Ázerbájdžánci
  • 0,3 % Korejci
  • 0,2 % Ukrajinci
  • 0,1 % Němci
  • ostatní 0,7 %

Oficiální zdroje uvádějí, že v Kyrgyzstánu žije více než 80 etnických skupin.
Náboženství:

  • islám 88 %,
  • pravoslavní 11,5 %,
  • ostatní 3 %

Státním jazykem je jazyk kyrgyzský, oficiálním jazykem ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Z dalších nejčastěji používaných jazyků lze uvést uzbecký jazyk a na jihu farsí.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2014 2015 2016 2017 2018
2019
Růst HDP v % 4 3,9 4,3 4,7 3,8 4,5
Inflace (v %) 7,5 6,5 0,5 3,2 1,5 1,1
Nezaměstnanost (v %) 8,0 7,3 7,2 6,9 6,6 6,6

Zdroj: Národní statistický výbor Kyrgyzstánu, MMF

Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje nejmenší HDP na obyvatele. V posledních letech HDP země každoročně stoupalo o 4-5 %. Významnou částí vládních příjmů jsou příjmy z těžby zlata na dole Kumtor, který se podílí cca 1/3 na průmyslové produkci a 40 % na exportu. HDP na obyvatele v PPP je zhruba 3 885 USD (zdroj: WB, 2018). Nezaměstnanost zůstává vysoká, okolo 7 %.

Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů, zejména OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světová banka, bilaterálně především Čína, potenciálně též Turecko. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanismu akčních plánů, které se zaměřují na boj s chudobou, podporu malého podnikání apod.

Počátkem května 2015 na zasedání hlav států Eurasijské ekonomické unie (EEU) podepsala kyrgyzská strana dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. KG Parlament ratifikoval přistoupení Kyrgyzstánu k EEU dne 20. 5. 2015. KG strana si mj. vyjednala zachování preferenčních tarifů na dodávky čínských zařízení na několik rozpracovaných infrastrukturních projektů. Vstup Kyrgyzstánu do EEU se mj. projevil v lepším přístupu vybraného zemědělského zboží z KG na trh Celní unie.

Z dalších významných faktorů vývoje ekonomiky posledních let lze uvést překonání negativních tlaků na KG stranu vyvolané vývojem ekonomiky Ruska, kde žije velká většina 1/5 emigrované kyrgyzské populace, po roce 2015. Tehdy došlo k výraznému poklesu převodů finančních prostředků od KG pracovníků v Rusku (jedná o velkou část příjmů HDP, např. v roce 2015 převody klesly o 27 % v porovnání s rokem 2014). Tento vývoj přetrvával i v roce 2016. Od roku 2017 se tento pokles zastavil. V roce 2019 remitence ze zahraničí odpovídaly třetině HDP země a byly vyšší než příjmy státního rozpočtu.

Z hlediska přístupu kyrgyzských podnikatelů na mezinárodní trh je možné uvést dobudování dálnice v Kazachstánu od západní hranice Číny na západní hranici KZ v délce 2700 km. Dálnice bude pokračovat dále do Petrohradu a v opačném směru do čínských mořských přístavů. Biškek je vzdálen cca 100 km od dálnice procházející okolo Almaty, tj. kyrgyzské firmy by se po této cestě mohly levněji dostávat se svým zbožím na vzdálenější trhy.

Mezi perspektivní sektory kyrgyzské ekonomiky lze zařadit zemědělství, energetiku (země má značný energetický potenciál mj. v oblasti vodní energie), těžební průmysl (celá řada projektů je atraktivní pro investory), turistiku (v Kyrgyzstánu je celá řada lokalit vhodných k rozvoji turistického průmyslu

Očekávaný vývoj

Před epidemií koronaviru se očekávalo, že v roce 2019 HDP Kyrgyzstánu poroste o 5 % a inflace zůstane pod vrchní hranicí cílování centrální banky 5-7 %. Průmyslová produkce bude pokračovat v zotavování se po letech krize, především díky těžbě zlata a textilní a zemědělské produkci. Přidá se k tomu stavebnictví a infrastrukturní projekty (např. stavba silnice Sever-Jih). Největší výzvou KG ekonomiky nadále zůstane zvýšení exportu a přilákání zahraničních investic pro zlepšení konkurenceschopnosti země. V průběhu epidemie koronaviru byla země závislá na finanční a humanitární pomoci zvenčí, vyhlídky na vývoj ekonomiky v roce 2020 jsou neradostné.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

v % k HDP 2015 2016 2017 2018 2019*
Veřejné příjmy 29,8 % 27,4 % 28,2 % 26,6 % 28,3 %
Z toho příjmy z daní 19,7 % 19,7 % 19,5 % 20,5 % 20,6 %
Veřejné výdaje 31,3 % 31,8 % 31,3 % 27,7 % 28,4 %
Bilance -1,5 % -4,4 % -3,1 % -1,1 % -0,1 %

Zdroj: Národní statistický výbor Kyrgyzstánu
*předběžné údaje
Veřejné příjmy se za posledních několik let drží na úrovni okolo 30 %. Veřejné výdaje lehce převyšují příjmy, proto již několik let přetrvává mírný deficit státního rozpočtu.

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

v mil. USD 2015 2016 2017 2018
2019*
Běžný účet -1 078,1 -794,2 -481,8 -997 -835,2
Export 1 482,9 1 573,2 1 764,3 1 836,8 1 965,5
Import 4 153,8 4 000,4 4 494,7 5 291,9 4 903,8
Kapitálový účet 79,1 112,6 131,3 335 88,4
Finanční účet 699,3 585,1 778 201,3 424,5
Mezinárodní rezervy** 1 778,26 1 969,13 2 176,48 2 155,46 2 424,11
Hrubý vnější
dluh
7 702,4 7 920,7 8 128,2 8 138,9 8 333
Vnější vládní dluh k % HDP 64,5 % 54,4 % 53,1 % 46,9 % 45,5 %

Zdroj: Národní banka Kyrgyzstánu, Národní statistický výbor Kyrgyzstánu
*předběžné údaje
V období prosinec 2014 – prosinec 2015 kyrgyzský som devalvoval o 22 % s tím, že základním důvodem bylo výrazné znehodnocení rublu na konci roku 2014. V roce 2016 došlo k posílení kurzu o 9 %. V současné době (květen 2020)  Som dále devalvuje a dosáhl kurzu 80 Сom za USD.

Kyrgyzstán získává půjčky jak od mezinárodních organizací, tak od jednotlivých států. Jedná se zejména o MMF, EBRD, Asijskou rozvojovou banku, ESCAP, U.S. Trade and Development Program, dále o Japonsko, Švýcarsko, Turecko, Německo apod. Zahraniční zadlužení se v poslední době pohybuje kolem 8 mld. USD. Polovinu zahraničního dluhu KG tvoří úvěry v oblasti dopravy a energetiky. K největším věřitelům patří Čína, The Asian Development Bank a skupina Světové banky. Rusko své dluhy postupně odepsalo (naposledy v první čtvrtině roku 2018, kdy odepsalo 240 mil. USD, čímž zmenšilo vnější vládní dluh cca o 3 % vůči HDP).

Cca 1,3 mil. kyrgyzských občanů pracuje v zahraničí s tím, že převody finančních prostředků KG občanů ze zahraničí (remitence) dosahují cca 30 – 40 % HDP.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kyrgyzstánu působí 24 komerčních bank (a 323 poboček komerčních bank), ve 14 z nichž převládal zahraniční kapitál. Celková aktiva bankovního sektoru v Kyrgyzstánu dosahovaly ke konci 2019 249 mld. Somů. Mezi hlavní banky na trhu Kyrgyzstánu co do velikosti finančních aktiv patří Optima bank, Ajyl Bank a KICB (Kyrgyzská investičně-kreditní banka).

 

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kyrgyzstánu zahrnuje několik druhů daní – DPH, daň z přijmu, daň ze zisku, akviziční daň, daň za využívání přírodního bohatství, daň z prodeje, daň z půdy a daň z majetku. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu činí 10 %.

Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojího zdanění s 28 zeměmi, které zahrnují Rusko, Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán, Ukrajina, Indie, Turecko, Kanada, Malajsie, Švýcarsko, Rakousko, Finsko, Polsko, Německo, Pákistán apod. V dubnu 2019 byla podepsána dohoda s Českou republikou, která vstoupí v platnost po schválení oběma parlamenty.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Nur-Sultanu (Kazachstán) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem